Fyzika

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
kwai.chang.caine (2017-04-26 09:59:19)A.C.Dupin (2017-04-24 14:47:11)Spravec (2017-04-21 22:21:04)vertatp (2017-04-17 16:13:21)kolbaba71 (2017-04-13 22:25:36)Ondi (2017-04-13 19:30:06)odler (2017-04-13 16:37:45)Kandela (2017-04-13 15:17:54)pametnik (2017-03-16 16:04:35)metal-warrior (2017-03-15 12:58:14)BaronQ (2016-11-10 20:33:44)Anubis022 (2015-02-04 23:30:31)Kruciano (2014-10-22 18:28:48)xxxxxxx777 (2014-04-13 22:31:55)PANERYBO (2014-04-01 19:55:16)mistr-flanwen (2013-12-23 11:21:34)
Fyzika
Založeno: 4. 11. 2013 | Příspěvků: 271 | Členů: 16
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Veškeré přírodní vědy i veškerá technika jsou jen speciálním případem fyziky. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je asi tako všechno, co s tím můžeme dělat.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Kandela
    Kandela, 9.4.17 17:15:42  
     

    Dobré odpoledne, rád bych se zeptal, z jaké oceli jsou struny na elektrické kytaře, zda-li z magneticky měkké, nebo magneticky tvrdé? A poté, co by se stalo, kdyby byly vyrobeny z oceli magneticky opačné? Děkuji

    • Ondi
      Ondi, 9.4.17 20:46:42  
       

      Principielně: ocelí jsou tisíce druhů.

      Na struny hudebních nástrojů se používají vysocepevnostní dráty s vysokou elesticitou (pružností). Pro zdárnou funci elektromagnetického snímače chvění, nebo kmitání struny je rozhodující ferromagnetizmus struny. Takže stačí vzít do ruky permanentní magnet a strunu otestovat na ferromagnetizmus.

      Jen na okraj - existují také nerez-oceli, třeba typ A2 (na šrouby a dráty), které nejsou magnetické, ty by se na hudební nástroje nehodily.
      Ocele s "měkkým magnetizmem" existují také, ale ty mají relativně malou pevnost a používají se v elektromagnetech, relátkách, ve statorech a rotorech el. motorů, alternátorů a dynam. Dráty z nich by na kytaře také zněly, akorát by nástroj nešel naladit, protože takové dráty mají malou pevnost.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 11.4.17 01:38:36  
         

        Slyšel jsem kdysi historku o kytaristovi, který na elektrickou kytaru natáhnul nylonové struny určené do španělky a divil se, že mu z reproduktoru nic nehraje. Vždyť přece byly tak drahé...

        • Ondi
          Ondi, 11.4.17 02:59:23  
           

          :1:

      • Kandela
        Kandela, 13.4.17 15:17:53  
         

        Díky za odpověď!

  • pletiplot
    pletiplot, 7.3.17 21:42:35  
     

    Dokáže mi někdo nějak vysvětlit, proč je slitina mědi a cínu (dvou velmi měkkých kovů) poměrně tvrdý bronz?

    • Ondi
      Ondi, 7.3.17 22:55:31  
       

      Souvisí to s jemnými kristalickými strukturami kovové slitiny kovů o rozdílné teplotě tuhnutí. Při tuhnutí se spojí nejdřív atomy Cu do kristalické struktury s výplní "dutinek" cínem, olovem, nebo jiným kovem, který tuhne pozděj a prostorový kristal Cu stabilizuje.

      Metalurgie je věda, pro mne velká neznámá, ale stašně fascinující.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 10.3.17 08:39:48  
         

        Kdysi tyto znalosti neměli, takže se řídili čistou empirií, leč kupodivu to báječně fungovalo :2:.

        • odler
          odler, 10.3.17 12:33:52  
           

          Co ty víš? Třeba to před 5000 lety odvodil nějaký metalurg se specializací na krystalografii, a pak už šli najisto :1:

          • kwai.chang.caine
            kwai.chang.caine, 11.3.17 22:38:47  
             

            Když se nad tím člověk zamyslí, museli si naši předkové projít obrovskou řadou omylů, než se začalo využívat něco, co dlouhodobě k něčemu bylo. Dnes jsme sice vybaveni celou řadou teoretických znalostí a vědomostí, ale stejně role experimentu zůstává v exaktních vědách stále nezastupitelnou.

            • Ondi
              Ondi, 12.3.17 02:11:37  
               

              To teda jo, ale na počátku stála vždy náhoda.

              Třeba vznik dřevěného uhlí potřebného pro zpracování kovů a jejich rud. Nebo pálení vápence na vápno a tím vznik pojiva na stavby. Nález meteoritu z kujného železa, nálezy čistého kovu a pak nálezy rud kovů a změny jejich vlastností velkým žárem.

              U toho všeho byl nejdůležitější oheň, výheň, pec a především intelekt.

              • odler
                odler, 12.3.17 08:13:15  
                 

                Jj, stejně tak třeba i kalení a popouštění oceli dávno před příchodem Faradaye (nebo kdo se to první zabýval metalurgií), či technologie výroby skla kdesi v Sumerské říši.

                Ostatně i postup výroby prvních pazourkových čepelí někdy před 3,25 miliony let byl zpočátku jistě dílem šťastné náhody - a jak dlouho s tím naši předkové vystačili :1:

              • kwai.chang.caine
                kwai.chang.caine, 12.3.17 10:03:15  
                 

                Spíš jsem to myslel obecně, kolika omyly a slepými cestami si museli projít. To už se nám samozřejmě nedochovalo. Ostatně ani dnes se neúspěšné výzkumy obvykle nepublikují, což je někdy škoda, protože i negativní výsledek je výsledek.

                • odler
                  odler, 12.3.17 10:13:12  
                   

                  Přesně tak. Když si pak žáčci vezmou třeba učebnici fyziky, tak to na ně dělá dojem, že vědci jdou od počátku "najisto" :1: Netuší, že i Einstein nebo Newton museli projít stovkami slepých uliček, než se dostali ke svým objevům. Navíc prezentování chyb a slepých uliček by vedlo k větší opatrnosti při práci s fakty a k obeznámení se s nejčastějšími omyly.

                • Ondi
                  Ondi, 12.3.17 15:06:36  
                   

                  Tak jest.
                  Spolehlivé záznamy z dávných dob neexistují. Archeologové a experimentální archeologové se snaž z nalezených artefaktů rekonstruovat dávné postupy v metalurgii. Rovněž získávání vhodných nerostů byl kdysi problém a když byly vysbírány ty, které ležely na povrchu, nastala doba hornictví. Také zajímavý obor.

                  Jednou jsem viděl na téma výroba oceli ve starověku TV reportáž - v té době věda, nákladná procedura, ocelové předměty měly cenu zlata.

                  • pametnik
                    pametnik, 12.3.17 21:33:05  
                     

                    Co bylo je jen vědecká, často ničím nepodložená dedukce. Já bych tak důvěřivý k "badatelům" nebyl. Je řada věcí, které raději obejdou, protože si nevědí rady a logické vysvětlení selhává.

                  • Ondi
                    Ondi, 12.3.17 22:16:56  
                     

                    To taky nikdo z nich netvrdí, že to takhle přesně bylo.
                    U těch závěrů jsou slovíčka jako "možná" a "pravděpodobně". Pochopitelně příjdou další generace archeologů a další generace přístrojů a procesů ... a lecos se doplní, nebo i vyvrátí. Ale nebýt archeologů a jejich mravenčí práce, tak bychom toho věděli podstatně méně, popřípadě nic a byly by pouze legendy a báje.

                    Experimentální archeologie zase umožňuje posouzení tehdejšího života z praktické stránky.

                    Vzpomínám na jeden takový test (TV reportáž), kterého se zůčasnila desítka nadšenců i s několika dětmi. Odbornící jim na břehu jezera zbudovali repliky chýší, připravili políčko, osivo, ochočené kozy a asi i slepice a dobové nářadí. Jediné, co si z 20. sloletí směli vzít byly dámské hygienické potřeby, pemprsky pro děti a zubní pastu s kartáčky. Tato desítka obětních beránků se do toho nastěhovala někdy na jaře a začal život (jesli si pamatuji) germánů ranného Středověku. Zasili, šetřili zásoby jídla z "loňska" připravovali se na léto, opravovali oděvy, sbírali po lese houby a kořínky. No a v létě to už vzdávali. Největší problém byl se nasysitit, tak se jim ze dvacátého století pomáhalo jak dětskou výživou a vitamíny, tak masem.

                    Naši dávní předkové to neměli lehké a to se ti probanti nemuseli přetahovat o žrádlo s vlky, medvědy a se sousedy.

                  • pametnik
                    pametnik, 13.3.17 08:38:18  
                     

                    Příroda se předělat nedá. Podobné je to se zvířaty. V přírodě odchycená divoká zvířata a odchovaná v domácím prostředí se nedokáží po vypuštění sami uživit a buď brzo zahynou, nebo se vracejí k člověku.

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 14.3.17 02:21:36  
                     

                    Re: pamětník:
                    Ovšem i to je součástí přírody. Protože příroda je vše, a to se skutečně předělat nedá.

                  • Ondi
                    Ondi, 14.3.17 07:21:47  
                     

                    A také nesmlouvavé přírodní zákony. Kdo je nerespektuje, příje k úrazu.

                  • Ondi
                    Ondi, 16.3.17 04:26:10  
                     

                    No nevím, je spousta případů zdivočelých zvířat, která byla zanechána přírodě.
                    Jasné, když ulítne andulka oknem, tak sotva přežije, ale kozy, prasata, koně, možná i skot a ovce ... ty se vrátí do přírody snadno, pokud ovšem nejsou šlechtěním dokonale odkázané na člověka, jako třeba šilhající siamské kočky, buldočci, kteří mají zdeformované sanice a zdeformovaný pohybový aparát, nebo kočky bez srsti pro alergiky.
                    Pochopitelně zvířata pocházející z tropů nepřežijí naše podnebí a neonky ve Vltavě také ne, i v létě. :2:

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 10.11.16 13:43:25  
     

    Ahoj. Vzhledem k tomu, že rozcestník zde byl zrušen, a je proto obtížné se sem proklikat, přidávám se sem k Fyzice jako ke královně věd.

  • pametnik
    pametnik, 16.9.16 13:08:21  
     

    Dobrý den, zkusím se zeptat znalců na minerály. Je v kamenivu, které se běžně používá na posyp silnic při opravách takový obsah železa, že se to přichytí na magnet ? Mně se to dnes stalo, když jsem sbíral vysypané hřebíčky v místech, kde to kamenivo mám.

    • Ondi
      Ondi, 16.9.16 14:01:33  
       

      Kolik jsi toho našel a jak veliké to kousky?

      Existuje hornina jménem magnetit a hematit, obé jsou kysličníky železa. Z hematitu se vyrábí i brože (černý, dá se leštit a je lehce magnetický).

      • pametnik
        pametnik, 18.9.16 08:22:24  
         

        Nechal jsem si přivézt drobné kamenivo pod zámkovku, je to velikost asi 5 - 7 mm. Zbytkem jsem vysypal okolo přístřešku a tam jsem na to náhodou přišel, běžným feritovým magnetem, na neodymový by se to muselo chytat ještě více.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 25.4.16 14:58:21  
     

    Protože zde chybí fórum o geologii, napíši to třeba sem:
    také jste zaregistrovali krátce po poledni zemětřesení? Epicentrum bylo někde u Vídně a v ČR minimálně na jižní Moravě proběhl také zjevný slabý otřes. Původně jsem myslel, že nedaleko projelo nějaké těžké auto, ale žádné jsem neslyšel. Takže jsem to přičetl zemětřesení, ač je tento úkaz u nás vzácný (naštěstí), a krátce poté už četl ve zprávách, že skutečně proběhlo.

    • Ondi
      Ondi, 25.4.16 15:45:33  
       

      Já byl probuzen v tu minutu ze šlofíka a až v novinách jsem se dočet, že se jednalo o zemětřesení, o několika sekundové otřesy s magnitudě 4,1. Epicentrum v Allandu, to je tak 27km JZ od Vídně.
      http://kurier.at/chronik/oesterreich/erdbeben-der-staerke-4-1-im-osten-oesterreichs/195.087.054

      Že to bylo cítit až Uherském Hradišti (150km od Allandu) je zajímavé a je to dané asi vhodnou strukturou hlubinných vrstev horniny.

      Tady jsou cítitelná (lidmi vnímatelná) zemětřesení každých pár roků ... a není o co stát. Ale co se nadělá, že? Příroda je příroda.

      Akorát, tak 1971, to jsme bydleli ještě ve Vídni, se barák tak kymácel, že jsme se postavili do dveří v nosné zdi, lidi vybíhali ven a měli strach. Pár komínů spadlo, nějaká ta římsa k tomu.
      A tak kolem 1999, to jsem byl v práci ve Vídni, budova betonové stropy na betonových sloupech a jen vněší zdi vyzděné cihlami. To se kvedlalo déle, snad 10 sekund, stačil jsem odhadnout horizontální kmity tak o dvou centimetrech asi tak dva kmity v sekundě. No a než jsem se rozhod zdrhnout z budovy, tak to přestalo. :1: Teda až na pár cotva pocítitelných otřesů po tom hlavním.

      • BaronQ
        BaronQ, 16.5.16 07:07:57  
         

        Holt, pod Alpami klid nikdy nebude. U nás zase je důsledkem třesení jezero - respektive, jaký sloupec vody tlačí na podklad a taková malá zemětřesení už i predikujeme.

  • Ondi
    Ondi, 18.12.15 21:39:31  
     

    Veselé vánoce, kolegové!
    Když stlačím adiabaticky vzduch na poloviční objem, tak naměřím změny tlaku a teploty. Jaké hodnoty docílím?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 20.12.15 01:11:01  
       

      Zdravím,
      to záleží na tom, jak velké zjednodušení použiješ. Vyjdeš z Poissonovy rovnice (při adiabatickém ději platí pV^k=konst., kde k je Poissonova konstanta, pro vzduch je zhruba 1.4) a ze stavové rovnice. Pokud použiješ stavovou rovnici ideálního plynu, mělo by z předpokladu adiabatické komprese na poloviční objem vyjít:

      p2 = 2^k * p1

      a

      T2 = 2^(k-1) * T1

      Tolik středoškolská fyzika a úvodní kurz fyzikální chemie. Ve skutečnosti se bude výsledek experimentu lišit od takové předpovědi. Poissoniova konstanta 1.4 platí dobře jen pro suchý vzduch (v rozumném rozsahu teplot), voda to komplikuje; navíc u reálných plynů je i funkcí teploty. Stavová rovnice ideálního plynu je dobrá jen pro nízké tlaky, za běžných teplot má význam spíše pro kvalitativní popis. No a chování může ovlivnit i to, že vzduch je směs.

      • Ondi
        Ondi, 20.12.15 03:23:15  
         

        Dík, nebyl jsem si jist.
        To pozadí problematiky je opakovaně proklamovaný pohon automobilů stlačeným vzduchem a rozjíždění sériové výroby takových aut v Indii. Vynálezce Negre a společnost MDI.

        V nedávno v TV odvysílané reportáži k obnovitelným zdrojům energie básnil reportér o zázračně nízkých nákladech na provoz a údržbu. Klidně si pravil, že za 1,5€ energie ze sítě ujede 200km daleko. Realita bude asi trochu jinde, podobně jako slibovaná nízká pořizovací cena vehiku.

        • BaronQ
          BaronQ, 10.1.16 20:54:31  
           

          Normálně by se jednalo jen o akumulaci energie prostřednictvím stlačeného vzduchu, čili každá kilowata dodaná do stlačení atm. vzduchu se dá později vytáhnout (ideálně). Motor na stlačený vzduch má však nesporné výhody - vysoký poměr hmotnosti a výkonu. Pak jsou to i konstrukční varianty - od lamelových až po pístové. Pokud by vzduchové pístové motory pracovaly jen ve způsobu dodávání tlakového vzduchu nad píst, daleko by auto nedojelo. Skutečný princip spočívá v tom, že jeden z pístu nasaje atmosferický vzduch do válce, stlačí je na 20 barů a zahřeje na 400 st.C. (jako u dieselu) a zároveň se plní malá kulovitá komůrka mezi dvěma válci. Až je první píst v horní úvrati, do komůrky se vpustí malé množství stlačeného vzduchu normální teploty, který smíchán v kulovité komůrce s horkým způsobí jeho ochlazení - změnu na objemu a to na druhém pístu je důsledkem práce. Výfuk je v podstatě podchlazený vzduch z expanze(-30st.C) a tohoto teplotního rozdílu se využívá k ochlazování vstřikovaného stlačeného vzduchu do komůrky. Role pístů se s každým cyklem vyměňují. Tímto způsobem je skutečně možné ujet více km než normální dodávkou stlačeného vzduchu na píst či turbínu. Vynálezce z MDI se nechal prachprostě inspirovat atmosferickými parními stroji z 19 století, které nepotřebovaly tlakovou přehřátou páru.

  • odler
    odler, 16.10.15 22:36:47  
     

    Od roku 2018 zřejmě bude fungovat nová soustava SI odvozená od zafixovaných fundamentálních fyzikálních konstant:

    https://www.youtube.com/watch?v=oHrXjolhI-k

    • orion
      orion, 11.11.15 12:42:05  
       

      Jo, taky jsem to zahlédl. Mám rád přednášky pana Kulhánka.

      • odler
        odler, 11.11.15 13:33:43  
         

        Jj, taky. Pak ještě rád sleduji Grygara a Cílka.

        • orion
          orion, 11.11.15 15:10:49  
           

          Aha, tak od pana Cílka jsem zatím ještě nic neviděl. Dík za tip.

          • kwai.chang.caine
            kwai.chang.caine, 20.11.15 05:31:45  
             

            Pan Cílek je vzděláním a profesí geolog, leč jeho znalosti a rozhledy přesahují i do dalších příbuzných oborů. Proto mi jeho glosy vesměs nevadí.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 7.10.15 04:51:59  
     

    Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena za prokázání klidové hmotnosti a oscilace neutrin.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku

  • Deimos
    Deimos, 29.8.15 00:38:51  
     

    Zdar fyzici. Uměli byste, prosím, vysvětlit efekt na fotce?
    http://i.nahraj.to/f/18kb.JPG

    • BaronQ
      BaronQ, 31.8.15 21:58:08  
       

      Hezký příklad chromatické disperze - fialová se láme nejvíce a také tomu odpovídá snímek. Patrně se toho účasnila hranolová optika (opakování z počtu fázových ploch) a bylo by dobré zjistit Abbeho číslo použité optiky.
      Fialoví duchové se rádi zviditelňují focením proti slunci skrz nějaké překážky )))

      • Deimos
        Deimos, 2.9.15 01:24:44  
         

        Díky.
        Uvažoval jsem taky aberaci, ale já mám na monitoru ty fleky červené, tak jsem to zavrhl a přemýšlel jsem o difrakci na hranách clony a interferenci na tenké vrstvě, ale ta symetrie mě mátla - 8 lamel je neobvyklý počet.
        Zkusil jsem ale jiný monitor a je to celkem do fialova.:1: Takže asi chromatickou disperzi půjde, třeba v kombinaci s reflexemi na vnitřních čočkách objektivu.

        • BaronQ
          BaronQ, 3.9.15 01:08:06  
           

          Nad reflexí jsem také uvažoval. Pokud vytvoříte spojnici mezi fialovou skvrnou a Sluncem, střed této spojnice je i středem snímku. Skvrny mohou mít tvar fialových nebo modrých kuliček - s klesajícím kontrastem až do šeda vznikají modré kuličky a jakýsi střed spojnice neplatí, protože Slunce na snímku nemusí být - stačí jen intenzivní protisvětlo. V konkrétním případě tomu samozřejmě mohla pomoci i Vámi zmíněná reflexe, která zpravidla vytvoří jeden flek, ale je v tom hodně faktorů, např. nevnořená optika atd. Porovnáváním osy objektivu a středu spojnice se například vylučují ufo-snímky nebo kulové blesky a už se dále snímek nezkoumá. Proti reflexi buď drahý objektiv s antireflexní vrstvou a smířit se s tím, že to bude mít menší světelnou prostupnost, mechanický zoom, nebo si na objektiv našroubovat škaredý clonící trychtýř. Pokud je to foceno mobilem, pak některé nechtěné efekty jsou daní za miniaturizaci ))

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 15.7.15 13:37:11  
     

    Už jsem si "postěžoval" na Enviromentalistice, leč myslím, že zde to bude oceněno více :15:.
    Před chvílí tvrdil v televizi ministr ŽP, že je prý tepelné čerpadlo bezemisní zdroj energie. Zjevně další Bursík a jeho "čistá" fotovoltaika zadarmo... Totiž vlastně Babišova řepka.

    • odler
      odler, 15.7.15 14:33:11  
       

      Dokud politici nepřicházejí s perpetui mobile, je to v pohodě :4: I když pokud by bylo potřeba, mohou kdykoli odhlasovat zrušení zákona zachování energie. Stejně už je zastaralý :1:

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 16.7.15 02:06:19  
         

        Zrušit fyziku je sen každého ekoteroristy. Beztak se ve škole špatně učil... :4:

    • BaronQ
      BaronQ, 17.7.15 00:59:07  
       

      I náboženští dogmatici mají stejné myšlení - vidí jen hotovou věc, ale uniká jim spousta nitek (drátů) ke skutečnému zdroji, jehož podstatu lze nahmatat. Bez chápání souvislostí vznikají chybné konstrukty, které se samozřejmě musí opírat o nadpřirozeno, tedy v tomto případě o izolovanou jednotku, jejíž skutečny zdroj je přehlížen.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 17.7.15 12:32:02  
         

        Však ekologismus není ničím jiným nežli ideologií a náboženstvím.

        • odler
          odler, 17.7.15 13:33:05  
           

          Amen :1:

        • Ondi
          Ondi, 17.7.15 13:42:56  
           

          vše je jed, záleží na množství.

          • Deimos
            Deimos, 2.9.15 01:22:29  
             

            spousta jedů jsou léky, záleží na množství :15:

  • odler
    odler, 8.7.15 12:29:11  
     

    Na okraj: nevíte, jak je to s copyrightem na jméno "Albert Einstein"? Držitelem autorských práv na jeho písemnosti, fotografie a dokonce i jméno je Hebrew University of Jerusalem, ale ti se se mnou nebaví, stejně jako izraelská ambasáda, takže nevím :5: Potřeboval bych jeho jméno do populární knížky o psychologii coby příklad génia, a nerad bych si naběhl.

    Jinak pro zajímavost ceníček licencí na fotografie a citace: http://www.albert-einstein.org/archives13.html

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 8.7.15 14:35:35  
       

      Zkus to publikovat tak, jak jsi to měl v záměru. Oni se pak přihlásí sami. :6:

      • Ondi
        Ondi, 8.7.15 14:54:44  
         

        Přihlásí se požadavky na desetitisíce, nebo na miliony ?
        A co pak s tím vydáním? Do starého papíru?

        Chápu Odlerovy obavy.
        On dnes tačí v nějakém díle zmínit Hurvínka a oheň je na střeše. Doufám že si nenechají Skupovi dědici patentovat černé nitě.

        • kwai.chang.caine
          kwai.chang.caine, 8.7.15 15:04:58  
           

          To, že je Štáchová nesoudná nenažraná mánička přece ještě neznamená, že by se nesměly psát učebnice či vyučovat fyzika.

          • Ondi
            Ondi, 8.7.15 15:23:05  
             

            Učebnice fyziky se bez Alberta Einsteina zajisté neobejdou.

            Odler se ptá jen na to, jestli někdo neví jak to s tím používáním jména je, když jsou jeho citáty zpoplatněny. Možná, že mu Israelská ambasáda neodpověděla na dotaz, protože ho považovala za provokaci. Nevím.

            • kwai.chang.caine
              kwai.chang.caine, 8.7.15 15:47:15  
               

              Rozumím obsahu Davidova i Tvého textu. Ale na to, že někdo žije či žil a nějak se jmenoval (jmenuje), přece nemohou být nějaká autorská práva. Nevolnictví a otrokářství už dávno skončlo (snad). Lidí se stejným jménem bylo, je a bude vždy celá řada.
              Té spekulaci o provokaci bych se nedivil.

              • BaronQ
                BaronQ, 8.7.15 16:57:02  
                 

                Je to tak. Žádné výhradní právo na jméno "Albert Einstein" neexistuje. Teoreticky je možné založit si Ltd s názvem Albert Einstein (kdo by o to stál). Na názvu evropské zásobovací lodi ATV-4 Albert Einstein se dohodli technici bez jakéhosi dovolování. Jméno, pokud není předmětem jakési obchodní značky, tj že není uvedeno v příslušném rejstříku u soudu, neplatí žádná omezení z nárokování kohosi. Za bolševika byla situace jiná - dědovo prase ve chlívku zvyklé na jméno Leonid nebylo možné z ideologických příčin zabít. Pro zajímavost, udal nás soudruh farář...

                • odler
                  odler, 8.7.15 18:01:18  
                   

                  :1: :1: :1:

                  Jinak dík za názor.

                • kwai.chang.caine
                  kwai.chang.caine, 8.7.15 21:52:07  
                   

                  Předpokládám, že z jeho násilného skonu byl nakonec aspoň nějaký užitek... :6:

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 8.7.15 21:53:08  
                     

                    Tedy myslím jako to prase... :15:

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 8.7.15 22:11:03  
                     

                    Tím prasetem myslím to prase jako fakt prase. Doufám, že mi rozumíte... :1:

                  • Ondi
                    Ondi, 8.7.15 22:45:35  
                     

                    Z toho čtyřnohého byl určitě užitek a po jeho smrti na něj jeho lidé vzpomínali s láskou (a mastnou hubou).

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 8.7.15 23:36:28  
                     

                    Pokud to nebyli vegetariáni. Ale co čekat od lidí, kteří zákeřně vraždí pšenici a mrkev... :14:

                  • BaronQ
                    BaronQ, 9.7.15 21:35:19  
                     

                    Narozdíl od skutečného Leonida, náš Leonid skončil za účelem, k jakému byl chován byť s mírným zpožděním - znám jen z doslechu místních, kteří tuto shodu jmen hodnotili kladně v rámci jejich chápaného boje proti komunismu, ale to prase vážně slyšelo na jméno Leonid, což soudružka referentka z Národního výboru vůbec neakceptovala a udělila nám důtku s peněžitou pokutou. V písemném rozhodnutí stálo cosi o nevhodném veřejném vyjadřování, které je prý neslučitelné se socialistickým způsobem života. O jmenné shodě ani zmínka, ani způsobu, jakým jsme pohoršovali soudruhy (bydleli jsme na samotě), ale tento cár papíru zajistil dědovi čestné místo u štamgastského stolu v hospodě. Pikantní na tom všem bylo, že nás udal soudruh v sutaně, který ze svátosti smíření, tedy ze zpovědi hříšných oveček, údajně kajících se ze svých hříchů, ale hlavně asi z těch cizích, udělal informační centrálu a škodil kde se dalo.

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 10.7.15 01:07:50  
                     

                    Na tom se u černoprdelníků od té doby vůbec nic nezměnilo.

                  • Deimos
                    Deimos, 2.9.15 01:40:42  
                     

                    Nesoudil bych proradnost faráře jako reprezentanta církve, ale obludnost STBáka obléct na sebe sutanu.

                    Prase jménem Leonid jsem taky zaznamenal. Jeho chovatel byl pracovník Hornického ústavu ČSAV v Ostravě rok cca 1986. Jen náhoda, nebo šlo o stejné prase? :1:

    • Deimos
      Deimos, 2.9.15 01:49:40  
       

      Myslím, že ani na přesnou citaci nějaké pasáže díla není copyright, pokud to sám přepíšeš, nebo někdo jiný pro tebe.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 2.9.15 14:41:01  
         

        Vždy je ovšem potřeba uvést zdroj. Citovanost je dnes naopak mezi vědci žádána, neboť je to jedno z kritérií jejich úspěšnosti.