Fanatismus

Otevřená diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
sirStanley (2018-09-19 14:48:01)Pavel.Hangurbadzo (2018-09-19 11:43:57)poko (2018-09-16 19:21:28)paravan (2018-09-05 07:32:10)Hosamen (2018-08-23 19:59:26)chatka88 (2018-01-29 20:07:47)slavidan (2017-09-06 12:10:26)BaronQ (2017-02-08 02:28:11)mistr-flanwen (2016-11-22 18:28:25)
Fanatismus
Založeno: 24. 10. 2013 | Příspěvků: 406 | Členů: 9
Správci: Hosamen (hlavní), sirStanley

Fanatismu je hodně druhů, náboženský, politický aj. Jedno mají všechny odrůdy společné, skupinu se společnou naukou dogmaticky společně hlásanou, skupiny různých zaměření jsou ochotné se vzájemně tolerovat. Diskuze o fanaticích, ale ne s fanatiky.
Najde se jiná zvláštnost, kterou popírají věřící. Fanatici různých směrů politiky nebo náboženství jsou schopní se spolu domluvit proti svým odpůrcům.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • rose66
    rose66, 19.9.18 11:35:00  
     

    Taky neco dobreho z novin o fanatizmu

    Biskupové, kteří byli dříve sesazeni, znovu získali své postavení a rozhodně odmítají uznat existenci jiných biskupů, které jmenovala oficiální církev. A co víc, každý z nich má velké množství stoupenců — „náboženských fanatiků“, jak je označily jedny noviny — a ti velmi vášnivě podporují věc svého biskupa. Tato situace vyvolala silné hněvivé reakce. Na televizních obrazovkách v celém státě se objevily násilné scény, ve kterých se davy takových „bojujících křesťanů“ vloupávaly do kostelů, rozbíjely ikony a útočily na duchovní i laiky opozičního tábora. Aby byl obnoven klid, musela ve většině případů zasahovat pořádková policie. Tyto události vyvrcholily v říjnu a listopadu 1993 v kostelích zámožného aténského předměstí Kifisia a později v červenci a v prosinci 1994 ve městě Larissa. Tehdy byla celá řecká veřejnost šokována případy výtržnictví, které svědčily o zaslepeném náboženském fanatismu.

  • rose66
    rose66, 19.9.18 11:30:29  
     

    fanatismu je schopny kazdy jednotlivec

  • rose66
    rose66, 2.9.18 12:57:36  
     

    k novodobemu fanatizmu patri I prosazovani evoluce!

    • Pavel.Hangurbadzo
      Pavel.Hangurbadzo, 2.9.18 16:55:18  
       

      Novodobí neználci evoluci popírají bez ohledu na to, že jim probíhá přímo před očima! :1: :1: :1:

      • poko
        poko, 3.9.18 22:40:51  
         

        Jasně ,že existuje a dá se dokázat,,,..Evoluce se dá dokázat,díky moderním přístrojům a technologiím je dokazatelná. Počítač to zvládá.

        Zadáš bod A a tam dosadíš např. čolka a hovnivála a přidáš letopočet.

        Zadáš bod B a tam dosadíš pozdější letopočet a třeba ponorku a raketoplán.

        Počítač v dnešní době dokáže na minuty pomocí animace vytvořil průběh vývoje průběh evoluce jak se postupně změnil čolek na ponorku a hovnivál na raketoplán

        Je to brnkačka

        • Pavel.Hangurbadzo
          Pavel.Hangurbadzo, 4.9.18 08:08:31  
           

          A jinak jsou doma všichni zdrávi? :8: :8:

          • poko
            poko, 4.9.18 12:14:33  
             

            V pohodě

            • Pavel.Hangurbadzo
              Pavel.Hangurbadzo, 4.9.18 13:14:29  
               

              Takže trpíš jenom ty sám! :1: :1: :1:

              • poko
                poko, 4.9.18 19:01:19  
                 

                Taky v pohodě

  • poko
    poko, 23.8.18 21:24:47  
     

    Fanatik podle slovníku horlivec, otázka je zda je v zabíjení nebo lasce

  • Pavel.Hangurbadzo
    Pavel.Hangurbadzo, 16.5.18 06:26:21  
     

    Dotaz všem: Dlouho se tu neobjevil "Hosamen", nevíte někdo, co s ním je?

    • Hosamen
      Hosamen, 2.7.18 14:06:25  
       

      Napsal jsem to na ateistické společnosti. Kapal jsem si do oka dva týdny antibiotika a pak jsem byl na operaci očí a dalších 5 týdnů jsem chodil jen nakupovat, abych nenosil nic těžkého a zase kapal do očí.

