Pravda o duši

Otevřená diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
rose66 (2017-12-17 10:55:38)lupino (2017-12-04 20:53:49)talk (2017-12-04 12:23:02)
Založeno: 22. 11. 2017 | Příspěvků: 8 | Členů: 3
Správci: rose66 (hlavní)

DUŠEZpůsob, jak jsou výrazy v původních jazycích (heb. neʹfeš [נֶפֶשׁ]; řec. psy·cheʹ [ψυχή]) použity v Písmu, ukazuje, že „duše“ je osoba, zvíře nebo život, který člověk či zvíře má.V mysli většiny lidí jsou obvykle se slovem „duše“ spojeny představy, které neodpovídají významu původního hebrejského a řeckého slova, jak je používali inspirovaní pisatelé Bible. Tuto skutečnost postupně uznává stále více znalců. Profesor C. A. Briggs se podrobně zabýval použitím slova neʹfeš a v roce 1897 uveřejnil v časopise Journal of Biblical Literature (sv. XVI, s. 30) tento výsledek svého studia: „Duše, jak je toto slovo používáno v angličtině, má v dnešní době význam velmi odlišný od významu hebrejského slova נפש [neʹfeš] a neopatrný čtenář si snadno může toto slovo vysvětlovat nesprávně.“ Biblický slovník A. Novotného (1956) pod heslem „Duše“ uvádí: „S[taro]z[ákonní] názor na duši . . . liší se podstatně . . . od názorů řecké filosofie . . . [V Gn 2,7] se nepraví, že člověk má duši, nýbrž že celý je duší . . . Kraličtí namnoze už překládají [neʹfeš] slovem lidé nebo slovem život.“ Jiný komentář k témuž textu říká: „[Člověk] nedostal živou duši, jak se pod vlivem řeckého myšlení často vykládá toto místo.“ (Nový překlad Písma svatého, sv. 1: Starý zákon — Genesis)

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • talk
    talk, 4.12.17 12:21:04  
     

    Startem duse je Nebe, zivotem Zeme a cilem duse je opet zivot Vecny v Nebi, se svetelnym duchovnim telem a praci a zabavou pro Bozi zamer a ucel.

  • talk
    talk, 4.12.17 12:18:33  
     

    Nebezpecny jsou nektery, az vetsina vychodnich filozofii, ktere popiraji dusi, a vse mazou planyma teoriema o klidu. Casto je jejich cil klid mysli, ale krome duse mame jeste duchovni srdce a onu mysl, ktera muze byt v pokoji a srdce v miru, ale nelze zcela mazat vnitrni a okolni dej a zivot v realite, vcetne Nebe a pekla.

    Ralita je slozita a slozena v hierarchii sveta. Vse ma svuj Bozi zamer a rad, a svuj cas.

    Duse se uci v teto realite pohybovat tak, aby prosla veskerymi zkouskami a poznala zivot na Zemi, v rodinach, domovech a s praci a radosti svou vlastni.

  • lupino
    lupino, 23.11.17 19:49:31  
     

    Zdravím a díky za zajímavé téma. Uvádíte, co se o duši píše a co o ní vyčetli moudří ze starých knih, ale můžete říct o duši vy sám něco ze své vlastní zkušenosti? Je totiž paradoxní, že "duše" je snad jediná věc na světě, o které by člověk mohl něco říct, aniž by pro to hledal nějaké objektivní důkazy, protože tím jediným "je". Je normální, že se lidé dohadují o tom, jestli je Bůh, nebe, věčný trest atd., ale pro mě osobně je zarážející, že křesťanští teologové se dodnes neshodnou, je-li duše věčná nebo není -- a důkazy pro to, co jsou, nehledají v sobě, ale vně -- ve starých knihách, kterým každý rozumí jinak, podle vyspělosti své "duše"...

  • talk
    talk, 23.11.17 12:18:24  
     

    Duse je bytost. Nebeska. A muze se do Nebe vratit, nebo muze byt spalena Bohem, anebo muze skoncit v pekle.

    Duse je chram bozi. V Nebi duse ziska nehmotne telo.

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:15:34  
     

    Římskokatolický překlad The New American Bible ve svém „Slovníku biblických teologických výrazů“ (s. 27, 28) uvádí: „V Novém zákoně uvedená slova ‚zachránit svou duši‘ (Mk 8:35) neznamenají zachránit nějakou ‚duchovní‘ část člověka, která by byla opakem k ‚tělu‘ (v platónském významu), ale [vztahují se na] celou osobu, přičemž je zdůrazněno, že to je nejen osoba konkrétní a tělesná, ale též osoba žijící, žádající, milující, osoba s vůlí atd.“ (Vydáno v nakladatelství P. J. Kenedy & Sons, New York, 1970.)

