Mít nebo nemít děti?

Otevřená diskuze | Kategorie: Lidé a vztahy
Zidane (2019-11-14 18:36:20)alaram (2019-11-09 20:28:59)incorruptible6 (2019-09-23 10:35:21)Saxana (2019-07-08 14:31:28)od10k5 (2019-06-23 11:39:16)Nessy (2019-05-03 23:55:36)beLIEve (2019-03-19 14:13:54)p.jojo (2019-03-07 20:46:02)chenrezig777 (2019-01-01 01:19:12)amorek23 (2018-12-28 18:55:31)veri (2018-08-13 13:15:10)ErzebethBathory (2018-07-11 09:46:52)Clementine (2018-06-09 23:14:53)WhiteRose (2018-06-04 16:21:29)lafytka (2017-09-13 18:31:27)kalipsao (2017-09-09 12:09:01)Krapetka (2017-05-13 17:27:38)Reagujici (2017-05-09 19:41:22)KikissaMcKelly (2017-02-24 21:51:14)Barbucha (2016-07-21 23:26:58)amour.et.paix (2016-06-21 22:55:43)tssunami (2016-03-24 13:46:21)aneysify (2014-05-27 00:25:43)
Mít nebo nemít děti?
Založeno: 30. 11. 2013 | Příspěvků: 15 737 | Členů: 26
Správci: alaram (hlavní)

SLUŠNÁ diskuze o tom, zda děti mít či nemít.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Jindra60
    Jindra60, 7.6.19 07:16:55  
     

    https://www.diskutnici.cz/forum/2769-mit-nebo-nemit-deti/post/18329

    Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle
    a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
    b) výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,
    c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,
    d) případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
    Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %

    • Jindra60
      Jindra60, 7.6.19 07:18:51  
       

      Jinými slovy 60% je víc než dost, prostě přihlášení bez vysvědčení by se v případě hodně dobrých výsledků asi dalo akceptovat, možná by se šlo cetou komisionálního přezkoušení.

  • Jindra60
    Jindra60, 7.6.19 06:59:56  
     

    https://www.diskutnici.cz/forum/2769-mit-nebo-nemit-deti/post/18326

    Ano, pochopit se to dá. Máme nového Einsteina.
    Znám několik předškoláků, kteří jsou na hodně vysoké úrovni znalostí, ale je to o přístupu jejich rodičů a hlavně o znalostí těch rodičů. Z pitomce si dítě nic nevezme.
    Pokud je to z odkazu pravda, tohle deovede jedno dítě z miliónu, spíše z deseti. Jinak to je totální nesmysl.

    • alaram
      alaram, 7.6.19 18:20:06  
       

      Nějak nechápu, jakého KONKRÉTNĚ pitomce myslíš. Učitele?
      No, budiž, ale píšu hlavně o tom, že se dítě nenaučí fungovat v kolektivu. A to znamená pro život docela slušný handicap …. pokud se, pravda, nerozhodne pro nějakou na jiných silně nezávislou kariéru. Ale na tu potřebuje vysokou a aby se na ni dostal, musí mít maturitu. Neboli střední. A tou se už musí nějak prokousat bez maminky.

      • Zidane
        Zidane, 8.6.19 14:45:41  
         

        Já spíš myslím, že rodiče. Pokud rodič neví, nezná, dítko s otázkami odbývá, na výchovu kašle, rozhodně mu tím neprospěje.

        Vem nejmenované etnikum, kde jsou problémy, že dětičky před vstupem do školy pořádně česky neuměj, některé prý mají problémy i najíst se příborem a zavázat si tkaničky - tohle je přece součást výchovy a dítě to má v tom věku dávno umět... jenže to by se rodič musel trošku snažit a ne děti ráno vypakovat ven a do oběda mi sem nelezte a po obědě mazejte ven a vraťte se na večeři, já chci mít svůj klid... co se od takových může dítě naučit?

  • alaram
    alaram, 19.5.19 11:17:08  
     

    Teda … já vůbec nepochybuju o tom, že jsou ženy, které děti prostě nechtějí a přes to vlak nejede. Ale někdy přece jen stačí, když se v životě ženském něco stane - a teď nemyslím špatného, myslím tím, že změní způsob života.

