Náš vesmír

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
kwai.chang.caine (2016-12-05 13:44:27)Paia (2016-11-30 22:10:28)A.C.Dupin (2016-11-15 13:32:22)Ondi (2016-11-12 05:01:15)BaronQ (2016-11-09 20:12:01)janko.luptak (2016-11-09 17:13:22)metal-warrior (2016-11-09 16:09:12)sirStanley (2016-11-09 15:26:41)odler (2016-11-09 15:15:52)denis.marc (2016-06-09 15:01:35)fotoveronika (2015-10-28 18:19:07)jetelka (2015-02-10 14:55:24)Anubis022 (2015-02-05 02:04:14)
Náš vesmír
Založeno: 27. 1. 2015 | Příspěvků: 372 | Členů: 13
Správci: odler (hlavní), Ondi, kwai.chang.caine

Jsou sloni nesoucí Zeměplochu samci, či samice? Je želva pod nimi nadnášena ve vodě vztlakem, či se musí neustále pohybovat?

Na tyto a další důležité otázky dostanete odpovědi právě zde :-)

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • sirStanley
    sirStanley, 9.11.16 12:47:32  
     

    https://www.youtube.com/watch?v=DhmdyQdu96M

    virtuální prohlídka Mezinárodní vesmírné stanice

  • Paia
    Paia, 9.11.16 12:38:45  
     

    upoutávka na hranej šestidílnej dokument:
    http://www.national-geographic.cz/clanky/prvni-mise-na-mars-s-lidskou-posadkou-20161112.html#.WCMJx-NvjPo

    sat ani kabel nemám, tak snad to po pár dnech bude ke stáhnutí na známým uloz.išti (a beru jen cz dabing!)

  • nikdoinic
    nikdoinic, 17.10.16 12:47:15  
     

    Vědci si myslí, že vesmír je desetkrát větší, než se doposud předpokládalo http://extrastory.cz/vedci-si-mysli-ze-vesmir-je-desetkrat-vetsi-nez-se-doposud-predpokladalo.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    nikdoinic: Jak 10x větčí, on není nekonečný?

    • metal-warrior
      metal-warrior, 17.10.16 13:00:06  
       

      topologicky nekonečný je

      • Paia
        Paia, 17.10.16 13:21:45  
         

        nekonečná je jenom lidská blbost :1: :1:

        • Ondi
          Ondi, 17.10.16 13:37:41  
           

          :1: Perfektní. :1:

        • BaronQ
          BaronQ, 17.10.16 23:18:40  
           

          ))) To ano, ale má tam slovo "topologie", tj lapidárně jakýsi "tvar", např. kruh také nemá začátek a konec. Pokud ignorujeme temnou energii, pak je topologie vesmíru z gravitace, která má nekonečný dosah,uzavřená, tedy to, čemu říkáme nekonečno, i když je to jen jakési pseudo.

      • nikdoinic
        nikdoinic, 17.10.16 13:34:33  
         

        Možná mohli vědci napsat to takto: " Dovidíme dál".

        • metal-warrior
          metal-warrior, 17.10.16 13:44:47  
           

          je totiž rozdíl mezi topologií a geometrií. Topologicky je nekonečná třeba i koule

        • Ondi
          Ondi, 17.10.16 13:57:30  
           

          Možná že astronomové, kosmologové, astrofyzikové napsali, že nevidíme vše, páč světlo velmi vzdálených galaxií je pohlceno a rozptýleno.

          Jak tohle žurnalisti ztvární do populárního výkladu je ovšem jiná věc. Většinou si poslouží obraty jako "učebnice musí být přepsány". Divím se že nepožadují anulaci maturit.