  • rose66
    rose66, 20.12.17 10:11:44  
     

    Paleontolog Alfred Romer napsal: „Pod ním [pod kambriem] jsou velice silné vrstvy usazenin, v nichž bychom očekávali předchůdce životních forem z kambria. Ale nenalézáme je; tyto starší vrstvy neposkytují téměř žádné doklady o životě, a dalo by se logicky říci, že celkový obraz odpovídá názoru, že na počátku kambria došlo k nějakému zvláštnímu stvoření.“ — Natural History, říjen 1959, s. 467.

  • Hosamen
    Hosamen, 25.11.17 10:59:17  
     

    http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=5407&mode=thread&order=0&thold=0
    Tohle je důvod, proč se porafaly Christ net a Grano Salis.

  • rose66
    rose66, 29.10.17 10:43:13  
     

    rose66, 7.9.17 13:22:46

    reagovatsmazat@!!!

    http://www.ragauian.cz/2000-let-papezstvi-historie-plna-zlocinu-proti-lidskosti/
    Rozsáhlý hororový román nás zavádí do Říma zhruba po roce 300. Milostná dobrodružství, incest, drancování, zákeřné vraždy, křižácké války, ďábelské masakry, falšování dokumentů, upalování lidí zaživa, zákulisní politické intriky, atentáty na císaře, potlačování svobody… Toto vše a mnohem více v 2000 let dlouhém, široce rozvětveném příběhu s řadou postav ze všech vrstev evropské společnosti. Hlavní zápletku děje tvoří příběh diktátora, který získal moc díky šikovnému manipulování původně pozitivního Kristovského učení.

  • rose66
    rose66, 1.9.17 17:50:44  
     

    Fanatismus projevovaný jednotlivcem je každopádně odporný, ale když postihne celý národ nebo rasu, může být smrtonosný. Přesvědčení, že kvůli národnosti, barvě kůže, kultuře nebo jazyku je jeden člověk lepší než druhý, může plodit fanatismus a xenofobii (pohrdání každým a vším, kdo nebo co je cizí). Takový fanatismus se ve 20. století často projevoval násilím.

    Je zajímavé, že nenávist a fanatismus nemusejí nutně souviset s barvou kůže nebo s národností. Výzkumný pracovník Clark McCauley z Pensylvánské univerzity píše, že „náhodné rozdělení lidí do dvou skupin, například pouhým házením mince, stačí k tomu, aby člověk preferoval skupinu, k níž patří“. Předvedla to jedna učitelka třetí třídy, když v rámci známého experimentu rozdělila třídu do dvou skupin — na děti s modrýma a s hnědýma očima. Během krátké doby vzniklo mezi oběma skupinami nepřátelství. K násilným střetům může dojít i v tak banálních věcech, jako je upřednostňování různých sportovních týmů.

    • Hosamen
      Hosamen, 11.9.17 09:55:31  
       

      Fanatismus jednotlivce je nemožný. Sportovní fanoušek, politika, náboženství, strava, to vše potřebuje hlasatele a odpůrce hlasatele.

      • chatka88
        chatka88, 8.12.17 17:39:03  
         

        ahoj..máš pravdu..))

      • Hosamen
        Hosamen, 26.12.17 13:58:02  
         

        Na druhé straně osamělý člověk s fanatickým myšlením nemůže svou myšlenku sdělit.

        • chatka88
          chatka88, 15.1.18 20:57:59  
           

          ahoj..všechny informace je třeba prožít..zažít..jinak je to jenom blok v hlavě..já si myslím,že Hus to měl prožité..jako jedem z mála tady..

          • Hosamen
            Hosamen, 5.4.18 17:35:48  
             

            To je přesně ono. Hus si četl Bibli a porovnával ji s požadavky papeže. Takže bych netvrdil, že byl fanatik, že byl bigotní to ano. Když přišli adamité s požadavkem nahých věřících, tak je Žižka zlikvidoval. To už fanatismus byl, protože prohlašovali za špatného každého odpůrce.

            • rose66
              rose66, 17.8.18 16:25:52  
               

              nevite, co rikate, kazdy jednotlivy blbec muze byt fanatic!

  • rose66
    rose66, 1.9.17 17:46:23  
     

    JMÉNO: ELIZABETH JANE SCHOFIELDOVÁ

    VĚK: 35

    ZEMĚ: VELKÁ BRITÁNIE
    JMÉNO: ELIZABETH JANE SCHOFIELDOVÁ

    VĚK: 35

    ZEMĚ: VELKÁ BRITÁNIE
    Jela jsem na návštěvu za příbuznými do Severního Irska a tam jsem viděla pochod členů Oranžského řádu. Fanatismus a neskrývaná nenávist, které během této události projevovali protestanti i katolíci, mě šokovaly. Doslova to mnou zatřáslo. Stále jsem měla v paměti, co mě maminka učila z Bible, a bylo mi jasné, že Bůh nikdy nemůže schvalovat ty, kdo přehlížejí jeho láskyplná měřítka.