    Je zřejmé, že slovo neʹfeš je odvozeno od kořene, který znamená „dýchat“, a mohlo by tedy být doslova přeloženo jako „ten, kdo dýchá“. Koehlerův a Baumgartnerův Lexicon in Veteris Testamenti Libros (Leiden, 1958, s. 627) uvádí definici: „To, co dýchá, takže se člověk a zvíře stávají živými bytostmi Gn 1, 20, duše (naprosto odlišná od duše podle pojetí řeckého), jejímž sídlem je krev Gn 9,4f Lv 17,11 Dt 12,23: (249 X) . . . duše = živá bytost, jednotlivec, osoba.“

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:15:03  
     

    Dílo New Catholic Encyclopedia říká: „Nepes [neʹfeš] je výraz daleko širšího rozsahu, než jaký má naše slovo ‚duše‘; označuje život (Ex 21.23; Dt 19.21) a jeho rozmanité životně důležité projevy: dýchání (Gn 35.18; Jb 41.13[21]), krev [Gn 9.4; Dt 12.23; Ža 140(141).8] a žádost (2S 3.21; Př 23.2). Duše ve S[tarém] Z[ákoně] neznamená část člověka, ale člověka celého — člověka jakožto živou bytost. Podobně v N[ovém] Z[ákoně] označuje lidský život: život jednotlivce, subjektu, který si je vědom své existence (Mt 2.20; 6.25; Lk 12.22–23; 14.26; Jn 10.11, 15, 17; 13.37).“ (1967, sv. XIII, s. 467) Jiný komentář uvádí: „Duše je ve starozákonním pojetí úzce spjata s tělem, takže když člověk umírá, zaniká také duše (Sd 16,30). V Novém zákoně má slovo ‚duše‘ (řecky: psyché) řadu významových odstínů a nelze je překládat shodně. Na nejnižší významové rovině znamená prostě dýchání — život, který člověk sdílí s ostatními tvory (např. Mt 6,25; Zj 8,9). V takovém případě označuje novozákonní slovo ‚duše‘ každého živého tvora.“ (Nový překlad Písma svatého, sv. 16, Nový zákon — Skutky apoštolské, epištoly, kniha Zjevení, s. 287)

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:14:36  
     

    Jaký je původ nauky, že lidská duše je neviditelná a nesmrtelná?

    Obtíž spočívá v tom, že významy, které se všeobecně spojují se slovem „duše“, nepocházejí z Hebrejských ani z Křesťanských řeckých písem, ale ze starověké řecké filozofie, tedy v podstatě z pohanského myšlenkového světa. Řecký filozof Platón například cituje Sokrata: „Duše, . . . stává se, že odchází čista, nic s sebou nevlekouc z těla . . . , odchází k něčemu sobě podobnému, neviditelnému, božskému, nesmrtelnému a moudrému; a když tam přijde, dostává se jí, aby byla blažena, protože je zbavena bloudění a nerozumnosti a strachů . . . i ostatních lidských zel, a . . . opravdu tráví ostatní svůj čas s bohy.“ (Faidón, 80, d, e; 81, a)

    V přímém protikladu k řeckému učení, že psy·cheʹ (duše) je nehmotná, nehmatatelná, neviditelná a nesmrtelná, Písmo ukazuje, že když jsou výrazy psy·cheʹ a neʹfeš použity v souvislosti s pozemskými tvory, vztahují se na něco hmotného, hmatatelného, viditelného a smrtelného.

  • rose66
    rose66, 22.11.17 10:13:53  
     

    K novému překladu Tóry neboli prvních pěti knih Bible, který vydala The Jewish Publication Society of America, hlavní editor H. M. Orlinsky z Hebrew Union College ve svém komentáři uvedl, že slovo „duše“ bylo z tohoto překladu prakticky odstraněno, protože „na tomto místě jde o překlad slova ‚Nefeš‘“. Dodal: „Jiní překladatelé mu přisuzují význam ‚duše‘, což je zcela nepřesné. Bible neříká, že máme nějakou duši. ‚Nefeš‘ je osoba sama, její potřeba jíst, dokonce krev v jejích žilách, její bytost.“ (The New York Times, 12. října 1962)