Fyzika
Správci: A.C.Dupin (hlavní)
Veškeré přírodní vědy i veškerá technika jsou jen speciálním případem fyziky. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je asi tako všechno, co s tím můžeme dělat.
Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!
Prisim, poradí někdo,jak měřit výšku hladiny ve vrtané studni?...elektronicky...
Existují ultrazvukové měřiče vzdáleností, tím by to mohlo jít.
Já myslím, že ne..30m a nepřehledný "terén"...
30m ?
To je tedy hloubka a asi ve skále, počítám. Kdyby to mělo být stacionární zařízení, tak snad ponořeným elektronickým měřičem tlaku. Možná by se musel nějak upravit.
Osobně mám v kádi na dešťovku (voda na praní) primitivní zařízení spočívající v principu z drátků po umístěných vertikálně po decimetru, kterými registruji, jestli je už/ještě ponořen a nebo už/ještě nad hladinou. Ovšem výška (hloubka) kádě je jen 80cm, takže jen devět odizolovaných konečků drátků.
Můžeš ten tvůj dotaz umístit také na DF Elektro, tam se vyskytují šikulkové.Chtěl jsem použít tenzometrické čidlo. Je však velmi drahé.
Našel jsem něco levnějšího, ale určeno na měření tlaku v plynu.A nyní dotaz :: Do vrtu zasunu trubku nahoře uzavřenou a ve víku bude tlakové čidlo. Tedy bude měřit tlak v trubce při stoupající hladině. A teď mi jde o to, jestli tato úvaha je správná...jaký bude tlak při výšce hladiny 10m?...Co linearita?
Děkuji za radu, jsem ze školy už hodně dlouho :)
Zdraví Honza:2:
Určitě by moh být vypracován algoritmus udávající tlak vzduchu v té trubce, v závislosti na její aktivní délce, na hloubce ponoření a na teplotě.
V principu jde o hydrostatický tlak na spodním (otevřeném) konci trubky, který je v rovnováze s výškou vodního sloupce v trubce proti kterému působí (ze zhora) odpovídajícně komprimovaný vzduch. Stlačení vzduchu je závislé na celkové délce trubky a na hloubce ponoru spodního konce.
Závislost - tlak vzduchu a hloubka ponoření - tedy není lineární ale asi exponenciální.
No a ze školy jsem už tak dlouho, že si ani nepamatuji, jestli jsem v nějaké byl. :2: Přesto zajímavý hlavolam.
Určitě se tu na DF najde člověk, který takový algoritmus "vysype" z rukávu.Tak to máme podobné :)))...díky ta snahu a nechám se překvapit,)
Ještě si dovolím doplnit, že stavová rovnice ideálního plynu by v tomto případě měla nejspíš citelné odchylky od chování vzduchu nad vodní hladinou, takže by bylo třeba použít některou z mnoha přesnějších stavových rovnic, uvážit proměnlivost složení v závislosti na teplotě,... - a to už by byla docela divočina. Tedy ne že by to nebylo řešitelné, ale řešení by nebylo hezké z "inženýrského" pohledu.
Už jsem reagoval na matematice. Na linearitu můžeš zapomenout, navíc to bude celé závislé ještě na atmosférickém tlaku a teplotě. Doporučuji užít jiný způsob měření.
Zdravím, chtěl bych vědět, z čeho je vyrobena látka (směs) elektret, která je v určitých typech kondenzátorových mikrofonů?
Dřív (70. leta) se používal PET, dnes výlučně teflon.
Díky
Ještě dotaz, není PET nevodivý?
Ta elektretová membrána je pochopitelně dokonalý izolant neztrácející své vlastnosti ani ve vlhkém prostředí. Vodivá elektroda je jen napařená. Celé je to strášlivé tenké (v µm) a mikrofony v mobilech mají jen kolem 2mm v průměru.
Info : https://en.wikipedia.org/wiki/Electret_microphone
Dobré odpoledne, rád bych se zeptal, z jaké oceli jsou struny na elektrické kytaře, zda-li z magneticky měkké, nebo magneticky tvrdé? A poté, co by se stalo, kdyby byly vyrobeny z oceli magneticky opačné? Děkuji
Principielně: ocelí jsou tisíce druhů.
Na struny hudebních nástrojů se používají vysocepevnostní dráty s vysokou elesticitou (pružností). Pro zdárnou funci elektromagnetického snímače chvění, nebo kmitání struny je rozhodující ferromagnetizmus struny. Takže stačí vzít do ruky permanentní magnet a strunu otestovat na ferromagnetizmus.
