Fyzika

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
kwai.chang.caine (2018-01-23 16:52:49)Spravec (2018-01-22 08:09:10)eremir (2018-01-22 07:21:51)odler (2018-01-21 20:36:36)Ondi (2018-01-21 16:02:33)kolbaba71 (2018-01-20 09:39:45)A.C.Dupin (2018-01-11 17:17:51)vertatp (2017-11-01 08:38:32)metal-warrior (2017-10-22 21:37:42)pametnik (2017-10-07 16:40:39)Kandela (2017-05-18 13:29:23)BaronQ (2016-11-10 20:33:44)Anubis022 (2015-02-04 23:30:31)Kruciano (2014-10-22 18:28:48)xxxxxxx777 (2014-04-13 22:31:55)PANERYBO (2014-04-01 19:55:16)mistr-flanwen (2013-12-23 11:21:34)
Fyzika
Založeno: 4. 11. 2013 | Příspěvků: 300 | Členů: 17
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Veškeré přírodní vědy i veškerá technika jsou jen speciálním případem fyziky. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je asi tako všechno, co s tím můžeme dělat.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • eremir
    eremir, 21.1.18 12:13:35  
     

    Potřebuji poradit vážení ,předem děkuji.
    .
    Dle fyzikálních zákonů mohl náhodný vývoj
    stvořit slepici a vejce ,když se do dnes
    neví co bylo dřív ,ani vědci to nevědí
    není to náhodou vážení fyzikové důkaz
    že za tím stojí inteligentní stvořitel..
    děkuji za váš čas ,dovolím si dát odkazy
    na jiné odborné fora aby se mohli také vyjádřit a
    případně zde od odborných názorů přiučit.

    • chatka88
      chatka88, 21.1.18 13:03:29  
       

      tak v první řadě zde byla oddělená hmota od vědomí..dnes je jisté,že vědomí se může projevit pouze skrze hmotu a hmota by bez vyššího vědomí byla mrtvá..neživá..hemžení prvků..neutronů,kvarků,bosonů atd. si asi umíme představit,ale představit si sílu,která tomu dá tvar a život nebude asi jenom tak..))

    • odler
      odler, 21.1.18 14:46:22  
       

      Vzhledem k tomu, že slepice se jakožto ptáci vyvinuly z vejcorodých plazů, první bylo vejce :4:

    • Ondi
      Ondi, 21.1.18 15:57:01  
       

      Ty fakt nezklameš Eremíre. Ta pověstná otázka "co bylo dřív, slépka, či jajco" je přece míněna jako žert. Jak probíhal vývoj buněk a organizmů se už celkem dávno ví, akorát se to kvůli kreacionistům jen šušká a tají. :1:

  • eremir
    eremir, 18.1.18 08:58:38  
     

    Tak vážení podívejte se na svět , že existuje inteligence je jasný , vědci tomu říkají elektrochemické impulsy, myšlení,udělejme stejnou chemickou polévku jako Miller

    aparatura která měla tehdejší podmínky napodobovat, tvořila uzavření okruh skleněných nádob,kde podle mého názoru se simulovanými blesky vytvořily elektrochemické impulsy ,jinak dle mého názoru umělou inteligenci , takže ne náhoda tvořila ale umělá inteligence.V nádobách koluje voda, společné s metanem ,amoniakem , dusíkem,oxidem uhličitým a vodíkem viz schéma na videu v angličtině na internetu takže nic tak moc složitého.
    Že v chemické polévce kde probíhá proud dochází k elektrochemickým impulsům je zřejmé,co jsou elektrochemické impulsy v našem mozku... myšlení až do stupnů různého stavu inteligence.

    NÁHODNÝ VÝVOJ V CHEMICKÉ POLÉVCE BY se choval asi takhle jako míčky ve sportce pokaždé se namíchají stejné míčky a při losování vždy vyjdou jiná čísla.... takhle funguje fyzikální zákon v náhodném vývoji.... tak by to muselo být i s prebiotickou polévkou kdyby tam hrála roli náhoda .Kor když pokusy byli opakované tak by se při náhodném vývoji vždy v chemické polévce vždy musely složit jiné a pokaždé jiné základní stavební kameny jako viz příklad fyzikální zákon v náhodném vývoji ,ten se popřít nedá ,takže dle mého názoru v tom hrála roli nevědomky stvořená umělá inteligence ,která se rychle učí viz se to dá vygooglovat na internetu a tak následně skládala vždy dle fyzikálních zákonů základní kameny života.