    A nemusí to být tak úplně radikálně. Před chvílí mi naskočily na FB nové fotky od šéfové jazykové agentury, pro kterou jsem pracovala … a možná ještě pracovat někdy budu. Takové momentky z úpravy zbrusu nových, větších prostor, které se jí podařilo získat. A nějak jsem se nemohla dokoukat, tak jsem ještě zašmírovala na jejím osobním profilu: a fakt, že jo! Skoro ve čtyřiceti, kariéra rozjetá … teda spíš zajetá, v regionu velmi úspěšná … a bříško jako buben! :1:

    Neznám ji natolik dobře, abych mohla říct, že děti nechtěla, nicméně ji znám už velmi dlouho a vím, kolik toho každý den dělala a stíhala. Až se z toho jednoho dne sesypala, jak se sama přiznala, a vrhla se na meditace, koučování … blá, blá … a takhle to dopadlo! :15: Vypadá mladě a spokojeně. :15:

    • Zidane
      Zidane, 19.5.19 12:11:40  
       

      Možná zatikaly biologické hodiny - po třicítce už bych si tipl, že to není tikání, ale bušení do gongu a jen některé dokážou neslyšet :1: , možná ty meditace... kdo ví :6:

      • alaram
        alaram, 19.5.19 19:38:58  
         

        Okolo té čtyřicítky je to už hodně na hraně. Je to typická workoholička … nebo byla: přijetí překladu mi běžně potvrzovala v pět hodin ráno a kolikrát když jsem se na něco e-mailem zeptala o půlnoci (s tím, že mi odpoví kdykoliv v průběhu dne), přilítla mi odpověď obratem. Jenže to nezůstávalo bez následků na zdraví - možná jí ty meditace pomohly dát se do kupy tělesně i duševně a ujasnit si, co je v životě opravdu důležité.

        Zaměstnává dvě manažerky, které se starají o hladký chod její firmičky už nějakou dobu, takže může být v klidu.

        • Zidane
          Zidane, 19.5.19 19:58:01  
           

          Okolo čtyřicítky to je hodně na hraně... ano, tam už by se mělo začít asi okamžitě.

          Ale u žen.

          Mně je 42, jsem muž (logicky :1: ), žádné bušení do gongu neslyším...

          Inu, u nás je to holt o tom, že "muž je muž, dokud může" :14: :14: :14:, takže je nám to i ve čtyřiceti poněkud onde, zatímco třicetileté ženské už buší gong :14: :14: :14:

        • Zidane
          Zidane, 6.6.19 16:17:13  
           

          přijetí překladu mi běžně potvrzovala v pět hodin ráno

          Toho já bych byl schopnej taky, ovšem náhodně - když bych zrovna ještě nespal, opačný stav - že bych byl vzhůru, absolutně nehrozí :1: :1: :1:

    • zmoranzova
      zmoranzova, 6.6.19 16:02:46  
       

      Jakou máš úplnou radost z toho, že otěhotněla. :D

  • incorruptible6
    incorruptible6, 5.5.19 22:37:57  
     

    Neznám nikoho, kdo by učil děti doma. Neznám nikoho, kdo by takovým vzděláním prošel a i kdybych znal, musel bych ho znát dobře, abych mohl vůbec posoudit, zda je jeho chování nějak odlišné, pokud ano, zda je to způsobeno skutečně tou domácí výukou nebo jím samotným nebo jiným vlivem.
    Pokud tedy vyslovím závěr, že je to špatně, bude to z mojí strany jen domněnka. Stejná domněnka bude, pokud prohlásím, že je to dobře.
    Pokud se s něčím novým setkám, snažím se seznámit s argumenty. Ale ty jsou oboustranné. Na jedné straně stojí argumenty proti:
    1. nedostatečná socializace
    2. nedostatečná kvalita výuky
    Výdy, když se např. v mojí profesi objeví nějaký problém, o kterém někdo říká, že kvůli tomu to nejde, hledám možnosti, jak ten problém vyřešit. Domnívám se, že to lze do velké míry i zde. Neřeším pochopitelně a neříkám, že se tak vždy děje.
    Dítě, které bude připravováno "soukromě" v dostatečné péči a kvalitě, bude mít více času, než dítě "školní", který lze podle mého k té socializaci využít. Dítě je ve škole sice x hodin denně, ale kolik času z toho, je skutečná socializace? Pokud by takové dítě strávilo v nějakém kolektivu, kde bude většina času socializované třeba hodinu denně, bude podle mě stejně socializované, jako dítě ze školy. Navíc ve školním prostředí se pravděpodobněji setká právě s nějakým nucením nebo ponížením, které mívají dost často opačný efekt, než který by to mělo dosáhnout.
    Předpokladem je tedy dobře rozplánovaný čas se zaměřením na aktivity, při nichž k socializaci dochází a dobře zvládnutá výuka.
    Problém tedy bude spíše v provedení, než v tom, že to automaticky musí být špatně.

  • alaram
    alaram, 3.5.19 09:17:25  
     

    Úžasný, fakt!

    https://www.rodicevitani.cz/co-si-mysli/petra-pokorna-zadnikova-skola-je-zbytecna-deti-se-chteji-a-dokazi-naucit-vse-samy-neverite-tady-je-nas-pribeh/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    Kdy už tyhle pindy pochopí, že škola není jen o získávání znalostí, ale i o učení se fungovat v kolektivu? A že když se to dítě nenaučí jako malé, tak už se to nenaučí nikdy? Co těm klukům bude platné, že budou děsně chytří a doma vzdělaní, když pak vlezou (nejpozději) na střední a mezi ostřílenými vrstevníky se prostě nechytnou? :8:

    • Zidane
      Zidane, 4.5.19 13:09:26  
       

      Stačí nadpis, abych si řekl "ta je blbá, ta je blbá"... děti se chtějí učit, to ano, ale mj. jak říkáš. Kolektiv, budou nevyhnutelně za outsidery a hodně štěstí, aby si s tím poradili, kor mezi hromadou ostřílenejch puberťáků, kteří se na takového outsidera velmi rádi vrhnou jako supi a "pro tu srandu" ho deptají a posmívají se za to, že neví, co je tohle a neumí tamhleto, když to přece "ví každá trubka"...

      • incorruptible6
        incorruptible6, 4.5.19 13:52:01  
         

        No, ono se to někdy dělá v menších skupinách, kdy se na tom podílí více rodin, které se sdruží a rozdělí si funkce.
        Podle mě to bude hodně individuální, co jednomu dítěti prospívá, druhému může škodit.
        Myslím, že to jde aplikovat jen na prvním stupni... nebo se to už změnilo?

        • alaram
          alaram, 4.5.19 15:57:02  
           

          Nejsem si jistá, ale myslím, že domácí výuka může probíhat prakticky celou základku. Každopádně musí takové dítě pravidelně chodit do školy na přezkoušení, aby mohlo být formálně hodnoceno - bez toho by se nemohlo hlásit na střední.

          Jinak si myslím, že život není o tom, co člověku VYHOVUJE. Ohledy ano, ale přece jen, jednoho dne se dítko bude muset osamostatnit. A teď co? Nikdo mimo rodinu (komunitu) už podle něj skákat nebude, naopak se po něm bude chtít, aby skákalo podle někoho. Kdo mu třeba vůbec nebude vyhovovat, ale bohužel bude mít na jeho život velký vliv (učitelé na střední/vysoké, zaměstnavatel). To bude PŘEKVAPENÍ … :8:

          • Zidane
            Zidane, 5.5.19 12:29:19  
             

            Asi tak. Život není o tom, co člověku vyhovuje, občas se člověk prostě musí přizpůsobit.

            Kdyby byl život o tom, co mi vyhovuje, nechodím do práce před polednem, protože k smrti nerad vstávám. Jenže to by mi zaměstnavatel hodně rychle sbalil ranec buchet a jdi do světa...

            No a o tom je život, nebudou všichni skákat, jak já pískám a nebude všechno po mém. A když se to dítě nenaučí zavčasu, bude trpět.

            • incorruptible6
              incorruptible6, 5.5.19 19:22:26  
               

              Jenomže u těch dětí může mít některé z takových vynucených přizpůsobení se, docela dost negativní a celoživotní následky.

