Kvantová fyzika

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
Vlastik (2016-12-08 14:59:25)BaronQ (2016-12-08 12:50:46)slavidan (2016-12-01 00:07:00)Spravec (2016-11-28 23:13:58)beastisbest (2016-11-11 08:40:10)The.famous.hunter.Pampalini (2016-10-16 17:51:44)profesorateista (2016-09-27 14:32:27)martindoubrava (2016-08-04 12:29:42)krudox (2016-02-24 22:48:43)jyzerskohorskafcela (2016-01-26 18:41:36)nsho-tschi (2015-12-28 18:30:42)andie418 (2015-12-04 15:07:29)rakapka (2015-08-21 23:58:05)mnavii (2015-07-23 21:22:19)GZ23 (2015-06-05 09:17:06)Dr.Jekyl (2014-04-21 23:33:16)PANERYBO (2014-04-02 14:52:04)kaya (2013-11-14 23:19:23)
Kvantová fyzika
Založeno: 30. 10. 2013 | Příspěvků: 7 041 | Členů: 18
Správci: slavidan (hlavní)

Vše o kvantové fyzice...

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 14:59:25  
     

    Podobně by na molekulární úrovni mohla pracovat baterie, v níž by roboti rotovaly velmi velkou rychlostí... trochu Sci-Fi... :1:

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 14:45:21  
     

    Molekulární roboti by taky mohli měnit energii fotonů i tepelnou na energii elektrickou ve speciálních molekulárních solárních panelech???

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 14:26:52  
     

    Ps. je možné díky molekulárním robotům vytvořit nový druh displeje, kdy by roboti díky různé dodávané energii různě rotovali a vyzařovali tak různou barvu???

    • Vlastik
      Vlastik, 8.12.16 14:34:03  
       

      viz díky práci s molekulami bychom tak měli naprosto minimální spotřebu energie displeje!!!

      • Vlastik
        Vlastik, 8.12.16 14:47:20  
         

        teoreticky by stačil by solární panel velikosti displeje nebo i mnohem menší??? Smartphone by tak dobíjela malá solární molekulárně robotická destička???

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 13:02:26  
     

    ps. nemělo by mít každé autonomní auto atomové hodiny pro přesnější GPS???

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 12:20:00  
     

    Je možné mít tento čas jako konstantu v soustavě jednotek SI??? : https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_atomov%C3%BD_%C4%8Das

    • Vlastik
      Vlastik, 8.12.16 12:21:57  
       

      ps. jako plynoucí konstantu času???

      • Vlastik
        Vlastik, 8.12.16 12:23:31  
         

        a měřit na něm relativistické děje vzhledem k lokálním atomovým hodinám???

      • BaronQ
        BaronQ, 8.12.16 12:50:45  
         

        Je jedno, jak bude dlouhý interval uběhnuté doby - důsledky budou vždy stejné.

        • Vlastik
          Vlastik, 8.12.16 12:53:01  
           

          ps. já mám na mysli GPS??? Je možné díky 200 atomových hodin se standardem času počítat s přesnějším GPS???

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 12:10:19  
     

    ps. je možné na internetu zpřesnit čas z atomových hodin, popř má toto nějaký význam pro internet?? viz http://www.presny-cas-online.cz/ , viz internet ( počítač pracuje s GHz ) a tak může tento čas ( každou vteřinu rozdělit na přesné dílky...)???

    • Vlastik
      Vlastik, 8.12.16 12:14:44  
       

      popř. je možné díky tomuto rozdělení v různých počítačích mít možnost sledovat relativistické děje ( viz a má to např význam pro výpočty na soustavě počítačů ???)?

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 11:42:33  
     

    Ps není struna menší než pravděpodobnostní délka kvantové soustavy jednotek??? Není tedy nutné mít i Planckovu kvantovou soustavu jednotek???

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 11:55:38  
       

      Zkuste si vyhledat např. redukovanou Planckovou konstantu apod.

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 11:35:40  
     

    BaronQ, je tedy možné u kvantových měření počítat s tím, že k naměřené hodnotě přičteme a odečteme neurčitost a tím dostaneme určitou přesnější pravděpodobnost, tj tady je možné uvažovat o pravděpodobnostní délce jako součásti kvantové soustavy jednotek???

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 11:47:37  
       

      V kvantovém světě hraje první housle vždy míra pravděpodobnosti a ta může být podle použitých měřicích metod buď vysoká nebo nízká. Zpřesnění se odvíjí od n-počtu pokusů a časovém intervalu, po který se měření provádí - existuje na to nějaký vztah, respektive součin chyby apod.

      • Vlastik
        Vlastik, 8.12.16 11:53:46  
         

        ps. lze tedy měřit kvantové děje i vložením atomových hodin do měřícího systému??? Viz je pak druhá neurčitá veličina díky tomu s mnohem větší chybou, aby zůstala zachována právě rovnice pro neurčitost???

        • BaronQ
          BaronQ, 8.12.16 12:02:31  
           

          Říká se, že pozorováním lze zastavit radioaktivní rozpad. Ve skutečnosti se jedná právě o ten časový interval...

    • Vlastik
      Vlastik, 8.12.16 11:55:10  
       

      jasně chyba je dána a součinem chyb je pak neurčitost!!!

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 09:07:12  
     

    Ps. chemičtí roboti??? Tj. roboti z molekul musí mít zvláštní schopnosti právě díky kvantové povaze...

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 11:40:39  
       

      To je omyl. Neurčitost elementů v kvantovém světě vytváří stabilitu v makrosvětě a pochopitelně s tímto jdou i jiné vlastnosti.

      • Vlastik
        Vlastik, 8.12.16 11:45:14  
         

        měl jsem na mysli chemické stroje za něž byla letos Nobelova cena...

        • BaronQ
          BaronQ, 8.12.16 11:52:22  
           

          V tomto případě asi ne.

  • Vlastik
    Vlastik, 8.12.16 08:52:30  
     

    Jak měříme náš svět jak ho popisujeme matematicky a fyzikálně a co to znamená??? Představme si. že bychom měřili např. délku pomocí obloučků ( místo rovného měřidla )?? viz pak bychom měli např. na kružnici ne ( přesnou délku zakřiveného rovného měřidla ), ale úplně jinou funkci. Fyzikálně bychom pak dostávali jiné konstanty ( obloučky by světlo na dané kružnici změřilo z jinou konstantou...). Pokud bychom měřili pomocí obloučků např. mikroskopická měření byla by tato odlišná od rovného měřidla, ale zároveň by byla možná v některých případech přesnější??? Viz. pokud by se objekt vešel do dvou obloučků proti sobě ( kružnice ), měli bychom přesně změřen obvod pomocí zvoleného měřidla. Pomocí obloučků bychom dostali zakřivený časoprostor a to mnohem složitější, než je současný s rovinnými osami souřadnic...Proč si tedy lidé zvolili dané možnosti měření a jimi změřené konstanty??? Možná je to ve většině případů nejjednodušší postup a člověk na něj přišel intuitivně a logicky. Přesto existují různé možnosti měření ( viz. ony existují vlastně i různé měřící soustavy ), které tak dokazují, že můžeme mít způsoby měření a konstanty odlišné. Viz. třeba, jak potom vypadají Planckovy konstanty v jiných soustavách než SI???)? Možná se díky zvolené měřící soustavě dají Planckovy konstanty běžně používat?? Viz. proč třeba nemít Planckovu měřící soustavu? Použitím této soustavy bychom možná dokázali počítat se strunami v tomto Planckově systému? Viz. jaký měřící systém pak mít u kvantové fyziky??? je možné mít pravděpodobnostní systém, který bychom museli nějak vytvořit ( ps. nevím sice jak, ale jako myšlenka se mi to nezdá úplně špatná )...

    • Vlastik
      Vlastik, 8.12.16 10:25:14  
       

      ps. jak si představit pravděpodobnostní ekvivalenty jednotek soustavy SI??? viz. např. pravděpodobnostní metr ( jako určitá kvantová funkce délky???)?? Lze takhle najít nové vztahy v kvantové fyzice???

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 11:27:30  
       

      Klidně můžete měřit odvalováním obloučků - bude v tom zakomponované Pí a výsledek se bude shodovat s rovným měřidlem na nějaký počet desetinných míst. Soustava SI sjednocuje, tj že nemusíte složitě přepočítávat jednotky nějakých vlastních soustav do univerzální, aby jste se dopídil výsledku, tedy lepší je to počítat přímo v té zmíněné univerzální.

  • Vlastik
    Vlastik, 7.12.16 15:24:16  
     

    Ps. je možné v kvantové fyzice uvažovat o informaci jako o standartním modelu částic??? Tj vše je tvořeno částicemi a informace se tak zachovává v tomto modelu ( možná že v černých dírách přechází všechny částice na gravitony :1: ??? :1:)

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 01:30:43  
       

      stačí to, že se povrch černých děr zvětší přísunem informací

  • Vlastik
    Vlastik, 7.12.16 11:45:28  
     

    Ps. vracím se k níže: je tedy možné při entanglementu dvou nebo více částic počítat se symetrickým obrácením vlnové funkce ???spinu??? ( pokud změníme spin u jedné částice, změní se v opačný i u druhé...) popř. u více částic najednou??? Je tedy možné takto popsat tuto změnu symetrickou změnou vlnové funkce???

    • BaronQ
      BaronQ, 8.12.16 01:21:24  
       

      ne

  • Vlastik
    Vlastik, 6.12.16 15:58:19  
     

    Jen takový jeden dotaz na informační paradox černých děr. Je možné že se informace nezachovávají díky růstu entropie? Růst entropie sice zachovává zákon zachování hmoty a energie, ale informace??? Je tato vázána tedy na hmotu a energii a tím pádem je taktéž zachovávána? Entropie tedy nemá vliv na informaci a to ani v našem světě, pokud se nezmění hmota a energie??? Je možné o entropii a informačním paradoxu uvažovat v LHC???

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 09:24:34  
       

      Zřejmě máte na mysli entropické znečitelnění informace, tj např. pokud sešrotujete a spálíte DVD s filmem, ten film vám už zpátky neposkládá ani pánbů, ale ta hmota zůstává byť v jiné formě. Informační paradox alá černé díry, z nichž je informace o hmotě zakódována a vyzářena ve formě Hawkingova záření, je asi špatná podle některých, kteří tvrdí, že se informace prostě musí objevit někde jinde (podle kvantové mechaniky), takže buď je prý závada v kvantovce, nebo v Hawkingovi.

      • Vlastik
        Vlastik, 7.12.16 14:04:28  
         

        ale Hawking má zřejmě pravdu: i u LHC dochází k zachování informace i přes růst entropie ( která je při různých výsledků srážek různá??? ). Přesto dostáváme výsledky v souladu se standardním modelem částic ( jinak by různá entropie způsobila různé výsledky nekonzistentní se standardním modelem )...???

        • Vlastik
          Vlastik, 7.12.16 14:21:17  
           

          I když pokud pozorujeme částice ( tj. měříme je ), měníme tím i informaci!!! Takže v LHC dochází ke kvantovým změnám informace kvůli relacím neurčitosti ( což opět souvisí s entropií ). Je to holt asi dost složité...

      • Vlastik
        Vlastik, 7.12.16 14:31:12  
         

        ještě jsem měl na mysli, jestli se Hawkingovy výpočty z paradoxu černých děr nedají použít právě v LHC???

  • Vlastik
    Vlastik, 6.12.16 09:39:47  
     

    Kosmické záření může dosahovat energie částic až 10 na 20 elektronvoltů. Je možné vytvořit něco jako družici s detektory, které budou detekovat srážky těchto kosmických částic v družici??? viz družici lze vytvořit jako soustavu detektorů...

    • Vlastik
      Vlastik, 6.12.16 10:23:17  
       

      tj. bude se detekovat tato vysokoenergetická částice v interakci s částicemi družice...

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 09:05:04  
       

      Sondy, které mají něco detekovat, své scintilační detektory pochopitelně mají.

  • Vlastik
    Vlastik, 6.12.16 09:32:56  
     

    Je možné antiprotony nějakým způsobem získávat z vesmírného záření??? viz je možné vesmírné záření využívat a rozdělit na jednotlivé složky?

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 09:00:24  
       

      nelze, jen uměle "vyrobit", i když antiprotony na Zemi dopadají, ale vzápětí anihilují.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.12.16 15:45:45  
     

    Viz BaronQ, jak interagují nabité částice přes fotony,?? tj. pohybují se po všech možných dráhových integrálech???

    • Vlastik
      Vlastik, 5.12.16 16:17:01  
       

      viz, takto lze kvantově popsat Maxwellovy rovnice a zjistíme, že elektrony jsou navzájem v dynamické systému, který tvoří díky dráhovým integrálům fotonů prakticky obrovský systém vírů, se kterými musíme počítat při kvantovém popisu elmag. jevů...

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 08:53:44  
       

      Třeba srážka fotonu s elektronem apod.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.12.16 13:11:14  
     

    Elektrický motor na bázi transformátoru??? Lze mít takový elektrický motor, který by byl stejně účinný jako transformátor tj. 95% účinnost??? Elektrické motory tak mají ještě prostor pro zlepšení??? pro konání práce ( viz nejvyšší energetickou účinnost dosaženou lidmi v nějakém zařízení je právě transformátor...

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 08:43:19  
       

      Vícepólové střídavé motory dosahují i 95 procent účinnosti.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.12.16 10:25:52  
     

    BaronQ, jaký je vztah fotonů ( nosičů interakce ) mezi dvěma entanglovanými nabitými částicemi??? Jsou tyto fotony v nějakém zvláštním vztahu mezi sebou a mezi nabitými částicemi??? Viz. možná, že i Maxwellovy rovnice mají své částice ze záhrobí?

    • BaronQ
      BaronQ, 7.12.16 08:41:00  
       

      Nejlepší vysvětlení je asi skrze kolaps vlnové funkce, tj že, lapidárně, máte-li napnutý provázek mezi dvěma body, který kmitá (vlní se) a vy jej v kterémkoliv místě přestřihnete, vlna okamžitě mizí po celé délce, tedy entaglement má asi co do činění s vlnovou podstatou a kolaps je právě tím překlopením ze stavu superpozice do konkrétního kvantového stavu, který je opakem dvojčete.

      • Vlastik
        Vlastik, 7.12.16 09:20:11  
         

        je tedy možné matematicky "přestřihnout" vlnovou funkci??? ps. ona by měla vzniknout nová vlnová funkce s "opačnými" částicemi, tj částice, které mají opačný spin po změření proti původnímu stavu??? alespoň tak nějak si to pamatuji? viz dojde tedy k přestřižení ( kolapsu vlnové funkce ) a vzniku nového entanglovaného páru???

        • BaronQ
          BaronQ, 8.12.16 01:17:29  
           

          ne, přestřižení je analogie ke kolapsu vlnové funkce např. přečtením jedné z entaglovaných částic - superpozice mizí a druhá se překlopí do konkrétního kvantového stavu, tedy opačného od první. Tímto strašení na dálku končí.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.12.16 08:50:24  
     

    Smyslová mapa mozku zvířat je mnohem složitější než lidská???