Hovory s Bohem

Moderovaná diskuze | Kategorie: Literatura
KarelKeslly (2017-11-22 10:13:23)korloid (2017-11-17 17:15:07)9marie04 (2017-11-16 21:46:13)krudox (2017-11-16 21:19:54)senja (2017-11-16 21:16:59)profesorateista (2017-11-16 08:15:53)eremir (2017-11-07 09:03:48)slavidan (2015-10-25 10:06:42)
Hovory s Bohem
Založeno: 16. 1. 2015 | Příspěvků: 361 | Členů: 8
Správci: senja (hlavní)

Fórum nejen pro čtenáře a příznivce knih N.D. Walsche, ale pro všechny, kterým není lhostejný osud naší planety.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • senja
    senja, 14.11.17 19:54:02  
     

    9marie04, tak jsem ti dlouze odpověděla a když jsem to odklikla, bylo to pryč, protože mě to odhlásilo. Tak teď přemýšlím, jestli mám psát znova, nebo jen krátce konstatovat, že VÍM, i když nevím jak a proč vím zrovna já, když tolik lidí nejenže neví, ale ani vědět nechce.

    • korloid
      korloid, 14.11.17 20:37:19  
       

      To už mi diskutníci taky jednou udělali, takže teď si to před odesláním všechno dávám do rampaměti (omodřit levým tlačítkem na myši, a pak pravým zvolit možnost kopírovat), a jakmile tohle udělám, v pohodě se to odešle bez komplikací.

      • senja
        senja, 14.11.17 21:14:34  
         

        Dík. Vůbec mě nenapadlo, že se to může stát. Příště se pojistím. :2:

    • 9marie04
      9marie04, 16.11.17 20:43:46  
       

      Senja..také to znám, že mi to několikrát zmizelo. Zrovna před chvílí mne to také při jednom příspěvku odhlásilo.Někdy to beru tak, že to tak mělo být a napíši totéž, co ty. Stručně, protože vím, že víš. Jedno jak to proběhlo, že víš. Je to proces, který proběhne různým způsobem, ale výsledek je stejný. Prožijeme, pochopíme, přijmeme a VÍME, nepochybujeme již jako dříve. Jsem kolikrát moc ráda za to, co vím, protože již si nemusím pokládat otázky PROČ? se to či ono děje? Mnoho lidí odmítá, protože ještě nepřišel jejich čas, kdy i oni budou chtít vědět. Také jsem zpochybňovala MŽ, moc dobře si na to pamatuji, jak jsem se rádoby vtipně na toto téma vyjádřila na jednom kurzu, kde o tom hovořil již vědoucí člověk. :2: :2:

      • senja
        senja, 16.11.17 21:16:59  
         

        Pěkně jsi to shrnula. :2:

  • senja
    senja, 25.10.17 20:10:25  
     

    26.  Na konci tvého života, za třetí fázi smrti, ti bude položena výjimečná otázka. Tvoje odpověď bude tím nejdůležitějším výrokem, který kdy vyslovíš, a také největším okamžikem svobodné volby, jaký si vůbec dovedeš představit. Je to tak důležité, že to bude Bůh, kdo ti ji položí. „Chceš zůstat?“  Přesně takovou možnost máte. Smrt je vratná.
    Každý, kdo „zemře“, má možnost se rozhodnout, jak a kde chce pokračovat ve svém životě. Chceš prožít to, že život, který jsi právě opustil, pokračuje dál? Anebo chceš prožít realitu, ve které postupuješ dál a míříš do duchovního světa?
    Ano, duše může ve svém prožitku „odestát“ smrt, kterou právě prošla. Pokud se duše rozhodne „jít zpátky“, pak je okamžitě „poslána zpátky“ do hmotného světa, kam dorazí o zlomek vteřiny předtím, než „zemřela“.

    • senja
      senja, 25.10.17 20:11:17  
       

      27.  Poté, co duše splyne s Esencí, pochopí spoustu věcí. Pochopí, že neexistuje nic takového jako soud nebo zavržení. Pochopí, že v posmrtném životě se nemůže stát nic negativního. Pochopí, kým a čím sama je. Pochopí smysl života a proces života. Úplně a dokonale pochopí povahu nejvyšší reality. A také pochopí, že posmrtný život bude existovat stále, že na něj bude čekat klidně celou věčnost. A pak se mnoho duší opravdu rozhodne vrátit do hmotného světa.

      • senja
        senja, 25.10.17 20:12:25  
         

        28.  Všechno co se s tebou děje, se děje z tvého vlastního rozhodnutí. Není nic, co by sis nezvolil. Můžeš být po nějakou dobu andělem a pak se rozhodnout, že už jím nebudeš. A později se můžeš rozhodnout, že se jím znovu staneš. Můžeš se životem pohybovat v cyklech, můžeš se pohybovat ve smyčkách, můžeš se pohybovat po spirálách, můžeš se pohybovat přímočaře, můžeš se rozhodnout zůstat v „nebi“ po celé věky, můžeš se během vteřiny vrátit na svět – zkrátka můžeš udělat, cokoli chceš.
        Máš vůbec ponětí, kým jsi?
        Ty jsi Bůh.