    • Pavel.Hangurbadzo
      Pavel.Hangurbadzo, 1.9.17 19:13:18  
       

      Ti, co si myslí, že pánbíček je na jejich straně, jsou schopni jakéhokoliv zločinu.

      • rose66
        rose66, 16.9.17 12:44:19  
         

        S životem v chrámu jsem nebyl spokojen, a proto jsem se ve 14 letech vrátil domů. Krátce nato se k moci dostal politický vůdce Pol Pot. Jeho hnutí Rudých Khmerů bylo u moci od roku 1975 do roku 1979. Ve snaze udělat z Kambodže komunistický stát Rudí Khmerové vyháněli lidi z měst na venkov. To postihlo i naši rodinu. Později Pol Potovi muži odvedli mého tatínka a strýce. Už jsme je nikdy neviděli. Za vlády Rudých Khmerů přišlo o život téměř 1,7 milionu Kambodžanů. Někteří byli popraveni na takzvaných vražedných polích, jiní zemřeli následkem vyčerpávající práce, nemocí nebo hladu.

        • Hosamen
          Hosamen, 24.9.17 03:27:20  
           

          USA napadly Kambodžu, aby se vládce Sihanuk nemohl vrátit. Po čtrnácti dnech utekli a dostal se k moci katolík Lon Nol a začal pronásledovat buddhisty. V té době byl Sihanuk v Číně. Na určitém území byl Pol Pot, a když k němu uteklo 85% buddhistů, hrozilo že umřou hlady. Pol Pot měl podporu Číny i Sihanuka, zaútočil na Lon Nola a s katolíky se zachoval jako to dělat Lon Nol. USA si odvezly Lon Nola. Když Vietnam osvobodil své území, zbavil Pol Pota vlády a Sihanuk se vrátil. Dnes se připisují Pol Potovi všichni mrtví od napodení státu až po závěrečný útok Vietnamu. Příznivci USA Pol Pota označují za komunistu. Co měl dělat, když ovládal malé území a 85% buddhistů bylo tady? Pol Pot po návratu Sihanuka mu předal vládu, bez napadení USA se nemohl k vládě dostat.
          Znal jsem lidi, kteří tam pracovali a ještě před útokem říkali, že Kambodža se spoléhá na Čínu, protože Čína jim vždy pomohla, později jejich vládce byl v exilu v Číně, proto měla podporu vláda Pol Pota, kterého Sihanuk preferoval.Co to má společného s komunisty?

          • Hosamen
            Hosamen, 28.9.17 12:16:07  
             

            Ještě něco, pokud před napadením bylo 10% katolíků a dnes je 94,5 buddhistů, nemohlo být mrtvých tolik, kolik se udává.

      • rose66
        rose66, 6.10.17 11:13:11  
         

        Hnacím motorem pro zastánce evoluce často nejsou fakta, ale jejich ‚vlastní touhy‘ — možná touha získat uznání v odborných kruzích, ve kterých je evoluce považována za nevyvratitelnou. Profesor biochemie Michael Behe, který se již řadu let věnuje výzkumu složitých vnitřních pochodů v buňkách, vysvětlil, že ti, kdo učí o evoluci buněčné struktury, nemají svá tvrzení o co opřít. Mohlo dojít k evoluci na molekulární úrovni? Profesor Behe napsal: „Molekulární evoluce není odbornými prameny doložena. Ve vědecké literatuře — v uznávaných časopisech, úzce specializovaných časopisech ani v knihách — nenajdeme stať, která by popisovala, jak došlo (nebo alespoň jak mohlo dojít) k molekulární evoluci jakéhokoliv skutečného, složitého biochemického systému. . . . Prosazování darwinovské podoby molekulární evoluce jsou pouhé řeči.“

        Jestliže evolucionisté nemohou svá tvrzení dokázat, proč se jich tak vehementně zastávají? Profesor Behe vysvětluje: „Mnozí lidé, včetně mnoha významných a uznávaných vědců, prostě nechtějí, aby nad přírodou něco existovalo.“

  • rose66
    rose66, 18.7.17 10:12:22  
     

    Nepředkládají učebnice evoluci jako skutečnost?

    „Mnozí vědci podléhají pokušení být dogmatičtí,. . . otázka původu druhů je znovu a znovu předkládána, jako by byla s konečnou platností vyřešena. Nic nemůže být dál od pravdy. . . Ale tendence k dogmatismu přetrvává a nijak vědě neprospívá.“ — The Guardian, Londýn 4. prosince 1980, s. 15.

    • Pavel.Hangurbadzo
      Pavel.Hangurbadzo, 1.9.17 19:21:02  
       

      Evoluce ti probíhá přímo před očima. Proč myslíš, že u spousty živočišných druhů, bojují samci o samice? :8: Pánbíček to tak chce, viď? :8: :1: :1: :1:

      • rose66
        rose66, 16.9.17 12:45:49  
         

        to rikaji lide, kteri nechapou rozdil mezi makro a mikro evoluci, pred ocima Ti probika mikro ale o makro nejsou dukazy, objev dukaz opocloveka a dame rec!

        • Pavel.Hangurbadzo
          Pavel.Hangurbadzo, 17.9.17 20:09:49  
           

          Ty slovo evoluce, radši vůbec nepoužívej, protože z ní máš v hlavě akorát jenom guláš! :1: :1: :1:

          • rose66
            rose66, 23.9.17 12:46:47  
             

            Je evoluce vědeckou teorií?

            Na základě čeho je nějaká teorie definována jako vědecká? Podle díla Encyclopedia of Scientific Principles, Laws, and Theories vědecká teorie, jako například Einsteinova gravitační teorie, musí:

            1. být podložená pozorováním

            2. být ověřitelná řízenými experimenty

            3. vytvářet přesné predikce

            Jak si tedy stojí evoluce?* Její průběh nelze podložit pozorováním. Nedá se ověřit řízenými experimenty. A na jejím základě nelze vytvářet přesné predikce. Můžeme evoluci považovat aspoň za vědeckou hypotézu? Podle uvedené encyklopedie u hypotézy „není pozorování faktů tak spolehlivé [jako u teorie]“, přesto se z ní dají vyvodit „závěry, které lze experimentálně ověřit“.

            Evolucí máme na mysli makroevoluci – například to, že se z opice vyvinul člověk. Mikroevoluce se zabývá malými změnami v rámci jednotlivých druhů, například při selektivním křížení.
            pochop svuj omyl

            • Pavel.Hangurbadzo
              Pavel.Hangurbadzo, 25.9.17 19:11:05  
               

              A víš o tom, že bakterie se adaptovaly na léky, a staly se rezistentní?
              Víš o tom, že řízenou evolucí rusové vypěstovali "octomilku" s trojúhelníkovými křídly?
              Víš ty vůbec něco? :1: :1: :1:

              • rose66
                rose66, 4.10.17 20:20:59  
                 

                jo a ta octomilka uz nebyla schopna mnozeni a vymrela...
                Fakta. Mnoho charakteristických rysů rostlin a zvířat je určeno genetickým kódem. Jsou to jakési stavební plány uložené v jádru každé buňky.* Vědci zjistili, že mutace mohou v případě rostlin a živočichů vést k určitým odchylkám u potomstva. Opravdu ale mutace vedou ke vzniku nových druhů? K čemu věda dospěla po přibližně 100 letech studia genetiky?

                Koncem třicátých let 20. století vědci přišli s novým nápadem. Už tehdy věřili, že přírodním výběrem, tedy přežitím těch organismů, které se nejlépe dokážou přizpůsobit svému prostředí, mohou náhodnými mutacemi vznikat nové druhy rostlin a živočichů. Nový nápad spočíval v tom, že umělým neboli lidmi řízeným výběrem mutací by to mělo jít ještě lépe. Wolf-Ekkehard Lönnig, který pracuje v německém Institutu Maxe Plancka pro výzkum šlechtění rostlin a který studiem genetických mutací rostlin strávil asi 30 let, prohlásil: „Mezi biology obecně, ale především mezi genetiky a šlechtiteli zavládlo nadšení.“* Proč? Doktor Lönnig řekl: „Tito vědci si mysleli, že přišel čas provést revoluci v tradiční metodě šlechtění zvířat a rostlin. Mysleli si, že vyvoláním a výběrem příznivých mutací dokážou vyprodukovat nové a lepší rostliny a zvířata.“20 Někteří dokonce předpokládali, že vyprodukují úplně nové druhy.

                Zmutované octomilky

                Zmutované octomilky jsou deformované, ale pořád jsou to octomilky

                Vědci ve Spojených státech, Asii a Evropě zahájili štědře sponzorované výzkumné projekty, při nichž využívali metody, které měly urychlit evoluci. Jakých výsledků po více než 40 letech intenzivního výzkumu dosáhli? Profesor Peter von Sengbusch uvádí: „Pokus vytvořit pomocí ozařování čím dál produktivnější odrůdy [tedy mutanty] se navzdory obrovským finančním výdajům obecně ukázal jako neúspěšný.“21 A doktor Lönnig řekl: „Naděje a nadšení mezi vědci skončily v osmdesátých letech celosvětovým fiaskem. Šlechtění pomocí mutací přestalo být v západních zemích samostatným výzkumným oborem a upustilo se od něj. Téměř všichni mutanti . . . buď uhynuli, nebo byli slabší než původní jedinci.“

              • rose66
                rose66, 4.10.17 20:21:32  
                 

                Nicméně údaje shromážděné v průběhu asi 100 let při výzkumu mutací obecně, a zejména v průběhu 70 let šlechtění mutantů, vědcům umožňují, aby se přesvědčili o tom, zda mutace mohou vést ke vzniku nových druhů. Po prozkoumání výsledků doktor Lönnig prohlásil: „Mutace nemohou změnit původní druh [rostliny či zvířete] v úplně nový druh. Tento závěr souhlasí se všemi pokusy a výsledky při výzkumu mutací během 20. století a také se zákony pravděpodobnosti.“

                Mohou tedy mutace způsobit, že se z nějakého druhu vyvine něco úplně nového? Důkazy svědčí o tom, že ne. Doktor Lönnig na základě svého výzkumu došel k závěru, „že řádně geneticky definovaný druh má skutečné hranice, které nemohou být zrušeny nebo překročeny náhodnými mutacemi“.22

                Uvažujte o tom, co z uvedených skutečností vyplývá. Špičkoví vědci uměle vyvolávají a vybírají příznivé mutace, a přesto nejsou schopni vytvořit nové druhy. Je tedy pravděpodobné, že by se to podařilo neřízenému procesu? Výzkum ukazuje, že mutace nedokáží přeměnit původní druh v úplně jiný druh. Jak tedy mohlo dojít k makroevoluci?

                • rose66
                  rose66, 4.10.17 20:23:34  
                   

                  a stejne dopadly Darwinove priblble penkavy

                  Fakta. Jak jsme již uvedli, výzkumy přesvědčivě dokazují, že mutace nemohou vést ke vzniku úplně nových druhů rostlin či zvířat. Jaké důkazy evolucionisté předkládají na podporu svého tvrzení, že na vzniku nových druhů se volbou příznivých mutací podílí přírodní výběr? Brožura, kterou v roce 1999 vydala Národní akademie věd ve Spojených státech, poukazuje na „13 druhů pěnkav, které Darwin studoval na souostroví Galapágy a kterým se říká Darwinovy pěnkavy“.23

                  V sedmdesátých letech 20. století se studiem těchto ptáků začala zabývat skupina vědců vedená Peterem a Rosemary Grantovými z Princetonské univerzity. Zjistili, že po roce sucha na Galapágách lépe přežívaly pěnkavy, které měly o něco větší zobáky, zatímco pěnkavy s menšími zobáky vymíraly. Tyto objevy se zdály být významné, protože velikost a tvar zobáku se u těchto 13 druhů pěnkav považuje za jeden z hlavních rozlišovacích znaků. Brožura dále říká: „Grantovi odhadli, že kdyby sucha přicházela zhruba jednou za 10 let, nový druh pěnkav by mohl vzniknout během pouhých asi 200 let.“24

                  Brožura však už neuvádí, že v letech, která následovala po tom, co sucho na ostrově skončilo, opět začaly v populaci převládat pěnkavy s menšími zobáky. Vědci zjistili, že v závislosti na klimatických podmínkách bylo v jednom roce víc pěnkav s většími zobáky, ale později bylo zase víc pěnkav s menšími zobáky. Také si povšimli, že některé samostatné „druhy“ pěnkav se mezi sebou křížily a přiváděly na svět potomky, kteří přežívali lépe než jejich rodiče. Došli k závěru, že pokud by křížení pokračovalo, mohlo by vést k tomu, že dva „druhy“ se spojí v jeden.

                  • rose66
                    rose66, 4.10.17 20:23:59  
                     

                    Může tedy přírodní výběr vést ke vzniku nových druhů? To, že přírodní výběr může něco takového způsobit, začal před několika desítkami let zpochybňovat evoluční biolog George Christopher Williams.26 V roce 1999 evoluční teoretik Jeffrey H. Schwartz napsal, že přírodní výběr může druhům pomáhat, aby se přizpůsobily měnícím se nárokům na existenci, ale nevytváří se tím nic nového.27

                    Z Darwinových pěnkav se skutečně nic nového nevytvořilo. Jsou to pořád pěnkavy. A to, že se mezi sebou kříží, vrhá pochybnosti na metody, jimiž někteří evolucionisté určují, co je vlastně druh. Z výzkumu těchto ptáků navíc vyplývá, že ani přední vědecké ústavy nedokáží výsledky svých bádání předkládat nezaujatě.

        • rose66
          rose66, 23.9.17 12:45:32  
           

          ty nevis vubec co uci, pochop rozdil mezi makro a mikro evoluci a nebudes mikroevoluci chapat jako dukaz makroevoluce.

          • sirStanley
            sirStanley, 23.9.17 14:19:34  
             

            hezky si nandáváš :1:

          • Pavel.Hangurbadzo
            Pavel.Hangurbadzo, 25.9.17 19:13:44  
             

            Tak mi vysvětli, jaký je rozdíl, mezi mikro a makro evolucí. A nenech se prosit, a dej si záležet, aby to pochopil i takový exot, jako jsi ty! :1: :1: :1:

            • rose66
              rose66, 29.10.17 10:18:49  
               

              vrat se do skoly

              • Pavel.Hangurbadzo
                Pavel.Hangurbadzo, 29.10.17 20:00:12  
                 

                Takže nevíš. Myslel jsem si to! :1: :1: :1:

                • rose66
                  rose66, 3.11.17 10:53:40  
                   

                  precti si o tom, mikroevoluce neni dukazem samovzniku lidstva a to ti probiha pred ocima, ale makroevoluce je nedokazana a nedokazatelne a pored vic dukazu dava veda proti tomu, ze by zivot vznikl samovolne! Novy druh mikroevoluci nevznikne! Placas a placas, prizpusobovani jedince k podminkam, neni dukaz evoluce!!!

                • rose66
                  rose66, 3.11.17 10:56:15  
                   

                  Brožura vydaná Národní akademií věd však opomíjí některá významná, ale nepříjemná fakta. V letech, která následovala po tom, co sucho skončilo, opět začaly v populaci převládat pěnkavy s menšími zobáky. Peter Grant a Lisle Gibbs proto v článku, který v roce 1987 vyšel ve vědeckém časopise Nature, uvedli, že zaznamenali „zvrat ve směru výběru“. V roce 1991 Peter Grant napsal, že „populace vystavená přírodnímu výběru se mění jedním nebo druhým směrem“ při každé klimatické změně. Vědci si také povšimli, že některé samostatné „druhy“ pěnkav se mezi sebou křížily a přiváděly na svět potomky, kteří přežívali lépe než jejich rodiče. Peter a Rosemary Grantovi došli k závěru, že pokud by křížení pokračovalo, mohlo by během 200 let vést k tomu, že dva „druhy“ se spojí v jeden.

                  V roce 1966 evoluční biolog George Christopher Williams napsal: „Považuji za nešťastné, že teorie o přírodním výběru byla nejprve použita k vysvětlení evolučních změn. Mnohem důležitější totiž je, že slouží k vysvětlení toho, proč se získané změny zachovávají.“ Evoluční teoretik Jeffrey Schwartz napsal v roce 1999, že pokud jsou Williamsovy závěry správné, pak přírodní výběr může druhům pomáhat, aby se přizpůsobily měnícím se nárokům na existenci, ale „nevytváří se tím nic nového“.

                  Z Darwinových pěnkav se skutečně „nic nového“ nevytvořilo. Jsou to pořád pěnkavy. A to, že se mezi sebou kříží, vrhá pochybnosti na metody, jimiž někteří evolucionisté určují, co je vlastně druh. Navíc je patrné, že ani přední vědecké ústavy nedokáží předkládat výsledky svých bádání nezaujatě.

  • rose66
    rose66, 18.7.17 10:11:51  
     

    fanatismus je I evoluce!

    • Pavel.Hangurbadzo
      Pavel.Hangurbadzo, 1.9.17 19:11:15  
       

      Evoluce je potvrzený fakt. Navíc ti probíhá přímo před očima.

      • rose66
        rose66, 16.9.17 19:08:25  
         

        Ty moc IQ nepobtal, co? Chapes rozdil mezi mikroevoluci a makroevoluci? Zivochichove se meni v ramci druhu, ale nemeni druh!!! najdi mi psa, ktereho vyslechtis na kocku, ty genie!

        • Pavel.Hangurbadzo
          Pavel.Hangurbadzo, 17.9.17 20:08:32  
           

          Ty slovo evoluce, radši vůbec nepoužívej, protože z ní máš v hlavě akorát jenom guláš! :1: :1: :1:

          • rose66
            rose66, 23.9.17 12:49:45  
             

            Je třeba rozlišovat mezi tím, co se označuje jako „mikroevoluce“ neboli postupný vývoj, adaptace a změny uvnitř druhu, a mezi „makroevolucí“, která učí, že se jeden druh vyvíjí v jiný druh. Ti, kteří vyučují evoluci, mají obvykle na mysli druhý pojem.

            • Pavel.Hangurbadzo
              Pavel.Hangurbadzo, 25.9.17 19:16:22  
               

              A teď si zjisti, který druh se změnil v jiný druh. Už se těším, co zjistíš! :1: :1: :1:

              • rose66
                rose66, 20.12.17 10:08:22  
                 

                blahove kecas. Evoluce se uz vyvratila, nevyucuje se

                • Pavel.Hangurbadzo
                  Pavel.Hangurbadzo, 20.12.17 16:10:14  
                   

                  Nevyučuje se akorát tak na pánbíčkářských školách! :1: :1: :1:

                  • rose66
                    rose66, 9.2.18 11:27:33  
                     

                    Brožura vydaná Národní akademií věd však opomíjí některá významná, ale nepříjemná fakta. V letech, která následovala po tom, co sucho skončilo, opět začaly v populaci převládat pěnkavy s menšími zobáky. Peter Grant a Lisle Gibbs proto v článku, který v roce 1987 vyšel ve vědeckém časopise Nature, uvedli, že zaznamenali „zvrat ve směru výběru“. V roce 1991 Peter Grant napsal, že „populace vystavená přírodnímu výběru se mění jedním nebo druhým směrem“ při každé klimatické změně. Vědci si také povšimli, že některé samostatné „druhy“ pěnkav se mezi sebou křížily a přiváděly na svět potomky, kteří přežívali lépe než jejich rodiče. Peter a Rosemary Grantovi došli k závěru, že pokud by křížení pokračovalo, mohlo by během 200 let vést k tomu, že dva „druhy“ se spojí v jeden.

                    V roce 1966 evoluční biolog George Christopher Williams napsal: „Považuji za nešťastné, že teorie o přírodním výběru byla nejprve použita k vysvětlení evolučních změn. Mnohem důležitější totiž je, že slouží k vysvětlení toho, proč se získané změny zachovávají.“ Evoluční teoretik Jeffrey Schwartz napsal v roce 1999, že pokud jsou Williamsovy závěry správné, pak přírodní výběr může druhům pomáhat, aby se přizpůsobily měnícím se nárokům na existenci, ale „nevytváří se tím nic nového“.

                    Z Darwinových pěnkav se skutečně „nic nového“ nevytvořilo. Jsou to pořád pěnkavy. A to, že se mezi sebou kříží, vrhá pochybnosti na metody, jimiž někteří evolucionisté určují, co je vlastně druh. Navíc je patrné, že ani přední vědecké ústavy nedokáží předkládat výsledky svých bádání nezaujatě.

          • rose66
            rose66, 26.12.17 18:03:04  
             

            rose66, 4.10.17 20:23:59

            smazat@!!!

            Může tedy přírodní výběr vést ke vzniku nových druhů? To, že přírodní výběr může něco takového způsobit, začal před několika desítkami let zpochybňovat evoluční biolog George Christopher Williams.26 V roce 1999 evoluční teoretik Jeffrey H. Schwartz napsal, že přírodní výběr může druhům pomáhat, aby se přizpůsobily měnícím se nárokům na existenci, ale nevytváří se tím nic nového.

            • Pavel.Hangurbadzo
              Pavel.Hangurbadzo, 26.12.17 18:36:25  
               

              Neobjevil nic nového. Rozmanitost života má na svědomí obrovské množství vazeb, kterých se může účastnit uhlík.

              • rose66
                rose66, 10.6.18 12:04:06  
                 

                haha, ty tvoje kecy by meli slyest vedci a uz by nemeli problem s vysvetlenim evoluce... a ni troubove se trapi........

              • rose66
                rose66, 10.6.18 12:05:23  
                 

                Profesor Behe napsal: „Molekulární evoluce není odbornými prameny doložena. Ve vědecké literatuře — v uznávaných časopisech, úzce specializovaných časopisech ani v knihách — nenajdeme stať, která by popisovala, jak došlo (nebo alespoň jak mohlo dojít) k molekulární evoluci jakéhokoliv skutečného, složitého biochemického systému. . . . Prosazování darwinovské podoby molekulární evoluce jsou pouhé řeči.“

                • Pavel.Hangurbadzo
                  Pavel.Hangurbadzo, 10.6.18 19:38:54  
                   

                  Nejlepší je na vysvětlení, vymyslet si pánbíčka! :1: :1: :1:

                  • rose66
                    rose66, 28.6.18 11:51:08  
                     

                    to je vsechno co umis? Ukaz dukazy, pro sveho darwinicka

                  • Pavel.Hangurbadzo
                    Pavel.Hangurbadzo, 28.6.18 15:52:11  
                     

                    Až ukážeš důkazy existence pánbíčka! :1:

        • sirStanley
          sirStanley, 17.9.17 20:52:26  
           

          s tou svou příšernou odfláklou gramatikou si slova jako IQ vůber neber do huby

          • rose66
            rose66, 26.11.17 10:48:02  
             

            preklep, mam castecne paralyzovanou pravacku, tak sorry!!!

            • Pavel.Hangurbadzo
              Pavel.Hangurbadzo, 26.11.17 11:01:23  
               

              To tě tvůj pánbíček trestá, že málo věříš.

              • rose66
                rose66, 10.6.18 12:05:42  
                 

                haha

      • rose66
        rose66, 29.10.17 10:19:10  
         

        haha

        • rose66
          rose66, 17.8.18 16:27:34  
           

          Kdyby evoluce byla skutečností, musely by zkameněliny svědčit o postupném přechodu jednoho druhu života k druhému. Nezáleželo by na tom, která varianta evoluční teorie je všeobecně uznávána. I vědci, kteří připouštějí rychlejší změny podle teorie „přerušované rovnováhy“, uznávají, že takové předpokládané změny by přece jen musely probíhat po mnoho tisíciletí. Proto není logické tvrdit, že zkamenělé spojovací články by vůbec nebyly nutné.

          Kdyby byla evoluce založena na skutečnostech, dalo by se očekávat, že by zkameněliny svědčily o začátcích nových forem živých organismů. Alespoň u některých zkamenělin by měly být paže, nohy, křídla, oči a další orgány a kosti ve stavu vývoje. Například by zde musely být rybí ploutve stále podobnější nohám obojživelníků s chodidly a prsty, a žábry měnící se v plíce. Muselo by být vidět, že se přední končetiny plazů přeměňují v ptačí křídla, zadní končetiny v nohy s drápy, šupiny v peří a tlamy v zobáky z rohoviny.

          Britský časopis New Scientist o této teorii píše: „Tvrdí se, že zkameněliny plně svědčí o rodových liniích živočichů, na nichž jsou během dlouhých časových období patrné sice pomalé, ale stále postupující změny.“ Jak řekl sám Darwin, „byl jistě počet spojujících odrůd, které kdysi . . . existovaly, opravdu obrovský“.

          • rose66
            rose66, 21.8.18 12:21:09  
             

            Časopis Newsweek z 9. listopadu 1998 uvedl přehled důsledků, jež vyplývají z objevů týkajících se stvoření vesmíru. Podle informací v článku fakta „ukazují, že hmota a pohyb spíše vznikly tak, jak říká Genesis [v Bibli], tedy ex nihilo, z ničeho, ohromujícím výbuchem světla a energie“. Všimněte si, jaké důvody časopis Newsweek uvádí pro toto srovnání počátku vesmíru s biblickým popisem.

            „Uvolněné síly byly — a jsou — pozoruhodně (zázračně?) vyvážené: Kdyby byl velký třesk jen o trochu slabší, bylo by rozpínání vesmíru pomalejší a brzy (za několik milionů let nebo za několik minut — ale každopádně brzy) by se zhroutil do sebe. Kdyby byl výbuch o něco silnější, vesmír by se mohl rozptýlit v jakousi polévku, která by byla příliš řídká na to, aby se v ní hmota seskupovala do hvězd. Vznik života byl tehdy — to je to vhodné slovo — astronomicky nepravděpodobný. Poměr hmoty a energie vzhledem k velikosti prostoru musel být při velkém třesku v rozmezí jedné kvadriliontiny procenta ideální hodnoty.“

            Podle časopisu Newsweek zde byl někdo, kdo vesmír jakoby „nastavil“, když uvádí: „Uberte jen tu nejmenší jednotku (viz výše uvedenou jednu kvadriliontinu jednoho procenta jako rozpětí chyby), . . . a to, co nastane, není pouhý nesoulad, ale věčná entropie a věčný led. Takže, co — nebo kdo? — ‚nastavil‘ vesmír?“

            Podle astrofyzika Alana Lightmana je pro vědce „záhadou, že vesmír byl vytvořen v tak vysoce uspořádaném stavu“. Tento astrofyzik dodává, že „tuto záhadu entropie“ — otázku, proč se vesmír nestal chaotickým — „by nakonec měla vysvětlit nějaká úspěšná kosmologická teorie“.