        • BaronQ
          BaronQ, 17.10.16 23:45:07  
           

          Díky inflaci je možné v současnosti pozorovat světla galaxií vzdálená dále než je stáří samotného vesmíru - proto jsou sledované objekty mladé, tedy můžeme tvrdit, že se díváme do minulosti a tento stroj času existuje jen díky inflaci, která nám zmíněný stroj času umožnila a důkaz je transparentní - normálně by k nám totiž toto vzdálené světlo ještě nedoletělo a onen horizont událostí, tedy konec viditelného vesmíru je právě na hranici, kde se prostor rozpíná nadsvětelně a exponenciálně pokračuje, tudíť zpoza této hranice už k nám žádné světlo nepřicestuje a z oné hranice už budeme sledovat jen rudý posuv, jehož pozorování je rovněž umožněno inflací, protože normálně bychom jej pozorovat nemohli. Je to spíš o tom, jak jsou schopny naše přístroje s velmi dlouhou expozicí zaznamenat velmi slabé světlo a to posouvá hranice prozorovatelného vesmíru. Nikdo nepochybuje o tom, že za horizontem událostí, tedy tam, kde se prostor rozpíná nadsvětelně, nebude další hmota, která klidně může tvořit 99 procent veškeré hmoty ve vesmíru. Bulvár se zmiňuje jen o pozorovatelném vesmíru a ten se s každým rokem, v závislosti technologií jakoby zvětšuje, ale rozhodné není nekonečný ))) Vědci to snad ani tak nenapsali, jak to zmiňuje bulvár, ale spíš napsali to, co uvádíš, tedy dovidíme dál a to jen díky dlouhým expozicím a koncentraci světla, které už tady je (oči nesvítí), i když by tady nemělo co dělat )))

          • nikdoinic
            nikdoinic, 18.10.16 02:11:18  
             

            Jo no mně to tak učil táta že je nekonečný neb i kdyby jsme našli jeho konec tak by stejně dál něco bylo, tedy že prostor je nekonečný..

            • BaronQ
              BaronQ, 18.10.16 08:37:57  
               

              Pochopitelně. Rozpínání je exponenciální a i kdybychom použili futuristické světelné motory a dosáhli horizontu událostí a nechali se unášet samotným prostorem, museli bychom pár c přidat a stejně bychom nedosáhli skutečného konce, protože ten s každým okamžikem zrychluje v závislosti vzdálenosti víc jak o pár c, takže prakticky je konec vesmíru nedosažitelný. Vzhledem k tomu, že na hypotetickém konci vesmíru je jeho zředění tak velké a mezi galaxiemi neexistují gravitační interakce, jejich nadsvětelnému vzdalování tímto nic nebrání (viz dohledatelné i v pozorovatelném vesmíru na příkladu vzdalování dvou galaxií nadsvětelnou rychlostí z příčiny, že nejsou k sobě gravitačně vázány - gravitace šířící se rychlostí světla vzájemně k nim nedoputovala a tudíž to nic neporušuje z postulátů o šíření informace - gravitace je také informací), nastupuje další fenomén, tj zmíněné zředění vakua, které lze považovat za absolutní a hmota se jednoduše desintegruje na energii, která je absorbována a zředěna na nulu na pomyslné ploše obrovské koule, takže ani z této příčiny nelze ničím hmotným dosáhnout okraje vesmíru a stejný konec čeká vesmír celkově, až zředění vakua z expanze dosáhne takové míry, že se "vypaříme" i my - na to je terminus Velké rozervání ))) tedy zpátky, tam kde nemůže neexistovat hmota, tam neexistuje i prostor - hmota a prostor se vzájemně indukují s výslednicí čas, tudíž na onom hypotetickém konci kromě zmíněného chybí i čas a tímto nemá smysl uvažovat o jakémsi pohybu v něčem, co není prostorem a tam je konec vesmíru )))

            • kwai.chang.caine
              kwai.chang.caine, 18.10.16 17:32:49  
               

              Další věcí je, že se naše poznání díky stále lepší a výkonnější pozorovací a jiné technice pořád vyvíjí a zpřesňuje. Takže co se uvádělo třeba před 30 lety, je dnes již překonáno a interpretováno poněkud odlišně. Ale s tím se počítá a věda s tím nemá problém.

