Hovory s Bohem

Moderovaná diskuze | Kategorie: Literatura
9marie04 (2018-01-21 23:39:35)eremir (2018-01-21 12:29:48)korloid (2018-01-20 07:30:28)krudox (2018-01-19 07:18:29)KarelKeslly (2018-01-18 23:55:25)senja (2018-01-18 23:49:35)profesorateista (2018-01-08 10:15:46)slavidan (2015-10-25 10:06:42)
Hovory s Bohem
Založeno: 16. 1. 2015 | Příspěvků: 396 | Členů: 8
Správci: senja (hlavní)

Fórum nejen pro čtenáře a příznivce knih N.D. Walsche, ale pro všechny, kterým není lhostejný osud naší planety.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • senja
    senja, 16.1.18 23:15:09  
     

    Tak ještě něco na závěr:

    32.  Ach, mé dítě, můj nejúžasnější výtvore, zatím jsem ti neodhalil téměř nic. Chtěl bych ti prozradit tajemství, vedle kterých ti to, co jsi právě slyšel, bude připadat zcela všední. A to první, co ti odhalím, když opustíš tento svět, je tvoje vlastní nádhera. Uvidíš sám sebe, jak jsi byl původně stvořen, v zrcadle své vlastní lásky. Neboť budeš sám sebe opět milovat právě tak, jak ses miloval, dokud jsi byl v nebi. A v tu chvíli budeš znovu úplný a znovu mladý a vstoupíš do duchovního života se vší energii a touhou, jakou jsi kdy cítil. Prožiješ sebe sama jako ve dnech pozemského mládí a bude to, jako by od té doby neuplynul ani jediný okamžik – a přesně tak to opravdu je.
    Svobodná volba je činem ryzího tvoření, znamením Boha a tvým darem, tvou slávou a tvou silou na věky věkův. 

    Tolik k první knize Hovory s Bohem.
    Není jediná, její autor napsal ještě HSB II a HSB III.
    Knih na toto téma napsal celou řádku a stojí za to přečíst si je všechny.
    Malá kniha života je poslední, která se mi dostala do rukou, má podtitul To nejlepší z Hovorů s Bohem. Je to nově upravené vydání tří knih, které původně vyšly odděleně.
    Mě jeho myšlenky oslovily, protože podobné se mi honily hlavou už od dětství, jen jsem je neměla tak pěkně srovnané, jak se to povedlo jemu.
    Škoda, že každý hned ví, jaká je to "blbost", aniž by si knihy přečetl. Mně také dost dlouho trvalo, než jsem překonala svou nechuť zabývat se nějakým bohem.
    Zatím je to to nejlepší, co jsem o životě četla a sama za řadu desítek let zažila. :4:

    • senja
      senja, 16.1.18 23:17:44  
       

      Pokud jde o mě, budu s tou posledně jmenovanou knihou opakovat, co jsem četla v těch prvních třech před mnoha lety a k čemu se stále vracím.

    • KarelKeslly
      KarelKeslly, 16.1.18 23:22:49  
       

      vidíš a já s tím tak trochu pokračuju v těch svých knížkách (Placen za život).. tak trochu humorně pojmuto a nazváno Cestovka aneb Božská cestovní kancelář :1: :1: :1:

      • senja
        senja, 18.1.18 23:49:35  
         

        Proč ne. Není třeba brát všechno vážně. :2:

  • KarelKeslly
    KarelKeslly, 27.12.17 23:25:53  
     

    Snad nebude vadit malé OT (taková vtěrka) :15: , aneb to, co tvořím po večerech... :1: :1: :1:

    sci-fi s prvky duchovna - Placen za život
    https://www.diskutnici.cz/forum/3853-placen-za-existenci/
    první díl v tiskárně, na druhým pokračuju jako večerníček na dobrou noc - na výše zmíněném fóru... je tam i první díl - avšak kniha doznala několika málo změn - vždy mezi 22-23hod.

    sci-fi sága Per-Zeus - určená pro hráče strategické hry X-Force: Figth for destiny - remake UFO z 90.let
    První díl: http://svetlonos.webnode.cz/news/per-zeus-cizaci-utoci/
    Druhý (rozpracovaný) díl: https://www.diskutnici.cz/forum/3804-x-force-pre-zeus/
    Třetí (rozpracovaný) díl https://www.diskutnici.cz/forum/3851-per-zeus-vlak-nadeje/

    fantasy román (rozpracované)
    https://www.diskutnici.cz/forum/3866-serafe-zachran-nas/

    Básně - přes 4000
    https://www.diskutnici.cz/forum/2393-vesele-povidani-pomoci-rymovani/
    https://www.diskutnici.cz/forum/687-skladame-basne/last/416/ - tady jich je něco kolem 3500

    http://svetlonos.webnode.cz/news/pokorna-vrba-aneb-365-otazek-pro-zivot/ - do tisku půjde v příštím roce

    p.s. sháním beta čtenáře (čtenáře pro kritiku, kopnutí a opravy, když je třeba)- ještě než to půjde do tisku...

  • KarelKeslly
    KarelKeslly, 23.12.17 18:11:54  
     

    vzkaz od ježucha... v neděli se nepracuje, je volno, proto i dárky od mě nečekejte... já do té zimy nejdu a pak... nikdo mě to nezaplatí...

    • korloid
      korloid, 24.12.17 13:07:28  
       

      :15: I tak klidné a pohodové prožití vánočních svátků, Kájí. ♥

      • KarelKeslly
        KarelKeslly, 24.12.17 18:17:13  
         

        :15: :4:

        • senja
          senja, 26.12.17 14:05:33  
           

          Věřím, že si všichni svátky hezky užili. Přeji krásný zbytek roku. :2:

  • senja
    senja, 18.12.17 22:35:33  
     

    Tak něco málo k zamyšlení:

    31.  Ve smrti tě uvítají všichni tví blízcí – ti, kteří zemřeli před tebou, i ti, kteří zemřou až po tobě. Tyto duše ti nabídnou útěchu, budou tě provázet na cestě, na které se odpoutáš od vazeb ke hmotnému světu, a jemně tě dovedou do duchovního světa. Už nikdy nemusíš být sám, nikdy, a dokonce ani teď nejsi sám. Tví předkové tě provázejí. Tví dědicové stojí po tvém boku a sledují tvá rozhodnutí, která činíš pro ně. Pokud chceš, aby tam byli, tak tam budou. Pokud věříš, že tam budou, pokud třeba jen doufáš, že tam budou, najdeš je všechny po svém boku. Stačí ti jen víra, abys věděl, že tu jsme.
    Taková je zázračná povaha nejvyšší reality. To, co pro tvé nejbližší, zůstávající v hmotném světě a uvnitř iluze času, může trvat několik let, nastane pro tebe, setrvávajícího v okamžiku věčného Teď, právě teď.
    A to je celkem výstižný popis království nebeského.
    Nestane se nic, co by sis nepřál. Celá teologie by si vlastně vystačila s touhle jedinou větou. Neexistuje nic jiného než nebe. 
     

    • KarelKeslly
      KarelKeslly, 18.12.17 22:44:45  
       

      sám sobě si... :4:

  • KarelKeslly
    KarelKeslly, 17.12.17 04:43:24  
     

    Sen...co tam máš dál??? hoď zas něco do placu, jak budeš moci... :2: :4:

    • senja
      senja, 17.12.17 16:40:41  
       

      Zdravím. Je toho hodně, jen času se mi teď nějak nedostává. Ale polepším se. :4:

  • KarelKeslly
    KarelKeslly, 24.11.17 03:58:11  
     

    tak tak dumám nad vesmírem a biblí vůbec...asvými činy i nečiny... nějak tak hodnotím dosavadní vlastní cestu a musím konstatovat, že je to zajímavě zařízeno... připadám si teď jak adam vyhnaný z ráje... božská nevědomost říká se a je to pravda... poznání člověka změní a na furt a i lidé kolem si toho všimnou, že se něco stalo... nedokáží však pochopit myšlenky, ani činy dotyčného které následně po této změně koná... a co všechno vnímá... ty niance v náhodách a souvislosti přesahující lidské chápání... obavy jsou tu od toho, aby se člověk nedostal tam, kde je to nebezpečné... nebezpečí je všude kolem nás a přitom strach už z některých věcí nemáme, když už víme o co jde, ale také ho nemáme díky nevědomosti, což je přitom zásadní rozdíl... jak se asi dá vnímat svět v celé jeho celistvosti a porozumění mu (sníst to jablko celé)? je třeba se bát, či se zavrtat do země jako krtek, nebo lze cokoli a jakkoli a nemít z ničeho a nikoho strach? nejspíš jsem dospěl do situace shakespeara - být či nebýt... nejde zde už zdaleka o mé poznání, byť toho ještě může být hafo, škoda, že se mi nepovedlo vše dohledat a porovnat záznamy s nynější znalostí, dost věcí by se mi osvětlilo, ale třeba taky ne a mohlo by mě to zmást...kdo ví prostě... díky prožitkům dostáváme odpovědi na své otázky, protože jen je číst či slyšet člověka málo kdy někam posune..je to jak u dítěte... to se prvně musí spálit, aby poznalo, že to pálí a má si dávat pozor... a že si nemá hrát se sirkami atd. atp. a že až bude větší, tak že bude třeba moci na táborech zastávat velmi důležitou funkci ohniváka - toho, co zapaluje hranici ze všech světových stran - je to jakási pocta pro člověka - dítě, protože tonemůže dělat každý... pravda, někdy mě to pálilo, ale jindy když sem si šáhl i do rožhavených uhlíků tak ne... kolikrát jsem dával ruku do ohně a nebýt chlupů a smradu z toho, tak bych ji tam asi nechal i dýl :8: :1: :1: ale o tom psát ni tak nechci, jako spíš o tom, že ty chlupy jsou jako to poznání, to první kousnutí... první obava, první zakopnutí na kameni, první láska, první... smrt... ano, první smrt... člověk se totiž za život rodí víckrát... pokaždé když určitou věc pochopí...a věřte mi, stále jste mladými proutky pro vesmír... lze vás ohnout a nezlomit... to jen vy sami se dokážete zlomit a nikdo jiný... a to jedině tehdy, když nebudete naslouchat a zestárne vaše myšlení... narodili jsme se jako děti a jako děti se postupně učíme co je co... nezáleží, kolik kdo má škol, ale zda už alespoń rozumí tomu vesmírnému koloběhhu, který tu je a jež je jeho součástí a naopak - vesmír v těle, vesmír vně - podobné principy a stejné závislosti jen o něco jinak

    • KarelKeslly
      KarelKeslly, 24.11.17 04:05:36  
       

      jen k tomu ještě dodám, že situace se opakují tak dlouho, dokud neuděláme žádanou změnu (čin, myšlenka, postoj) - je to jak ve škole... než se dostanete do dalšího ročníku, tak se musíte hodně učit, ale je toho skutečně tak moc,??? jen se podívejte na své sešity ze základky a porovnejte to s maturou.... co bylo lehčí, ci horší??? popravdě asi ani jedno, je to furt to samé... něco jde hůř, něco líp, každý dle toho, jak je stavěný... ale na konci cesty budeme všichni umět vše a zároveň nic :1: :1: :1: :1: :1: jen to dospění do toho konce, vlastně začátku bude trvat pro každého jinak :15:

      • KarelKeslly
        KarelKeslly, 24.11.17 04:08:20  
         

        i stání na místě a nic nedělání je činnost... bez které se ty vesmírné hodinky neobejdou...

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 24.11.17 04:14:43  
           

          ale je to jen iluze protože vše se hýbe i stojí.. záleží na pohledu

          • korloid
            korloid, 24.11.17 17:29:36  
             

            Přesně tak. :15:

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 24.11.17 17:36:19  
               

              ale to užý řekl kdosi předemnou (ach ta skleroza) -najdi mi pevný bod a já pohnu zemí/vesmírem

          • 9marie04
            9marie04, 26.11.17 23:13:42  
             

            Karel...když mluvíš o stálém pohybu, přijde stadium, kdy ten pohyb vidíme. :2:

    • KarelKeslly
      KarelKeslly, 24.11.17 04:37:44  
       

      něco k té první smrti...

      O muži, který plivl Buddhovi do tváře.