        • senja
          senja, 13.11.17 11:48:41  
           

          29. Když duše usoudí, že je úplná, když je podrobena svaté zpovědi a prohlásí, že chce jít dál, okamžitě postoupí do duchovního světa, kde začne získávat pochopení sebe sama jako to, co prožila, když byla ponořena do světla.
          To neznamená nic jiného, než že duše začíná vnímat sebe samu jako součást božského principu. K tomuto poznání dojde velice rychle, protože v duchovním světě si duše vše, po čem zatouží, okamžitě stvoří. Neexistuje žádná „časová prodleva“ mezi představováním si něčeho a prožitím téhož jako součásti vlastního já. Je to proto, že v duchovním světě duše tvoří na všech třech rovinách vědomí zároveň. To se v hmotném světě stává jen zřídka.
          Všechny tři roviny vědomí se sjednotí v okamžiku, kdy splyneš se světlem, a právě v tomhle stavu jednotného vědomí opouštíš jádro své existence a vstupuješ do duchovního světa.
          Stejně tak se i všechny tři aspekty tvé existence – tělo, mysl a duch – v tu chvílí sloučí vjedno.
          Stejně tak se i všechny tři nástroje tvoření – myšlenka, slovo a čin – v tu chvíli sloučí vjedno.
          A konečně i všechny tři prožitky, čemu říkáš „čas“ – minulost, přítomnost a budoucnost, se v tu chvíli sloučí vjedno.
          Všechno se spojuje.
          Ano, vše po čem toužíš, se okamžitě manifestuje ve tvém vědomí.
          Mistři tvoří na této úrovni i ve hmotném světě. Jejich okamžité výtvory se nazývají „zázraky“.

          • senja
            senja, 13.11.17 11:49:13  
             

            30.  Ale nastane okamžik, kdy pochopení samo o sobě přestane být dostačující. Duše zatouží prožít to, co o sobě ví, ve své nové představě o sobě samotné. A bude chápat, že se toto může odehrát jen v hmotném světě.
            Plná radosti a blaženosti se do něj vrátí. Tvá duše se vrátí do jádra vlastní existence a na cestě zpět se podrobí svaté zpovědi: Už víš, co jsi chtěl vědět? Chceš se v tuto chvíli vrátit do hmotného světa?  
            Pokud odpoví/myslí/cítí, že ano, musí učinit ještě další rozhodnutí: zda se chce do hmotného světa vrátit na tutéž životní pouť, anebo jako jiná bytost. Ty si můžeš zcela libovolně vybrat jakékoli tady a teď. (Jedná se o tzv. karmický scénař života v hmotném těle, s vyznačenými  karmickými mezníky, který si duše svobodně vytváří za pomoci duchovních bytostí ze Světla.) Jakmile to uděláš, vstoupíš ještě jednou do stavu úplného ponoření, které upraví tvou životní energii tak, abys mohl vstoupit do prožitku, který nazýváš „zrození“.

            • 9marie04
              9marie04, 13.11.17 22:49:47  
               

              Sen...děkuji, jak se tě toto dotýká? Kolik jsi z toho prožila? A při prožívání pochopila?Kolik z naplánované karmy jsi již prožila a pochopila? :2:

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 15:46:00  
               

              tak jest :15: pak se myšlenky i činy okamžitě vrací a karma zde jako by není, nebo je, ale tak rychlá, že ani nepostřehneš, nebo vlastně postřehneš, ale je to zcela jiné...
              co se pak týče toho přechodu z hmotného světa zpět, tak se duše rozhoduje, zda si tu svoji karmu odpyká (špatné slovo - vyřeší je lepší) zde nebo někde jinde... já si zvolil tento svět...
              karma působí tak rychle, že stačí pár okamžiků až pár dní a hned se dozvíš, zda jsi jednala správně, či ne :4:
              co se týče toho soudu, tak ten se dá prožít i zde, za života, závisí to však na stavu duše, zda sama chce, a také zda se již dovršil čas... už to mám za sebou... a popravdě byl to velký soud pro mě i duši... nikdo vás nebude soudit, jen vy sami se soudíte, za přihlížení poroty všeho a všech, co jsou v každém vesmíru i dimenzích... těžko se to dá popisovat... ale skutečně budete vážit své skutky (ty co vás trápí) a budete je vyvažovat svými úspěchy, nikoli však hmotnými, ale nehmotnými... do ruky dostanete "pecen chleba" jež vyjadřuje čas, který je třeba na odpověď 365 otázek dle pravdy... ale ještě předtím je třeba udělat "závěrečnou zkoušku" života, kde vložíte vše do rukou toho nad vámi a zcela se podřídíte jeho vůli, ať již je jakákoli, pokud budete jednat čestně a budete mu věřit, tak projdete, pokud ne, tak vás stihne trest největší - zatracení... co na tom, že si na ni vylámete třebas nějaký ten zub, ale jak již bylo řečeno - oko, co špatně vidí raději vyrvi, at tě neošálí...

              • korloid
                korloid, 14.11.17 18:00:19  
                 

                Kájí, když jsi Bůh, proč by sis měl přát zatracení? Proč potřebuješ trest? Nedokážeš si odpustit?

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 18:15:13  
                   

                  nikdo nemluvil o tom, že jsem bůh (byť pravda, asi jsem nakoukl do jeho hrnce, co vaří za polívku :15: a snad i pomohl)... zatracení je jen prostě vrácení - smyčka... nepochopení toho co se od tebe chce... asi jsem to nenapsal zcela správně... prostě tu budeš "hnít" tak dlouho, dokud si to nepořešíš...

                  odpustit si běžně řečeno to jo (to dokáže každý), ale i když si odpustíš, tak nějak při tom soudu je to zcela jiné (tam si odpouštíš to, co duše cítí - vzpomeneš si třebas na toho mravence, co jsi zašláp a budeš posuzovat i to, zda trpěl, zda měl zemřít, či nikoli, zda je to tak správně) - vyvstanou ti myšlenky roky staré, o kterých si ani nevěděl, že je máš, ale přesto je ze svého života znáš a popřít je nemůžeš, jelikož jsi je prožil... a i přesto vyvážení a tom soudu se zas posléze najde něco, co tě bude trápit... těch hříchů je tolik, že se nedají ani spočítat... jít dál (v duchovním světě) s hlavou čistou může jít jen málo kdo, pokud vůbec... vždy tu bude něco, co tě bude brzdit... takže tak nějak... ten kdo to nezažil asi těžko pochopí, co píši... a jak...

                  představ si ten soud, jako že budeš na váhách vážit tíhu své duše verzus všetky skutky... pokud budeš vážit čestně, a vyvážíš váhy, tak dojde k překutí tvého myšlení a zaměříš se zas na něco jiného (jinou cestu - smysl života)... hodně tě to zasáhne a to jak v mysli, tak i duši, je to něco na způsob prozření, ale to není zcela ono, jen pochopíš, co jsi nechápal, ale jiným stylem...

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 18:22:50  
                   

                  jinak... nikdo si nepřeje, abys byl trestán, je to jen taková, jak to jen říci, prostě to nad tebou bude viset jako takový tvůj vlastní meč, když nebudeš vážit přesně a čestně

                  nikdo zatracen nebude, vše se dá překout, jen se to děje zcela jinak, než si představuješ... a až to přijde tak to poznáš... nespálíš se o "oheň", jež kolem tebe bude šlehat, když budeš mít víru, že děláš správnou věc, ty a tvá víra je tvojím soudcem...

                  odpouští jen bůh... tedy ty, jakož to božská podstata, nelze si naráz odpustit zcela vše (jen to, co tě trápí nejvíce), vše se prvně musí vyvážit, aby jsi mohl od vah v klidu a míru odejít a nastoupit na další cestu...

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 18:24:02  
                     

                    kde zas budeš po čase vyvažovat další věci... takže tak nějak :4:

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 18:56:15  
                     

                    při prvním setkání s váhami budeš nejspíš pln obav a bázně, ale to další setkání už bude zcela jiné... protože jsi pochopil podstatu toho prvního... už se bát nebudeš, dost strachů ti zmizí, přesto nejspíš budeš jednat také s pokorou...

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 19:03:43  
                     

                    jen k tomu bohu... bůh je složen ze všeho - tedy i z okolních věcí, lidí atd. celé dimenze a vesmíry a vše v nich jsou porotou... :4: je to velký den a je na tobě být na něj připraven :2:

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 14.11.17 19:11:59  
                     

                    ty dimenze a vesmíry a vše v nich jsou současně i částečky tebe samotného... nikdo tě nebude soudit, jen ty sám sebe porota jen dohlíží, aby vše proběhlo správně... no až tam dojdeš, tak pochopíš :4: a dojde ti to... a právě, že se budeš soudit sám, tak vyneseš spravedlivý soud - nevím, ale asi nelze jednat nečestně... nebo lze? každopádně buď k sobě natolik čestný a spravedlivý, jak jen dokážeš... :15:

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 14.11.17 19:23:26  
                   

                  ono to zda jsi bůh nebo ne... no jak to jen napsat... jsi i nejsi, tak jako čas, jež není a přitom je...

                  představ si to, že bůh, celý vesmír, vše v něm, celé dimenze a vše v nich, to jsou hodinky... velké hodinky a ty jsou jak kolečko v nich, tak i opravář... hlídáš kolečka vedle tebe, zd ase správně točí a současně když máš čas a netočíš se zastupuješ opraváře, který se zas proměnil v nějaké jiné kolečko... co myslíš, lze pochopit podstatu hodinek, vidět je jako zmenšeninu a být tak říkajíc zcela mimo? ano, lze, ale pod tou podmínkou, že jsi zrovna vrchní opravář, na to místo se dostaneš jen za dlouho - tak jak se kolečka střídají v soukolí, a ty postupuješ výš a výš, nebo níž a níž, tak máš možnost vidět to, co se děje kolem tebe, ale nedohlédneš, co se děje na druhém konci, pokud už na tebe nedošla řada, abys byl hlavním opravářem... a ne jen obyčejným "mechanikem" který se stará o kolečka ve svém sektoru :4:

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 15:53:37  
               

              zdaleka nelze říci, že jde o poslední soud, jde o soud, jež je završením jisté části cesty... dá se to popsat tak, že jsi kolečko, jež si vylámalo ve stroji všechny zuby a je již bezcenné, ale jeho cena je stále veliká, tak je třeba jej překovat na jiné a vložit jinam... do toho božského stroje a takto se to stále opakuje... sousloví "poslední soud" je jen pro názornost,jelikož doba kdy bude může být jak dlouhá, než se tak stane, tak i kraťoulinká :4:

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 14.11.17 16:06:45  
           

          na tohle pochopení je třeba prožitku... v podstatě se to dá urychlit, tím, že budeš naslouchat vesmíru a budeš tzv. v produ - toku informací, jež jsou všude kolem tebe a jež tě povedou, pokud budeš hledat PRAVDU o tom kdo jsi a kam míříš... a aby jsi ji našel, tak potřebuješ nejeden prožitek, nejedno pochopení...

          • senja
            senja, 14.11.17 19:56:01  
             

            V podstatě souhlasím s tím, cos napsal, i když se naše prožitky mohou v detailech lišit. Ale to nic neznamená.

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 14.11.17 20:39:07  
               

              :2: :4: jj kdo poznal, ten rozumí

          • 9marie04
            9marie04, 16.11.17 20:55:53  
             

            Korloid...někdy uděláme něco, co již jsme nechtěli udělat a pak si to nedokážeme odpustit. Zrovna to prožívám A o tom, jak rychle nyní se vrací karma mohu říct, že nyní chápu , proč nemáme nikoho soudit, abychom nebyli souzeni. Neubránila jsem se tomu v sobotu a v neděli jsem byla "souzena" dvojnásobně za stejné, co jsem v sobotu soudila. A pěkně mne to dostalo. :2:

          • 9marie04
            9marie04, 16.11.17 21:04:50  
             

            Karel..také souhlasím, jako Senja, když se člověk nechá vést/ musí chtít a dát to najevo/, je mu vyhověno a je veden tak, aby mohl chápat souvislosti a když je chápe, může přijímat svět a lidi v něm takové jací jsou trochu snadněji a zdržuje se soudů jiných lidí. :2:

  • senja
    senja, 25.10.17 20:07:56  
     

    25. Můžeš zůstat ve stavu splynutí s Esencí, jak dlouho budeš chtít, ale nebudeš si přát zůstat v ní věčně, protože bys ztratil schopnost vnímat extázi tohoto prožitku.
    Obrovský přesun energie, který prožiješ v okamžiku úplného ponoření, tě znovu požene ven z Esence, obnoveného a znovustvořeného v totožnosti, kterou si pamatuješ, a stojícího v jádru vlastní existence.
    Nyní si představ velikou místnost, na jejichž stěnách jsou ty části nástěnné malby z chodby času, které sis prohlížel, když jsi touto chodbou procházel. Není tu celá nástěnná malba, jen ty části celého obrazu, na které ses po cestě soustředil. Ty touhle „galerii“ pomalu procházíš a prohlížíš si obrázky jeden po druhém.
    Když je začneš podrobněji zkoumat, prožiješ všechno, co se na nich odehrává. Nejenom to, co se děje tobě, ale to, co se děje všem na tom obraze.
    Tyhle obrazy představuji každičký okamžik tvého života a teď, když si je prohlížíš, máš vůbec poprvé úplnou představu toho, co se v každém okamžiku děje. Zjistíš, že je to často něco jiného, než sis myslel, a vždycky mnohem víc, než sis představoval.
    V tu chvíli nepocítíš žádnou bolest ani nepohodlí. Studuješ každý okamžik, dokud nezískáš pocit, že mu rozumíš. Pak přejdeš k dalšímu okamžiku, dalšímu obrazu.
    Tímto způsobem projdeš napříč celou galerii a prohlédneš si každičký obraz, který v ní visí. Každý okamžik je pro tebe důležitý, protože jak zkoumáš jednotlivé okamžiky svého života, uvědomuješ si, že jsi ty okamžiky používal k tomu, abys vytvořil prožitek vlastního já – a brzy začneš rozhodovat, jak chceš vlastní já znovustvořit. Opouštíš-li jádro vlastní existence, také se svým způsobem chystáš „do knihovny, (jedná se o ákášickou knihovnu, ve které jsou zapsány všechny naše karmické činy a skutky a také dobré skutky) kde se dozvíš víc o postavě, kterou ztělesňuješ“.

    • senja
      senja, 25.10.17 20:08:30  
       

      Snaha vyjadřovat sebe sama je zakořeněna hluboko v povaze samotného života. Život tak zkrátka funguje. A to všechno dělá život proto, aby mohl sebe sama poznat na základě vlastního prožitku.
      Právě o tom celý proces smrti – i zrození – opravdu je. Neustále se vracíš do jádra vlastní existence a znovu je opouštíš, abys mohl pochopit a prožít skutečnou podstatu toho, kým opravdu jsi. Využíváš odstupu od jádra, abys pochopil a prožil úplnost jako singulární vyjádření sebe sama (singulár – ojedinělý, jednotlivý).
      Všechno neustále roste a neexistuje nic jako konec evoluce. Protože se snažíš sebe sama znovu-stvořit, tak jako to dělá veškerý život, přesuneš se do duchovního světa, ve kterém lépe pochopíš a prožiješ, kým opravdu jsi a kým ses rozhodnul být, pak projdeš jádrem vlastní existence a znovu se vydáš do hmotného světa, abys prošel tutéž chodbu času jiným způsobem, anebo nějakou úplně jinou chodbu času, a abys tak zjistil, pochopil a prožil, jaké je být takový, jaký ses rozhodl být.
      Rozhodneš se ve chvíli, kdy staneš před svatou zpovědí.

  • 9marie04
    9marie04, 19.10.17 22:42:40  
     

    Karle..ano, to jsem ex říkala, přežil bys všechny a další bys neznal, nyní muž může mít o x let mladší ženu, která mu snad pomáhá, ale jakou ženu bys mohl mít, když by ti bylo např. již 250 let? ....... Síla myšlenky je nepředstavitelná, ale zatím podléháme Zákonu karmy a ten je prioritou, která musí být zrealizována, protože je v něm naplánováno mnoho navazujících souvislostí s jinými dušemi.Takže do určité doby programování-tedy síla pozitivní myšlenky funguje / píši z vlastní zkušenosti/, později ale již to tak nemusí být. :2:

  • senja
    senja, 19.10.17 16:27:44  
     

    https://goldman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=625688

  • senja
    senja, 18.10.17 20:04:15  
     

    23. Zkus si nyní představit jádro jako místnost nebo nějaký dutý objekt.
    Autor knihy si vybral lesklý , kovový, zlatavě bronzový válec.
    Tvar i barva slouží jen tvé představivosti, jádro může mít jakoukoliv podobu, kterou mu dáš. Teď si představ, že dovnitř válce vedou dveře a nad nimi je nápis „SMRT“. A představ si také, že na protější straně válce jsou druhé dveře a nad nimi je nápis „ZROZENÍ“.
    Dál si představ, že vnitřní strana dveří s nápisem  „SMRT“  nese nápis  „HMOTNÝ SVĚT“ a
    podobně je na vnitřní straně těch druhých dveří napsáno „DUCHOVNÍ SVĚT“.
    Dveře nadepsané „SMRT“ nevedou přímo do místnosti v jádru, ale do malé předsíně před ní. Tyto dveře jsou za tvými zády stále otevřené a ty se můžeš otočit a pohlédnout zpět do hmotného světa. Nyní postoupíš do druhé fáze smrti a prožiješ pochopení nebo zmatek nebo cokoli jiného, co očekáváš, že prožiješ. V průběhu této druhé fáze můžeš procházet otevřenýmí dveřmi do hmotného světa a nazpátek. Nebudeš tam sám sebe vnímat v žádném hmotném smyslu, ale budeš zřejmě živý, jako bys tam opravdu ještě byl. I ostatní, kteří tam stále ještě žijí ve svých tělech, tě možná budou schopni vnímat.
    Pokud jsi přesvědčen, že po „smrti“ se nic neděje a nic není, projdeš druhou fází smrti do „nicoty“ a nebudeš vnímat vůbec nic. Ve druhé fázi smrti můžeš zůstat, jak dlouho budeš chtít.
    Každý prožitek po smrti existuje sám o sobě. Ať už prožiješ „peklo“, které si sám vytvoříš, nebo „nebe“, které si sám vytvoříš, nebo nicotu, kterou si sám vytvoříš, anebo jakoukoliv jinou realitu, která bude tvým vlastním dílem, tyto prožitky budou stát samy za sebe, Načerpáš z nich vzpomínky, které  z nich máš načerpat, a pak postoupíš dál.
    Duše se opravdu může rozhodnout, že jako duch navštíví své blízké, kteří zůstávají v hmotném světě.

    • senja
      senja, 24.10.17 23:40:06  
       

      24. Až budeš připraven, postoupíš do třetí fáze smrti. Teď se za Tebou zavřou dveře a před tebou je jen malá předsíň. Tento průchod představuje mnohem kratší vzdálenost, než ta, kterou jsi urazil na cestě životem. Na konci průchodu vidíš maličký zářící bod a celý průchod se ti najednou zdá menší a menší. Světlo hřejivě září a zdá se ti překrásně bezpečné a lákavé. Nakonec všude zůstane jen světlo.
      Blíží se okamžik splynutí. Síla a nádhera tohoto okamžiku je nepopsatelná. Poznání a pochopení, které z něj pochází, je na vědomé rovině neuchopitelné. Jen na nadvědomé rovině je možno o něm uvažovat.
      Těsně před splynutím se duše vznáší před světlem. Vyhřívá se v září Esence. Veškeré obavy a nejistota všeho druhu se rozplynuly během rychlého letu průchodem. Z Esence nyní vyzařuje čirá láska a duše před ní prožívá něco, co lze popsat jedině jako všeobjímající pocit…objetí.
      Spolu s tím přichází pocit, že jsi viditelný, zcela průhledný, a nic už nemůže zůstat skryto, utajeno nebo přehlédnuto. Všechno „dobré“ a všechno „špatné“, co si o sobě duše myslela, je před ní rozprostřeno a všechno se pomalu rozplývá ve světle, skrze jakousi magnetickou osmózu, která rozpouští i ten nejmenší pocit hanby nebo hrdosti a nechává v duši překrásnou prázdnotu. Tento pocit by se dal popsat jako jediný ohromný konglomerát, který se skládá z tisíců rozličných pocitů, které pomalu naplňuje celou duši. Byl by to pocit hřejivého objetí a ochrany, hluboké útěchy a ocenění, úplného odpuštění a osvobození, radostného přijetí a přivítání, okamžité proměny v dokonalost – a to všechno zároveň.
      Duše v tu chvíli bez nejmenšího zaváhání nebo lítosti odkládá veškerý pocit individuální existence a vstupuje do světla. Rozplývá se v dech beroucí nádheře nekonečné velikosti, nesrovnatelné krásy a jedinečné úplnosti bytí. Už nijak, žádným způsobem a na žádné úrovni neztotožňuješ své Já s jednotlivými aspekty existence, kterou jsi v předchozím životě nazýval „sebou“.
      Tady, obklopen světlem, splyneš s vlastní duší. Konečně dospěješ k prozření, že nejsi tělo ani mysl, ani samotný duch, ale všechno dohromady. Tohle je celá podstata umírání.
      Pamatuj, jak jsem Ti řekl, že smrt je proces, kterým obnovuješ svou identitu.
      První fáze procesu smrti tě uvolňuje z tvého těla a oprošťuje tě od všech zbývajících myšlenek, které by tě ztotožňovaly s tvým tělem a jeho zjevem.
      Druhá fáze procesu smrti tě osvobozuje od tvé mysli a oprošťuje tě od všech zbývajících myšlenek, které by tě ztotožňovaly s tvou myslí a jejím obsahem.
      Třetí fáze procesu smrti tě odděluje od tvé duše a oprošťuje tě od všech zbývajících myšlenek, které by tě ztotožňovaly s tvou duší a její individualitou.
      Jsi celkovým součtem všech energií, které ty tři aspekty vytvářejí.
      Tři fáze smrti jsou tu od toho, aby tě jemně a tak rychle, jak jen sám budeš chtít, provedly procesem znovuztotožnění..

      • senja
        senja, 24.10.17 23:40:20  
         

        Jakmile se oprostíš od této identity, tvůj prožitek bude utvářen ne tím, čemu věříš, ale tím po čem toužíš. To je počátek tvého prožitku zvaného „nebe“.
        Tři fáze smrti jsou prostě tři kroky znovuztotožnění. Jsou to:
        1. konec ztotožnění s tělem
        2. konec ztotožnění s myslí
        3. konec ztotožnění s duší
         

        • 9marie04
          9marie04, 25.10.17 00:09:23  
           

          Děkuji. :2:

          • senja
            senja, 25.10.17 20:02:56  
             

            :2:

  • senja
    senja, 14.10.17 23:40:07  
     

    21. „Smrt“ je energie, která tě pohání k jádru vlastní existence a znovu zpátky do života. „Zrození“ a „smrt“ jsou okamžiky ryzího tvoření, protože vyrovnávají, čili „vylaďují“ energii, která je samotným životem, snižují frekvenci jejich vibrací a manifestují ji jako hmotu v hmotném světě, anebo ji naopak zvyšují a manifestují ji jako neviditelnou energii v duchovním světě.
    A teď to tajemství: „Energie, se kterou vstupuješ do svého zrození je „to podstatné“ – je to energie, která se proměňuje v hmotu a stává se tvou „podstatou“. Je to energie, která se manifestuje v hmotném světě.
    V okamžiku smrti nastává pravý opak. Proto svou smrtí tvoříš pomoci toho, co si do smrti přinášíš z hmotného života, a svým zrozením tvoříš pomocí toho, co si do života přinášíš z duchovního světa.

    • senja
      senja, 14.10.17 23:41:33  
       

      22. Neustále jsi přítomen aktu stvoření, v životě i ve smrti. Každá myšlenka, každé slovo, každý čin tvoří. Každá vibrace vypuštěna z jádra tvé existence znovuvytvoří tebe i tvou realitu. A ty se každým okamžikem proměňuješ. Tvá budoucnost vzniká po nepatrných částech, ne jednou ranou nebo na základě zásadního rozhodnutí. Jsou to ty přírůstky, kterým musíš věnovat svou pozornost.
      Zrození a smrt jsou největšími tvůrčími činy, protože představují v nekonečném životním cyklu okamžiky, v nichž se esenciální energie proměňuje a vytváří specifické manifestace v duchovním světě (v případě smrti) nebo ve světě hmotném (v případě zrození).

      • KarelKeslly
        KarelKeslly, 18.10.17 14:06:54  
         

        od jisté doby se mi zdá, že je svět jen iluze a lze vše nač pomyslíš... byť se mi třebas daří sem tam něco změnit - udělat něco nereálného, neustále mě svazuje učení ze základní školy (a nejen z ní), že je to realita... proto je někdy těžké tuto realitu popřít... na malých věcech to jde, horší je to s těmi většími... nebo spíš s tím, že mám v poslední době malou víru... byly doby, kdy byla o dost silnější... :8: :9: a nevím co s tím... :5: nebo vím, ale je to hazard (pro okolí)... proto stále čekám (na vhodný okamžik) na cestu do egypta, abych se tam - v poušti popral se svými démony a nemohl tak nikomu ublížit, max jen sobě... je to takový můj strašák a i když si myslím, že už jsem na to dost silný a znalý věci, tak pochybnosti jsou furt... :8:

        když to vezmu kolem a kolem tak žití ze vzduchu byla hračka, tam o nic nešlo, jen o mě... nikoli o okolí, i když se říká, že okolí je naším odrazem... smrt je jen přerod..nebojím se jí, není proč... spíš mám otázku na to, jaké je to při umírání (to je takový malý strašák), škoda, že většina lidí, když umírá, tak nemluví nebo jen málo... každopádně razím názor, že smrt i narození se má řádně oslavit, což souvisí s tím co jsi psala... jelikož jde o přestup do nového světa :15:

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 18.10.17 14:28:59  
           

          pro někoho může být breathariánství extrém... spíš se mu zdá jednodušší ohnout lžíci silou myšlenky... což mě se zase nedaří... ale obojí je popření reality a každý si ji tvoří nějak jinak, má jiné poznání... kdysi semě ptali jak je tomožné..a já jim říkal, že jsem jen věřil, že to možné je, CELOU svoji podstatou... s tou lžící je to též..věř a bude.. jen jinak a přitom stejně... jen s tím rozdílem, že jde o věc, kterou běžně používáš, víš že se ti v ruce nezohne, když ji používáš, že je pevná... jsi si jistá... nemít jistotu, tak vše bude jako papír a v tom vězí pro mě ten háček... realita se mi tak vryla pod kůži, že je to pro mě těžké, i když vím, že to lze, ale vymaž léta víry, že to tak není, tu pevnost, tu jistotu... a s čímkoli ostatním je to stejné... a můžu chtít a není... prostě malá víra v určitou věc... a tady pramení ten problém... jak je možné, že něco jednomu jde a něco zase ne? mám víru v život bez přísunu tekutin i potravy a dokázal jsem tak žít, ale nezohnu lžíci...co je víc? a proč tomu tak je? proč to nelze aplikovat na vše a kde je ta chyba kterou dělám??? vždy ve mě, v tom, čemu věřím... :2: totéž je třebas s karmou... uvedu příklad..nedávno hjsem byl u kamarádky a něco jsme probírali..byla na dněa já ji zas postavil na nohy... hned druhý den se mi v budce objevila sojka (v životě tu nebyla) a přinesla snítku... dost mě topotěšilo a já si řek.. díky :15: může to být náhoda a taky ne..kdo ví, ale co jsem tak pozoroval (už několik let), tak se u mě karma projevuje vždy do druhého dne, či max. do týdne. a proč? protože tomu věřím, mám jistotu... je to paradox, věřím v nereálné věci (nehmotné) a reálné věci nedokáži změnit... :1: :1: :1:

          • senja
            senja, 18.10.17 19:59:05  
             

            Zřejmě to pro tebe není tak důležité, jak si myslíš.
            Proč bys měl být ujišťován o něčem, o čem nepochybuješ.To by přece bylo kontraproduktivní, nemyslíš?

            • KarelKeslly
              KarelKeslly, 18.10.17 20:55:05  
               

              myslíš? je to základ, na kterém se dá stavět a co je základem a jaký je a kde je postaven a jak je pavný tak pak to celé bude dle toho... takže mi nezbývá než to zbourat a stavět zas od začátku.. :1: :1: :1: :1:

              • KarelKeslly
                KarelKeslly, 18.10.17 21:09:06  
                 

                a co se ujišt+ění týče, tak pak jde o to, zda děláš správnou věc a zda je to tak správně.. nejlépe od někoho, kdo už je dál a pochopil tu věc zcela do jejího nitra i do celé šířky... ty snad v životě sem tam nepotřebuješ ujištění, že děláš to, co máš a že je to tak správně? jen ta podstata nad námi samými ví co a jak... ostatně vždy děláš správnou věc i hovadinu zároveň... tak co se s tím párat - v podstatě je to jedno i není... šlo mi jen o to, dostat od života známku, zda jdu po správné cestě či nikoli... zda už na mě došla řada, či ne ... jako to malé kolečko v soukolí, které je zcela bezvýznamné do té doby dokud na něj nedojde řada, pak je jeho význam obrovský... toš tak nějak :4: a to je právě to... k čemu tohle všechno... kam to vede??? k poznání sebe sama, toho co je pod námi i nad námi nebo kam vůbec?

              • KarelKeslly
                KarelKeslly, 18.10.17 21:12:34  
                 

                ujištění slouží k tomu, aby jsi vytrvala ve víře, ať již je jakákoli, proto je to tak důležité...nebýt toho tak po čase tu lžíci ohneš, aniž bys chtěla... :1: :1: :1: :4: či ti jako zázrakem zmizí z očí...

              • senja
                senja, 18.10.17 21:15:31  
                 

                Když myslíš, tož bourej a stavěj. Jednou se dílo podařit musí. :15:

                • KarelKeslly
                  KarelKeslly, 18.10.17 21:42:13  
                   

                  píšu už snad 5. odpověď a ne a ne se dostat k tomu co chci.. tak aby to bylo cajk... tak to nechám uležet :D ostatně, chci se dožít 997 let, tak mám času dost... :1: :1: :1: :4:

                  • senja
                    senja, 18.10.17 23:13:11  
                     

                    Mně bude stačit 111. A pak to rozjedu znovu.

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 18.10.17 23:30:47  
                     

                    a máš nějaké plány co dál? na co si už teď v tomto těle netroufáš?

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 18.10.17 23:36:22  
                     

                    JINAK SMĚLÝ PLÁN NA VĚK... :4:

                  • 9marie04
                    9marie04, 19.10.17 00:02:44  
                     

                    Karel...pokud budeš do těch 900let zdráv, jak se o tom píše v Bibli a budeš tedy umírat sytý života, pak oukej. Můj ex od mládí, kdy mu nějaká vědma předpověděla, jak dlouho bude žít, stále opakuje, já tady budu do 315i let.Nevím, jak moc tomu věří, ale tento program tam má již asi tak 40 let. :2:

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 19.10.17 01:01:57  
                     

                    víš, ono tak nejde ani o ten věk, ale spíš o to být tu tak dlouho, dokud to prostě půjde... já nevím jak tobě, ale mě nikdo neřekl, kdy musím zemřít... třeba padnu teď, jen co to dopíšu, ale třeba opravdu až v těch 997 co jsem si předsevzal... :4: ale s tím souvisí jedna taková smutnější věc... přežiješ všechny, co máš ráda

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 19.10.17 01:13:49  
                     

                    ps. nechci, aby ze měbyl pokusnej králík, ale kdo ví... třeba jím už jsem :4: :1: :1: :1: bylo zajímavé prožít ve snu existenci od vzniku planety až do jejího konce s vědomím života že je jako reálný, tak mi řekni,co je potom ta realita, kde jsem teď... o co míň je reálnější než to, co jsem prožil ve snu? hm? kolik informací jsem do sebe nasoukal, co vše pochopil... už vím co znamená rčení... pro boha je jeden den jako tisíc let...

                    ostatně dle současných poznatků může tělo prožít kolem 250let na tojsou prý orgány stavěné, ale max. hranice se pohybuje kolem cirka poloviny, tedy 127 let, tak v čem je zádrhel? asi v tom, že jsme přijali to, že s léty (myšleno léto jako počasí) stárneme... na počátku věkůto byla tisícovka a teď se to scvrklo cirka na 70 let... proč? a taky proto, že jsmepřijali za své, že se stářím přicházejí nemoci a ty věstí, že už jdeme pod kopeček... tím si sami pod sebou řežeme větev, aniž musíme... :4: co ty na to?

                  • KarelKeslly
                    KarelKeslly, 19.10.17 01:20:48  
                     

                    současně je možné, že se otáčení planety zpomaluje proto dochází k delší proluce mezi létem a zimou byť v řádu pár sekund (furt se upravuje čas), ale za existenci planety se to už mohlo dostatečně posunout, takže je věk stále stejný, jen se od počátku věků planeta o dost zpomalila a nejen pleneta, ale celý vesmír úměrně k tomu... náš vesmír je jako jiskra, která vylétla z ohniště obrů a jak rychle vznikla, tak rychle i zanikne, ale čas v ní teče neuvěřitelně pomalu, i když se jedná pro obry o zlomek sekundy,kdy ji vidí zazářit a zhasnout... :2:

                  • senja
                    senja, 19.10.17 16:12:27  
                     

                    Ve hmotném těle budeme vždycky omezeni životností hmoty, která je na bázi uhlíku. mnohem životnější by byla na bázi křemíku, a kdoví, co je ještě trvanlivější, ale stále ještě zjevné. :4:

        • KarelKeslly
          KarelKeslly, 18.10.17 14:43:44  
           

          v podstatě se dá říct, že jsem všichni ztratili svoji víru... tu pravou a silnou... kde je? kde jsou ty doby, kdy jsme věřili, že se můžeme z plazení po zemi naučit chodit? že je to reálné... byly jsme to my, kdo se postavil, nebo to byli naši rodiče, co věřili, že to zvládneme? nejspíš obojí... je veliká škoda, že si nepamatujeme svoje první malé krůčky a pocity z toho... je to to samé jako naučit se chodit po vodě, či létat... nemáme příklad, tak se nám zdá, že to není reálné, ale jednoho dne ten příklad bude a tím se změní i naše myšlení v tom, co je možné a co nikoli...

    • KarelKeslly
      KarelKeslly, 18.10.17 13:47:04  
       

      vše nač pomyslíme je realitou a nic není nereálné, i když se to jako nereálné zdá... hmota je jen myšlenka proměněná na hmotu... nebo-li žiji život jako sen a sen je život... žiji život jako víru...nebo-li žiji protože věřím že svět je reálný a sama moje existence je v něm reálná a stejně tak mám víru v život... jsem tedy věřící, ač to tak být nemusí a toto celé může být jen dlouhý sen, ze kterého se nemohu probudit... smrt je tedy jen přechod, přerod někam dál, hloub, níž/výš ... dle mého vlastního rozhodnutí a tím rozhodnutím jsou mé činy a myšlenky za celý můj život

      • senja
        senja, 18.10.17 19:59:57  
         

        Myslím si, že to máš docela srovnané. Co by za to mnozí dali!

      • korloid
        korloid, 22.10.17 17:01:03  
         

        Pokud je život sen, potom je smrt probuzení. A až se vzbudíš s tělem 997 let starým, a pak někdy umřeš, a probudíš se v těle....

        • senja
          senja, 23.10.17 19:54:02  
           

          :15: