Fyzika a chemie

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
kolbaba71 (2019-10-12 11:26:34)kwai.chang.caine (2019-10-12 07:26:19)pametnik (2019-10-09 22:19:51)vertatp (2019-09-18 15:05:19)A.C.Dupin (2018-12-20 18:18:16)metal-warrior (2018-12-16 22:25:41)doktor.zaba (2018-11-14 06:38:26)IvanKanis (2018-11-11 16:26:50)BaronQ (2018-06-05 00:58:03)Kandela (2018-05-11 21:53:48)Spravec (2018-01-22 08:09:10)
Fyzika a chemie
Založeno: 4. 11. 2013 | Příspěvků: 378 | Členů: 11
Správci: kwai.chang.caine (hlavní)

Veškeré přírodní vědy i veškerá technika jsou jen speciálním případem fyziky. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.
Debata o chemii jako úzce příbuzném vědním oboru je taktéž ryze žádoucí.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 9.10.19 18:25:42  
     

    I letošní Nobelova cena za chemii byla rozdělena na 3 díly a udělena za zásadní přínos k vývoji dobíjecích baterií.
    https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-za-chemii-2019.A191009_112112_veda_mla
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena_za_chemii

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 9.10.19 01:24:26  
     

    Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena (a rozdělena):
    https://www.idnes.cz/technet/veda/nobelova-cena-fyzika-2019.A191008_113110_veda_mla
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena_za_fyziku
    Laureát ceny za chemii bude znám již brzy.

  • pametnik
    pametnik, 27.9.19 17:06:32  
     

    Je tady někdo, kdo by mi řekl něco z chemie ? Jedná se o reakce ve slivovici. Když sem do ni naložil jinan dvoulaločný, taky se na dně objevily světle modré "drobečky", to samé se udělalo v medovině, když jsem do ni trochu slivovice přilil.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 28.9.19 15:34:22  
       

      To může být vysrážení solí nebo jiných látek rozpustných ve vodě v přítomnosti koncentrovanějšího alkoholu.

      • pametnik
        pametnik, 28.9.19 23:13:48  
         

        Slivovice má mít 52% alkoholu, medovinu si dělám sám z vody a opravdového medu.

        • kwai.chang.caine
          kwai.chang.caine, 1.10.19 00:54:18  
           

          Mohlo by to být právě tím přídavkem koncentrovanější slivovice. Ale je to spekulace.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 11.5.19 14:14:13  
     

    Zjistil jsem experimentálně, že alobal už se asi nevyrábí z hliníku. Hodil jsem zkušebně malý kousek do ohně, ale vůbec nehořel. Takže nejspíš nějaká slitina, čistý hliník to rozhodně nebude.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 16.2.19 15:59:59  
     

    Přičinil jsem se o drobné a čistě kosmetické změny na tomto fóru. Nechť mu jenom prospějí.

  • kovanova
    kovanova, 9.12.18 21:35:43  
     

    https://www.google.cz/search?q=temna+hmota+YouTube&ei=YnwNXOCHBZD5wAKl-JewBg&start=0&sa=N&ved=0ahUKEwjgwL65zJPfAhWQPFAKHSX8BWY4FBDy0wMIbw&biw=1024&bih=476

  • doktor.zaba
    doktor.zaba, 12.11.18 07:19:25  
     

    Na YT jsem viděl přednášku prof. Michala Křížka který hodně vystupuje proti obecně uznávaným teoriím. V tomto případě tam popírá existenci temné hmoty a zrychlené dráhy hvězd v okrajových částech galaxií vysvětluje gravitačním působením hvězd mezi sebou. Zkusil jsem si tedy spočítat, jakou silou na sebe působí sousedící hvězdy, např. slunce a Proxima Centauri a vyšlo mi, že ta síla je 10 000x menší, než na sebe působí Země a měsíc.Předpokládáme-li že vzdálenosti hvězd ve vesmíru jsou podobné, tak to je podle mě příliš zanedbatelná síla na to, aby se hvězdy navzájem mohly tak výrazně ovlivňovat. Zajímalo by mě, jaký na to máte názor?

    • Ondi
      Ondi, 12.11.18 09:00:41  
       

      Sice zajímavé téma, ale ... astrofyzikové si nejsou zajedno a jak si má být zajedno laik? :2:

      Určitě není za těžko z dostupných informací o hmotách, vzájemné vzdálenosti těles a gravitační konstantě vypočítat vzájemnou přitažlivost, jenže ... to platí jen v případě dvou těles. Kousek (0,22LY) od Proxima Centauri se poflakuje ještě Alpha C. Takře je Slunce přitahováno současně Prox. i Alphou.

      Slunce a systém Centauri nejsou v tomhle rameni Galaxie samotné. I na ně působí gravitační síly okolí, tedy milionů jiných hvězd.

      Ta černá hmota má být hmota nevyzařující elektromagnetické záření. Jako taková připadá v úvahu například neutronová "hvězda", černá ďoura, ale nově i hypotetický objekt velikého cucku energie v podobě třeba kvarků, gravitronů a pod.

      Co ty na to?

      • doktor.zaba
        doktor.zaba, 12.11.18 17:05:28  
         

        No, nečekám zde vyřešení záhady temné hmoty. Jde mi jen o diskusi a jestli jsou mé výpočty správné. Nezdá se mi, že by pan Křížek který není fyzik, ale matematik vymyslel něco, na co světová fyzikální obec za mnoho let nepřišla. Udělal jsem si proto malý výpočet a ten mi s jeho teorií nesedí. I když budu počítat miliony hvězd v okolí, stále jsou jejich vzájemné vzdálenosti tak obrovské, že se nemohou nijak výrazně ovlivňovat.
        Jinak, nepochopil jsem tvoji zmínku o neutronových hvězdách a černých dírách v souvislosti s temnou hmotou. To jsou přece objekty z baryonové hmoty, ale temná hmota má podle vědců jinou podstatu.

        • Ondi
          Ondi, 12.11.18 20:22:35  
           

          Si myslím, že vliv vzdálenosti mezi objekty na vzájemnou gravitaci jsou jasné a to i vzdálenosti na miliardy LY. Jde v takovém případě samozřejmě o "nevelké" síly, ale trvale působící. I na Zem a Měsíc má gravitační vliv Mars, Venuše, Jupiter a pod. Je to komplexní a trojrozměrná (možná čtyřrozměrná) záležitost. Proto také není dráha Země kolem Slunce absolutně neměnná. I ta Proxima v Cenrauri ji oblivňuje.

          Barionické částice jsou hmotné, interakci s fotony nebudou mít, jestli jim schází elektrony. Ovšem gravitace zakřivuje prostor a tím i "přímku" dráhy fotonu.

          Neutronové hvězdy a černé hvězdy jsou pouze teoretické objekty, proto se o jejich vlastnostech více-méně nic neví. Jen to, že způsobují zakřivení Prostoru a že z nich občas vytryskne trochu energie ve formě fotonů krátké (rentgenové) vlnové délky.

          Nejsem odborník, třeba se zde vyskytne někdo, kdo jím je a něco o těch věcech napíše a nebo dá odkaz na zdroje detajlnějších a správných informací.

          • doktor.zaba
            doktor.zaba, 12.11.18 21:01:21  
             

            Možná jsem to blbě napsal. Mě jde hlavně o to, že rotační rychlosti hvězd v okrajové části galaxie jsou příliš velké na to, aby odstředivou silou neopustily galaxii a gravitace hvězd bližších ke středu galaxie není tak velká, aby je udržela na jejich drahách. To je známý fakt a proto byla zavedena hypotetická temná hmota, kterou však pan Křížek (a nejen on) zpochybňuje.

            Barionickou hmotou se nazývá běžná atomární hmota a tu jsem měl na mysli, nikoli jen baryony jako částice.

            Neutronové hvězdy nejsou jen teoretické. Byly objeveny už v roce 1967 Jocelyn Bellovou.

            Ani já nejsem odborník, jen se rád o tyto věci zajímám. Čerpám pokud možno z "oficiálních" zdrojů a ta přednáška pana Křížka mě doslova zaskočila, když jde tak silně proti proudu.

            • Ondi
              Ondi, 13.11.18 03:20:48  
               

              To je pravda, akorát není neutronová hvězda přímo viditelná. Jocelyn Bell jako první našla pulzar v rentgenovém spektru, který byl označen neutrovou hvězdou (právě protože nebyl přímo pozorovatelný). Ty rentgenové záblesky jsou způsobeny asymetrií rotujícího tělesa, vyvolávajícího gravitační vlny způsobující emisi fotonů okolní barionické hmoty. Ne každá neutronová hvězda bude asymetrická, takže o sobě nedá vědět.

              Historie neutronových hvězd začíná v roce 1933 kdy Walter Baade a Fritz Zwicky navrhli teoretickou možnost zakončení hvězdného vývoje hvězdy o (myslím) 8 až 12 hmotností Slunce vznikem neutronové hvězdy.

              Rovněž "hnědí" a "černí" trpaslíci jsou pro astronomy neviditelní. Ti jsou nalezeni díky lokálním periodickým pohybům normální hvězdy s takovým neviditelným hvězdným dvojčetem (vzájemná vzdálenost tak kolem 0,22LY).

              Ale jak jsem zmínil, jsem laik, takže o té matérii nic nevím.

              • doktor.zaba
                doktor.zaba, 13.11.18 06:25:55  
                 

                jj, píšeš správně. Jak vystřižené z přednášky prof. Kulhánka. Taky ho rád poslouchám ;)

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 3.10.18 19:17:31  
     

    Protože fórum Chemie bylo v rámci tehdejších čistek před cca půl rokem zrušeno, umístím odkaz na Nobelovu cenu za chemii sem:
    https://technet.idnes.cz/nobelova-cena-za-chemii-2018-0ye-/veda.aspx?c=A181003_111541_veda_mla
    Zvažuji, zda fórum Chemie znovu nezaložit a zda by tam byla dostatečná účast a diskuze, ať ho zase nezruší. Eventuelně protože je chemie vlastně svým způsobem aplikovaná fyzika, jestli tedy o chemii nediskutovat zde.

    • odler
      odler, 4.10.18 03:05:41  
       

      Už od dob pana Paulinga je chemie jen podoborem fyziky, tak proč to nespojit? :2: Dá se změnit název diskuse na "Fyzika a chemie"?

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 4.10.18 12:28:25  
         

        Taky mě to napadlo, ale to by musel zdejší správce probrat s adminem.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 3.10.18 00:10:14  
     

    Letošní Nobelova cena za fyziku udělena:
    https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2610530-sledujte-laureata-nobelovy-ceny-za-fyziku-oznami-dnes-pred-polednem
    Ať nedávám furt odkaz na Novinky... :6:

    • Ondi
      Ondi, 3.10.18 00:44:08  
       

      Člověk si sotva dokáže představit výkon v PW (10^15). Třeba by se tím daly konečně fůzovat protony a neutrony do jádra hélia.

  • Sumik
    Sumik, 17.5.18 16:08:37  
     

    Dobrý den všem,
    není to žádná fascinující otázka, ale chtěl bych vědět zda se při štepení atomů, například v jaderné bombě, rozdělí veškeré atomy nebo se může stát že některé, i když třeba jen malé procento, zůstanou v celku.

    Jen pro doplnění, jsem naprostý “laik”, očekávám tedy odpověď jak pro žáka základní školy, pokud se budete rozepisovat. Rád se něco dozvím takže pokud bude odpověď dlouhá jen dobře, ale pokud bude strohá jen pro pouhé odpovězení na jednoduchou otázku tak nevadí. Ještě bych vás poprosil, máteli někdo chuť, aby jste mi také komentář opravili do odpovědí třeba odbornými výrazi, abych případně příště nepoužíval slovní spojení jako “rozdělí” a “v celku”.
    Všem předem děkuji.

    • odler
      odler, 17.5.18 17:34:43  
       

      Při jaderném výbuchu se rozštěpí jen zanedbatelné procento uranových / plutoniových atomů. Někde jsem četl, že kdybys po výbuchu průměrné jaderné bomby vzal lopatku a smetáček, a smetl veškeré pozůstatky bomby, bude chybět asi jeden gram, který se rozštěpil a přeměnil na energii.

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 5.6.18 01:39:28  
         

        To se samozřejmě rozštěpí mnohem více, ale máš patrně na mysli, že když by se zvážily všechny výsledné produkty, bude z původní hmotnosti bomby "chybět" cca jeden gram (podle tonáže) dle známého vztahu E=mc2, který se přeměnil na energii.

        • odler
          odler, 5.6.18 01:47:59  
           

          Jo, takhle.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 5.6.18 01:55:35  
       

      Jen doplním, že při štěpení nedojde k zániku atomů, ale těžké atomy, tedy uran 235 či plutonium 239 (které v přírodě už neexistuje ale umíme ho uměle vyrobit) se rozštěpí na dva lehčí atomy, neutrony, které vyvolají další řetězovou štěpnou reakci, a obrovské množstí energie.
      Tuto jadernou reakci není potřeba nijak iniciovat, od určité koncentrace štěpného materiálu (tzv. kritické množsví a více) proběhne samovolně.
      Detaily jsou na delší vysvětlování, v případě zájmu zde rádi probereme :2:.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 5.6.18 03:05:47  
       

      A na tvou konkrétní otázku konkrétně odpovím, že se zdaleka nerozštěpí všechny atomy, dokonce se zvyšující se tonáží bomby je to stále menší procento, protože veškerý obsah bomby se ve zlomku sekundy rozmete do širého okolí, aniž by došlo k jeho celkovému využití. Proto od určité síly výše nemá smysl bomby konstruovat, neboť by se jednalo o plýtvání velmi drahým štěpným materiálem.
      Totéž platí u termonukleární (fúzní, vodíkové) bomby, která má ještě větší ničivou sílu.

      • Ondi
        Ondi, 5.6.18 04:22:00  
         

        Ano a ještě by se dalo dodat, že množství štěpného materiálu, který se skutečně rozštěpí je závislé na konstrukci bomby, přesněj napsáno, na času ve kterém je štěpný materiál držen při sobě delší dobu v nadkritickém množství. Proto potřebuje taková bomba množství TNT a precizní odpálení této nálože (systému několika náloží) na "zmáčknutí štěpného materiálu.

        Účinnost mechaniky stlačení pak tvoří rozdíl mezi tak zvanou "špinavou" bombou, ve které je štěpeno jen malé množství, za to je ostatek rozmetán do okolí a "čistou" bombou, po které nezbyde moc zamořené území a radioaktivního spadu.

        No, je to dost komplikované, na štěstí.

        • kwai.chang.caine
          kwai.chang.caine, 5.6.18 04:35:55  
           

          A ještě komplikovanější je (taktéž naštěstí) samotné obohacování uranu či výroba plutonia.

          • Ondi
            Ondi, 5.6.18 04:45:41  
             

            :2: jo

          • odler
            odler, 5.6.18 12:02:19  
             

            Byla by sranda, kdyby si atomovku mohl postavit v garáži každý trochu šikovnější kutil...

            • Ondi
              Ondi, 5.6.18 12:47:55  
               

              Nemaluj čerta na zeď. :2:

            • kwai.chang.caine
              kwai.chang.caine, 5.6.18 22:11:33  
               

              Nebo každý trochu šikovnější muslim. Naštěstí to nejde.

  • Kandela
    Kandela, 9.5.18 17:42:03  
     

    Zdravím,
    chtěl bych se zeptat na váš názor a případnou argumentaci. Díval jsem se na jedno video o fyzice a byla tam pronesena věta ve smyslu: ,,Ano, ukázalo se, že Newtonova fyzika není zcela pravdivá, ale i tak je dobrá na základní pochopení fyziky. Mimoto díky Newtonově fyzice jsme se dostali až na Měsíc."
    Myslíte si tedy, že se skutečně pouze s poznatky klasické Newtonovy fyziky lze dopravit až na Měsíc? Nebo má jít pouze o symbolické a principiální přirovnání?
    Když o tom přemýšlím, je už základní problém v tom, jak dostat do vesmíru dané množství paliva, protože na dostání více paliva do vesmíru potřebuji více paliva a tak dále.

    • Ondi
      Ondi, 9.5.18 23:03:59  
       

      To by jsi se musel asi zeptat autora té věty "Newtonova fyzika není zcela pravdivá" jak a co tím myslel.

      Isaac Newton žil a tvořil na přelomu 17. a 18. století. Vycházel tedy z pomýlených představ a nevědomosti drtivé většiny lidí té doby. Zabýval se prakticky všemi vědními disciplínami přírodovědy, i theologií a philosophií. Zajisté studoval i vše tehdy dostupné, jako například Keplerovy zákony. Univerzální génius.

      Na realizaci cesty na Měsíc by znalosti ze 17. - 18. století ještě nestačily. Pro pohyb prostorem platí Keplerovy zákony a pochopitelně i ty Newtonovy. Když se jde do detailů praktické realizace, tak je nutno zohlednit i poznatky a teorie Ciolkovského, Ensteina a dalších géniů. Pochopitelně je potřeba geniálních konstruktérů ze všech oborů od fyziky, přes metalurgii až po chemii, a vizionářů, jedním z nich byl i Werner Braun.

      Kořeny raketové techniky však leží v dávné minulosti. Přejdu-li řínskou techniku z dřívšjších let, tak je doloženo, že se Conrad Haas zabýval technikou třístupňové rakety už v letech 1529 - 1556. Dalším raketovým pionýrem byl konstruktér kanónů Casimir Simienowicz, který zmiňuje ve svém díle Ars magna artilleriae pars prima z roku 1650 též třístupňovou raketu.

      • Kandela
        Kandela, 11.5.18 21:53:48  
         

        Děkuji za odpověď.

        • BaronQ
          BaronQ, 4.6.18 02:25:37  
           

          S newtonovskou fyzikou si naprosto vystačíte ve všem, i v cestě na Měsíc, Mars... Reprezentuje v sobě okamžité(!) vzájemné působení sil atd, tedy z tohoto pohledu skutečně není pravdivá, ale v praxi to nic nemění. Při relativistických rychlostech či důsledků OTR a STR už by poskytovala chybné závěry a byla by-li používána i v těchto záležitostech, mohlo by se stát, že by Vám např. Vaše GPS neukazovala přesně Vaši polohu. Podobně by se chovala telemetrie a navigace k planetám, ale obchází se to novými korekcemi v blízkosti planet či Měsíce. Zbytek máte ve vysvětlení pana Ondi a i Ciolkovského rovnice odrážejí okamžitost newtonovské fyziky. Argument o nepravdivosti newtonovské fyziky platí tam, kde je třeba zohledňovat relativitu s důsledky.

          • Ondi
            Ondi, 4.6.18 04:21:35  
             

            Vítej po tak dlouhé odmlce. :2:

            • BaronQ
              BaronQ, 5.6.18 00:56:37  
               

              Taky zdravím. Jak se tak dívám, nic se nezměnilo :15:

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 14.3.18 11:38:39  
     

    Dnes ráno na mě vyskočilo z internetu. Už je to i na jiných fórech, ale sem to patří asi nejvíce:
    https://www.novinky.cz/zahranicni/466110-zemrel-svetoznamy-fyzik-stephen-hawking.html
    Asi netřeba zdůrazňovat jeho zásluhy na poli teoretické fyziky i popularizce vědy.

    • odler
      odler, 14.3.18 13:01:20  
       

      :9: R. I. P.

    • Ondi
      Ondi, 14.3.18 13:05:25  
       

      Nejsem jeho fanoušek, jeho vitalitu jsem ovšem obdivoval.

  • kwai.chang.caine
    kwai.chang.caine, 25.1.18 09:16:55  
     

    Jeden můj oblíbený kvantový na odlehčení:

    Zastaví policejní hlídka Heisenberga a ptá se:
    "Pane řidiči, víte, jakou rychlostí jste jel?"
    Heisenberg odpoví: "To sice nevím, ale zato vím naprosto přesně, kde jsem."

    • odler
      odler, 25.1.18 14:09:36  
       

      Znám :1:

      Nebo:

      Přijde Schrödinger z práce domů a manželka hned mezi dveřmi: "Můžeš mi, Erwine, říct, co jsi zase dělal s tou naší kočkou? Vždyť je napůl mrtvá!"

      • kwai.chang.caine
        kwai.chang.caine, 25.1.18 15:07:30  
         

        V současnosti je už nepochybně mrtvá i ta druhá půlka :15:.

  • eremir
    eremir, 21.1.18 12:13:35  
     

    Potřebuji poradit vážení ,předem děkuji.
    .
    Dle fyzikálních zákonů mohl náhodný vývoj
    stvořit slepici a vejce ,když se do dnes
    neví co bylo dřív ,ani vědci to nevědí
    není to náhodou vážení fyzikové důkaz
    že za tím stojí inteligentní stvořitel..
    děkuji za váš čas ,dovolím si dát odkazy
    na jiné odborné fora aby se mohli také vyjádřit a
    případně zde od odborných názorů přiučit.

    • chatka88
      chatka88, 21.1.18 13:03:29  
       

      tak v první řadě zde byla oddělená hmota od vědomí..dnes je jisté,že vědomí se může projevit pouze skrze hmotu a hmota by bez vyššího vědomí byla mrtvá..neživá..hemžení prvků..neutronů,kvarků,bosonů atd. si asi umíme představit,ale představit si sílu,která tomu dá tvar a život nebude asi jenom tak..))

    • odler
      odler, 21.1.18 14:46:22  
       

      Vzhledem k tomu, že slepice se jakožto ptáci vyvinuly z vejcorodých plazů, první bylo vejce :4:

    • Ondi
      Ondi, 21.1.18 15:57:01  
       

      Ty fakt nezklameš Eremíre. Ta pověstná otázka "co bylo dřív, slépka, či jajco" je přece míněna jako žert. Jak probíhal vývoj buněk a organizmů se už celkem dávno ví, akorát se to kvůli kreacionistům jen šušká a tají. :1:

    • eremir
      eremir, 5.2.18 12:38:36  
       

      Jinak všem děkuji za odpověď.