              • odler
                odler, 18.10.16 18:59:31  
                 

                Problém s tím mají pouze lidé, kteří tu vědu dělají :1:

                • Ondi
                  Ondi, 18.10.16 19:31:37  
                   

                  To bych tak nepaušalizoval.
                  Pochopitelně nese autor nějaké teorie nelibě, když je tato napadena. A to ještě víc, je-li napadena mladým a ambiciózním badatelem.
                  Rozumný člověk však reaguje rozumě.
                  Příklad za všechny - A.Einstein reagoval na teorii neurčitosti nesmrtelnou větou "bůh neháže v kostky", ale pak tu teorii také přijal. Podobně jako i tu o VT, která stála v rozporu s teorií Steady State Universum.

                • BaronQ
                  BaronQ, 18.10.16 21:18:08  
                   

                  Tak to ani omylem - věda není dogma a pokud se za desítky miliard let detekuje modrý posuv na hranici viditelného vesmíru - bohužel, tentokrát nepomůže žádný přírodní princip tak jako v případě inflace, která se mohla překotně konat tam, kde nebyl prostor a světlo se bude muset prokousat svým c nazpět, proto tedy ty desítky miliard let, přepíše se Velké rozervání na Velký krach - konec jako konec, tak jakýpak problém ))) Cyklický vesmír je oblíben černoprdelníky a věda by je určitě nechtěla zklamat, ale k potvrzení Velkého krachu je třeba si nějaký pátek počkat nezávisle na technologickou vyspělost, i když také bude dobrá. Zatím to spěje z empirických zjištění k Velkému rozervání. Tímto padají paralelní vesmíry a další sci-fi sračky, které dávají planou naději drancování jiných dimenzí atd. )))

    • Ondi
      Ondi, 17.10.16 13:47:38  
       

      Věda se oprostila od náboženských okovů a náboženských představ teprv nedávno.

      Každý nový poznatek (pozorování, měření, úvahy) lze brát jako rozvoj současného vědění a ne jako jeho negaci.

      Před sto lety by všichni přísahali, že Vesmír je naše Galaxie a nic víc.
      "Včera" jsme zjistili, že naše Galaxie je jen jedna z šíleného množství galaxií, no a dnes se ukazuje, že toho množství je desetkrát :2: víc.

      Čímpak to? No asi lepšímí přístroji na pozorování a na počítání. Víc toho k dispozici nemáme, než přístroje na pozorování, měření a počítání. A tohle je neustále vylepšováno.

  • Ondi
    Ondi, 6.9.16 14:50:49  
     

    http://derstandard.at/2000043881563/Verlorener-Kometenlander-Philae-gefunden

    Obrázky sondy Philae.

    • BaronQ
      BaronQ, 6.9.16 19:58:27  
       

      jj

  • Ondi
    Ondi, 8.5.16 14:07:25  
     

    Zítra projde Merkur před Sluncem.
    Transfer začne 11:12 střed 14:57 konec 18:42 UTC

    Bude někdo pozorovat?

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 8.5.16 22:15:55  
       

      Pokud si vzpomenu...

    • Paia
      Paia, 8.5.16 23:36:41  
       

      před pár lety jsem sledoval transfer Venuše, přes 3,5" disketu...
      tohle bude to samý, ale v menším, a už nemám diskety :-(

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 8.5.16 23:47:23  
         

        Na tu Venuši si vzpomínám, ale to bude už více než 10 let. Tedy pokud mezitím nenastal ještě další tranzit, jehož si momentálně nejsem vědom. I tak to bylo na půlstupňovém slunečním kotouči sotva vidět, takže jak tak o tom přemýšlím, nebude vlastně vidět asi nic :3:.
        V roce 1999 jsem si koupil na sluneční zatmění "speciální" papírové brýle, mám je dodnes. Přibalil jsem si je preventivně na zítřek s sebou.

