Kvantová fyzika

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
Spravec (2017-01-18 12:39:55)BaronQ (2017-01-17 05:12:24)Vlastik (2017-01-16 09:30:07)profesorateista (2017-01-12 08:48:41)slavidan (2017-01-10 01:04:23)nsho-tschi (2016-12-13 00:32:36)beastisbest (2016-11-11 08:40:10)The.famous.hunter.Pampalini (2016-10-16 17:51:44)martindoubrava (2016-08-04 12:29:42)krudox (2016-02-24 22:48:43)jyzerskohorskafcela (2016-01-26 18:41:36)andie418 (2015-12-04 15:07:29)rakapka (2015-08-21 23:58:05)mnavii (2015-07-23 21:22:19)GZ23 (2015-06-05 09:17:06)Dr.Jekyl (2014-04-21 23:33:16)PANERYBO (2014-04-02 14:52:04)kaya (2013-11-14 23:19:23)
Kvantová fyzika
Založeno: 30. 10. 2013 | Příspěvků: 7 272 | Členů: 18
Správci: slavidan (hlavní)

Vše o kvantové fyzice...

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Vlastik
    Vlastik, 16.1.17 09:30:06  
     

    Pokud se planeta pohybuje kolem hvězdy, pak při každém opakovaném pohybu v daném místě mění čas ( časoprostor ) OTR. Tak se do dané místa přenáší i změna časoprostoru vlivem hvězdy. To by mělo ovlivňovat GPS???

    • BaronQ
      BaronQ, 17.1.17 05:12:24  
       

      Samotná planeta je pod stálým vlivem gravitačního pole hvězdy a tudíž postačí počítat s důsledky OTR a STR jen v rámci soustavy planeta-satelit, čili kde převažují důsledeky v rámci jen té planety, ovšem z pohledu jiné vztažné soustavy je možné vzít v úvahu rychlost satelitu přičtenou či odečtenou k oběžné rychlosti planety a tudíž by snad bylo něco nepatrně dohledatelné v rámci STR. Proto se v polohovacím systému k přesnému určení využívají minimálně 4 satelity - 3 k poloze a 4 k určení časového posunu (lze i s méně satelity, ale je to nepřesné). Přijímač využívá signálů k samokorekci a pak teprve k určení polohy (je to dost komplikované), ale tím je zaručeno, že odchylky i z dalších vlivů budou okamžitě korigovány.

  • Vlastik
    Vlastik, 16.1.17 09:26:47  
     

    Schrodingerova kočka a černá díra???? Hmota a energie padající do černé díry jsou na horizontu událostí ve zvláštní superpozici??? s horizontem událostí???
    Ps. taky vlnová rovnice je v superpozici pole a částice???

  • Vlastik
    Vlastik, 14.1.17 10:22:35  
     

    Skutečná věda pro děti pomocí umělé inteligence??? Viz dítě má od jistého věku stejné IQ jako dospělý člověk. Je tedy možné využít AI počítače pro vědecké úkoly pro mladší děti?? viz. např. výpočty může počítač najít na webu a vysvětlit je??? srozumitelně??? pomocí grafů a diagramů atd...Získáme tak dítě s IQ v průměru 105 a tyto děti mohou tak pracovat s AI podobně jako dospělý člověk. AI by tak měla být taky řešena na určité IQ??? Čím lepší AI tím je nutné mít méně IQ?? AI a IQ se navzájem v jistém smyslu doplňují...Viz. děti tak mohou udělat část práce na AI tím, že s ní budou pracovat...

    • BaronQ
      BaronQ, 14.1.17 18:27:06  
       

      V současnosti už je pozměněna inteligence dětí díky výpočetní technice a internetu. Úkoly zvládají lépe a efektivně, komunikují atd. Ovšem, pokud by o tyto technologie přišly, nezvládnou operace pomocí tužky a papíru...

      • Vlastik
        Vlastik, 16.1.17 09:20:58  
         

        já měl na mysli i to, že třeba milion dětí, které zvládají programování může naprogramovat 100 x rychleji AI než 10000 dospělých programátorů. Mělo by tak jít urychlit programování AI...

        • BaronQ
          BaronQ, 17.1.17 04:31:02  
           

          Což o to, ale budou sdílet stejnou filosofii, stejný postup atd.? Například na operačním systému se podílel konečný počet odborníků a každý se podílel na své části s přihlédnutím na předchozí verzi a mnoho dalšího. Kromě toho, rutinnou část píši stroje samotné a obávám se, že jakýkoliv přetlak dalších by situaci stížil. Nejlépe se využije potenciál dětí ke psaní aplikací, kde nejlépe uplatní svůj individuální pohled anebo v kolektivních hrách, které něco ve výsledku řeší, ale v ostatních případech v tzv urchylení programování nikoliv.

  • Vlastik
    Vlastik, 14.1.17 09:23:16  
     

    může mít umělá inteligence jednotlivých zařízení např. v bytě nebo kanceláři svůj hlasový projev??

    • BaronQ
      BaronQ, 14.1.17 20:34:47  
       

      Může. V mobilu už asi máte nějakou reflexivní (ne)inteligenci, označenou jako umělou, která ženským hlasem odpovídá na otázky, pokud odpovědi dohledá v příslušné databázi.

  • Vlastik
    Vlastik, 14.1.17 09:22:07  
     

    Nevím, jestli to není hloupost?? Velké výhody digitalizace...viz digitální signál jedniček a nul je mnohem jednodušší na přenos než analogový... Můžeme mít mnoho digitálních pásem a v těchto pásmech pak dále můžeme mít rozdílné šířky jedniček a nul pro různé vysílací kanály, čímž se jednotlivé využití jednoho pásma zmnohonásobí...

    • BaronQ
      BaronQ, 14.1.17 18:22:09  
       

      Pásma v pásmech je multiplex - jeden kanál, který např. obsahuje 50 TV programů apod. Nástup digitalizace urychlila komerce - dá se na tom vydělat víc a analog pro svou šířku pásma tomu moc nepřál, i když kvalitu při dobrém příjmu také měl. Výhodou bylo, že jste měl obraz i při nízké kvalitě signálu, ale nešlo např. pořizovat on-line přenos z rychle jedoucí F1 - fyzika elm. vln. atd. Analog nepatří do šrotu a fajnšmekři jsou ochotni zaplatit velké peníze právě pro věrnost reprodukce analogovým způsobem.

  • Vlastik
    Vlastik, 14.1.17 09:20:37  
     

    relace neurčitosti ve vakuu ( v prázdné nádobě ) je větší nebo rovno h/2. To je důkaz, že ve vakuu existují částice, které vznikají a zanikají...

  • Vlastik
    Vlastik, 13.1.17 13:26:18  
     

    Růst entropie v dvou spojených soustavách = měřitelná funkce změn relací neurčitosti???

  • Vlastik
    Vlastik, 13.1.17 13:24:41  
     

    Ideální soustava pro měření relací neurčitosti??? Viz je možné mít v počítači nasimulovanou uzavřenou soustavu, v níž budeme mít molekuly plynu a v níž budeme měřit relace neurčitosti těchto molekul??? viz. i dotyky molekul se stěnami soustavy budou měřeny a výsledkem bude graf pro relace neurčitosti???

    • BaronQ
      BaronQ, 14.1.17 01:24:59  
       

      Určitě to jde a graficky znázornit např. skrz Schwarzovu nerovnost, dostat se na LP prostory atd. Je to trošku komplikované, ale něco podobného řešíme jinde i v souvislosti s entropií atd.

  • Vlastik
    Vlastik, 7.1.17 09:27:10  
     

    Zpracování vědeckých prací pomocí AI??? Je možné vzít nejcitovanější vědecké práce a dát je všechny dohromady v určitém uceleném díle???

    • BaronQ
      BaronQ, 7.1.17 19:28:35  
       

      Umělá inteligence je simulace inteligence, tj že neumí myslet v pravém slova smyslu a tudíž nemůže dát dohromady žádnou teorii. "Umělá inteligence" je komerční nálepka stejně jako tzv kvantové počítače. Podle vyhledávacích klíčů skutečně rychle nalezne to, co je obsahem sdílené databáze, ale jinak nic.

      • profesorateista
        profesorateista, 12.1.17 08:48:41  
         

        Umělá inteligence je a bude umělá inteligence
        a simulace inteligence je simulace inteligence
        ,nic víc nic míň,nepleť te prosím nikomu hlavu.

        • BaronQ
          BaronQ, 14.1.17 01:10:41  
           

          No a co je umělá inteligence? Přece simulace inteligence realizována pomocí relačních databází navozující zdání inteligence a aby se to odlišila od skutečné inteligence, má tam ten přívlastek "umělá". Špatně vnímáte termín simulace - to není přímo o simulaci na výstupu jako v počítačové hře, ale o simulaci v rámci vnitřních pochodů. Umělá neuronová síť simuluje své vnitřní pochody prostřednictvím algoritmů tak, aby se nejvíce blížily fungování neuronů a synapsí - proto nese pojmenování neuronová. Z tohoto způsobu simulace lze např. rozpoznávat psací písmo a převádět do tiskací podoby, aniž by musela mít v databázi Váš vzor rukopisu. Zkuste si napsat neuronový program 2x2N - nejdříve musíte nasimulovat chování neuronu algoritmem, nasimulovat samotné propojení, nasimulovat váhy a pak to můžete nechat interagovat s daty, které se ne výstupu budou chovat skutečně tak, jako by byly důsledkem inteligence, ale protože jde o klam, je tam ten přívlastek umélá. Auta, co jezdí sama, musí naskenovat okolí a vytvořit 3D prostor (simulace prostoru - drátový model), ve kterém se simulují všechny možné trajektorie - crashové se mažou a ze simulace zůstává residuum. Umělá inteligence je simulace inteligence a jistě oceníte, že Vás tady hloupě neurážím!

  • Vlastik
    Vlastik, 3.1.17 10:38:41  
     

    Počítá teorie elektromagnetismu a Maxwellovy rovnice s elektrony jen jako s částicemi či v některých případech i jako s vlnami??? Viz. pohybující se elektrony vytváří elmag. vlny a jsou tak tedy obojím zároveň ( jak vlnami tak částicemi ). A naopak elmag. vlny působí na elektrony jako na částice. Jen je třeba vykonat práci a uvést elektrony do pohybu ( a vznikne tak vlna i částice této vlny spolu najednou ). Jak to vlastně je??? Pokud nebudeme nadále vykonávat práci, tak se elektron bez vnějšího pole bude pohybovat rovnoměrným přímočarým pohybem a bude konat práci vytvářením elmag. vln ( perpetuum mobile??? ) nebo se bude sám např. ve vakuu vyzařováním těchto vln brzdit???? Vím, že na tohle by mi měly dát odpověď právě Maxwellovy rovnice...Ale já tomu nerozumím...

  • Vlastik
    Vlastik, 3.1.17 08:56:41  
     

    Dokázal by někdo přepsat toto vaše společné dílo ( viz. facebook.com Stephen Hawking ) do podoby, které by rozuměla většina lidí jako je tomu u Stručné historie času? Obávám se, že takto je to přístupné jen několika stovkám fyziků. Vím, že udělat beletrii z vědy není jednoduché, ale možná s využitím dalších článků dalších autorů může vzniknout zajímavé dílo dále popularizující tuto oblast fyziky. Možná při hledání jak zpřístupnit složitou fyziku lidem s obecnými znalostmi se může přijít na zjednodušující řešení i takto obtížné fyziky popřípadě na těchto zjednodušených řešeních dále stavět opět složitou fyziku? Někdy se člověk může vrátit k jednoduššímu aby vytvořil složitější. Třeba jako v případě, kdy se dříve zjistilo, že částice muže být v některých případech částicí a v jiných vlnou. Teorie černých děr pracuje zřejmě s částicemi jako částicemi ( chybí? vlnová interpretace ).

    • BaronQ
      BaronQ, 3.1.17 10:02:14  
       

      Účelem popularizace je vzbudit zájem o disciplínu a jejího studia. Kromě toho, má přitáhnout budoucí mecenáše, kteří tomu vůbec nemusí rozumět, hlavně když zasponzorují nějaký výzkum. Samotná popularizace je totiž na hraně např. částice, které mohou být na dvou místech současně a pod., je samozřejmě nesmysl, ale dobře se to čte - člověk má záhady rád, nicméně, studiem zjistí, že jistý kvantový stav systému se jeví JAKOBY byly částice na dvou místech současně, ale nikdo nikdy je současně na dvou místech nezaznamenal, pouze buď jednu nebo druhou či žádnou. Z toho musíte usoudit, že nelze celý obor popularizovat, tj nelze se jím prolhat až na podstatu, která by tím strašně utrpěla. Dílčí lži, které něco populárně popisují, jsou neškodné a jsou jenom úvodem do problematiky, která se z povzdálí nějak jeví, ale to gró je už třeba pořádně nastudovat.

      • Vlastik
        Vlastik, 3.1.17 10:55:45  
         

        ono mít jednu částici na dvou místech současně ( to by musela existovat dvojí relace neurčitosti pro jednu částici ), což asi doopravdy nejde...

        • Vlastik
          Vlastik, 3.1.17 14:06:55  
           

          ps. u orbitalů tak můžeme mít pravděpodobnostní relace neurčitosti, kdy ke každému pravděpodobnostnímu výskytu elektronu lze přiřadit určitou relaci neurčitosti???

        • BaronQ
          BaronQ, 14.1.17 01:28:14  
           

          Je to jen špatně pochopený kvantový stav. Kromě toho, částice se nachází jen tam, kde provádíme měření a následuje kolaps.

  • Vlastik
    Vlastik, 2.1.17 12:05:22  
     

    BaronQ, každý kvantový algoritmus má svoji pravděpodobnost. Proto při výpočtech s několika takovými algoritmy musíme počítat s více pravděpodobnostmi??? Viz složitější kvantové soustavy rovnic tak mají taky soustavy pravděpodobností????

    • BaronQ
      BaronQ, 2.1.17 13:28:14  
       

      Za kvantovými algoritmy se skrývají triky s postupy, takže lze řešit i na běžném počítači a vysoké míry pravděpodobnost se dociluje opakovanými kroky a korekcemi, tedy opravnými algoritmy atd.

  • Vlastik
    Vlastik, 2.1.17 11:54:06  
     

    ještě jednou algoritmy a pravděpodobnost??? Můžeme takto aplikovat pravděpodobnost na algoritmy Schrodingera ( kdy budeme mít možnost počítat s pravděpodobností 1/6, 1/5, 1/4, 1/3 atd. nebo s pravděpodobností 1/6, 2/6, 3/6 atd u orbitalu p ( kde může být až 6 elektronů )??? Dostaneme tak nové pravděpodobnosti u daného kvantového Schrodingerova algoritmu??? Viz. kvantové rovnice tak můžou být kvantovými algoritmy???

    • Vlastik
      Vlastik, 2.1.17 11:55:49  
       

      Na něž můžeme aplikovat pravděpodobnosti...

  • Vlastik
    Vlastik, 2.1.17 10:12:07  
     

    Viz. jak si já představuji kvantový počítač??? Viz. jde o soustavu kvantově propletených ( provázaných ) iontů, z nichž každý má u sebe elektronický logický prvek ( hradlo ). Na toto hradlo ( které je prodlouženou součástí klasického počítače je přiveden určitý elektrický signál z tohoto počítače ( na různá hradla tak jde současně z klasického počítače určitý el. signál ), který definuje určitou ( možná i funkční hodnotu určité funkce či matematického problému ) a tyto všechny hradla a elektrické signály přivedené na ně vytvoří na propletených iontech určitý kvantový stav, který je jako celek opět převeden jako výsledek například zpět do hradel a tím i do klasického počítače???

  • Vlastik
    Vlastik, 2.1.17 10:07:54  
     

    algoritmy a pravděpodobnost??? Lze mít u každého algoritmu určitou pravděpodobnost, s jakou se daný výpočet má provádět??? Viz a mít tak určitý pravděpodobnostní systém výpočtu pomocí algoritmů??? Podobně jako lidé mají určitou pravděpodobnost v rozhodování, pak by i tato pravděpodobnost mohla být součástí AI??? A je rozdíl v tom, jestli pravděpodobnost aplikujeme na algoritmy nebo na výsledky algoritmů???

    • Vlastik
      Vlastik, 2.1.17 10:19:12  
       

      viz. lze takto nahradit kvantový počítač, kdy bude u každého algoritmu možnost jej provést 0-100% např. pomocí generátoru náhodných čísel???... Viz. i u klasického počítače tak můžeme mít pravděpodobnostní výpočty, kdy u jednotlivý struktur v procesoru budeme mít něco jako entanglované ionty ( několik tranzistorů ), řízených jinými tranzistory ( hradly ) s pravděpodobností algoritmu???

  • Vlastik
    Vlastik, 30.12.16 12:30:13  
     

    Symetrická a asymetrická logika! Pro hloupého každý hloupý. Pro chytrého někdo hloupý a někdo chytrý! Tak lze mít asymetrickou logiku... a to i v AI! dokonce v AI můžeme mít více symetrií logiky, než ji používá člověk při svém rozhodování a přemýšlení. Tedy můžeme mít různé symetrie asymetrické logiky...

    • BaronQ
      BaronQ, 2.1.17 00:11:15  
       

      Kdysi existovaly prográmky zvané "Kecálek". Mnoho z nich pracovalo s databází DB nebo DBF a tímto to šlo upravovat k obrazu svému ve výrokové logice. Normálně to fungovalo principem, že vaše věty byly použity v konverzaci, např. váš dotaz na počasí, zda bude zítra pršet, systém odpověděl, že zítra bude pršet, ale nemusí. Toto stačilo, aby hodné lidí uvěřilo, že se baví s umělou inteligencí.

  • Vlastik
    Vlastik, 30.12.16 10:19:13  
     

    Lze mít superpočítač s programy AI pro každé jádro tohoto superpočítače??? Lze tak vytvořit AI verzi superpočítače??

    • BaronQ
      BaronQ, 2.1.17 00:03:09  
       

      Umělá inteligence je pouhou simulací inteligence a této simulaci vyhoví jakýkoliv počítač mající k dispozici ohromnou databázi s prostředkem rychlého vyhládávání nejen podle zadaných klíčových slov, ale i z historie častých zadávání a mnoha dalšího, tedy ona známá komerční umělá inteligence, mající přesvědčit svého uživatele o inteligenci, musí mít jen více inormačních kanálů a k tomu i odpovídající hardware, což neznamená, že zákonitě každá umělá inteligence musí fungovat jen na superpočítačich.

  • Vlastik
    Vlastik, 30.12.16 09:45:45  
     

    BaronQ, lze mít i Operační Systém založen pouze na sčítání???

    • Vlastik
      Vlastik, 30.12.16 09:50:03  
       

      tj. mít operační systém axiomaticky a logicky na sčítání???? Tj. mít veškerou logiku počítač na sčítání??? Ps. jak jsme se dříve bavili, lze tak na sčítání vybudovat i umělou inteligenci??? Ps. je možné tuto AI vybudovat již v operačním systému???

    • BaronQ
      BaronQ, 1.1.17 23:51:42  
       

      Na těch nejnižších úrovních jádra se jen sčítá a posouvá desetinná čárka či přiřazuje bit na záporné znaménko.

  • Vlastik
    Vlastik, 30.12.16 09:31:42  
     

    Je možné stejně snadno jako počítač napadnout superpočítač???

    • Vlastik
      Vlastik, 30.12.16 09:37:26  
       

      Lze vytvořit počítačové zákony ( či axiomy???)??? podobně jako existují fyzikální zákony či matematické věty a logika???

      • BaronQ
        BaronQ, 1.1.17 23:49:25  
         

        Počítač nemá fantazii a funguje v rámci algoritmů, tedy pokud je něco špatně, důsledkem je Error.

  • Vlastik
    Vlastik, 28.12.16 15:07:19  
     

    viz. 14nm procesory??? mohou obsahovat speciální tranzistory, které budou vyzařovat teplo??? a tak ochlazovat vlastní procesor???

    • Vlastik
      Vlastik, 28.12.16 15:19:30  
       

      ps. nebo mohou existovat speciální programy v softwaru počítače na ochlazování procesorů z některých tranzistorů???

    • BaronQ
      BaronQ, 28.12.16 21:13:33  
       

      Nejlépe se tak děje optimalizací procesů - jádro se tolik nezahřívá, ale je možné použít termočlánek, který odebírá teplo a z rozdílu vyrábí elektrický proud.

  • Vlastik
    Vlastik, 28.12.16 14:58:12  
     

    Ps. co znamená udržení nebo zvýšení taktování pro 14 nm procesory??? viz: http://www.ddworld.cz/aktuality/procesory-cpu/nove-procesory-amd-fx-zen-a-pro-am4-platformu-dorazi-v-q4-2016-porazi-intel-skylake.html , lze taktováním třeba i odebírat teplo z procesoru ( asi hloupost??? ), ikdyž u kvantových záležitostí procesorů člověk nikdy neví... :1:

  • Vlastik
    Vlastik, 28.12.16 14:22:08  
     

    Je možné vytvořit stejnou základní desku pro AMD a Intel??? Tj. hardwarově kompatibilní základní desku, když víme, že oba typy procesorů jsou softwarově kompatibilní??? Lze na základě???? softwarové kompatibility vytvořit hardwarově kompaktibilní základní desku??? Viz takováto deska by byla vhodná pro oba typy procesorů a měla by tak větší potenciál využití... byla by konkurenceschopnější... Pokud by se dala vyrobit, bylo by možné spolupracovat s oběma výrobci procesorů???

    • Vlastik
      Vlastik, 28.12.16 14:31:08  
       

      ps. mohli bychom tak využít ( hardwarově ) vlastnosti obou desek pro oba typy procesorů...??? pokud jsou výhody pro každou hardwarovou desku a procesor, pak by možná stejnou deskou mohly být tyto výhody zachovány pro oba typy procesorů...

  • Vlastik
    Vlastik, 28.12.16 12:44:29  
     

    Ps. co je smysluplný program??? je téměř vše z jedniček a nul považovat za program??? A musí být tyto jedničky a nuly svázány taktovacím frekvencí procesoru, kdy taktovací frekvence obsluhuje některé vstupní piny procesoru a tak otvírá cestu jedničkám a nulám programů ( pro každou jedničku a pro každou nulu je určen jeden stejný takt??? )??? Viz opravdu nejsem znalý programátorství a už vůbec ne hardwaru...Ale kdyby tomu bylo tak, že taktovací program určuje rychlost zpracování dat v programech, pak by se určitě hodily co nejrychlejší "řídící" frekvence taktů???

    • BaronQ
      BaronQ, 28.12.16 21:09:02  
       

      Jádro provádí operace dle instrukcí a s těmi jedničkami a nulami pracuje jako s čísly. Instrukce jsou znaky, které vyvolávají službu jádra int.

  • Vlastik
    Vlastik, 28.12.16 10:57:53  
     

    Existují velmi krátké programy, které spouští několik složitějších programů najednou?? Viz. short program má schopnost programového multitaskingu??? Ps. sada těchto velmi krátkých programů by mohla být součástí veškerého ovládání všech složitých programů??? a tak by mohla urychlit množství dat zpracovaných procesorem?

    • BaronQ
      BaronQ, 28.12.16 21:03:09  
       

      Multitasking normálně funguje a spouštění programů jedním krátkým už byl dávno vynalezen, např. v dřevních PC dobách to byl "baťák" s instrukcemi o podmínkách spuštění apod.