      Buddha seděl pod stromem a mluvil se svými žáky, když k němu přišel muž a plivnul mu do tváře. Buddha si tvář otřel a řekl: "Co dál?" Co povíš dál?" Muž byl reakcí zmaten, nic takového nečekal. V minulosti takto insultoval mnoho lidí a všichni nějak reagovali. Někteří s hněvem či vztekem, někteří zbaběle se strachem.

      Ale Buddhova reakce byla jako žádná jiná. Nebyla vzteklá, ani podrážděná ani zbabělá. Pouze se věcně zeptal: "Co dále?" Z jeho strany nebylo reakce.

      Nicméně buddhovi žáci reagovali. Ananda, ten nejbližší, řekl: "toto je příliš, to nemůžeme tolerovat, musíme muže potrestat, jinak to pak bude dělat každý."

      Buddha Anandovi odvětil: "Zdrž se dalších slov, on mě nerozrušil, ale ty teď ano. On je zde nový. Asi o mně od lidí něco slyšel. Že jsem nebezpečný, zkažený, že měním lidem život. A udělal si o mně obrázek. On neplival na mě, ale na jeho vlastní myšlenku o mně. Neplival na mě, protože o mně nic neví."

      "Když se nad tím zamyslíte", pokračoval Buddha, "plival na svoji vlastní mysl. Já nejsem její součástí a vidím, že ten muž chce něco říci. Plivání je forma komunikace. Existují chvíle, kdy slova nestačí. Když hluboce milujete, při vzteku, nenávisti či modlitbě. Když jste ve vzteku nebo hněvu, pak plivete. Rozumím mu. Chce něco sdělit a proto se ptám: co dále?"

      Muž byl zmaten ještě více, když Buddha znovu promluvil ke svým žákům. "Jsem více rozrušen z vás, protože mě znáte. Žijeme spolu roky a vy stále reagujete."

      Zmaten a rozčarován odešel muž domů. Zkušenost se svatým mužem mu nedala celou noc spát. Po setkání s Buddhou a jeho učením nelze spát jako dřív. Znovu a znovu se mužova mysl vracela k zážitku. Celou noc se třásl a potil. Setkání otřáslo celou jeho myslí, všemi vzorci a zkušenostmi.

      Dalšího rána se muž k Buddhovi vrátil a vrhl se k jeho nohám. Buddha řekl: "Co dál? Toto je také forma vyjádření něčeho, co nelze sdělit slovy, na co jsou slova krátká. Podívej, Anando, ten muž je tu opět a snaží se něco sdělit. Je to muž hlubokých emocí."

      Muž vzhlédl k Buddhovi a řekl: "Odpusť mi, co jsem včera udělal."

      "Odpustit?" řekl Buddha, "ale já již nejsem ten, komu jsi plivl do tváře. Řeka teče stále dál a nikdy to není ta samá řeka. Každý člověk je jako řeka. Muž, který plival tu již není, ani poplivaný tu již není. Vypadám jako on, ale nejsem on. Mnoho vody uteklo za těch 24 hodin. Takže ti odpustit nemohu, protože nemám co odpouštět. Necítím žádnou křivdu."

      "A ty jsi také nový. Nejsi stejný muž, který tu byl včera a plival. Ty jsi muž, který leží u mých nohou. Zapomeňme na to, co se stalo. Ti dva lidé tu již nejsou. Pojď blíže a pohovořme o něčem jiném..."

  • senja
    senja, 14.11.17 19:54:02  
     

    9marie04, tak jsem ti dlouze odpověděla a když jsem to odklikla, bylo to pryč, protože mě to odhlásilo. Tak teď přemýšlím, jestli mám psát znova, nebo jen krátce konstatovat, že VÍM, i když nevím jak a proč vím zrovna já, když tolik lidí nejenže neví, ale ani vědět nechce.

    • korloid
      korloid, 14.11.17 20:37:19  
       

      To už mi diskutníci taky jednou udělali, takže teď si to před odesláním všechno dávám do rampaměti (omodřit levým tlačítkem na myši, a pak pravým zvolit možnost kopírovat), a jakmile tohle udělám, v pohodě se to odešle bez komplikací.