        • Ondi
          Ondi, 9.5.16 03:12:09  
           

          S desítkou dalekohledem by to mělo jít.

    • BaronQ
      BaronQ, 15.5.16 04:46:03  
       

      Aha, tak to už asi nestihnu )))

      • Ondi
        Ondi, 15.5.16 05:08:39  
         

        Já to sice stihnul, ale s 10x dalekohledem a zdvojenými svářečskými sklíčky-filtry jsem Merkura nezahléd. :2:

    • odler
      odler, 15.5.16 10:31:05  
       

      Já to neviděl: koukal jsem přes svářečské sklo, ale pořád přes to přecházely mraky, tak to možná bylo tím. Venuši před pár lety jsem viděl v pohodě.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 16.5.16 13:10:03  
         

        To bys musel mít ostrozrak, okem je to na půstupňovém kotouči nepozorovatelné. Přemýšlel jsem i o hvězdárně, kde na to mají patřičnou optiku s filtry (triedrem se mi koukat do slunka fakt nechtělo), ale na internetu inzerovali, že budou vybírat 80 Kč vstupné, tak jsem usoudil, že si to nechám ujít, a raději zapojil fantazii :6:.

      • Ondi
        Ondi, 16.5.16 16:03:08  
         

        Pro prosté oko se Merkur v posici "před" Sluncem jeví asi jako černá tečka o průměru 1mm na vzdálenost 37,6metrů. Přičemž pozadí k té tečce má šílený kontrast, což je dobře.

        1mm na 3,44metrů (obloukový úhel 1') je zhruba průměrná schopnost rozlišení dvou bodů pro lidské oko, takže by mělo být možné s 10x dalekohledem pozorovat Merkur před Sluncem, přesto na hranici rozlišení.

        Venuše je dva a půlkrát (2,48) větší než Merkur a je na poloviční (0,46) vzdálenosti od Země (na ose Sol - Mer - Ven - Geo), je tedy asi tak pětkrát (5,4x) zdánlivě větší než Merkur. Průchod Venuše před Sluncem by měl být tedy viditelný snad i pouhým okem.

        • Paia
          Paia, 16.5.16 16:32:34  
           

          byl, před těma 11-13 lety, nebo kdy to bylo, jsem na Venuši před Sluncem koukal jen očima skrz 3,5" diskety a vidět byla jako hodně mrňavá tečka, takže na Merkur jsem se ani nevzrušoval...

        • kwai.chang.caine
          kwai.chang.caine, 16.5.16 21:40:49  
           

          Jak píši výše z vlastní zkušenosti, tranzit Venuše je pouhým okem na hranici viditelnosti. Ale je vidět.

          • BaronQ
            BaronQ, 17.5.16 01:39:04  
             

            Jde to udělat po staru způsobem laternou magikou s projekcí na bílou plochu. Problém je pochodující slunce, ale dá se to i za neustáleho nadávání a když mi šly tímto způsobem krásně zobrazit sluneční skvrny, Merkur by tedy šel vidět určitě. Problém není čím (teleskop mám, ale nemám filtry - na Slunce běžně nekoukám), ale udělat si na to přes den čas a ještě nemít zataženo )))

            • kwai.chang.caine
              kwai.chang.caine, 18.5.16 21:54:47  
               

              Zkoušel jsem promítnout triedrem na zeď, ale bez stativu jsem to záhy vzdal.

          • odler
            odler, 19.5.16 12:05:09  
             

            Venuši jsem viděl úplně v pohodě. Ale bylo extrémně jasné počasí.

    • kosatka86
      kosatka86, 19.5.16 15:09:07  
       

      když já myslím že není dobrý koukat do slunce jen tak... prej to není dobrý na oči (vtip)

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 19.5.16 18:01:30  
         

        Ano, je lepší se na to obléci.

