Pravda o duši

Otevřená diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
lupino (2018-04-21 19:23:03)rose66 (2018-04-21 12:34:50)radiac (2018-01-01 20:42:28)
Založeno: 22. 11. 2017 | Příspěvků: 37 | Členů: 3
Správci: rose66 (hlavní)

DUŠEZpůsob, jak jsou výrazy v původních jazycích (heb. neʹfeš [נֶפֶשׁ]; řec. psy·cheʹ [ψυχή]) použity v Písmu, ukazuje, že „duše“ je osoba, zvíře nebo život, který člověk či zvíře má.V mysli většiny lidí jsou obvykle se slovem „duše“ spojeny představy, které neodpovídají významu původního hebrejského a řeckého slova, jak je používali inspirovaní pisatelé Bible. Tuto skutečnost postupně uznává stále více znalců. Profesor C. A. Briggs se podrobně zabýval použitím slova neʹfeš a v roce 1897 uveřejnil v časopise Journal of Biblical Literature (sv. XVI, s. 30) tento výsledek svého studia: „Duše, jak je toto slovo používáno v angličtině, má v dnešní době význam velmi odlišný od významu hebrejského slova נפש [neʹfeš] a neopatrný čtenář si snadno může toto slovo vysvětlovat nesprávně.“ Biblický slovník A. Novotného (1956) pod heslem „Duše“ uvádí: „S[taro]z[ákonní] názor na duši . . . liší se podstatně . . . od názorů řecké filosofie . . . [V Gn 2,7] se nepraví, že člověk má duši, nýbrž že celý je duší . . . Kraličtí namnoze už překládají [neʹfeš] slovem lidé nebo slovem život.“ Jiný komentář k témuž textu říká: „[Člověk] nedostal živou duši, jak se pod vlivem řeckého myšlení často vykládá toto místo.“ (Nový překlad Písma svatého, sv. 1: Starý zákon — Genesis)

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • rose66
    rose66, 23.12.17 11:20:31  
     

    Žalm 146:4: „Jeho duch [hebrejsky z ruach] vychází, on jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky.“ (KB, EP, ČB [145:4]

    Ezek. 18:4: „Pohleďte, všechny duše — patří mně. Jak duše otcova, tak rovněž duše synova — patří mně. Duše*, která hřeší — ta zemře.“ (*Hebrejsky nefeš. Všechny použité české překlady říkají „duše“. Některé překlady uvádějí „člověk“ nebo „osoba“.)

    • nikdoinic
      nikdoinic, 28.12.17 23:25:33  
       

      Ta "ruach" , je prý ženského rodu.

      • rose66
        rose66, 29.12.17 17:48:10  
         

        רוּחַ: )377 × esp. Is Ez Ps(: air in motion, blowing, wind, what is empty or transitory, spirit,

        podle morfollogicke slovniku, je to zensky rod, ale to je I slovo moudrost

  • rose66
    rose66, 19.12.17 12:51:35  
     

    duse jsi Ty sam, zivy tvor

    • lupino
      lupino, 19.12.17 22:20:37  
       

      A tělo je součástí duše nebo na něm může být duše nezávislá?

      • rose66
        rose66, 20.12.17 10:46:32  
         

        nemuze, pri smrti duse umira
        Bible prohlašuje: „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4)
        ... Zoufalý prorok Elijáš „začal prosit, aby jeho duše zemřela“. (1. Královská 19:4)

        • Antony52
          Antony52, 22.1.18 17:45:48  
           

          Ofšem NZ tvrdí cosi mírně odlišného. Žeano. Co že např. pravil Ježíšek lotrovi po pravici? :8:

          • rose66
            rose66, 1.2.18 17:48:23  
             

            jelikoz byl 3 dni mrtev, nesliboval mu raj tentyz den, neznalost rectiny te omlouva!

            • rose66
              rose66, 1.2.18 17:50:18  
               

              Ježíš navíc použil řeckého výrazu paradeisos, když se zmiňoval o budoucím pozemském ráji. „Řekl mu [zločinci, který byl přibit na kůl vedle Ježíše a projevil víru v Ježíšovo nadcházející království]: ‚Vpravdě ti dnes říkám: Budeš se mnou v ráji.‘“ — Luk. 23:43.

              • rose66
                rose66, 1.2.18 17:51:27  
                 

                Kdy bude zločinec v ráji?

                To, jak čtenář chápe slova u Lukáše 23:43, je ovlivněno rozdělovacími znaménky, jichž použil překladatel. V původních rukopisech řecké Bible nebyla žádná rozdělovací znaménka. The Encyclopedia Americana, 1956, Sv. XXIII, s. 16, uvádí: „V ranějších rukopisech a nápisech Řeků se nejeví žádné pokusy o interpunkci.“ Taková interpunkce se začíná používat teprve v 9. století n. l. Měl by Lukáš 23:43 znít: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji“ EP, nebo by tam mělo být ‚Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji‘? Základem pro rozhodnutí musí být Kristovo učení a ostatní části Bible, ne čárka vsunutá do textu staletí po tom, co Ježíš tato slova pronesl.

                • kontrhel
                  kontrhel, 14.4.18 17:53:07  
                   

                  Ježíš, jako Bůh nemohl lhát a Ježíš jako bezhříšný člověk rovněž lhát nemohl. Pokud opakujeme po Bohu, že Bůh je pravda, musí být pravda neměnná, tedy stále stejná, tak jako je neměnný a stále stejný Bůh. Pokud to vše platí, pak je informace o tom, že Ježíš praví něco dnes naprosto zbytečná, protože to stejné by řekl i včera a kdykoli jindy. Mě z toho vychází, že text má znít, …pravím ti, dnes budeš…

                  • rose66
                    rose66, 15.4.18 11:08:31  
                     

                    Jezis neni, nebyl a nebude nikdy Bohem.........
                    Z tohoto omylu se dostan a hodne veci zacnes chapat!

                  • rose66
                    rose66, 15.4.18 11:10:05  
                     

                    mas spatny preklad. Carky tam nacpal prekladatel, jak se mu hodilo a lidi veri...
                    JK byl 3 dni mrtvy, jak s nim mohl byt v raji? Uvazuj hlavou!

                  • rose66
                    rose66, 15.4.18 11:15:59  
                     

                    chce to vic studovat!

                    Co je ráj, který Ježíš slíbil zločinci, jenž umíral vedle něj?
                    Lukášova zpráva ukazuje, že zločinec, který visel po boku Ježíše Krista, Ježíše bránil a požádal ho, aby si na něj vzpomněl, až ‚se dostane do svého království‘. Ježíš mu odpověděl: „Vpravdě ti dnes říkám: Budeš se mnou v ráji.“ (Lk 23:39–43) Interpunkce a pořadí slov v překladu musí samozřejmě záviset na tom, jak překladatel chápe smysl Ježíšových slov, protože v původním řeckém textu žádná interpunkce není. Interpunkce, jak ji známe dnes, začala být běžná až kolem devátého století n. l. V mnoha překladech tento verš zní: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ Tím vzniká dojem, že zločinec vstoupí do ráje tentýž den, ačkoli v ostatních částech Písma není nic, co by tuto myšlenku podporovalo. Ježíš byl mrtvý a ležel v hrobě do té doby, než byl třetího dne vzkříšen jako „první ovoce“ ze vzkříšených. (Sk 10:40; 1Ko 15:20; Kol 1:18) Po 40 dnech vystoupil do nebe. (Jan 20:17; Sk 1:1–3, 9)
                    Doklady tedy ukazují, že když Ježíš použil slovo „dnes“, neměl tím na mysli dobu, kdy bude zločinec v ráji, ale naopak upozornil na dobu, kdy zločinci dal slib a kdy v něj zločinec projevil určitou víru. Byl to den, kdy byl Ježíš obviněn a zavržen nejvyššími náboženskými vůdci svého vlastního lidu a kdy byl potom odsouzen ke smrti římskou autoritou. Stal se předmětem pohrdání a posměchu. Zločinec po Ježíšově boku tedy projevil vynikající vlastnost a chvályhodný postoj srdce, když se nepřipojil k davu, ale naopak, zastával se Ježíše a projevil víru v to, že se Ježíš stane Králem. Někteří z těch, kdo Bibli přeložili do angličtiny, jako například Rotherham a Lamsa, nebo do němčiny, například Reinhardt a W. Michaelis, a rovněž Curetonijský syrský překlad z pátého století n. l. tento text překládají podobně, jako je uveden v Překladu nového světa, jenž zde byl citován.

                  • kontrhel
                    kontrhel, 15.4.18 11:48:24  
                     

                    Vzhledem k tomu, že jak píšeš „Jezis neni, nebyl a nebude nikdy Bohem“, věnuješ mu zbytečně hodně času. Pro mne debata s tebou tímto končí. Příčinou možná bude tvá nesporná intelektuální převaha, já jsem si nikdy nic o Ježíši nepřečetl, nic o něm nevím tak to zkus někde u některého z biskupu, pokud tedy budeš mít to štěstí a povede se ti nalézt některého, alespoň tak vzdělaného, jako jsi ty. Jo, a moudři, s podobnými názory, jako máš ty, se po světě poflakují už více než 2000 let. Víme o nich. Tak si nemysli, že jsi v něčem originální.

  • talk
    talk, 4.12.17 12:21:04  
     

    Startem duse je Nebe, zivotem Zeme a cilem duse je opet zivot Vecny v Nebi, se svetelnym duchovnim telem a praci a zabavou pro Bozi zamer a ucel.

    • rose66
      rose66, 9.1.18 18:01:46  
       

      start duse bylo stvoreni na zemi, otevri si 1. Mojzisovu, znamena to zivy tvor a jsou tak oznaceny I zvirata

    • rose66
      rose66, 8.2.18 16:18:52  
       

      podporujes Platonuv nesmysl

      • rose66
        rose66, 8.2.18 16:19:30  
         

        s tim, ze start duse je nebe

  • talk
    talk, 4.12.17 12:18:33  
     

    Nebezpecny jsou nektery, az vetsina vychodnich filozofii, ktere popiraji dusi, a vse mazou planyma teoriema o klidu. Casto je jejich cil klid mysli, ale krome duse mame jeste duchovni srdce a onu mysl, ktera muze byt v pokoji a srdce v miru, ale nelze zcela mazat vnitrni a okolni dej a zivot v realite, vcetne Nebe a pekla.

    Ralita je slozita a slozena v hierarchii sveta. Vse ma svuj Bozi zamer a rad, a svuj cas.

    Duse se uci v teto realite pohybovat tak, aby prosla veskerymi zkouskami a poznala zivot na Zemi, v rodinach, domovech a s praci a radosti svou vlastni.

    • rose66
      rose66, 20.12.17 10:47:58  
       

      nebezpecny si Ty, nebot kecas!

  • lupino
    lupino, 23.11.17 19:49:31  
     

    Zdravím a díky za zajímavé téma. Uvádíte, co se o duši píše a co o ní vyčetli moudří ze starých knih, ale můžete říct o duši vy sám něco ze své vlastní zkušenosti? Je totiž paradoxní, že "duše" je snad jediná věc na světě, o které by člověk mohl něco říct, aniž by pro to hledal nějaké objektivní důkazy, protože tím jediným "je". Je normální, že se lidé dohadují o tom, jestli je Bůh, nebe, věčný trest atd., ale pro mě osobně je zarážející, že křesťanští teologové se dodnes neshodnou, je-li duše věčná nebo není -- a důkazy pro to, co jsou, nehledají v sobě, ale vně -- ve starých knihách, kterým každý rozumí jinak, podle vyspělosti své "duše"...

    • rose66
      rose66, 20.12.17 10:47:34  
       

      blbost

      Zatímco starověcí Egypťané a lidé v jiných pohanských národech, a zejména řečtí filozofové, byli pevně přesvědčeni o nesmrtelnosti lidské duše, jak Hebrejská, tak i Křesťanská řecká písma mluví o tom, že duše (heb. neʹfeš; řec. psy·cheʹ) umírá (Sd 16:30; Ez 18:4, 20; Zj 16:3) a potřebuje osvobození od smrti (Joz 2:13; Ža 33:19; 56:13; 116:8; Jk 5:20) nebo že je — například slovy mesiášského proroctví o Ježíši Kristu — ‚vylita právě na smrt‘ (Iz 53:12; srovnej Mt 26:38).

    • rose66
      rose66, 6.2.18 10:51:37  
       

      Bible v tom ma jasno DUSE UMIRA

    • rose66
      rose66, 6.2.18 10:53:05  
       

      Bible prohlašuje: „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4) Zoufalý prorok Elijáš „začal prosit, aby jeho duše zemřela“. (1. Královská 19:4) Podobně i Jonáš „stále prosil, aby jeho duše zemřela“. (Jonáš 4:8) Duše tedy umírá v okamžiku, kdy umírá člověk. Není nesmrtelná. A jelikož člověk je duše, když zemře, zemře jeho duše.

    • rose66
      rose66, 11.4.18 10:39:12  
       

      dusi jsi ty sam

      • lupino
        lupino, 18.4.18 14:04:02  
         

        Takže život věčný bude ve skutečnosti jenom polo-věčný...? Můžu vědět, jak si představujete věčnost, a pak věčnost sebe samého?

        • rose66
          rose66, 21.4.18 12:34:50  
           

          slovo duse neznamena nezivou substance, ktera preziva smrt, je to blabol cirkve na oblbovani. ani o polovecnosti se nepise a ani Krisus te nezposilal do nebe. Bible od zacatku do konce mluvi o vecnem zivote na zemi ve vecne se obnovujicim tele, dychaji telo = duse!

          • lupino
            lupino, 21.4.18 19:23:03  
             

            O polověčnosti se sice nepíše, ale vyplývá z křesťanských představ. Tělo vznikne, pak zase zanikne, pak vznikne znovu a (údajně) už nezanikne. Kdyby bylo věčné, je tu od věčnosti předtím i potom. Takže aby bible byla přesná, měla by mluvit o "polověčnosti". O skutečné věčnosti mají nárok mluvit akorát východní duchovní směry, které rozlišují mezi vědomím, které je věčné, protože je nadčasové, a duší, která vzniká v čase (a s koncem času zaniká). Ale zajímalo by mě, jak si ty představuješ sebe ve věčnosti...

  • talk
    talk, 23.11.17 12:18:24  
     

    Duse je bytost. Nebeska. A muze se do Nebe vratit, nebo muze byt spalena Bohem, anebo muze skoncit v pekle.

    Duse je chram bozi. V Nebi duse ziska nehmotne telo.

    • rose66
      rose66, 20.12.17 10:47:01  
       

      nesmysl

    • rose66
      rose66, 23.12.17 11:18:37  
       

      tp je duch, pletes si slova, v hebrejstine jsou slova duch a duse uplne rozdilna

    • rose66
      rose66, 1.2.18 17:52:38  
       

      duse zvirat jsou podle Tebe take nebeske?

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:15:34  
     

    Římskokatolický překlad The New American Bible ve svém „Slovníku biblických teologických výrazů“ (s. 27, 28) uvádí: „V Novém zákoně uvedená slova ‚zachránit svou duši‘ (Mk 8:35) neznamenají zachránit nějakou ‚duchovní‘ část člověka, která by byla opakem k ‚tělu‘ (v platónském významu), ale [vztahují se na] celou osobu, přičemž je zdůrazněno, že to je nejen osoba konkrétní a tělesná, ale též osoba žijící, žádající, milující, osoba s vůlí atd.“ (Vydáno v nakladatelství P. J. Kenedy & Sons, New York, 1970.)

    Je zřejmé, že slovo neʹfeš je odvozeno od kořene, který znamená „dýchat“, a mohlo by tedy být doslova přeloženo jako „ten, kdo dýchá“. Koehlerův a Baumgartnerův Lexicon in Veteris Testamenti Libros (Leiden, 1958, s. 627) uvádí definici: „To, co dýchá, takže se člověk a zvíře stávají živými bytostmi Gn 1, 20, duše (naprosto odlišná od duše podle pojetí řeckého), jejímž sídlem je krev Gn 9,4f Lv 17,11 Dt 12,23: (249 X) . . . duše = živá bytost, jednotlivec, osoba.“

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:15:03  
     

    Dílo New Catholic Encyclopedia říká: „Nepes [neʹfeš] je výraz daleko širšího rozsahu, než jaký má naše slovo ‚duše‘; označuje život (Ex 21.23; Dt 19.21) a jeho rozmanité životně důležité projevy: dýchání (Gn 35.18; Jb 41.13[21]), krev [Gn 9.4; Dt 12.23; Ža 140(141).8] a žádost (2S 3.21; Př 23.2). Duše ve S[tarém] Z[ákoně] neznamená část člověka, ale člověka celého — člověka jakožto živou bytost. Podobně v N[ovém] Z[ákoně] označuje lidský život: život jednotlivce, subjektu, který si je vědom své existence (Mt 2.20; 6.25; Lk 12.22–23; 14.26; Jn 10.11, 15, 17; 13.37).“ (1967, sv. XIII, s. 467) Jiný komentář uvádí: „Duše je ve starozákonním pojetí úzce spjata s tělem, takže když člověk umírá, zaniká také duše (Sd 16,30). V Novém zákoně má slovo ‚duše‘ (řecky: psyché) řadu významových odstínů a nelze je překládat shodně. Na nejnižší významové rovině znamená prostě dýchání — život, který člověk sdílí s ostatními tvory (např. Mt 6,25; Zj 8,9). V takovém případě označuje novozákonní slovo ‚duše‘ každého živého tvora.“ (Nový překlad Písma svatého, sv. 16, Nový zákon — Skutky apoštolské, epištoly, kniha Zjevení, s. 287)

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:14:36  
     

    Jaký je původ nauky, že lidská duše je neviditelná a nesmrtelná?

    Obtíž spočívá v tom, že významy, které se všeobecně spojují se slovem „duše“, nepocházejí z Hebrejských ani z Křesťanských řeckých písem, ale ze starověké řecké filozofie, tedy v podstatě z pohanského myšlenkového světa. Řecký filozof Platón například cituje Sokrata: „Duše, . . . stává se, že odchází čista, nic s sebou nevlekouc z těla . . . , odchází k něčemu sobě podobnému, neviditelnému, božskému, nesmrtelnému a moudrému; a když tam přijde, dostává se jí, aby byla blažena, protože je zbavena bloudění a nerozumnosti a strachů . . . i ostatních lidských zel, a . . . opravdu tráví ostatní svůj čas s bohy.“ (Faidón, 80, d, e; 81, a)

    V přímém protikladu k řeckému učení, že psy·cheʹ (duše) je nehmotná, nehmatatelná, neviditelná a nesmrtelná, Písmo ukazuje, že když jsou výrazy psy·cheʹ a neʹfeš použity v souvislosti s pozemskými tvory, vztahují se na něco hmotného, hmatatelného, viditelného a smrtelného.

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:13:53  
     

    K novému překladu Tóry neboli prvních pěti knih Bible, který vydala The Jewish Publication Society of America, hlavní editor H. M. Orlinsky z Hebrew Union College ve svém komentáři uvedl, že slovo „duše“ bylo z tohoto překladu prakticky odstraněno, protože „na tomto místě jde o překlad slova ‚Nefeš‘“. Dodal: „Jiní překladatelé mu přisuzují význam ‚duše‘, což je zcela nepřesné. Bible neříká, že máme nějakou duši. ‚Nefeš‘ je osoba sama, její potřeba jíst, dokonce krev v jejích žilách, její bytost.“ (The New York Times, 12. října 1962)