Buddhismus
Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!
(Lókavólókana-sutta, Ud. 30)
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Uruvéle, na břehu řeky Néraňdžary u kořene stromu Bódhi, nedlouho po svém probuzení. Tehdy Vznešený usedl na sedm dní do jedné polohy a zakoušel blaho osvobození. Pak, po těchto sedmi dnech, Vznešený vystoupil ze stavu soustředění a rozhlédl se po světě okem Probuzeného. Jak se rozhlížel po světě okem Probuzeného, Vznešený viděl bytosti trýzněné různými muky a sžírané různými horečnatými žádostmi zrozenými z vášně, nenávisti a zaslepenosti.
Poté Vznešený, jsa si vědom významu oné chvíle, pronesl tento výrok:
Tento trýzněný svět je ve vleku doteků
a nazývá chorobu svým Já.[68]
Jakkoli se o tom domýšlejí,
je tomu vždy jinak.
Svět, jenž se vždy stává něčím jiným,
lpí na bytí a je ve vleku bytí,
přesto se však těší z bytí.
Ale z čeho se těší, to přináší strach,
a čeho se bojí, to je strast.
Tento svatý život je však veden
za účelem úplného opuštění bytí.
Ti asketi a bráhmani, kteří prohlašovali, že vysvobození z bytí je možné skrze (nějaký zvláštní druh) bytí – nikdo z nich, pravím, se nevysvobodil z bytí. Ti asketi a bráhmani, kteří prohlašovali, že únik z bytí je možný skrze nebytí – nikdo z nich, pravím, neunikl z bytí.[69] Tato strast vzniká v závislosti na přivlastňování. S vyhlazením veškerého uchopování nevzniká žádná strast.[70]
Pohleď na lidi v tomto světě, přemožené nevědomostí,
jak vstoupili v bytí, radují se z bytí
a nejsou (z něho) osvobozeni.
Ať jsou jakékoli stavy bytí, kdekoli,
všechny tyto stavy jsou nestálé, strastné a pomíjivé.
Kdo toto vidí s dokonalým porozuměním
tak, jak to skutečně je,
opustí toužení po bytí, ale netěší se z nebytí.[71]
Vyhasnutí je vyhlazení veškerého toužení,
úplné vymizení a ustání.
Takto vyhaslého mnicha, jenž nic neuchopuje,
nečeká žádné další bytí.
Mára je poražen, bitva je vyhrána:
ten, kdo je „takový“,
překonal všechny stavy bytí.Úžasný ...
MĚL JSEM NĚJAKOU KRIZI... a jen četba historie buddhismu ji najednou začala řešit, neuvěřitelné, zdravím vás z Prahy :6:
Vitaj pražskej :)
čau, jsem koukal na tvůj profil a to veganství mi asi nemine, ve špajzu mám leda ´bezlepková kolínka)))
U mě spíš vegetariánství, když to tak cítíš je to v pořádku, žádné násilí :)
přesně... ale před výplatou mi to "nenásilí" jde lépe... :2:
Jo, to jsou nejlepší jablka u cesty... Podle ručního období
O... Ta predikce
ahoj, je to uvěřitelné a ví se o tom, cituji J.s.dalajlámu v jedné z jeho knih:
Učení této knihy mají přetvářet mysl: přečtení nebo poslech jediné části může přinést velký užitek. (Cesta ke svobodě)
:6:
:
při příležitosti výročí odchodu našeho milého Mistra, přeju všem plnost radosti při poslechu přednášek, které se podařilo našim bratrům a sestrám z Brněnské Unitarie zatím dohledat a digitalizovat zde ke ztažení:
Dokumenty
http://www.byti.eu/stazeni.html
Síla bdělé pozornosti
Pečeť víry
Přikázání
Audio
Přednáška - Zen - 1978
4 vznešené pravdy (66 MB)
Vysvětlí mi tady někdo jak se dá praktikovat Buddhismus-život bez utrpení a lpění na věcech v reálném životě?
začni číst tady.
http://zivotni-energie.cz/buddhismus-druhy-buddhismu.html
.............
v životě pak začni tady.
http://www.jogin.cz/Ahimsa-nenasili/Nikde jsem tam nenašel odpověď na mou otázku.
:1: správný žák ...
Dívám se na věci okem pochopení a porozumění a ne okem slepé důvěry :4:
Tak to se neptej lidí
Zeptám se naší kočky až se vrátí z venčí nebo máš jiný tip koho se zeptat?
Jinak když někdo o něčem mluví a mě to zajímá tak se ho na to ptám protože předpokládám,že ví o čem mluví anebo si myslím,že neví o čem mluvím tak se ho taky ptám.Je na tom něco divného nebo špatného?Jelikož je tady fórum o Buddhismu předpokládal jsem,že tady budou lidé kteří o něm něco vědí a odpoví mi na mé otázky.Zatím všechno naznačuje tomu,že je to ta druhá varianta.kočka je skvělý nápad :)
zdravě důvěřovat můžu jen sobě...
co ještě potřebuješ vědět o budhismu...
nejsem budhista :)A proč tady jsi když nejsi Buddhista? :7:
je mi sympatický, využívám co můžu :4:
A co je Ti na něm sympatické?Co z něho využíváš? :2:
Úcta k životu, myšlenky, jde o osobní rozvoj, budhista je nálepka
Jaké myšlenky?Úcta k životu a osobní rozvoj patří do filosofie spousty učení,proč to nazýváš zrovna Buddhismem?
proč ne? musím mít za každou cenu jiný názor?
proč chceš praktikovat budhismus?Kdo řekl,že ho chci praktikovat?Nemůžu praktikovat něco o čem pořádně nevím co to je.Takže jaké myšlenky Buddhismu,že se Ti to líbí?
život bez utrpení a lpění na věcech v reálném životě
A přesně na to jsem se ptal - jak se dá praktikovat život bez utrpení a lpění na věcech v reálném životě.Nuže,můžeš mi na to odpovědět?
si děláš srandu?
ala pořád nevím na co se ptáš...
v těch slovech je všechno přece jasné -.-:)Srandu v čem?Ta samá otázka napadá mě-si děláš srandu?Ptám se jak se dá praktikovat život bez utrpení a lpění na věcech v reálném životě.
Víš co je utrpení a lpění? Důležitá je upřímnost
Upřímnost je charakterová vlastnost a nemá nic společného s tím na co jsem se Tě ptal.Myslím,že od Tebe se odpovědi nedočkám ale děkuji za debatu.
nenech ostatní trpět a nelpi na tom
já taky děkuji, ahoj
jednou jsem se zůčastnil nějakého duchovního semináře. Na jeho konci se mne mistr zeptal, zda se přidám k jejich skupině. Chtěl jsem být nezávislý a poděkoval jsem mu , s tím, že ne. Pak jsem se zeptal, zda se jej někdy mohu na něco zeptat..
......
odpověděl mi, že ne. Když jsem se zeptal proč, tak mi řekl, že ta otázka by byla stejně pošetilá.
Všichni jsme byli z tak tvrdého odmítnutí překvapeni.
...
až po čase mě došla hloubka jeho odpovědi.
Ta otázka by byla stejně pošetilá.
....
Arigato, nikdo ti odpověď nedá, pokud ji sám nemáš. :4:V tomhle případě mi nezbývá než souhlasit :4:
Mozna je to v postoji k udalosti.Zvolit si svuj postoj k udalosti je vzdy mozne. Nevylucuje to vsak ze zvenci se situace muze jevit jako beznadejna.
za me tento odkaz: Buddhismus jako nabozenstvi
http://cs.wikisource.org/wiki/Buddhismus_jako_n%C3%A1bo%C5%BEenstv%C3%ADAni tady jsem nenašel odpověď na tu mou otázku.
Měl by jsi si najít mistra a stát se žákem nebo se narodit jako buddhista do buddhistické rodiny.
Než toto,nešlo by prosté vysvětlení?
Když jsem byla na ostrově Lantau, kde sedí obří Buddha v meditační pozici, byla jsem zvědavá co mi tam k buddhismu řeknou.
http://www.vistanature.com/tian-tan-buddha-on-lantau-island-hong-kong/
A řekli tam stručný životopis Buddhy a jeho 4 ušlechtilé pravdy. a pak hrála hudba, ukazovali meditující mnichy a všichni se usmívali :2:
Vešli jsme do břicha obřího Buddhy a dívali se po krajině, pak sešli po schodech dolů a odjeli domů.Co jsi tím chtěla říct?Nevím jestli Ti neuniklo na co se vlastně ptám - jak se dá praktikovat Buddhismus-život bez utrpení a lpění na věcech v reálném životě?Na tohle se ptám.
to co jsem řekla. ptal jses a tak jsem odpověděla tím co mi odpověděli jiní. nejsem Buddha, odpověď pro tebe nemám.
Tahle odpověď je pro mě uspokojující.Děkuji.
To bys toho chtěl na začátku hodně!
Co bych měl chtít na začátek?Já myslel,že tohle je Buddhovo učení,život bez utrpení atd.
Buď jseš prostý života s utrpením a lpění na věcech a nebo se to musíš učit. Buddhismus to učí pomocí dodržováním nějakých pravidel a také meditací. Na začátek bys měl chtít respektovat nějaká ta pravidla a pak meditovat, až potom můžeš čekat nějaké zlepšení v životě.
Mě by zajímalo jak nebude lpět člověk na svém autě které potřebuje k tomu aby mohl dennodenně jezdit do práce,do práce jezdí proto aby uživil sebe a svoji rodinu,jak se nebude tento člověk trápit když mu to auto ukradnou nebo se mu rozbije a on nemůže jezdit do práce a postarat se o svoji rodinu.Jak tento člověk nemá lpět na svém autě a jak by se následně netrápil když by se mu přihodilo co jsem popsal?
Takových příkladů Ti můžu popsat spousty.Takže se znovu ptám-jak může člověk v reálném životě praktikovat život bez utrpení a lpění na věcech?
Podle mého názoru je to hloupost.Ono se pěkně říká mnichovi který žije v lese v bambusové chýši,že na ničem nelpí když nic nemá,nic neměl a nic nepotřebuje.
V čem přesně se mýlím?To trápení se je problém mysli. Jednoduše to auto necháš opravit, nebo koupíš nový. Když nemáš peníze tak jej nekoupíš a budeš se muset zařídit jinak, ale proč se kvůli tomu navíc ještě trápit?
Gratuluji Ti k Tvému postoji,zřejmě žiješ v onom lese protože realita takováhle není.
Pro každého je realita trochu něco jiného, jde jen o to jak ji zvládáš.
Nezlob se na mě ale to jsou jen hloupé řeči,život bez utrpení a lpění na věcech je v reálném životě nemožný.Je to možné pro mnicha v lese nebo pro milionáře rozhodně ne pro prostého člověka.
Buddhismus může člověku podobně jako třeba jóga pomoci lépe zvládat život. Pokud chceš dosáhnout úplného ustání utrpení, tedy nirvány, tak to je potom opravdu spíše pro toho mnicha v lese.
Ano takovýto závěr mi přijde rozumný.Mám k tomu jeden zenový příběh,myslím že naprosto vystihuje toto téma -
Mladý zenový mnich se svého mistra chytrácky vyptával: "Mistře, není to tak, že člověk musí nejprve bloudit, má-li najít cíl, k němuž směřuje?" Mistr odvětil: "Od té doby co nemám žádný cíl, už nebloudím!"To byli zase u té druhé vznešené pravdy - žádostivost, chtění je příčina vzniku utrpení. Čím víc něco chceš (nebo také nechceš) tím víc také trpíš.
Já jsem ten příběh pochopil tak,že kdo nic nechce - pro nic se netrápí,kdo nic nemá - na ničem nelpí.
Takže jak už jsem psal,nic do reálného světa,kde každý něco má a něco potřebuje.Nejsme zvířata v lese.ja ten pribeh chapu toak, ze vse co dostavame nam taky bude odebrano.... tekze odnekud dostanu a opet nekam odevzdam, zjedonusene receno, porad je vse v pohybu. takze kdyz budu na necem lpet tak budu dychtit abych to dostala (touha) a hnevat se kdyz to budu ztracet. a jeste budu obvinovat vsecky dokola ze za to mohou, to je nevedomost... a vlastne nas zivot, nase cesta nas uci pokud jsme zvidavi a vnimavi jak to vsecko funguje, jak vznikaji zadosti a jak se nad ne "povznest" Porozumet principu pohybu...jak vznikaji negativni emoce a tak. a nenchat se nimi zmast, nedotykat se jich, nelpte ani na negativnich nemocech. kdyz se zlobim tak se zlobim... ten hnev prejde sam aod sebe kdyz se ho nechytam. mohu se porad svobodne pohybovat kdyz pripustim to co prichazi a odchazi, kdyz to pozoruji i emocne prozivam ale nezachytavam se na Tom, necham to zase jit...
to jsou metody. metody jak se uvnitr citi svobodne, jak se nechytat ani na Auto, ani na starosti, ani na zodpovednost etc... jasne ze mam zodpovednost, ale tim ze siji uveodmuji tak rozumim mojim pocitum, treba obavam o dite... pokud prejdou v uzkosti mohuse modlit nebo si popakuji mantru a uvolnim se. duveruji ze vse jde ...skrzeva a "ja" to vnimam.
4 uslechtile Pravdy mohou nekdy mast. zejmena posledni osmidilna stezka... co je spravne nazirani? spravne mysleni? spravne ciny? tam mi Jezisovo Slovo davalo jasnejsi odpovedi, teda ve smyslu duvery, nestrachujte se, otec vi.arigato - mě připadá že ty to vidíš asi tak, že buddhismus a nihilismus je jedno a a to samé. Může se to takové zdát, ale stejné to není. V buddhismem se člověk učí zvládnout svou mysl, nikoli mít vše úplně na háku. :1:
radkajoga - ta osmidílná stezka má vést k postupnému zklidnění mysli, až ke schopnosti ji úplně zastavit. Co se týká jejich prvních pěti členů, tak jsou i pro laika na pochopení myslím úplně jednoduché. Až když člověk dostatečně zklidní mysl, včetně emocí, teprve potom má možnost sledovat další tři členy stezky, které už vyžadují určitý vhled a schopnost meditace.
Fakt nevím co je na pochopení těch prvních pěti členů tak složitého, viz odkaz s vysvětlením. Kdybys to s toho nepochopila, můžu se pokusit se to ještě vysvětlit. http://www.buddha.cz/buddhamangala/osmidilna_stezka.htmldiky :2: uz mam sveho ucitele. A co je sloziteho? prave ten vhled, kazda situace vyzaduje spravne mysleni, slova a ciny...a ty přicházejí neboli se rodí v tvé mysli správně tj. pravdive pouze pokud je mysl čistá a klidná jako vodní hladina, takže ten vhled není až potom... poslední stupně, ten je podmínkou.
Pokud jsem to, co jsi napsala, správně pochopil, potom s tebou nesouhlasím. Nebudu tvrdit že nemůžeš mít ten vhled, je totiž docela dobře možné, že jej máš. Ale většině lidí ten potřebný vhled nemá, buď jej nikdy nepoznala, nebo jej někdy ztratila. Takhle to vidím já jako žák.
vaayuah - no to nevím z čeho jsi vyvodil tenhle závěr.
Já říkám,že je jednoduchý na ničem nelpět když nic nemáš.A na tom jsme se tady shodli.Takže mi uniká z čeho jsi udělal ten závěr.Jen volná asociace. :15:
podle mě jednoduše, nic z toho nemít.
Jasně,jedině tak si to vysvětluji i já ale to je přeci v reálném životě nemožné.
proto jsem se nestala buddhistkou... jelikož u mě neco již vzniklo (rodina, deti, láska k nim) a tím automaticky i lpění na nich.
aby něco nemuselo zanikat nesmí ani vznikat...Buddhisté mají pojem nirvána - probuzení. je to stav mimo vznikání a zanikání stav probuzení do věčnosti, únik ze samsáry... žijí v samsáře a zároveň jejich vědomí je v nirváně. vyhaslí, takže oboje současně.
křesťané to mají jinak, u nich se sklání Kristus k nim a podává jim symbolicky ruku. Takže v jejich utrpení on jim utírá slzy. něco jako bodhisattva z mahajany. Takže asi je vidět kam jsem se nakonec po dlouhém bloudění buddhismem dostala. stala jsem se křesťankou - učednicí Ježíše. není pro mě možné vyhsnout v nirvání, mohu se pouze nechat spasit.Naprosto s Tebou souhlasím ale jen po odstavec který se týká křesťanství.Já jsem křesťan od narození,moje mamina je silně věřící člověk v Ježíše Krista.Já v žádného pána Boha nevěřím.Kdyby byl,nemohla by se dít svinstva která se dějí.Na Buddhismu mi bylo sympatické,že nevyznává žádnou vyšší moc ale na druhou stranu život bez utrpení a lpění na věcech je taky hloupost.Dospěl jsem k závěru,že je to všechno únik před realitou.Myslíš,že je to blbý závěr?
neni to blby zaver. jsem velmi hloubavy clovek, do vseho nost strkajici a rozebirajici takze toto pojeti mi je blizke. Nejen me ale i lidi kteri me znaji, jelikoz vsecky moje deti jsou neverici i moji rodice etc... Takze ano, muze to byt utek od reality... teda zaslepenost, nevedomost, neschopnost prijmout pravdu, unik pred uzkosti, strachem... to vse muze byt. Moje pojetije vecne hledani, takze i v tomto se rypu. vim ze sestarnu a seslabnu coz se pomalu deje, doprovodila jsem tatinka na posledni ceste a moji mamince je devadesat. Clovek drzi za ruku lidi ktere miluje a ktri jsou na posledni ceste. Musi se realite divat do oci nebo tomu co za realitu povazuje. totomu nikdo nesejme... takze muzes rict ze je to unik, presto neuniknes. je to paradox. HOdne v zivote jsme meditovala, chodila na hory, cvicila jogu pozdeji taichi... vse v otuze poznat pravdu, prave tu realitu pred kterou jak se domnivas unikam... mozna ano a mozna ne. udrzuji si mysl Nevim. Ted je to mozne kdyz duveruji ze je to mozne, uverila jsem.
Napsala jsi to pěkně tak nějak to vše vidím.Jen ten konec jsem nějak nepochopil - udrzuji si mysl Nevim. Ted je to mozne kdyz duveruji ze je to mozne, uverila jsem - a protože jsem na tom podobně jako Ty s rozebíráním věcí a nosem strkání, tak se ptám co jsi tím myslela,co je teď možné?Čemu důvěřuješ,že je možné?V co jsi uvěřila?
nevim, nedokazu to sdelit. uverila jsem ze jemozne uverit. cely clovek je soubor sebereflektivnich cinnosti... mohu rict uvedomovacich. Ono se pak v ruznych cetach mluvi o vedomi a uvedomovani se... ale proad je to v rovine "jaja" Tocim se v kruhu jako kaca. Uvereni znamena uverit ze lze kruh prorazit. "se mluvi" o Tom ze je zde neco nestvoreneho, neco vecneho z ktereho se stvorene odviji.... takze vse co pomiji je odvozeno z toho co nepomiji. je v Tom. intelektualne je to jasne... muzes si to opakovat cely zivot, cvicit, premitat o Tom... ale dotknout se vecnosti. tomu je treba nejdrive uverit. jak jinak? uverit ze je to mozne, cleou svoji mysli, celym svym srdcem, celou svoji bytosti, odevzdat sama sebe vecnosti. uverit ze je to mozne. je to porad zpetna vazba, nelze prekrocit sama sebe jinak nez virou.
takze samasvoji vlastni mysli nejsem schopna "dosahnout" neco z ceho si odvozuji "jaja". Jakykoliv podnet jakakoliv myslenka me hodi zpet... do "sebe". otevrit se vecnosti a dovolit "ji" prijit
to je Milost kterouu nelze nicim privolat. jen ji dovolit se "dit". Pisu vlastnimi slovy neco co je popsano jinak sofistikovaneji jinde a jinak.... posvatno.A co nepomíjí?Neznám nic takového.Myslíš uvěřit tomu,že je něco nad námi,že smrtí nic nekončí,že tady budeš věčně?
věčnost? Bůh? Jelikož tady byl, je a bude... tahle vira se zjeví v srdci. takže nikoliv ve smyslu že něco je nad námi, pod námi či v nás, či něco jiného JE. Je to víra hraničící s jistotou že Bůh je. stejně jako předtím zde bylo prázdno... jakože není. Pak najednou JE aniž by zde bylo možné říct jak je to možné. proč předtím nebyl a najednou je. TA víra je. nelze si ji přikázat. stejně jako nelze přikázat někoho milovat. bud ano nebo ne.
Ani Bůh ani věčnost nejsou.Jak může někdo uvěřit něčemu neexistujícímu,neprokazatelnému?Je to jen víra,přesvědčení nic hmatatelného.A protože já jsem realistický,nedůvěřivý člověk tak nemůžu věřit něčemu o čem se nemůžu přesvědčit.
Takto jsem také neustále uvažoval, a to jsem za sebou měl zhruba 10 let (vědecké práce s užitím vědecké metody ala Karl Popper na poli) východní filzofie. Samozřejmě tento tvůj pohled je naprosto zdravý, jenže duchovní cesta ala východní filozofie není pouze o víře a tradičním chování, aby.. (něco pozitivního jako důsledek nastalo). V jádru duchovní cesty je praxe introspektivní psychologie, což je např. praxe Zenu (kdy zen stojí mimo tradice a víru, tedy jde spíš o praxi, než o víru a tradice), nebo praxe integrální jógy (což zase není víra ala Bhagavadgíta). Bohužel málokomu dojde, že se něco odehrává jako důsledek v člověku a ne v okolí kláštera nebo mistra. Taky jde o to, co je motivem k duchovní praxi, jestli potřeba zisku, nebo potřeba poznání pravdy (ve smyslu jak funguje mysl, emoce, co je vědomí, atd.). Vše jsem popsal na svých WWW, bohužel lidé hledají to, co chtějí slyšet a co si chtějí potvrdit (podle toho, co si přeje jejich ego - čeho chce docílit, co je důvodem snahy se tím zabývat). Nejde jim většinou o podstatu duchovní cesty a už vůbec ne o hledání své osobní podstaty a smyslu své existence.
Arigato, tak tadikalni soud automaticky vylucuje variantu ze je neco co presahuje moznosti poznani. takhle to u me nebylo i kdyz jsme byla vzdycky materialistkou presto jsem se pokazde ptala a co je za tim? a co je za tim? a co vidim? a jak vidim? a jak citim? acotoje? kdo jsem?
prece vmomente kdyz se clovek dozvi neco o dilataci casu a prostoru, o strukture materialu, o kvanotve fyzice, osterbinovem pokusu, o Tom ze vidime se spozdenim a ze nase myslenky v mozku jsou jiz hotovym odrazem EMG impulzu musi nam byt jasne ze je zde neco co bezi samo mimo nasi kontrolu... ze to co vnimam je jen mala vysec. Co je tam za tim? to se snad pta kazdy mlady clovek ktery je trochu zvedavy. Mohu si vymyslet nazory a pak s nim sermovat, nebo se postupne posouvat zivote a divat se... intenzivne se divat a prozivat ruzne situace, treba extremni a v tech situacich se uveodmovat a ptas se: Kdo jsem? Co je toto? odkud to prichazi? etc.... nic si nepridavat a nic neodebirat, jen bdele sledovat
Odpovědi na Tvé otázky neznám a upřímně řečeno ani mě nezajímají.Asi by jsi musela navštívit nějaké vědecké konsorcium,tam by Ti to s největší pravděpodobností vysvětlili.Rozhodně za tím nestojí Bůh.Co se týká víry v existenci Boha a věčnosti,domnívám se,že je to jen výplod fantazie.Zřejmě si chtěla uvěřit v to,že smrtí nic nekončí,že je něco po a nad a tak dlouho jsi o tom sama sebe přesvědčovala až si tomu uvěřila.Čili je to jen Tvá víra,výplod Tvé fantazie,nic hmatatelného,nic prokazatelného.
To je můj závěr v existenci Boha a věčnosti.
Můj závěr v život bez utrpení a lpění na věcech je takový,že každý normální člověk má něco na čem lpí a pro co by trpěl kdyby o to přišel.A pokud mi tady chce někdo vyprávět,že by netrpěl kdyby mu zdrogovaný hajzlík přejel dítě na přechodu protože je to jen stav mysli tak by měl navštívit psychiatra.
Tím uzavírám diskuzi kterou jsem začal.Myslím,že své odpovědi jsem dostal.Dekuji za vlemi podnetny rozhovor. ahoj :2:
Myslím že když člověk si nějak pokouší rozumem vysvětlit to co je kolem něho, ať pomocí materialismu, náboženství nebo čehokoli jiného, vždy dojde akorát k nějakému konceptu který vytvořila jeho mysl. Při nedostatku fantazie či z lenosti je ten koncept také vždy možné převzít od někoho jiného.
"každý normální člověk má něco na čem lpí a pro co by trpěl kdyby o to přišel.A pokud mi tady chce někdo vyprávět,že by netrpěl kdyby mu zdrogovaný hajzlík přejel dítě na přechodu protože je to jen stav mysli tak by měl navštívit psychiatra."
to je příklad toho, co člověku může způsobit opravdu velké utrpení. A s podobných důvodů potom člověk také hledá něco, co to jeho utrpení může utišit.vaayuh - život bez utrpení a zmírnění utrpení jsou dvě rozdílné věci.
Je to sice už dlouho, ale myslím si, že je vhodné tuto odpověď zanechat ostatním příchozím. Praktikuji zen, takže tmoje vysvětlění bude z
Jestli si myslíš, že utrpení zmizí po tom, co zmizí lpění, tak to je opravdu velký sebeklam, na ten pozor. Utrpení vlastně zmizí, když pochopíš, že původně neexistuje. Vytváří ho tvá mysl. Nejhorší připoutanost (lpění) je k našemu myšlení. Myšlení vzniká a zaniká, pocity vznikají a zanikají, stejně i tvé auto vzniklo a tak i zanikne. Jestliže pilně cvičíš, potom seš k myšlení méně a méně připoután. Seš si vědom všeho co přichází a odchází pouze vědom. Někdy se tomu říká prázdná mysl. Nic v ní není. Jestli se naučíš se k ní neustále vracet a odpoutat se od myšlení, potom skutečně budeš schopen všechno jenom dělat. Jestli se porouchá auto, tak prostě koupíš nové. Jestli se objeví trápení, tak ho necháš být (nepotlačuješ ho ani nerozvíjíš). Říkal si: „uživil sebe a svoji rodinu.“ Co je to "já". Pokud máš "já" tak máš i lpění, jestli máš lpění, máš utrpení. Kdyby si napsal pouze pro svoji rodinu, tak by to bylo lepší, ale ty si ji použil jako zástěrku, aby si zakryl toto já. Neříkám, že to já je špatné, ale ty tomu "já" nerozumíš. Ani já tomu nerozím a proto praktikuji. Buddha řekl, že "Já" je tvořeno pouze našim myšlením. Co potom skutečně si? Když upřímně pomáháš ostatním, tak tam při tom nikdy není žádné lpění. Jestli je tvá rodina pro tebe vším, tak ji miluj a ochraňuj a snaž se za každou cenu o to aby, byla šťastná, to je celé. Ale jestli chceš zároveň toto štěstí pro sebe, objeví se utrpení. Jestliže necháš zmizet "já". Kdykoliv budou členové tvé rodiny šťastní, budeš šťastný i ty. A když budou smutní, budeš smutný i ty. To není žádné lpění ani utrpení. Ale aby si to pochopil, musíš každodenně praktikovat a mít velké úsilí a k tomu potřebuješ i nějakou společnou praxi. Pro tebe je však nemyslitelné, že by se dalo nějakým způsobem tohle dokázat. Nejde o to toho dosáhnout. Ty to neustále zkoušíš znovu a znovu, bez očekávání, i kdyby to mělo trvat miliardu let. .
Je to docela dlouhý, ale to jenom proto, aby zdůraznil tu myšlenku, že když něco děláte skutečně jenom pro ostatní, tak z toho žádné lpění nikdy není, protože všechno, co děláš děláš i pro ostatní, dokonce i vstávání a snídání.
Napsal jsem zde pohled, který se neodvážím považovat čistě za svůj. Napsal jsem zde určitý pohled, kterým se ve svém životě sanžím řídít a určite od něj jenom tak neodejdu.díky
když jsem se poprve setkal s učením Buddhy byl jsem velmi malé dítě sotva jsem se naučil číst ale četl jsem zpočátku neustále... a vzpomínám si když jsem narazil na buddhovo učení na dlouho jsem se při svém čtení knih zastavil a tak mě to proti všemu překvapilo že jsem nad tím musel dloho uvažovat a pak jsem se začal smát...
a bylo to proto že všechny ty ostatní knihy popisovali jak dojít štěstí naplněním aspon části lidských přání a Buddha učil opak a tvrdil že pouze to vede k uplnému štěstí...
buď Vás zaujme a pak uchvátí Buddhova argumentace a nebo ne..
inu ... je v tom jistá pointa...a má svou (nejvyšší) výšku..
pěkný večer..To je moc pěkné povídání ale není to odpověď na mou otázku,že ne?
To uz zalezi jen na Vas
Odpověď bez odpovědi.
Je to zcela jednoduché. Když budeš praktikovat, pak se změní tvoje mysl a lpění na věcech tě nejspíš samo od sebe opustí.
Zadání "jak zkloubit buddhismus s mojí potřebou vlastnit auto" zní velmi vtipně. Až začneš buddhismus skutečně praktikovat (jak ti tu pár lidí doporučilo - nevím, jestli jsi to zaznamenal), a ne o něm jen tak teoreticky přemýšlet, pak se pravděpodobně změní i tvé zadání a pakliže máš rodinu a práci, bude znít dost možná třeba takto:
"Kde vzít čas na meditace a neobírat o něj rodinu?" A to už bychom byli někde trochu jinde. :)a kdo jev ten, kdo se pta? kdo pripadne trpi?
Vysvětlí mi někdo jak chutná doma upečený chleba?
Ale nechci slyšet nic o mouce o kvásku ani o tom, že bych ho měl péct! A vůbec se nebudu pokoušet míchat vodu s moukou.. Tak dá mi už někdo tu odpověď?
No prosím, tu je: chutná věru dobře! :1:
Přestalo kručet v břiše?:2: :2:
chutna skvele, ale precti si navody a kup si na to pec. Dobra je jina mouka nez psenicna, kup si na to special smesku s pec s zita a neco celozrnneho
Jednalo se o přirovnání neboli (po křesťansku) podobenství, nikoliv o otázku jako takovou. Jak chceš někoho poučovat o povaze tohoto světa, bohu a tak dále, když nepochopíš ani takovouhle prkotinu?
Příběhy o Buddhově životě vyprávějí, že byl jednou se svými učedníky v lese. Sebral hrstku listí a řekl učedníkům: „To, co jsem vás naučil, je jako to listí v mé ruce; co jsem vás nenaučil, je jako všechno listí v lese.“ Tím se samozřejmě naznačovalo, že Buddha vyučoval jen zlomek z toho, co věděl. Vynechal však jednu důležitou věc — Gautama Buddha prakticky neměl co říci o Bohu; nikdy se také za Boha neprohlašoval. Dokonce prý svým učedníkům řekl: „Jestliže je Bůh, je nepředstavitelné, že by ho zajímaly mé každodenní záležitosti,“ a „nejsou žádní bohové, kteří mohou nebo chtějí člověku pomoci.“
V tomto smyslu je úloha buddhismu v lidském hledání pravého Boha minimální. The Encyclopedia of World Faiths (Encyklopedie světových věr) uvádí, že „jak se zdá, raný buddhismus vůbec nebral v úvahu otázku Boha a rozhodně nevyučoval ani nevyžadoval víru v Boha“. Ve svém zdůrazňování toho, že si má každý hledat spásu sám, že se má obracet za osvícením do své mysli neboli vědomí, je buddhismus vlastně agnostický, ne-li ateistický. Ve snaze odhodit okovy hinduistických pověr a závratnou spoustu jeho mýtických bohů dospěl buddhismus k opačnému extrému. Nevzal na vědomí základní pojem Nejvyšší bytosti, z jejíž vůle všechno je a působí.Tento nezávislý, do sebe obrácený způsob uvažování vedl do hotového bludiště legend, tradic, složitých nauk a výkladů, jež během staletí zplodily mnohé školy a sekty. To, co mělo přinášet jednoduché řešení složitých problémů života, vytvořilo náboženskou a filozofickou soustavu, která přesahuje chápání většiny lidí. Místo toho se průměrný buddhista prostě zabývá uctíváním model a relikvií, bohů a démonů, duchů a předků a provádí mnohé jiné rituály a úkony, jež mají málo společného s tím, co učil Gautama Buddha. Je zjevné, že hledat osvícení bez Boha nikam nevede.
Tak to tě určitě potěší, že buddhismus uznává existenci Stvořitele tohoto světa. Je to ovšem entita svojí povahou temná.
Takže Good luck!
Buddhismus nehledá "Boha", protože ho nevyznává ani neuctívá.
Nemáš pravdu v tom, že buddhismus nebere na vědomí existenci boha (tedy přesněji Stvořitele) - viz můj příspěvek o patro výš ... Neměl bys vynášet výroky a soudy o věcech, kterým nerozumíš.samocinne a nesmyslne, hle jedna encyklopedie
Zatímco se buddhismus šířil v jiných zemích, doma v Indii postupně upadal. Mniši zahloubaní do filozofických a metafyzických bádání začali ztrácet spojení se svými laickými následovníky. Ztráta královské podpory a přijetí hinduistických myšlenek a zvyklostí také přispěly k zániku buddhismu v Indii. I buddhistická svatá místa jako Lumbiní, kde se Gautama narodil, a Bódhgaja, kde prožil „osvícení“, se rozpadla v trosky. Ve 13. století již buddhismus z Indie, země, kde vznikl, prakticky zmizel.co se rozpada - zanikne
Kniha Living Buddhism (Živý buddhismus) uvádí, že v některých buddhistických zemích „mniši takřka nepřemýšlejí o jemnostech svého náboženství. Dosažení nirvány se vesměs pokládá za beznadějně nerealistické usilování a meditace se pěstuje jen zřídka. Kromě zběžného studia Tipitak se věnují tomu, aby působili ve společnosti příznivým a harmonickým vlivem.“ Podobně World Encyclopedia (japonská Světová encyklopedie) v komentáři o nedávném vzestupu zájmu o buddhistické učení poznamenává: „Čím více se studium buddhismu specializuje, tím více se vzdaluje svému původnímu účelu — vést lidi. Z tohoto hlediska nový trend usilovného studia buddhismu nutně neznamená obnovu živé víry. Spíše musíme poznamenat, že když se náboženství stává předmětem složitého metafyzického bádání, jeho skutečný život jako víry ztrácí sílu.“
Jestli ti opravdu leží buddhismus na srdci - věřím tomu, že ano, proč jinak bys tady postoval několik příspěvků - pak timohu vřele doporučit meditace s některým tibetským buddhistickým lámou. Jsouto lidé žijící v exilu, povětšinou na Západě, nebo v Indii, lidé každodenně praktikující a předávající buddhistické učení svým žákům, kteří o to stojí. Jedním z takových lámů je například Tenzin Wangyal Rinpočhe, který založil svoji vlastní školu (Ligmincha) a každý rok cestuje po světě, kde předává učení boenbuddhismu lidem - především vedením meditací, ale i mluveným slovem.
O kontraproduktivnosti myšlení jako takového a nesmyslnosti snahy pojmout buddhismus intelektuálně jsme tady již diskutovali. Nosíš tedy pouze dříví do hustého lesa. Jestli ses přišel na něco zeptat, zkus zformulovat otázku ... třeba ti někdo bude schopen odpovědět.
Jestli jsi přišel poučovat kohokoliv o buddhismu, tak jej nejdřív začni praktikovat. Plané žvanění tady nepěstujeme.... a zrovna jsem si všimla, že se tadyo tom v několika variacích diskutovalo přímo na tomto vlákně. Tak si to prostuduj - a pamatuj, jsou to informace pro tebe k přemýšlení a ne něco, co máš tady za úkol vyvracet, ty diskutníku. :4:
Je to jehovista, snazi se tu agitovat
je pravda že specifická je lepší než jiná.
............
v tomto případě je ale jedno zda řekneme specifická nebo jiná.
V případě jednotlivých náboženství nebo toho co říká TinaTina jde o to, že by měly představovat cestu k harmonii.
Pokud však člověk v harmonii již je, není jeho vztah k těmto jednotlivostem, nebo specifikům, jiný než harmonický.
...
Z toho plyne, vztah harmonických buddhistů je k ostatním harmonickým náboženstvím, hnutím a směrům harmonický.
Tak to je pravda.