      • Ondi
        Ondi, 19.5.16 23:29:12  
         

        Jeden astronom vtipně poznamenal, že průchod Marsu před Sluncem lze pozorovat jen dvakrát, poprvé jedním okem a po druhé tím druhým.

        No, už jsem viděl scénu v seriálu "Darwin avards" v níž jeden odborník svářel elektrickým obloukem vybaven slunečními brýlemi. :2:

        • metal-warrior
          metal-warrior, 20.5.16 12:00:23  
           

          Stejný jev jsem viděl před pár lety u jednoho z našich vietnamských spoluobčanů.
          Říkal jsem si, že má o sebe starost, že si vzal alespoň sluneční brýle. Nicméně po delší úvaze jsem došel k závěru, že sluneční brýle neměly sloužit k ochraně, nýbrž k symbolickému machrování "hele jak já svařovací kuklu nepotřebuju" :6: :6:

          • Paia
            Paia, 20.5.16 16:26:52  
             

            a vypadal pak jak Bolek Polívka v tom "cikánským" filmu? jak se jen jmenoval... sakra... grrr... uhhhh... á už vím - Roming!

  • Ondi
    Ondi, 14.4.16 12:02:09  
     

    S panem Mikimauzem si vyměňujeme zajímavé názory, které bych rád předložil diskuzi na DF.

    panMikimauz PŘIJATO, 13.4.16 19:19:25
    Co se ti nezda na prenosu hmoty ve vesmiru lomenim svetla ci prostoru? To ze si to dnes nedokazem prefstavit neznamena ze za 10/50/100 let to nebude mozne

    Ondi replika
    Vesmír podléhá fyzikálním zákonům, myšlenky a výmysly fantastů ne. Hvězdné války, Star Trek Enterprise a podobné příběhy byly zfilmovány, aby uspokojili vysněné touhy lidí po objevitelských cestách Vesmírem a touhy po dobrodružství.
    Nic proti snům, ale realita je a zůstane realitou.

    panMikimauz dneskaj
    ty fyzikální zákony o nichž mluvíš VŮBEC neznáme ani tady na Zemi natož ve vesmíru.
    ve vesmíru platí uplně jiné zákony než si myslíme
    například jsme nikdy nevyvinuli raketu schopnou samostatně letět vesmírem.
    ty naše přibližovadla jen využívají gravitace že se šoupeme po oběžných dráhách Země nebo Měsíce respektive naše sondy jen kopírují gravitaci planet co sledují,.
    VŮBEC ani TROCHU netušíme jaké zákony platí mimo naší gravitaci.
    a to an inemluvím o tom že mimo naší soustavu 9 planet můžou být UPLNĚ jiné zákony. možná že tam ani neplatí gravitace, možná že nebe je tam zelené, voda jenom jako pára :14: a vesmírné potvory se tam kopou do zadku a do lodí co vidí :15:
    to ví jen Bůh, my ještě ne

    Ondi : takže zase jen blbí lidé a všemocný pámbíček s jeho tajemnem.

    • Paia
      Paia, 14.4.16 13:06:21  
       

      :1: :1: :1:

    • Paia
      Paia, 14.4.16 13:35:02  
       

      ono to ale opravdu všechno závisí na našich SOUČASNÝCH poznatcích fyziky všehomíra, před sto lety se díky Albertovi začalo tvrdit, že rychlost světla ve vakuu je mezní, že se nic hmotného nemůže pohybovat rychlejc a tvrdí se to dosud, jenže co když existujou nějaký další zákonitosi, o kterých zatím vůbec nevíme? co když časem objevíme nějakou další skutečnost, která bude ještě nad Einsteinem?

      vždyť v oblasti kvantový teorie jsme pořád ještě úplně na začátku, už se třeba přišlo na to, že máme-li dvě samostatné částice, které jsou nějakým pro nás neznámým způsobem kvantově propojeny, tak tyto částice dokážou měnit nějaký svůj stav naprosto současně bez ohledu na jejich vzdálenost (světlu by cesta od jedné ke druhé trvala třeba 1/10 s, ale ten stav se na té druhé změní bez tohoto zpoždění)

      Newtonovy zákony nebeské mechaniky, zákony zachování energie, hybnosti, setrvačnosti, gravitační zákony samozřejmě musí platit v jakékoli inerciální makrosoustavě kdekoli ve vesmíru, v jakémkoli vesmíru, jenže když se zanoříme do nějaké subatomární mikrosoustavy, tak tam platí úplně něco jinýho, víme zatím jen to, co jsme dokázali vypozorovat nebo teoreticky spočítat za pomoci našich současnejch matematickejch znalostí - co když objevíme nějakou další nadřazenou matematiku a díky ní vyřešíme další, dosud nepoznané záhady?

      před cca 200 lety se kupř. "všeobecně vědělo", že člověk se nemůže pohybovat rychleji, než nějakých 50 km/h (tehdejší kůň ve cvalu), že by ho to zabilo, no a kde jsme dneska? pořád tvrdíme, že něco nejde překonat - za 200 let se dnešku budeme jen smát...

      takže buďme rádi za fantasty a vizionáře (Jules Verne, H.G. Wells, Isaac Asimov, Steve Jobs...), to oni dokážou svými fantaziemi dokopat vědce k novým objevům

      • Ondi
        Ondi, 14.4.16 15:17:09  
         

        Mám na tuhle věc pochopitelně také svůj názor. Ten má ostatně každý druhý člověk.

        To s tou smrtelnou rychlostí a udušení lidí rychlou jízdou je dobový kolorit. Lidé viděli pochopitelně i střemhlavý let ptáků, aniž by tito padli mrtví na zem. No a sem-tam přežil i nějaký člověk vichřici aniž by byl udušen. Pochopitelně chápu obavy lidí z rychlé jízdy v kymácejících dostavnících zahalených oblaky prachu řítících se po kostrbatých cestách plných výmolů. To bylo na udušení a na infarkt.

        Faktem ale zůstává, že propagovatelé železnice (Anglie 19. století) byli pod palbou výmyslů živených majiteli a investory do v té době budované sítě vodních cest (kanálů). V železnici viděli silnou konkurenci a to z pochopitelných důvodů. Vodní cesty se nedaj budovat všude a snímám kloubouk nad důmyslem a inženýrství jejich stavitelů (zásobárny vody, zdymadla, aquadukty ...). Železnice je levnější, dynamičtější a rychlejší i když byla plná dětských nemocí. Kotle bouchaly, koleje praskaly, vlaky vykolejovaly ...

        Osobně jsem Paio Homo Technikus a dal bych vše za vynález studené fůze, vynález na ovládnutí gravitace a revoluční nereaktivní pohon vesmírem. Pochopitelně je mi známo, že lidi neví zdaleka vše o přírodních zákonech, ale to co ví si zapovídá určité vynálezy. Víme, že nelze oživit mrtvé zvíře, ani člověka, víme, že nelze vyrobit ani zničit energii.

      • BaronQ
        BaronQ, 21.4.16 03:10:23  
         

        Současné poznatky odrážejí už néco jiného než poznatky před více jak sto lety. Ondi už něco naznačil - tělesa těžší neź vzduch nemohly podle tehdejší představy létat proto, protože skutečně byly těžší než vzduch a přitom na princip letu těžšího vzduchu naráželi všude - ptáci. Stačilo se jen dívat kolem sebe, tak jako se dnes díváme i do vesmíru a žádné nové principy nenacházíme, hlavně takové, které by porušovaly limitní rychlost informace. V postatě se dá říci, že na limitní rychlosti stojí existence hmoty, potažmo energie různých hodnot, které z důsledku limitní rychlosti a své prostorové rychlosti v závislosti zmíněné energie mají za následek vlnovou délku (lapidárně). Budte-li se (hypoteticky) přibližovat velkou rychlostí k obyčejnému světelnému zdroji, součet rychlostí nepřesáhne rychlost světla, ale z onoho zdroje za "odměnu" obdržíte tvrdé rentgenové záření. Budete-li se od obyčejného světelného zdroje vzdalovat, po odečetu vzájemných rychlostí opět obdržíte rychlost světla a ze zdroje obdržíte neškodné infra záření, takže Einstein v tomto bude mít pravdu nafurt - je to tedy v těch energiích a hmota úzce souvisí s energií, tj pokud by existoval nám neznámý princip nadsvětelné rychlosti informace, pozorovali bychom, že celé galaxie by jen tak prostě vyšuměly bez do ztracena. Stejné jako supermasivní černé díry neumožní galaxii svou obrovskou energií "odletět" do minulosti ani spojit dva vzdálené prostory jeho zakřivením. Jeden princip, dokonce ověřený, může subjektivně zprostředkovat nadsvětelné cestování - stačí k tomu futuristiká raketa, která dosáhne na těsné podsvětelnou rychlost a taková cesta k nejbližší hvězdě mimo sluneční soustavu bude pro posádku trvat zhruba týden - palubní rychloměr skutečně ukáže nadsvětelnou rychlost nebo jiný pŕístroj ukáže zkracení prostoru nebo dilataci času - to je úplně jedno, ale každopádně zaplatíte daň - všichni na Zemi, za ten váš vesmírný týdenní let, zestárnou o 4 roky. Totéž něco za něco je i v případě letu tělesa těžšího vzduchu - je třeba jej vybavit nosnými plochami umožňující vztlak a dát mu rychlost, která z proudění vzduchu onen vztlak vytvoří. Vesmír je jak Žid - nic nedá zadarmo, ale nějak ta vysněná přání umožňuje))) Pár entaglovaných částic určitě podléhá korelaci, ale je nutné si uvědomit, že za vznikem onoho páru může stát princip, který prostě jednu částici obdaří nějakým stavem a druhou částici opačným. Určíme-li stav první částice, víme, že ta druhá, nekonečné daleko bude mít svůj kvantový stav opačný. Než přečteme stav částice, předpokládá se superpozice, která jakoby nadsvětelné (nelokálně) zkolabuje do opačného stavu (kolaps vlnové funkce) kdekoliv daleko po přečtení jedné z nich. Jedni jsou přesvědčeni o nelokálnosti, druzí poukazuji na skrytý princp uř při tvorbě entaglovaného páru, což je nejpravděpodobnější - nikdy nevíte, jaký stav přečtete a až jej přečtete, ihned odvodíte, jaký kvantový stav se nachází na druhé částici libovolně daleko. Komunikace tímto způsobem tedy

        • BaronQ
          BaronQ, 21.4.16 03:28:42  
           

          není možná a praktický užitek to prináší do kvantového šifrování, přičemź je třeba druhé strané odeslat klíč těch náhodných stavů u zdroje, napŕ. telefonní linkou, takže i kdyby docházelo k jakémusi nepravděnadsvětelnému ovlivňování na dálku, musí se to rozklíčovat pomocí informace nesenou normální rychlostí světla ))) Záležitosti nebo principy z mikrosvěta nelze aplikovat na makro a naopak. Totéź platí o červích děrách, které jsou spíš strunaŕskou záležitosti jakési kvantové pěny - velmi jemné podstaty prostoru a jako každá pěna má komůrky, tj zkratky v prostoru a toto se nedá aplikovat v makro měřítku. S tím souvisí i ti vizionáři nebo fantasti, kteří v tomto hrají velmi malou roli a jediné co mohou, pak jen inspirovat, tj že nikdy nic použitelného pro vědu nevymysleli a nevymyslí - nadsvětelný warp pohon prostě nikdy existovat nebude právě z principů. )))