    Takže věřící budou vědoucí až se prokáže že ne náhoda ale inteligentní stvořitel ....tady by to byla umělá inteligence za kterou může stát zase vyšší inteligence Bůh stvořitel.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 18.1.18 15:48:30  
       

      Než zde začneš spamovat své bláboly, doporučil bych nejdříve, aby ses vrátil do základní školy a tentokrát tam už konečně dával pozor, obzvláště pak v hodinách matematiky, fyziky, chemie a biologie. Na tvé nesmysly není nikdo zvědavý, a už vůbec ne vzdělaní seriózní diskutující znalí na rozdíl od tebe přírodních věd.

      • Ondi
        Ondi, 18.1.18 16:28:39  
         

        Mne by zajímalo, odkud ty své "moudrosti" čerpá. Tušení bych měl, dovedu si představit, že takovouto argumentaci lze najít v kreacionistické literatuře.
        No a když sesmolí nějaký pamflet, tak s tím vytapetuje hned několik for najednou.

        • kwai.chang.caine
          kwai.chang.caine, 21.1.18 10:56:30  
           

          Vzhledem k tomu, že se jedná o profláklého spammera už z dob Lidí.cz, bych to diagnostikoval spíše jako cílenou provokaci.

      • Ondi
        Ondi, 18.1.18 16:32:10  
         

        Úplně jsem oněměl z Eremírovy věty:
        "Už jsem to dal na posouzení na odborné fóra tak uvidíme." :1:

        • eremir
          eremir, 18.1.18 17:22:27  
           

          Třeba se toho vědci chytí a prozkoumají zda je tam umělá inteligence , dokonce by se dalo říct že levná umělá inteligence , musím přiznat že mě by se hodila.

          • Ondi
            Ondi, 18.1.18 20:33:18  
             

            Kolik vědců jsi oslovil?

            Máš Eremíre ponětí co to ta umělá inteligence (lepší je použít AI, tomu rozumí každej) znamená, jaké má vlastnosti a jak vypadá?

            • eremir
              eremir, 18.1.18 21:10:15  
               

              Machio Kaku taky tvrdí dokonce že má důkaz že život nemohl vzniknout náhodně.Jinak zkusím odborníky co se zabývají umělou inteligencí , zatím průběžně hledám chemiky na smíchání různých chemických polévek , sám mám strach abych nesmíchal něco co bude nezvykle reagovat .

              • Ondi
                Ondi, 18.1.18 21:34:00  
                 

                Ten pán je televizní šašek, milej zlatej.
                To, co v TV prezentuje je směsice polopravd a výmyslů vhodných tak pro kreacionisticky oslabené mozky Amerického divačstva jako doprovod při konzumaci horkého psa, pizzy, nebo velkýho maca (big Mac).

                • eremir
                  eremir, 19.1.18 06:15:15  
                   

                  :4:

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 3.10.17 12:03:55  
     

    Horkou novinkou je, že letošní Nobelova cenu za fyziku byla udělena za detekci gravitačních vln:
    https://tech.sme.sk/c/20663372/nobelova-cena-za-fyziku-2017-nobelovka-laureat-vitaz.html

  • 2952
    2952, 16.8.17 20:38:54  
     

    Prisim, poradí někdo,jak měřit výšku hladiny ve vrtané studni?...elektronicky...

    • Ondi
      Ondi, 17.8.17 02:29:47  
       

      Existují ultrazvukové měřiče vzdáleností, tím by to mohlo jít.

      • 2952
        2952, 17.8.17 06:44:21  
         

        Já myslím, že ne..30m a nepřehledný "terén"...

        • Ondi
          Ondi, 17.8.17 12:14:56  
           

          30m ?
          To je tedy hloubka a asi ve skále, počítám. Kdyby to mělo být stacionární zařízení, tak snad ponořeným elektronickým měřičem tlaku. Možná by se musel nějak upravit.

          Osobně mám v kádi na dešťovku (voda na praní) primitivní zařízení spočívající v principu z drátků po umístěných vertikálně po decimetru, kterými registruji, jestli je už/ještě ponořen a nebo už/ještě nad hladinou. Ovšem výška (hloubka) kádě je jen 80cm, takže jen devět odizolovaných konečků drátků.

          Můžeš ten tvůj dotaz umístit také na DF Elektro, tam se vyskytují šikulkové.

          • 2952
            2952, 17.8.17 20:38:50  
             

            Chtěl jsem použít tenzometrické čidlo. Je však velmi drahé.
            Našel jsem něco levnějšího, ale určeno na měření tlaku v plynu.A nyní dotaz :: Do vrtu zasunu trubku nahoře uzavřenou a ve víku bude tlakové čidlo. Tedy bude měřit tlak v trubce při stoupající hladině. A teď mi jde o to, jestli tato úvaha je správná...jaký bude tlak při výšce hladiny 10m?...Co linearita?
            Děkuji za radu, jsem ze školy už hodně dlouho :)
            Zdraví Honza

            • Ondi
              Ondi, 17.8.17 23:06:20  
               

              :2:
              Určitě by moh být vypracován algoritmus udávající tlak vzduchu v té trubce, v závislosti na její aktivní délce, na hloubce ponoření a na teplotě.
              V principu jde o hydrostatický tlak na spodním (otevřeném) konci trubky, který je v rovnováze s výškou vodního sloupce v trubce proti kterému působí (ze zhora) odpovídajícně komprimovaný vzduch. Stlačení vzduchu je závislé na celkové délce trubky a na hloubce ponoru spodního konce.
              Závislost - tlak vzduchu a hloubka ponoření - tedy není lineární ale asi exponenciální.

              No a ze školy jsem už tak dlouho, že si ani nepamatuji, jestli jsem v nějaké byl. :2: Přesto zajímavý hlavolam.

              Určitě se tu na DF najde člověk, který takový algoritmus "vysype" z rukávu.

              • 2952
                2952, 18.8.17 07:01:47  
                 

                Tak to máme podobné :)))...díky ta snahu a nechám se překvapit,)

              • A.C.Dupin
                A.C.Dupin, 23.8.17 11:46:39  
                 

                Ještě si dovolím doplnit, že stavová rovnice ideálního plynu by v tomto případě měla nejspíš citelné odchylky od chování vzduchu nad vodní hladinou, takže by bylo třeba použít některou z mnoha přesnějších stavových rovnic, uvážit proměnlivost složení v závislosti na teplotě,... - a to už by byla docela divočina. Tedy ne že by to nebylo řešitelné, ale řešení by nebylo hezké z "inženýrského" pohledu.

            • kwai.chang.caine
              kwai.chang.caine, 22.8.17 17:51:54  
               

              Už jsem reagoval na matematice. Na linearitu můžeš zapomenout, navíc to bude celé závislé ještě na atmosférickém tlaku a teplotě. Doporučuji užít jiný způsob měření.

  • Kandela
    Kandela, 17.5.17 15:27:14  
     

    Zdravím, chtěl bych vědět, z čeho je vyrobena látka (směs) elektret, která je v určitých typech kondenzátorových mikrofonů?

    • Ondi
      Ondi, 17.5.17 20:55:32  
       

      Dřív (70. leta) se používal PET, dnes výlučně teflon.

      • Kandela
        Kandela, 17.5.17 21:43:08  
         

        Díky

      • Kandela
        Kandela, 17.5.17 21:49:46  
         

        Ještě dotaz, není PET nevodivý?

        • Ondi
          Ondi, 18.5.17 03:07:17  
           

          Ta elektretová membrána je pochopitelně dokonalý izolant neztrácející své vlastnosti ani ve vlhkém prostředí. Vodivá elektroda je jen napařená. Celé je to strášlivé tenké (v µm) a mikrofony v mobilech mají jen kolem 2mm v průměru.
          Info : https://en.wikipedia.org/wiki/Electret_microphone

  • Kandela
    Kandela, 9.4.17 17:15:42  
     

    Dobré odpoledne, rád bych se zeptal, z jaké oceli jsou struny na elektrické kytaře, zda-li z magneticky měkké, nebo magneticky tvrdé? A poté, co by se stalo, kdyby byly vyrobeny z oceli magneticky opačné? Děkuji

    • Ondi
      Ondi, 9.4.17 20:46:42  
       

      Principielně: ocelí jsou tisíce druhů.

      Na struny hudebních nástrojů se používají vysocepevnostní dráty s vysokou elesticitou (pružností). Pro zdárnou funci elektromagnetického snímače chvění, nebo kmitání struny je rozhodující ferromagnetizmus struny. Takže stačí vzít do ruky permanentní magnet a strunu otestovat na ferromagnetizmus.

      Jen na okraj - existují také nerez-oceli, třeba typ A2 (na šrouby a dráty), které nejsou magnetické, ty by se na hudební nástroje nehodily.
      Ocele s "měkkým magnetizmem" existují také, ale ty mají relativně malou pevnost a používají se v elektromagnetech, relátkách, ve statorech a rotorech el. motorů, alternátorů a dynam. Dráty z nich by na kytaře také zněly, akorát by nástroj nešel naladit, protože takové dráty mají malou pevnost.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 11.4.17 01:38:36  
         

        Slyšel jsem kdysi historku o kytaristovi, který na elektrickou kytaru natáhnul nylonové struny určené do španělky a divil se, že mu z reproduktoru nic nehraje. Vždyť přece byly tak drahé...

        • Ondi
          Ondi, 11.4.17 02:59:23  
           

          :1:

      • Kandela
        Kandela, 13.4.17 15:17:53  
         

        Díky za odpověď!

  • pletiplot
    pletiplot, 7.3.17 21:42:35  
     

    Dokáže mi někdo nějak vysvětlit, proč je slitina mědi a cínu (dvou velmi měkkých kovů) poměrně tvrdý bronz?

    • Ondi
      Ondi, 7.3.17 22:55:31  
       

      Souvisí to s jemnými kristalickými strukturami kovové slitiny kovů o rozdílné teplotě tuhnutí. Při tuhnutí se spojí nejdřív atomy Cu do kristalické struktury s výplní "dutinek" cínem, olovem, nebo jiným kovem, který tuhne pozděj a prostorový kristal Cu stabilizuje.

      Metalurgie je věda, pro mne velká neznámá, ale stašně fascinující.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 10.3.17 08:39:48  
         

        Kdysi tyto znalosti neměli, takže se řídili čistou empirií, leč kupodivu to báječně fungovalo :2:.

        • odler
          odler, 10.3.17 12:33:52  
           

          Co ty víš? Třeba to před 5000 lety odvodil nějaký metalurg se specializací na krystalografii, a pak už šli najisto :1:

          • kwai.chang.caine
            kwai.chang.caine, 11.3.17 22:38:47  
             

            Když se nad tím člověk zamyslí, museli si naši předkové projít obrovskou řadou omylů, než se začalo využívat něco, co dlouhodobě k něčemu bylo. Dnes jsme sice vybaveni celou řadou teoretických znalostí a vědomostí, ale stejně role experimentu zůstává v exaktních vědách stále nezastupitelnou.

            • Ondi
              Ondi, 12.3.17 02:11:37  
               

              To teda jo, ale na počátku stála vždy náhoda.

              Třeba vznik dřevěného uhlí potřebného pro zpracování kovů a jejich rud. Nebo pálení vápence na vápno a tím vznik pojiva na stavby. Nález meteoritu z kujného železa, nálezy čistého kovu a pak nálezy rud kovů a změny jejich vlastností velkým žárem.

              U toho všeho byl nejdůležitější oheň, výheň, pec a především intelekt.

              • odler
                odler, 12.3.17 08:13:15  
                 

                Jj, stejně tak třeba i kalení a popouštění oceli dávno před příchodem Faradaye (nebo kdo se to první zabýval metalurgií), či technologie výroby skla kdesi v Sumerské říši.

                Ostatně i postup výroby prvních pazourkových čepelí někdy před 3,25 miliony let byl zpočátku jistě dílem šťastné náhody - a jak dlouho s tím naši předkové vystačili :1:

              • kwai.chang.caine
                kwai.chang.caine, 12.3.17 10:03:15  
                 

                Spíš jsem to myslel obecně, kolika omyly a slepými cestami si museli projít. To už se nám samozřejmě nedochovalo. Ostatně ani dnes se neúspěšné výzkumy obvykle nepublikují, což je někdy škoda, protože i negativní výsledek je výsledek.

                • odler
                  odler, 12.3.17 10:13:12  
                   

                  Přesně tak. Když si pak žáčci vezmou třeba učebnici fyziky, tak to na ně dělá dojem, že vědci jdou od počátku "najisto" :1: Netuší, že i Einstein nebo Newton museli projít stovkami slepých uliček, než se dostali ke svým objevům. Navíc prezentování chyb a slepých uliček by vedlo k větší opatrnosti při práci s fakty a k obeznámení se s nejčastějšími omyly.

                • Ondi
                  Ondi, 12.3.17 15:06:36  
                   

                  Tak jest.
                  Spolehlivé záznamy z dávných dob neexistují. Archeologové a experimentální archeologové se snaž z nalezených artefaktů rekonstruovat dávné postupy v metalurgii. Rovněž získávání vhodných nerostů byl kdysi problém a když byly vysbírány ty, které ležely na povrchu, nastala doba hornictví. Také zajímavý obor.

                  Jednou jsem viděl na téma výroba oceli ve starověku TV reportáž - v té době věda, nákladná procedura, ocelové předměty měly cenu zlata.

                  • pametnik
                    pametnik, 12.3.17 21:33:05  
                     

                    Co bylo je jen vědecká, často ničím nepodložená dedukce. Já bych tak důvěřivý k "badatelům" nebyl. Je řada věcí, které raději obejdou, protože si nevědí rady a logické vysvětlení selhává.

                  • Ondi
                    Ondi, 12.3.17 22:16:56  
                     

                    To taky nikdo z nich netvrdí, že to takhle přesně bylo.
                    U těch závěrů jsou slovíčka jako "možná" a "pravděpodobně". Pochopitelně příjdou další generace archeologů a další generace přístrojů a procesů ... a lecos se doplní, nebo i vyvrátí. Ale nebýt archeologů a jejich mravenčí práce, tak bychom toho věděli podstatně méně, popřípadě nic a byly by pouze legendy a báje.

                    Experimentální archeologie zase umožňuje posouzení tehdejšího života z praktické stránky.

                    Vzpomínám na jeden takový test (TV reportáž), kterého se zůčasnila desítka nadšenců i s několika dětmi. Odbornící jim na břehu jezera zbudovali repliky chýší, připravili políčko, osivo, ochočené kozy a asi i slepice a dobové nářadí. Jediné, co si z 20. sloletí směli vzít byly dámské hygienické potřeby, pemprsky pro děti a zubní pastu s kartáčky. Tato desítka obětních beránků se do toho nastěhovala někdy na jaře a začal život (jesli si pamatuji) germánů ranného Středověku. Zasili, šetřili zásoby jídla z "loňska" připravovali se na léto, opravovali oděvy, sbírali po lese houby a kořínky. No a v létě to už vzdávali. Největší problém byl se nasysitit, tak se jim ze dvacátého století pomáhalo jak dětskou výživou a vitamíny, tak masem.

                    Naši dávní předkové to neměli lehké a to se ti probanti nemuseli přetahovat o žrádlo s vlky, medvědy a se sousedy.

                  • pametnik
                    pametnik, 13.3.17 08:38:18  
                     

                    Příroda se předělat nedá. Podobné je to se zvířaty. V přírodě odchycená divoká zvířata a odchovaná v domácím prostředí se nedokáží po vypuštění sami uživit a buď brzo zahynou, nebo se vracejí k člověku.

                  • kwai.chang.caine
                    kwai.chang.caine, 14.3.17 02:21:36  
                     

                    Re: pamětník:
                    Ovšem i to je součástí přírody. Protože příroda je vše, a to se skutečně předělat nedá.

                  • Ondi
                    Ondi, 14.3.17 07:21:47  
                     

                    A také nesmlouvavé přírodní zákony. Kdo je nerespektuje, příje k úrazu.

                  • Ondi
                    Ondi, 16.3.17 04:26:10  
                     

                    No nevím, je spousta případů zdivočelých zvířat, která byla zanechána přírodě.
                    Jasné, když ulítne andulka oknem, tak sotva přežije, ale kozy, prasata, koně, možná i skot a ovce ... ty se vrátí do přírody snadno, pokud ovšem nejsou šlechtěním dokonale odkázané na člověka, jako třeba šilhající siamské kočky, buldočci, kteří mají zdeformované sanice a zdeformovaný pohybový aparát, nebo kočky bez srsti pro alergiky.
                    Pochopitelně zvířata pocházející z tropů nepřežijí naše podnebí a neonky ve Vltavě také ne, i v létě. :2:

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 10.11.16 13:43:25  
     

    Ahoj. Vzhledem k tomu, že rozcestník zde byl zrušen, a je proto obtížné se sem proklikat, přidávám se sem k Fyzice jako ke královně věd.