Jen na okraj - existují také nerez-oceli, třeba typ A2 (na šrouby a dráty), které nejsou magnetické, ty by se na hudební nástroje nehodily.
Ocele s "měkkým magnetizmem" existují také, ale ty mají relativně malou pevnost a používají se v elektromagnetech, relátkách, ve statorech a rotorech el. motorů, alternátorů a dynam. Dráty z nich by na kytaře také zněly, akorát by nástroj nešel naladit, protože takové dráty mají malou pevnost.Slyšel jsem kdysi historku o kytaristovi, který na elektrickou kytaru natáhnul nylonové struny určené do španělky a divil se, že mu z reproduktoru nic nehraje. Vždyť přece byly tak drahé...
:1:
Díky za odpověď!
Dokáže mi někdo nějak vysvětlit, proč je slitina mědi a cínu (dvou velmi měkkých kovů) poměrně tvrdý bronz?
Souvisí to s jemnými kristalickými strukturami kovové slitiny kovů o rozdílné teplotě tuhnutí. Při tuhnutí se spojí nejdřív atomy Cu do kristalické struktury s výplní "dutinek" cínem, olovem, nebo jiným kovem, který tuhne pozděj a prostorový kristal Cu stabilizuje.
Metalurgie je věda, pro mne velká neznámá, ale stašně fascinující.Kdysi tyto znalosti neměli, takže se řídili čistou empirií, leč kupodivu to báječně fungovalo :2:.
Co ty víš? Třeba to před 5000 lety odvodil nějaký metalurg se specializací na krystalografii, a pak už šli najisto :1:
Když se nad tím člověk zamyslí, museli si naši předkové projít obrovskou řadou omylů, než se začalo využívat něco, co dlouhodobě k něčemu bylo. Dnes jsme sice vybaveni celou řadou teoretických znalostí a vědomostí, ale stejně role experimentu zůstává v exaktních vědách stále nezastupitelnou.
To teda jo, ale na počátku stála vždy náhoda.
Třeba vznik dřevěného uhlí potřebného pro zpracování kovů a jejich rud. Nebo pálení vápence na vápno a tím vznik pojiva na stavby. Nález meteoritu z kujného železa, nálezy čistého kovu a pak nálezy rud kovů a změny jejich vlastností velkým žárem.
U toho všeho byl nejdůležitější oheň, výheň, pec a především intelekt.Jj, stejně tak třeba i kalení a popouštění oceli dávno před příchodem Faradaye (nebo kdo se to první zabýval metalurgií), či technologie výroby skla kdesi v Sumerské říši.
Ostatně i postup výroby prvních pazourkových čepelí někdy před 3,25 miliony let byl zpočátku jistě dílem šťastné náhody - a jak dlouho s tím naši předkové vystačili :1:Spíš jsem to myslel obecně, kolika omyly a slepými cestami si museli projít. To už se nám samozřejmě nedochovalo. Ostatně ani dnes se neúspěšné výzkumy obvykle nepublikují, což je někdy škoda, protože i negativní výsledek je výsledek.
Přesně tak. Když si pak žáčci vezmou třeba učebnici fyziky, tak to na ně dělá dojem, že vědci jdou od počátku "najisto" :1: Netuší, že i Einstein nebo Newton museli projít stovkami slepých uliček, než se dostali ke svým objevům. Navíc prezentování chyb a slepých uliček by vedlo k větší opatrnosti při práci s fakty a k obeznámení se s nejčastějšími omyly.
Tak jest.
Spolehlivé záznamy z dávných dob neexistují. Archeologové a experimentální archeologové se snaž z nalezených artefaktů rekonstruovat dávné postupy v metalurgii. Rovněž získávání vhodných nerostů byl kdysi problém a když byly vysbírány ty, které ležely na povrchu, nastala doba hornictví. Také zajímavý obor.
Jednou jsem viděl na téma výroba oceli ve starověku TV reportáž - v té době věda, nákladná procedura, ocelové předměty měly cenu zlata.Co bylo je jen vědecká, často ničím nepodložená dedukce. Já bych tak důvěřivý k "badatelům" nebyl. Je řada věcí, které raději obejdou, protože si nevědí rady a logické vysvětlení selhává.
To taky nikdo z nich netvrdí, že to takhle přesně bylo.
U těch závěrů jsou slovíčka jako "možná" a "pravděpodobně". Pochopitelně příjdou další generace archeologů a další generace přístrojů a procesů ... a lecos se doplní, nebo i vyvrátí. Ale nebýt archeologů a jejich mravenčí práce, tak bychom toho věděli podstatně méně, popřípadě nic a byly by pouze legendy a báje.
Experimentální archeologie zase umožňuje posouzení tehdejšího života z praktické stránky.
Vzpomínám na jeden takový test (TV reportáž), kterého se zůčasnila desítka nadšenců i s několika dětmi. Odbornící jim na břehu jezera zbudovali repliky chýší, připravili políčko, osivo, ochočené kozy a asi i slepice a dobové nářadí. Jediné, co si z 20. sloletí směli vzít byly dámské hygienické potřeby, pemprsky pro děti a zubní pastu s kartáčky. Tato desítka obětních beránků se do toho nastěhovala někdy na jaře a začal život (jesli si pamatuji) germánů ranného Středověku. Zasili, šetřili zásoby jídla z "loňska" připravovali se na léto, opravovali oděvy, sbírali po lese houby a kořínky. No a v létě to už vzdávali. Největší problém byl se nasysitit, tak se jim ze dvacátého století pomáhalo jak dětskou výživou a vitamíny, tak masem.
Naši dávní předkové to neměli lehké a to se ti probanti nemuseli přetahovat o žrádlo s vlky, medvědy a se sousedy.Příroda se předělat nedá. Podobné je to se zvířaty. V přírodě odchycená divoká zvířata a odchovaná v domácím prostředí se nedokáží po vypuštění sami uživit a buď brzo zahynou, nebo se vracejí k člověku.
Re: pamětník:
Ovšem i to je součástí přírody. Protože příroda je vše, a to se skutečně předělat nedá.A také nesmlouvavé přírodní zákony. Kdo je nerespektuje, příje k úrazu.
No nevím, je spousta případů zdivočelých zvířat, která byla zanechána přírodě.
Jasné, když ulítne andulka oknem, tak sotva přežije, ale kozy, prasata, koně, možná i skot a ovce ... ty se vrátí do přírody snadno, pokud ovšem nejsou šlechtěním dokonale odkázané na člověka, jako třeba šilhající siamské kočky, buldočci, kteří mají zdeformované sanice a zdeformovaný pohybový aparát, nebo kočky bez srsti pro alergiky.
Pochopitelně zvířata pocházející z tropů nepřežijí naše podnebí a neonky ve Vltavě také ne, i v létě. :2:
Ahoj. Vzhledem k tomu, že rozcestník zde byl zrušen, a je proto obtížné se sem proklikat, přidávám se sem k Fyzice jako ke královně věd.
Dobrý den, zkusím se zeptat znalců na minerály. Je v kamenivu, které se běžně používá na posyp silnic při opravách takový obsah železa, že se to přichytí na magnet ? Mně se to dnes stalo, když jsem sbíral vysypané hřebíčky v místech, kde to kamenivo mám.
Kolik jsi toho našel a jak veliké to kousky?
Existuje hornina jménem magnetit a hematit, obé jsou kysličníky železa. Z hematitu se vyrábí i brože (černý, dá se leštit a je lehce magnetický).Nechal jsem si přivézt drobné kamenivo pod zámkovku, je to velikost asi 5 - 7 mm. Zbytkem jsem vysypal okolo přístřešku a tam jsem na to náhodou přišel, běžným feritovým magnetem, na neodymový by se to muselo chytat ještě více.
Protože zde chybí fórum o geologii, napíši to třeba sem:
také jste zaregistrovali krátce po poledni zemětřesení? Epicentrum bylo někde u Vídně a v ČR minimálně na jižní Moravě proběhl také zjevný slabý otřes. Původně jsem myslel, že nedaleko projelo nějaké těžké auto, ale žádné jsem neslyšel. Takže jsem to přičetl zemětřesení, ač je tento úkaz u nás vzácný (naštěstí), a krátce poté už četl ve zprávách, že skutečně proběhlo.Já byl probuzen v tu minutu ze šlofíka a až v novinách jsem se dočet, že se jednalo o zemětřesení, o několika sekundové otřesy s magnitudě 4,1. Epicentrum v Allandu, to je tak 27km JZ od Vídně.
http://kurier.at/chronik/oesterreich/erdbeben-der-staerke-4-1-im-osten-oesterreichs/195.087.054
Že to bylo cítit až Uherském Hradišti (150km od Allandu) je zajímavé a je to dané asi vhodnou strukturou hlubinných vrstev horniny.
Tady jsou cítitelná (lidmi vnímatelná) zemětřesení každých pár roků ... a není o co stát. Ale co se nadělá, že? Příroda je příroda.
Akorát, tak 1971, to jsme bydleli ještě ve Vídni, se barák tak kymácel, že jsme se postavili do dveří v nosné zdi, lidi vybíhali ven a měli strach. Pár komínů spadlo, nějaká ta římsa k tomu.
A tak kolem 1999, to jsem byl v práci ve Vídni, budova betonové stropy na betonových sloupech a jen vněší zdi vyzděné cihlami. To se kvedlalo déle, snad 10 sekund, stačil jsem odhadnout horizontální kmity tak o dvou centimetrech asi tak dva kmity v sekundě. No a než jsem se rozhod zdrhnout z budovy, tak to přestalo. :1: Teda až na pár cotva pocítitelných otřesů po tom hlavním.Holt, pod Alpami klid nikdy nebude. U nás zase je důsledkem třesení jezero - respektive, jaký sloupec vody tlačí na podklad a taková malá zemětřesení už i predikujeme.
Veselé vánoce, kolegové!
Když stlačím adiabaticky vzduch na poloviční objem, tak naměřím změny tlaku a teploty. Jaké hodnoty docílím?Zdravím,
to záleží na tom, jak velké zjednodušení použiješ. Vyjdeš z Poissonovy rovnice (při adiabatickém ději platí pV^k=konst., kde k je Poissonova konstanta, pro vzduch je zhruba 1.4) a ze stavové rovnice. Pokud použiješ stavovou rovnici ideálního plynu, mělo by z předpokladu adiabatické komprese na poloviční objem vyjít:
p2 = 2^k * p1
a
T2 = 2^(k-1) * T1
Tolik středoškolská fyzika a úvodní kurz fyzikální chemie. Ve skutečnosti se bude výsledek experimentu lišit od takové předpovědi. Poissoniova konstanta 1.4 platí dobře jen pro suchý vzduch (v rozumném rozsahu teplot), voda to komplikuje; navíc u reálných plynů je i funkcí teploty. Stavová rovnice ideálního plynu je dobrá jen pro nízké tlaky, za běžných teplot má význam spíše pro kvalitativní popis. No a chování může ovlivnit i to, že vzduch je směs.Dík, nebyl jsem si jist.
To pozadí problematiky je opakovaně proklamovaný pohon automobilů stlačeným vzduchem a rozjíždění sériové výroby takových aut v Indii. Vynálezce Negre a společnost MDI.
V nedávno v TV odvysílané reportáži k obnovitelným zdrojům energie básnil reportér o zázračně nízkých nákladech na provoz a údržbu. Klidně si pravil, že za 1,5€ energie ze sítě ujede 200km daleko. Realita bude asi trochu jinde, podobně jako slibovaná nízká pořizovací cena vehiku.Normálně by se jednalo jen o akumulaci energie prostřednictvím stlačeného vzduchu, čili každá kilowata dodaná do stlačení atm. vzduchu se dá později vytáhnout (ideálně). Motor na stlačený vzduch má však nesporné výhody - vysoký poměr hmotnosti a výkonu. Pak jsou to i konstrukční varianty - od lamelových až po pístové. Pokud by vzduchové pístové motory pracovaly jen ve způsobu dodávání tlakového vzduchu nad píst, daleko by auto nedojelo. Skutečný princip spočívá v tom, že jeden z pístu nasaje atmosferický vzduch do válce, stlačí je na 20 barů a zahřeje na 400 st.C. (jako u dieselu) a zároveň se plní malá kulovitá komůrka mezi dvěma válci. Až je první píst v horní úvrati, do komůrky se vpustí malé množství stlačeného vzduchu normální teploty, který smíchán v kulovité komůrce s horkým způsobí jeho ochlazení - změnu na objemu a to na druhém pístu je důsledkem práce. Výfuk je v podstatě podchlazený vzduch z expanze(-30st.C) a tohoto teplotního rozdílu se využívá k ochlazování vstřikovaného stlačeného vzduchu do komůrky. Role pístů se s každým cyklem vyměňují. Tímto způsobem je skutečně možné ujet více km než normální dodávkou stlačeného vzduchu na píst či turbínu. Vynálezce z MDI se nechal prachprostě inspirovat atmosferickými parními stroji z 19 století, které nepotřebovaly tlakovou přehřátou páru.
Od roku 2018 zřejmě bude fungovat nová soustava SI odvozená od zafixovaných fundamentálních fyzikálních konstant:
https://www.youtube.com/watch?v=oHrXjolhI-k
Jo, taky jsem to zahlédl. Mám rád přednášky pana Kulhánka.
Jj, taky. Pak ještě rád sleduji Grygara a Cílka.
Aha, tak od pana Cílka jsem zatím ještě nic neviděl. Dík za tip.
Pan Cílek je vzděláním a profesí geolog, leč jeho znalosti a rozhledy přesahují i do dalších příbuzných oborů. Proto mi jeho glosy vesměs nevadí.