  • panMikimauz
    panMikimauz, 13.4.16 07:50:10  
     

    ohledně stanic a raket ve vesmíru tak gravitace je sice fajn ale jen díky tryskám to těleso nezačne rotovat nebo nezvyší / nesníží svou letovou dráhu.
    kdybyste vyply trysky tak ta stanice odletí nekontrolovatelně do pryč a nebo se zřítí na Zemi
    proto říkám že NIKDO neví jak by se chovala tělesa ve vesmíru kde by byla vytvořená umělá gravitace

    • Paia
      Paia, 13.4.16 10:50:13  
       

      fajn, tak teda kontrolní otázka jen pro tebe:
      v jakým režimu běží trysky na ISS?

    • Ondi
      Ondi, 13.4.16 13:39:09  
       

      Samozřejmě také NIKDO neví, jak by se chovala tělesa ve vesmíru kde by byla vesmírná potvora a kopala by do nich. Fantasii se meze nekladou, takže sem s pohonem WARP a sem s umělou gravitací. Co takhle beamování? To je také hezká pohádka. Beamnu se na Mars a mohu se vykašlat na roční utrpení ve vesmírné plechovce. Nebo se beamnu denně do práce a zas pak domů a ušetřím za jízdenky.

      • panMikimauz
        panMikimauz, 13.4.16 19:15:43  
         

        Kdyby do ni kopala vesmirna potvora :1: :1: a mela by vlastni gravitaci? Jak by se ta potvora pohybovala ve vzduchoprazdnu? :15:

        • Ondi
          Ondi, 13.4.16 22:16:42  
           

          Jak by se ta potvora pohybovala ve vzduchoprazdnu?
          V pohádkách je možně všecko. Vzpomeň si na Bystrozrakého, kterej koukal z Prahy do koupelny jednoho pašova harému v Cařihradu a Dlouhý si tam pro něco doskočil.
          Pohádková umělá gravitace je stejně realistická, jako když se žblunknutím do studny dostaneš k paní Hole a staráš se o umělý sníh na sjezdovkách tím, že vyklepáváš peřiny.

    • BaronQ
      BaronQ, 21.4.16 04:22:40  
       

      A jak asi bez trysek natáčí směrem k Zemi svůj taliř jeden krám, v beztíži, který je už za drahou Pluta? Jedno delší rameno funguje naprosto stejně jako balanční tyč provazochodce, tj že rameno svou setrvačností (v závislosti délky) působí proti momentu z otáčení lehčího talíře. V gravitaci by to bylo ještě jednodušśí. Orientaci stanice na orbitě může zprostředkovat obyčejný gyroskop, ale korekční trysky napojené na daleko menší gyroskop jsou lepší, i když vyžadují zásobu stlačeného plynu. Žádná stanice se sama neroztočí, nikde neuletí nebo nespadne. Roztočit se může závadou v korekční trysce nebo kmitáním ve spojích, odletět může až po zažehnutí motoru nebo odrazu od atmosféry a spadnout může po delším brzdném působením zbytku horních vrstev atmosféry. Hrajete fotbal? Přesné jako míč se chová jakékoliv těleso v gravitačním poli atd. ))) Každé těleso, i raketa disponuje svým gravitačním polem, byť velmi malým a pokud se od sebe odrážejí (na umělou gravitaci ze StárTreku zapomeňte i když je způsob, jak ji simulovat), je to naprosto stejné, jako když si na dva provázky zavěsíte dva předměty - jejich hmotnost se ani ve vesmíru neztrácí a chování lze predikovat, tj i kdyby se ve vesmíru kopaly dvě potvory, což by mělo za následek, že by se už nikdy nepotkaly, páč vzájemná úniková rychlost v souvislosti s jejich gravitací je v tomto případě mizivá ))) Nekoukat na sci-fi kraviny z prostředí beztíže )))