              • alaram
                alaram, 5.5.19 19:43:55  
                 

                Rodiče si dnes můžou vybrat školu, která podle jejich názoru bude jejich dětem vyhovovat. Nejsou vázáni místem bydliště jako kdysi. Pravda, soukromé školy (školky) typu Montessori něco stojí a pozdějšímu běžnému režimu se taky poněkud vzdalují, ale pokud si rodiče myslí, že normální systém jejich dítěti ublíží, určitě si rádi "utrhnou od úst" a dítě je v kolektivu.

                Doučovala jsem jednoho kluka - ADHD jak z praku, běžně jsem mu podávala kartičky se cvičeními pod stůl, který s nimi posléze oběhl … Chodil do základky zaměřené na inteligentní děti se zvláštními potřebami a úspěšně (s velmi dobrým prospěchem) to dotáhl až do devítky. Dál moc studovat nechtěl, tak si vybral tříletý učební obor - jak nakonec dopadl, netuším, protože se celá rodina odstěhovala, ale chci tím říct, že nějaké řešení se už v dnešní době dá najít. Málokdo je schopný děti učit doma opravdu kvalitně.

                • incorruptible6
                  incorruptible6, 5.5.19 21:29:57  
                   

                  Když bydlíš na malém městě nebo vzdálen od něčeho většího, tak je to dost problém, zvláště pak pokud kombinuješ s nepříznivou pracovní dobou. Ale to jsem až tak nemyslel...
                  Upozorňuji spíš na to, že nelze postavit do srovnání dospělého a třeba jeho chození do práce před polednem nebo čímkoli jiným, a dítětem, které se stále ještě utváří. A už vůbec to nelze s tímto pohledem na dítě uplatnit, to může být fakt dost velká chyba.
                  Tím vůbec není řečeno to, že si má dítě dělat naprosto, co chce nebo někdo podle něj skákat. Také to nemusí vůbec znamenat, že je to dítě odříznuté zcela od kolektivu, je to otázka i mimoškolní činnosti apod.

                  • alaram
                    alaram, 5.5.19 21:46:10  
                     

                    Incore, patřím ke generaci, se kterou se systém nesral. Kdo nedržel krok s běžným vzdělávacím systémem, míněno základním, spadl do systému zvláštního, neboli Zvláštních škol.

                    Nikdy nezapomenu na svého spolužáka ze základky (výběrové, neb Základní Jazykové školy). Psal jako debil, choval se jako … cvok, vyjadřoval se jako … zkrátím to: z osmé třídy Základní školy (tenkrát minimum základního vzdělání) se dostal na střední školu zaměřenou na cestovní ruch, kam brali pět - slovy PĚT - děcek z kraje.

                    A opravdu to nebylo tím, že jeho rodiče byli kovaní soudruzi, takových bylo na tři prdelky, on prostě uměl. A jeho rodiče se s ním moc nesejřánkovali.

                  • alaram
                    alaram, 5.5.19 21:47:56  
                     

                    Básník alaram tím chce říci, že kdo umí, umí prorazit i v nepříznivých podmínkách.

                  • incorruptible6
                    incorruptible6, 5.5.19 22:02:18  
                     

                    Ale o tom já přece vůbec nepíšu. Píšu o tom, co si to dítě může odnést naprosto skrytě do života a o tom, že neplatí pro všechny stejná šablona. Na někoho to bude mít vliv nulový, na někoho může mít třeba i kladný, na někoho destruktivní. Neplatí rovnice "když jsem to tak měl já a nic to se mnou neudělalo, platí to pro všechny." a proto je třeba to udělat.

                  • alaram
                    alaram, 5.5.19 22:08:34  
                     

                    Učit děti doma?

                    Ten klučina, o kterém jsem se zmínila, byl mému spolužákovi velmi podobný: nadprůměrně inteligentní, ale nestandardně se chovající. Znovu opakuji: ne každý rodič, jehož dítě "nezapadá", má možnost vzdělávat ho doma, nicméně existují možnosti takové dítko zdárně vzdělat (minimálně základně).

                  • incorruptible6
                    incorruptible6, 5.5.19 22:16:24  
                     

                    No, je to sice od začátku tématem, nicméně já jsem reagoval obecně na to konstatování "přizpůsob se a basta, protože já jsem taky musel."
                    Nakolik je přímo ta výuka "závadná", nedokážu posoudit.
                    Snad z toho už existují odněkud nějaké výstupy, ne?

  • Saxana
    Saxana, 14.4.19 13:01:57  
     

    Teď zažívám nejkrásnější období svého života... :2: A můžu říct, že jsem teď doopravdy moc šťastná!
    Na diskuze není tolik čas, takže se omlouvám.
    Jsem těhotná ve 21tt. I když mi ze začátku bylo fakt hrozně a říkala jsem si kdo mohl říct, že si těhotenství užíval? To fakt nechápu. Ale i přes to je to pro mě to nejkrásnější období. Jen se modlím ať je vše v pořádku.
    Jo a čekáme chlapečka, moc jsme si ho přáli. :1:
    Ty co jsou Nokidding, tak mě ukamenujou :1:

    • od10k5
      od10k5, 14.4.19 13:04:36  
       

      Neukamenujeme.
      Ať se ti daří.

      • Saxana
        Saxana, 14.4.19 13:06:53  
         

        Moc děkuji :4:

    • incorruptible6
      incorruptible6, 14.4.19 14:41:29  
       

      Gratuluji a držím palce... :4:

      • Saxana
        Saxana, 20.4.19 13:13:02  
         

        MOc děkuju :1:

    • alaram
      alaram, 14.4.19 19:13:22  
       

      Nic si z toho nedělej, matko, nejsi sama. Mysli na to, že bude líp. Za pár let. :4: :1:

      Gratuluju! A stejně jako incor držím palce! :15:

      • Saxana
        Saxana, 20.4.19 13:13:27  
         

        Moc děkuju Al :1:

    • Zidane
      Zidane, 15.4.19 17:05:03  
       

      Já sice děti nemám (o kterých bych věděl, chlap si může bejt jistej jen pokud ještě nesmočil :1: ), ale proč bych kamenoval? Každej ať má co potřebuje ke štěstí, pokud to nevnucuje ostatním jako jedinou správnou možnost a pokud oni to nemají, nemůžou být šťastní :4:

      • Saxana
        Saxana, 20.4.19 13:13:56  
         

        Rozumná slova :4: :1:

    • temeleke
      temeleke, 14.5.19 15:52:23  
       

      hodně štěstí a zdraví

  • alaram
    alaram, 23.2.19 12:29:09  
     

    S těmi důchody: mám staré rodiče a i díky nim znám hodně dalších starých lidí - jejich známých, zbylých přátel. A jak to tak poslouchám, nemají hmotnou nouzi (ani moji rodiče). Pravda, většinou to jsou páry, i když kolikrát s jedním už bezmocným, pořád to jsou dva důchody. Ale třeba maminka mého bývalého spolužáka ovdověla někdy v šedesáti, a protože důchod zdravotní sestry není nic moc, prodala svůj třípokojový byt a přestěhovala se do garsonky. Kterou si koupila do vlastnictví. A jak stárla a začaly zdravotní problémy, vyměnila garsonku za Dům s pečovatelskou službou.

    Zrovna nedávno jsme se o ní s tátou bavili a prý lítá s pejskem jak čamrda. :1: Má dva syny a už dospělá vnoučata a myslím, že finanční podporu od nich opravdu nepotřebuje. Tím chci říct, že pokud člověk VČAS začne myslet na zadní kolečka, nemusí být pro své děti břemenem v žádném směru.

    • Zidane
      Zidane, 23.2.19 14:07:38  
       

      Věřím tomu, že samotný důchodce je na tom někdy neslavně, ale pokud jsou dva zdraví, takže si můžou přivydělávat... čtyři příjmy na dva lidi a když to člověk spočítá, mají na 99,999999 % na člověka víc než mladá rodina... takže nelze paušalizovat, zda se důchodci mají dobře nebo ne, je to prostě případ od případu.

      • alaram
        alaram, 23.2.19 16:13:32  
         

        Nemusí být zdraví a nemusí si přivydělávat. Řekla bych, že generace mých rodičů je obvykle nezadlužená, skromná a spořivá. Teď začínají tvrdě stárnout lidé zadlužení, (dlouhodobě) nezaměstnaní, bez úspor, přesto zvyklí na určitý komfort. Těm asi dobře nebude.

        • Zidane
          Zidane, 23.2.19 16:50:29  
           

          To je pravda, proto říkám, že nelze paušalizovat. Někdy se důchodci mají dobře, někdy obracejí každou korunu.
          Akorát bychom se pak dostali, že jsou skromní a spořiví často zbytečně... kolikrát už člověk slyšel o důchodcích, když to přeženu, vybírajících kontejnery a pak se dozvíš z novin či TV, že dotyčné nějakej šmejd obral o čtvrt milionu, co měli doma v krabici od bot...

          Jednu takovou, i když teda bez čtvrt milionu, jsme měli sousedku. Chodila furt v jednom humusáckým hacafraku, vybírala kontíky a když jí dcera koupila nový kabát a ten starý vyhodila s tím, že už je hroznej a ať maminka nosí ten novej, co myslíš, že babča udělala? Novej uložila do skříně "na potom" a vytáhla z odpadků ten starej, že "ho musí dotrhat". A furt vybírala koše a přitom měla např. od dcery navařeno, takže by nemusela... ale asi to měla v povaze a dceři dlouho trvalo si zvyknout, že maminka prostě v koších hrabat bude a nikdo s tím nic nenadělá.

          Proto říkám, že šetřit se musí, ale zas ne za každou cenu. Jednu dobu jsem žil i z devíti tisíc čistýho na měsíc a zvládl jsem to, takže dokážu vystačit s málem, ale zase to chce šetřit s rozmyslem a neharpagonit. Však rubáš nemá kapsy :4:

          Takže si občas člověk řekne, na co důchodci šetřej, že maj doma třeba desítky či až stovky tisíc a stejně choděj furt v jednom a košohrabou, ale holt už jsou tak naučení a je to jejich věc. Jen pak chudáci děti, když si sousedi šuškají "hele, stará Nováková zase hrabe v odpadkách, že se děcka nestyděj, tohle dopustit" a přitom sousedi nemají tušení, že děcka do maminky hustěj horem spodem, že nemusí, ale nehnou s ní...

          • alaram
            alaram, 23.2.19 16:58:07  
             

            To byla moje babička! :1: A to žila v garsonce, dodnes nechápu, kam ty "poklady" z popelnic dávala. Asi je teta, její snacha, tiše vyhazovala. :15:

            • Zidane
              Zidane, 23.2.19 17:02:22  
               

              Kdyby jen poklady a stačilo je vyhodit... tuhle byly někde v pátým patře štěnice a samospráva podezírala jednu nájemnici - u kontíku prý byly dvě křesla, pak najednou zmizely, někdo tvrdil, že s křeslem viděl jít dotyčnou a za nějakou dobu na patře štěnice... a vzhledem k tomu, že baba nakonec potichu zmizla, někdo říká k dětem, někdo do pečovateláku, protože postupující demence... hlavně že už je pryč, občas jí hrabalo slušně a nešlo jen o bufetění...

              • alaram
                alaram, 23.2.19 17:04:34  
                 

                Nejen štěnice, někteří lidé dokážou byt odpadky doslova narvat. A to je pak hodně nebezpečné kvůli riziku požáru - občas takhle vyhoří dům, ale ani byty nejsou výjimka.

                • Zidane
                  Zidane, 24.2.19 10:36:47  
                   

                  O tom už jsem i četl, že to snad je už psychická porucha, takovéhle hromadění odpadu a neochota cokoliv z toho vyhodit.

    • Saxana
      Saxana, 6.3.19 14:54:39  
       

      Můj otčím má maminku, je jí přes 80 let. A ta má 4 syny. Starají se o ní všichni. Vozili jí jídlo, uklízejí jí tam, chodí jí na nákup a tak. Ona bydlí ve svém bytě a jinam nechce, přeje si tam dožít.
      A teď jeden syn přišel na to, že do té vesnice dojíždí nějaká pečovatelka, která přijde důchodce navštívit každý den, umyje je, dá jim je léky a přinese oběd. Nestojí moc peněz, takže to vyřešili takhle. Aby tam u ní opravdu každý den někdo byl.

      Přijde mi hezké, když se děti o své rodiče starají. Aspoň takhle, protože 24/7 to opravdu nejde.

      Já se spíš bojím toho jak jednou dopadne můj táta, který má exekuce a nechce je řešit. Je to alkoholik... bojím se, že jednou skončí na ulici. Ale když to s ním chci řešit včas, tak nemá zájem. Přitom peníze má, ale bohužel by musel slevit na tom alkoholu, což se mu moc nechce.

      • Zidane
        Zidane, 6.3.19 18:22:54  
         

        Správný přístup od těch synů.
        Aby každý den s maminkou někdo byl, když oni nemohou - to fakt nejde, aby s člověkem 24/7 někdo byl, pokud dotyčný chce dožít ve svém - je tam zvyklý, zná to tam, má tam kamarády a přestěhovat se jinam, to je jako přesazovat starý strom, taky mu to zrovna neprospěje.

        A ohledně otce alkoholika, to je jeden z největších problémů - řeš něco, když druhá strana nechce, dneska mám, zítra nějak bude, proč se tím zabejvat...

        • Saxana
          Saxana, 14.4.19 12:59:10  
           

          Ale ničí mě to, když vidím, že táta nechce... podle mě přijde až opravdu bude pozdě. Vidím jak chátrá a je mi ho moc líto. Ale co s ním když nechce. :9:

  • Dopaminka
    Dopaminka, 23.2.19 08:05:21  
     

    Poslouchala jsem na YT
    prednasky jednoho psychologa, paroveho terapeuta.
    Má trochu demagogicky projev a je z něj dost cítit katolicismus, který vyznává.
    Ale krom toho se zabývá statistikou těch parovych vztahů.
    Zastává názor, podklada to výzkumy, že sezdane páry s vyšším počtem dětí (což je v naší společnosti 3-4) jsou statisticky pevnější, a obvykle spolu vydrží až do smrti jednoho z nich.

    A já se zamýšlím nad tím, jestli je to tím, jak to vidí on, tedy že mají společná pouta, projdou společně více krizemi, které musí překonávat (každé dítě je zátěžová zkouška pro vztah, minimálně to, že se muž musí ekonomicky o ně postarat, do toho péče o děti, starost o jejich zdraví, atd.), což je sblíží... asi všichni známe, jak společně překonaná krize lidi sblížuje, nejen eroticky, ale třeba i kolegy v práci.

    Anebo je ta vyšší soudržnost vicedetnych manželství dána spíše tím, že je jaksi těžší se rozvést, když spolu máme 4 děti, musíme je živit atd. Prostě nejak to přežijí. A pak už se jim to nechce měnit, nemají energii na jiný vztah, atd.

    Ta studie totiž nevypovídá o spokojenosti v takovém manželství. Jen o tom, že spolu dožijí, i když děti odejdou.

    Jak to vidíte vy?

    • alaram
      alaram, 23.2.19 10:15:33  
       

      ... a nebo spolu vydrží proto, že se prostě dobře vybrali a počet dětí je vedlejším produktem, ani ne tak sexuálního života, jako spíš důvěry v toho druhého - "stalo se/když se stane, zvládneme to".

      Ať má člověk dětí, kolik chce, jednou dospějí. Je úplně jedno, jestli jedno nebo šest - jednou z toho domova vypadnu a manželé zůstanou sami. Pokud spolu nejsou spokojení, vztah je "vyčichlý", drží je ve společné domácnosti spíš fakt, že by samostatnou domácnost finančně nebo psychicky (často obojí) nezvládli a/nebo mají strach ze samoty. Pokud už má jeden nebo oba někoho v záloze, vztah končí.

      • Zidane
        Zidane, 23.2.19 14:09:47  
         

        Jo, někdo nedává "být sám" psychicky - strach ze samoty. Všímám si toho hlavně u starších žen - na toho svýho nadávají, kudy choděj, že nemaká, fláká se, protivnej je jak daň ze mzdy, chlastá jak houba a kdesi cosi... a aby dotyčného koply do zadku nebo za sebou práskly dveřma, to ne... protože často v tom je uvažování "lepší špatnej chlap než žádnej, hlavně nebejt sama!"... osobně tomu rozumím, ale nechápu to, sám bych to tak neměl. Žiju spokojeně sám, nemám momentálně v úmyslu to měnit a abych s někým žil jen proto, že "poloviční nájem" nebo "abych nebyl sám"... ještě to tak :1:

        • Dopaminka
          Dopaminka, 23.2.19 14:52:14  
           

          "lepší špatnej chlap než žádnej, hlavně nebejt sama!"

          Pravda, tohle jsem slyšela od generace svých babiček.
          Někde se to traduje daleko skze další generace, a tyto slogany se překvapivě dobře drží a pamatují.

          Sama bych těch ničivých "prográmků", co mě formovaly, a co i naši jen přejali od svých předků, mohla vyjmenovat několik.

          Ale píšeš o starších ženách, podle toho, na co nadávají, jde spíše o ženy ve středním , produktivním věku (tedy v mém věku). Ano přesně v té době, kdy děti vylétávají z hnízda, a ukáže se , jak je na tom vztah rodičů doopravdy.

          • Zidane
            Zidane, 23.2.19 15:09:14  
             

            No myslel jsem to hlavně na důchodkyně či předdůchodkyně, ale máš pravdu, že už se to vyklube kolikrát kolem čtyřicítky.
            Jak říkáš, děti vylétnou z hnízda či jsou "jenom" např. přes týden na intru/koleji, rodiče najednou "mají čas" se zabývat jeden druhým místo dětma a začnou zjišťovat věci, kterých si dřív nevšímali.

            • Zidane
              Zidane, 23.2.19 15:11:16  
               

              A pokud mě někdo imrvére se.e, proč se s ním jedovat, okud mám jinou možnost, co mám místo hlavy jitrnici? :1: Jenže jak už jsem řekl, ženy obvykle "lepší špatnej chlap než žádnej", chlapi si zase často zvykli na full servis a berou to tak, že lepší navařeno vypráno uklizeno s pindáním než muset se starat sám o sebe, pindy se daj přeslechnout, ale samo se nic neudělá :1: :1: :1:

              • Dopaminka
                Dopaminka, 23.2.19 15:24:00  
                 

                Takže pohodlí zvítězí nad touhou naplnit smysluplně svůj život.
                Taková asi běžná a pochopitelná rezignace. Ono fakt není legrace překopat v padesáti svůj život a začít od začátku.

                Možná je to to, co mladé děsí-že by žili život svých rodičů:
                "Tak mám vzdělání, práci, rodinu...a co dál? To jako můj život/vývoj končí? Už mě nic jiného nečeká, než se do konce života kodrcat po téhle koleji?"

                Možná také proto je důležité mít i svůj vnitřní život, nevzdat se zálib, a nikdy neustrnout.

                Mě se ptal jeden chlapík (supervizor), kde se vidím za 10 let. Dřív jsem si také myslela, že něco ve dvaceti začnu dělat, a dělám to až do smrti, ale dnes to vidím zcela jinak. Každé období přináší své osobité klady.
                A ve zralém věku je to zkušenost, nadhled, a klid. A vědomí, že zítra může být všechno jinak...

                • Zidane
                  Zidane, 23.2.19 15:28:48  
                   

                  Na tom něco je, člověk si zvykne na svůj styl života a překopávej to... kdo žil dlouho v manželství, nechce pak být sám, já to zas mám opačně - spokojeně sám, takže nějaký vážnější vztah se sestěhováním se... 24/7 v bytě ženskou, zvykat si na to, že tam "někdo je" a nemůžu fungovat absolutně podle svého vč. například vaření ve tři v noci a tak... je to o zvyku.
                  Věřím, že kdyby na to došlo a těžce jsem se zamiloval, že "ono by to šlo", ale rozhodně to nelámu přes koleno. Na "to jedno" stačej kamarádky s výhodama, hezkej večer a ráno ten, kdo není doma, pěkně k sobě (maximálně společný víkend) a až budeme zase toužit, zavoláme si :4:
                  Nikdy neříkám nikdy, ale momentálně mi to tak prostě vyhovuje a to mi ještě padesát není :1:

                  • Dopaminka
                    Dopaminka, 23.2.19 15:42:00  
                     

                    Tak to může fungovat dlouho. Ale třeba časem přijdou i jiné potřeby. A o tom to je. neustrnout na svých způsobech a být schopen změny.