      • senja
        senja, 14.11.17 21:14:34  
         

        Dík. Vůbec mě nenapadlo, že se to může stát. Příště se pojistím. :2:

    • 9marie04
      9marie04, 16.11.17 20:43:46  
       

      Senja..také to znám, že mi to několikrát zmizelo. Zrovna před chvílí mne to také při jednom příspěvku odhlásilo.Někdy to beru tak, že to tak mělo být a napíši totéž, co ty. Stručně, protože vím, že víš. Jedno jak to proběhlo, že víš. Je to proces, který proběhne různým způsobem, ale výsledek je stejný. Prožijeme, pochopíme, přijmeme a VÍME, nepochybujeme již jako dříve. Jsem kolikrát moc ráda za to, co vím, protože již si nemusím pokládat otázky PROČ? se to či ono děje? Mnoho lidí odmítá, protože ještě nepřišel jejich čas, kdy i oni budou chtít vědět. Také jsem zpochybňovala MŽ, moc dobře si na to pamatuji, jak jsem se rádoby vtipně na toto téma vyjádřila na jednom kurzu, kde o tom hovořil již vědoucí člověk. :2: :2:

      • senja
        senja, 16.11.17 21:16:59  
         

        Pěkně jsi to shrnula. :2:

      • KarelKeslly
        KarelKeslly, 24.11.17 04:47:37  
         

        k tomu MŽ máš něco hore... :1: :1: :1: :4:
        ale popravdě regresi pokud není vyloženě nutná, tak raději ne, kdo ví co se může objevit a jak se to pak projeví..na to je třeba zkušeného terapeuta, který i po regresi s tebou bude pracovat a bude tě hlídat... a i přesto může dojít ke katastrofě..nejlepšíje to přirozenou cestou - přes sny :4: obrazy, vidění...

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 24.11.17 04:49:39  
           

          ale kdo ví, třeba je ještě jiná, bezpečnější a účinnější... :2: skutečný prožitek, který pochopíš v celé jeho kráse i zármutku

          • KarelKeslly
            KarelKeslly, 24.11.17 04:50:34  
             

            alemáme to skutečně chtít? je to potřeba??? je to nezbytně nutné??? a kdy???

  • senja
    senja, 25.10.17 20:10:25  
     

    26.  Na konci tvého života, za třetí fázi smrti, ti bude položena výjimečná otázka. Tvoje odpověď bude tím nejdůležitějším výrokem, který kdy vyslovíš, a také největším okamžikem svobodné volby, jaký si vůbec dovedeš představit. Je to tak důležité, že to bude Bůh, kdo ti ji položí. „Chceš zůstat?“  Přesně takovou možnost máte. Smrt je vratná.
    Každý, kdo „zemře“, má možnost se rozhodnout, jak a kde chce pokračovat ve svém životě. Chceš prožít to, že život, který jsi právě opustil, pokračuje dál? Anebo chceš prožít realitu, ve které postupuješ dál a míříš do duchovního světa?
    Ano, duše může ve svém prožitku „odestát“ smrt, kterou právě prošla. Pokud se duše rozhodne „jít zpátky“, pak je okamžitě „poslána zpátky“ do hmotného světa, kam dorazí o zlomek vteřiny předtím, než „zemřela“.

    • senja
      senja, 25.10.17 20:11:17  
       

      27.  Poté, co duše splyne s Esencí, pochopí spoustu věcí. Pochopí, že neexistuje nic takového jako soud nebo zavržení. Pochopí, že v posmrtném životě se nemůže stát nic negativního. Pochopí, kým a čím sama je. Pochopí smysl života a proces života. Úplně a dokonale pochopí povahu nejvyšší reality. A také pochopí, že posmrtný život bude existovat stále, že na něj bude čekat klidně celou věčnost. A pak se mnoho duší opravdu rozhodne vrátit do hmotného světa.

      • senja
        senja, 25.10.17 20:12:25  
         

        28.  Všechno co se s tebou děje, se děje z tvého vlastního rozhodnutí. Není nic, co by sis nezvolil. Můžeš být po nějakou dobu andělem a pak se rozhodnout, že už jím nebudeš. A později se můžeš rozhodnout, že se jím znovu staneš. Můžeš se životem pohybovat v cyklech, můžeš se pohybovat ve smyčkách, můžeš se pohybovat po spirálách, můžeš se pohybovat přímočaře, můžeš se rozhodnout zůstat v „nebi“ po celé věky, můžeš se během vteřiny vrátit na svět – zkrátka můžeš udělat, cokoli chceš.
        Máš vůbec ponětí, kým jsi?
        Ty jsi Bůh.

        • senja
          senja, 13.11.17 11:48:41  
           

          29. Když duše usoudí, že je úplná, když je podrobena svaté zpovědi a prohlásí, že chce jít dál, okamžitě postoupí do duchovního světa, kde začne získávat pochopení sebe sama jako to, co prožila, když byla ponořena do světla.
          To neznamená nic jiného, než že duše začíná vnímat sebe samu jako součást božského principu. K tomuto poznání dojde velice rychle, protože v duchovním světě si duše vše, po čem zatouží, okamžitě stvoří. Neexistuje žádná „časová prodleva“ mezi představováním si něčeho a prožitím téhož jako součásti vlastního já. Je to proto, že v duchovním světě duše tvoří na všech třech rovinách vědomí zároveň. To se v hmotném světě stává jen zřídka.
          Všechny tři roviny vědomí se sjednotí v okamžiku, kdy splyneš se světlem, a právě v tomhle stavu jednotného vědomí opouštíš jádro své existence a vstupuješ do duchovního světa.
          Stejně tak se i všechny tři aspekty tvé existence – tělo, mysl a duch – v tu chvílí sloučí vjedno.
          Stejně tak se i všechny tři nástroje tvoření – myšlenka, slovo a čin – v tu chvíli sloučí vjedno.
          A konečně i všechny tři prožitky, čemu říkáš „čas“ – minulost, přítomnost a budoucnost, se v tu chvíli sloučí vjedno.
          Všechno se spojuje.
          Ano, vše po čem toužíš, se okamžitě manifestuje ve tvém vědomí.
          Mistři tvoří na této úrovni i ve hmotném světě. Jejich okamžité výtvory se nazývají „zázraky“.

          • senja
            senja, 13.11.17 11:49:13  
             

            30.  Ale nastane okamžik, kdy pochopení samo o sobě přestane být dostačující. Duše zatouží prožít to, co o sobě ví, ve své nové představě o sobě samotné. A bude chápat, že se toto může odehrát jen v hmotném světě.
            Plná radosti a blaženosti se do něj vrátí. Tvá duše se vrátí do jádra vlastní existence a na cestě zpět se podrobí svaté zpovědi: Už víš, co jsi chtěl vědět? Chceš se v tuto chvíli vrátit do hmotného světa?  
            Pokud odpoví/myslí/cítí, že ano, musí učinit ještě další rozhodnutí: zda se chce do hmotného světa vrátit na tutéž životní pouť, anebo jako jiná bytost. Ty si můžeš zcela libovolně vybrat jakékoli tady a teď. (Jedná se o tzv. karmický scénař života v hmotném těle, s vyznačenými  karmickými mezníky, který si duše svobodně vytváří za pomoci duchovních bytostí ze Světla.) Jakmile to uděláš, vstoupíš ještě jednou do stavu úplného ponoření, které upraví tvou životní energii tak, abys mohl vstoupit do prožitku, který nazýváš „zrození“.

            • 9marie04
              9marie04, 13.11.17 22:49:47  
               

              Sen...děkuji, jak se tě toto dotýká? Kolik jsi z toho prožila? A při prožívání pochopila?Kolik z naplánované karmy jsi již prožila a pochopila? :2:

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 15:46:00  
               

              tak jest :15: pak se myšlenky i činy okamžitě vrací a karma zde jako by není, nebo je, ale tak rychlá, že ani nepostřehneš, nebo vlastně postřehneš, ale je to zcela jiné...
              co se pak týče toho přechodu z hmotného světa zpět, tak se duše rozhoduje, zda si tu svoji karmu odpyká (špatné slovo - vyřeší je lepší) zde nebo někde jinde... já si zvolil tento svět...
              karma působí tak rychle, že stačí pár okamžiků až pár dní a hned se dozvíš, zda jsi jednala správně, či ne :4:
              co se týče toho soudu, tak ten se dá prožít i zde, za života, závisí to však na stavu duše, zda sama chce, a také zda se již dovršil čas... už to mám za sebou... a popravdě byl to velký soud pro mě i duši... nikdo vás nebude soudit, jen vy sami se soudíte, za přihlížení poroty všeho a všech, co jsou v každém vesmíru i dimenzích... těžko se to dá popisovat... ale skutečně budete vážit své skutky (ty co vás trápí) a budete je vyvažovat svými úspěchy, nikoli však hmotnými, ale nehmotnými... do ruky dostanete "pecen chleba" jež vyjadřuje čas, který je třeba na odpověď 365 otázek dle pravdy... ale ještě předtím je třeba udělat "závěrečnou zkoušku" života, kde vložíte vše do rukou toho nad vámi a zcela se podřídíte jeho vůli, ať již je jakákoli, pokud budete jednat čestně a budete mu věřit, tak projdete, pokud ne, tak vás stihne trest největší - zatracení... co na tom, že si na ni vylámete třebas nějaký ten zub, ale jak již bylo řečeno - oko, co špatně vidí raději vyrvi, at tě neošálí...

              • korloid
                korloid, 14.11.17 18:00:19  
                 

                Kájí, když jsi Bůh, proč by sis měl přát zatracení? Proč potřebuješ trest? Nedokážeš si odpustit?

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 18:15:13  
                   

                  nikdo nemluvil o tom, že jsem bůh (byť pravda, asi jsem nakoukl do jeho hrnce, co vaří za polívku :15: a snad i pomohl)... zatracení je jen prostě vrácení - smyčka... nepochopení toho co se od tebe chce... asi jsem to nenapsal zcela správně... prostě tu budeš "hnít" tak dlouho, dokud si to nepořešíš...

                  odpustit si běžně řečeno to jo (to dokáže každý), ale i když si odpustíš, tak nějak při tom soudu je to zcela jiné (tam si odpouštíš to, co duše cítí - vzpomeneš si třebas na toho mravence, co jsi zašláp a budeš posuzovat i to, zda trpěl, zda měl zemřít, či nikoli, zda je to tak správně) - vyvstanou ti myšlenky roky staré, o kterých si ani nevěděl, že je máš, ale přesto je ze svého života znáš a popřít je nemůžeš, jelikož jsi je prožil... a i přesto vyvážení a tom soudu se zas posléze najde něco, co tě bude trápit... těch hříchů je tolik, že se nedají ani spočítat... jít dál (v duchovním světě) s hlavou čistou může jít jen málo kdo, pokud vůbec... vždy tu bude něco, co tě bude brzdit... takže tak nějak... ten kdo to nezažil asi těžko pochopí, co píši... a jak...

                  představ si ten soud, jako že budeš na váhách vážit tíhu své duše verzus všetky skutky... pokud budeš vážit čestně, a vyvážíš váhy, tak dojde k překutí tvého myšlení a zaměříš se zas na něco jiného (jinou cestu - smysl života)... hodně tě to zasáhne a to jak v mysli, tak i duši, je to něco na způsob prozření, ale to není zcela ono, jen pochopíš, co jsi nechápal, ale jiným stylem...

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 18:22:50  
                   

                  jinak... nikdo si nepřeje, abys byl trestán, je to jen taková, jak to jen říci, prostě to nad tebou bude viset jako takový tvůj vlastní meč, když nebudeš vážit přesně a čestně

                  nikdo zatracen nebude, vše se dá překout, jen se to děje zcela jinak, než si představuješ... a až to přijde tak to poznáš... nespálíš se o "oheň", jež kolem tebe bude šlehat, když budeš mít víru, že děláš správnou věc, ty a tvá víra je tvojím soudcem...

                  odpouští jen bůh... tedy ty, jakož to božská podstata, nelze si naráz odpustit zcela vše (jen to, co tě trápí nejvíce), vše se prvně musí vyvážit, aby jsi mohl od vah v klidu a míru odejít a nastoupit na další cestu...

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 18:24:02  
                     

                    kde zas budeš po čase vyvažovat další věci... takže tak nějak :4:

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 18:56:15  
                     

                    při prvním setkání s váhami budeš nejspíš pln obav a bázně, ale to další setkání už bude zcela jiné... protože jsi pochopil podstatu toho prvního... už se bát nebudeš, dost strachů ti zmizí, přesto nejspíš budeš jednat také s pokorou...

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 19:03:43  
                     

                    jen k tomu bohu... bůh je složen ze všeho - tedy i z okolních věcí, lidí atd. celé dimenze a vesmíry a vše v nich jsou porotou... :4: je to velký den a je na tobě být na něj připraven :2:

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 19:11:59  
                     

                    ty dimenze a vesmíry a vše v nich jsou současně i částečky tebe samotného... nikdo tě nebude soudit, jen ty sám sebe porota jen dohlíží, aby vše proběhlo správně... no až tam dojdeš, tak pochopíš :4: a dojde ti to... a právě, že se budeš soudit sám, tak vyneseš spravedlivý soud - nevím, ale asi nelze jednat nečestně... nebo lze? každopádně buď k sobě natolik čestný a spravedlivý, jak jen dokážeš... :15:

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 19:23:26  
                   

                  ono to zda jsi bůh nebo ne... no jak to jen napsat... jsi i nejsi, tak jako čas, jež není a přitom je...

                  představ si to, že bůh, celý vesmír, vše v něm, celé dimenze a vše v nich, to jsou hodinky... velké hodinky a ty jsou jak kolečko v nich, tak i opravář... hlídáš kolečka vedle tebe, zd ase správně točí a současně když máš čas a netočíš se zastupuješ opraváře, který se zas proměnil v nějaké jiné kolečko... co myslíš, lze pochopit podstatu hodinek, vidět je jako zmenšeninu a být tak říkajíc zcela mimo? ano, lze, ale pod tou podmínkou, že jsi zrovna vrchní opravář, na to místo se dostaneš jen za dlouho - tak jak se kolečka střídají v soukolí, a ty postupuješ výš a výš, nebo níž a níž, tak máš možnost vidět to, co se děje kolem tebe, ale nedohlédneš, co se děje na druhém konci, pokud už na tebe nedošla řada, abys byl hlavním opravářem... a ne jen obyčejným "mechanikem" který se stará o kolečka ve svém sektoru :4:

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 15:53:37  
               

              zdaleka nelze říci, že jde o poslední soud, jde o soud, jež je završením jisté části cesty... dá se to popsat tak, že jsi kolečko, jež si vylámalo ve stroji všechny zuby a je již bezcenné, ale jeho cena je stále veliká, tak je třeba jej překovat na jiné a vložit jinam... do toho božského stroje a takto se to stále opakuje... sousloví "poslední soud" je jen pro názornost,jelikož doba kdy bude může být jak dlouhá, než se tak stane, tak i kraťoulinká :4:

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 14.11.17 16:06:45  
           

          na tohle pochopení je třeba prožitku... v podstatě se to dá urychlit, tím, že budeš naslouchat vesmíru a budeš tzv. v produ - toku informací, jež jsou všude kolem tebe a jež tě povedou, pokud budeš hledat PRAVDU o tom kdo jsi a kam míříš... a aby jsi ji našel, tak potřebuješ nejeden prožitek, nejedno pochopení...

          • senja
            senja, 14.11.17 19:56:01  
             

            V podstatě souhlasím s tím, cos napsal, i když se naše prožitky mohou v detailech lišit. Ale to nic neznamená.

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 20:39:07  
               

              :2: :4: jj kdo poznal, ten rozumí

          • 9marie04
            9marie04, 16.11.17 20:55:53  
             

            Korloid...někdy uděláme něco, co již jsme nechtěli udělat a pak si to nedokážeme odpustit. Zrovna to prožívám A o tom, jak rychle nyní se vrací karma mohu říct, že nyní chápu , proč nemáme nikoho soudit, abychom nebyli souzeni. Neubránila jsem se tomu v sobotu a v neděli jsem byla "souzena" dvojnásobně za stejné, co jsem v sobotu soudila. A pěkně mne to dostalo. :2:

          • 9marie04
            9marie04, 16.11.17 21:04:50  
             

            Karel..také souhlasím, jako Senja, když se člověk nechá vést/ musí chtít a dát to najevo/, je mu vyhověno a je veden tak, aby mohl chápat souvislosti a když je chápe, může přijímat svět a lidi v něm takové jací jsou trochu snadněji a zdržuje se soudů jiných lidí. :2: