Akordeon, bajan, heligonka
Akordeon, bajan, heligonka - nástroje tisíce tváří. :) Ptejte se, informujte, debatujte...
Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!
Dobrý deň prajem.
Potreboval by som poradiť v oblasti opravy a údržby akordeónov.
Ak dojde k vyskočeniu klávesu a teda hliníkovej časti z plastovej drážky, ktorá je súčasťou klávesu, aké druhy lepidla sú doporučené pre opravu týchto klávesov?
ĎakujemAhoj,
nemáte někdo fígl, jak vyrovnat klávesy na staré harmonice, která nemá měkká hliníkové táhla (či jak to nazvat), kde to lze poměrně lehce, ale používá ještě tvrdý drát? Pouhé prohnutí by způsobilo netěsnost ventilu, tedy ideálně by se to mělo ohnout nadvakrát - jenže na to není zase tolik místa na to, jakou je třeba použít sílu, a úplně rozebírat klaviaturu se mi nechce, i když to asi bude ve výsledku asi nejjistější ... .
Díky za tipy,
JirkaAhoj, mám doma dvě chromatiky Kebrdlovky. Jedna má hlasy zavoskované a druhá je má ke kobylkám přibité hřebíky. Který způsob výroby je lepší?
Nejlepší jsou oba způsoby současně. Na diskantu obvykle stačí zavoskovat, ale u těžších, obvykle basových hlasů, je vhodné je fixovat hřebíčkem, vosk má potom jen funkci těsnící.
Koho zajímá, nechť si poslechne moji předělávku skladby z žánru technical brutal death metal. Tipuju, že málo lidí by hádalo, že se něco takového dá předělat na akordeon. Kdyžtak doporučuju dohledat původní verzi songu na YT.
https://www.youtube.com/watch?v=WqerziIdSG4Přátelé harmonikáři, koupil jsem Delicia Melodia X. Je v dobrém stavu, ale zajímalo by mne, dovědět se o něm víc: v které době se vyráběl a kde - v Hořovicích? Existuje někde návod na zacházení, něco o údržbě? Kde je ukryto výrobní číslo?
A ještě jedna otázka: zahraji-li staccato některý z basů (hlubší), doznívá tón ještě chviličku tak 0,2 vteřiny. Jako by chvilku trvalo, než se kmitání jazýčku zastaví. Je to v pořádku?Delicie se dělaly v Hořovicích.
Výrobní číslo, ve kterém je "schovaný" i rok výroby je v místech, které se ti při hře opírá o břicho - je vyražené v celuloidu blízko spoje "klávesové" části nástroje a měchu.
Ano, je to vpořádku, pokud ještě nepodfukuje vzduch pod klapkou, což by kmitání prodlužovalo.Dík. Opravdu tam číslo je, ovšem dokonale setřené. Jinde je asi nenajdu...
Nemáte někdo skušenost kde zjistit jak mají být naladěny hlasy.myslím ty co mají být odlišné od čistých tónů a půltonů. u Lignatone Melodia II
Pokud se mi dostane do rukou harmonika o které prakticky nic nevím, tak si projedu celé její ladění. Není pravděpodobné, že by bylo vše totálně rozhozené, pokud nejsou jazýčky rezavé. Když si dám výsledky do tabulky, už je vidět o kolik centů nahoru nebo dolu jsou jednotlivé hlasy laděné a jak se případně k vyšším hlasům snižuje jejích rozladění. A máš-li Excel, ťukneš si to do grafu. Jsou-li tam velké rozdíly u pár tónů, tak je přechodně vynechám nebo upravím na pomyslný střed. A pokud ti znalosti dovolí, vytvoříš si spojnici trendu. A tato se bude minimálně lišit od prvotního nastavení. Případně podle uvedených rovnic necháš v tabulce vypočítat odchylky tónů k této křivce a máš čísla, o kolik a kam ten který hlas upravit.
příklad postupu
http://hortv.rajce.idnes.cz/Nastroje#ladeni.jpg
Zdravím ,chtěl bych si vyměnit některé ventilky hlasů v akordeonu. Zajímá mě jaká se k tomu používá kůže kde se dá sehnat a čím se ventilky lepí.
Ventilky různých typů (mimo jiné) vyrábí a dodává Harmonikas Louny – www.harmonikas.cz (harmonikas@harmonikas.cz). Požádej si o sortiment ventilků a ceník, pošlou elektronicky. S lepením si hlavu nelámu. Asi je ideální klovatina, ale občas to přilepím i chemoprénem.
V továrně se používal chemoprén:v plechovce je drahý,nevydrží a vyschne,doporučuji jedině ten v tubě.Drží,ale špatně se odstraňuje,leptá
i hlasové destičky.Ventilek se po demontáži nedá znovu použít.Používal jsem doporučený Tenyl,ale je nespolehlivý a při manipulaci během ladění občas ventilek odpadl,pokud pak šlo o vnitřní,nastal problém.Z ruské odborné literatury mám dojem,že používali zalévací hmotu (hlavně vosk a kalfuna), pouze v jiném procentuálním složení.Myslím,že současné silikonové lepící tmely by mohly být ideálem.Mimochodem, odkoukal jsem jejich aplikaci na "viklavý" spoj drátových páček u basové mechaniky heligonky (na první pohled to vypadalo jako silikonová vazelína a hrubá chyba,neboť mechaniky se NEMAŽOU) ale jde o chytristiku,která zde působí dokonalé odhlučnění.já jaem na ventilky použil ksncelářaký confix s drží to,toho silikonu bych se bál,neb může také naleptávat,na starčí delicii to bylo lepené také tou zalévací hmotou
I v Itálii jsem viděl používat něco, jako Chemoprén. Ten pak lze odstranit benzínem, ale jak píšeš, ventilek nelze většinou podruhé použít (záleží na citu při odlepování).
Ještě mě napadlo... neví někdo, co se používá za lepidlo do přípravku na lepení ventilků?
V dolní řadě, druhý z leva...
http://www.harmonikas.cz/admin/upload_tinymce/34.jpg
Ahoj harmonikáři. Obracím se na Vás s dotazem....mám akordeon Kebrdle, chromatiku, 120 basů, vzhledově velmi zachovalý, s tím že na něj chci hrát. S generálkou hlasů počítám, měch je v pořádku, ale co mi připadá zvláštní je způsob uchycení řemenů. Vrchní úchyt pro řemen je namontován na zadní část nástroje takže při hraní mi na hrudi leží pouze ten úchyt a samotné tělo harmoniky je jaksi oddáleno, což znamená že harmonika ztrácí stabilitu a při hraní se jaksi "kroutí" melodická část podle toho jestli hraju tahem nebo tlakem. Možná je to jen věc zvyku ale když to porovnám s nástroji které mají úchyt montovaný shora, tak ty drží jako "přibité". Uvažuji o tom zadní úchyt zrušit a vytvořit nový ve vrchní části (samozřejmě šetrně). Řešili jste někdo něco podobného ??? Uvitám jakoukoliv připomínku pokud má někdo zkušenost s Kebrdlovkami nebo řešil něco podobného. :2: Díky
Ano, obdobný případ jsem řešil . Jen se jednalo ale o spodní úchyt.
Objednal jsem si Delicii Sonorex (Chromatiku) s koženými řemeny. Spodní úchyt byl také na zadní straně. Jako první problém byly kovové přezky, které mně řezaly do mírně vyklenutého břicha. Po výměně za textilní popruhy se projevil nešvar i toho zadního úchytu. Hrát se nedalo. Po rozebrání harmoniky se dokonce objevily na spodní straně předvrtané otvory pro spodní úchyt (je zřejmé, že výrobce zvažuje obě varianty). Po přehození a zaslepení původních otvorů je vše OK.Děkuji za reakci, zkusím to přemontovat. Snad se stabilita zlepší.
prodám klávesový akordeon,4hlasí,120 bas.zn.Ligna,v případě zájmu zašlu foto na imeil,Prodávám ho neb jsem marod se zádama arád bych aby přišel do dobrých rukou
Ahoj,
dokázal by mi někdo popsat podstatu gruzínského GARMONI? V čem je ten nástroj odlišný od akordeonu (nikde jsem to nenašel,) v čem je ta muzika tak specifická? Charakteristické souzvuky, harmonické intervaly, rejstříky? Nemám na to sluch, abych to pojmenoval.
Charakteristická nahrávka třeba zde:
https://www.youtube.com/watch?v=mNGN0kTTOqEPro mě je nejvýraznější odlišností od -- jak to napsat -- zde obvyklých průměrných hudebních postupů právě ten akord, který zazní v čase 0:12, dále je stejný postup v akordech kolem času 0:22 a 0:31. U nás by totiž obvykle zazněl v tomto místě akord B dur, zatímco v té nahrávce je b moll.
Další věc, která je pro nahrávku typická, je velké množství trylků v melodii.Děkuju! Ano, slyším to tam!
Zdar všem. Prodám Delicii Junior III. Má někdo zájem?
Je to tenhle stroj:
https://www.youtube.com/watch?v=SmemkUcmmHs
Inzerát jsem pověsil například sem:
http://hudebnibazar.cz/delicia-junior-iii-prodej/ID989992/
Zaráží mě ale to, že stroj hraje celkem potichu. Po nějakých zkouškách si myslím, že je to příliš tuhými pružnými prvky na ventilech. Co si o tom myslíte?Ventily to nakonec nebude. Nápad: Co zvýšit rychlost proudění vzduchu přes jazýčky vložením dřívek do prohlubní, nad kterými jsou přivoskovány hlasy, aby se tak zúžil kanál, kterým vzduch proudí?
Tak už jsi zjistil, kde je problém?
Pokud hrají potichu všechny hlasy, je to asi jejich konstrukcí, tuhostí jazýčku atd. Ale co v případě, že všechny hrají přijatelně silně a jen dva, tři jdou slabě. Kde tam je problém? Jak to napravit? Přitom ventilky jsou stejné.Pravděpodobně zjistil. Je to nejspíš konstrukcí hlasů, či materiálem jazýčků, odhaduji. Problém je se všemi. Inzeráty jsem stáhl.
Možná jsi nepochopil můj dotaz. Renovuji akordeon, ve kterém zcela určitě hrály původně všechny hlasy tak, jak mají. Nyní některé (jen málo z nich, tak tři, čtyři…) jdou slabě. Kde bude problém, v čem, proč se to změnilo, jak to napravit?
Např. můžou být zanesené nečistotami. Čítávám toto:
http://www.accordionrevival.com/
Zdravím, na letním harmonikářském kurzu je plno, už držíme jenom pár míst pro ty, co na Chaloupkách ještě nikdy nebyli. Nechce někdo vyrazit? http://harmonika.cz/letni-harmonikarsky-2016/
A odmontovat klávesy na pravé skříni? Na straně nejvyššího tonu je z boku v místě osy, kolem které se otáčejí klávesy při stiskávání, čepička, pod kterou se skutečně skrývá něco jako konec osy. Má se tudy osa nějak vysunout, a tedy klávesy se budou muset rozebírat od nejspodnější, anebo jdou klávesy vyndyt každá samostatně, pouhým vytažením ve směru proti stisku při hře, jako to mám u jedné Kebrdlačky?
Zdá se, že první doměnka je správná:
https://www.youtube.com/watch?v=_XyuWUtMFq4Kávesy demontuješ vytažením osky, pokud najdeš její konec (jsou i jiné systémy, kde oska nejde vytáhnout). Souvisí to ale s tvým pokusem demontovat kobylky? Pokud by se musely klávesy odstranit pro demontáž kobylek, bylo by to značně nepraktické pro servis, konkrétně pro ladění, kdy se kobylka mnohokrát (jsou to desítky!) vyjme a zase vloží zpět. Před demontáží kláves ale varuji, nejde to lehce a hrozí, že ti po zpětné montáži nebudou klávesy správně dosedat a budou vyžadovat seřízení táhel, což je další práce navíc. Mohou začít taky různě drhnout, nebo se kývat!
S kobylkami to nesouvisí, kobylky jsem už vyřešil.
Potřebuju vymontova jen jednu, protože je polámaná a chci ji opravit. Je někde uprostřed klávesnice. Vyrobím si nejdřív přípravek na podržení všech kláves od nejspodnější po nejbližší nižší, než je ta rozbitá. Jak se osa vytáhne, pružiny by mi klávesy vyházely ven, vyzkoušel jsem to na prvních třech nejspodnějších klávesách. Dát je zpět i s tím, že chodí tak, jako před vyndáním, se mi povedlo, takže vymontování se nebojím.
Poznámku o kobylkách a vyndavání kláves chápu - jak se ladí, jsem viděl a vskutku by to byl nesmysl muset oddělávat klávesy, aby šlo oddělat obylky.
Zdar. Potřebuju odmontovat kobylky z šachty pravé skříně, ale nedaří se mi najít žádné příslušné šrouby ani jiné prvky, jejichž odstraněním by to bylo možné provést. Poradíte mi prosím? Jak bývají kobylky k šachtě přimontované?
Doufám, že se to správně přiřadí - u Delicie jsou na kobylkách taková šoupátka (vypadá to jako háček), která jsou zastrčena do díry ve skříni a sklopena. Stačí vyklopit a vysunout ven. Ale na jiné harmonice to může být úplně jinak ...
LevhartDíky!
Mám dotaz: Co podle vás znamená, že tón je kulatý? Z fyzikálního hlediska je smysluplnost kulatosti tónu na pováženou. Rád bych tedy slyšel konkrétní příklad, tj. odkaz na zvukovou ukázku.
Jak tak čtu, tak sis přečetl můj vzkaz. Tak uvažuju jestli máš teďka snahu tomuto "termínu" porozumět anebo ho chceš nějak vyvracet, pomocí kupříkladu fyzikálního hlediska a jiných...
Nahrávku nevím, jestli je vůbec smysluplné ti posílat, protože takový slyšitelný rozdíl to zřejmě nebude (to by musela být opravdu hodně kvalitní). Ale studoval jsem ve škole, kde se vyskytovali (jak jsem ti psal ve vzkazu) dva nástroj - italský x ruský. Nevím, jestli to lze nějak extra vysvětlit, dohledat, ale ruský tón mi osobně příjde konkrétnější, ucelenější, barvitější - kulatý. Italský je pro mé ucho jiný. Je to zřejmě osobní zkušenost a záleží na uších (do jaké míry slyšíš a cítíš ty malé niance).Nevím, na jaké téma přesně navazuješ, jestli jsi o něčem debatoval s "špekáčkem" (promiň, nevím, jak se jmenuješ).
O "kulatosti" tónu se někdy mluví ve spojistosti se šachtovými rejstříky - zvuk takového rejstříku technicky řečeno, postrádá vysoké harmonické, neboli výšky. Poslouchej zvuk tohoto nástroje, hraje na šachtové i nešachtové rejstříky. Poznáš, kdy je tón jasný a kdy je naopak utlumený, jak pod dekou :-D
https://youtu.be/Rx5x8uWDK8Y
Barva zvuku ale je celkově dána i hlasy a konstrukcí nástroje.Ano, o kulatosti něco padlo při mé soukromé diskuzi se špekáčkem.tlustým.
Tón je fyzikální jev a jako takový má objektivní popis veličinami odpovídajícími barvě, výšce, hlasitosti a době trvání, tedy základním vlastnostem, jak je znám z hudby. Vše lze matematicky popsat například Fourierovou řadou, což není nic jiného než součet právě částkových tónů resp. vyšších harmonických tónů.
Šlo mi o to, jestli je kulatost pojem alespoň objektivizovatelný, tedy nějak popsatelný zmíněnými matematicko-fyzikálními pojmy. Z tvého příspěvku se zdá, že ano. Naopak od špekáčka jsem četl něco ve smyslu subjektivního dojmu.
Hodil jsem to tedy sem veřejně, abych zjistil, jestli se víc jedinců na něčem shodne, např. na tvém výkladu, že totiž tón je v podstatě tím kulatější, čím má méně výšek.
Špekáčku, ty jsi psal, že kulatý pro tebe byl zvuk onoho ruského nástroje, který jsi měl k dispozici. Já mám taky jeden ruský nástroj, mám ho tady na fotografii, ale tóny zejména levé skříně se mi nezdají kulaté ve smyslu, jak píše tady kolega HaD601. Zvuk bych popsal asi jako lehce bzučivý, což odpovídá výraznějšímu zastoupení nějakých složek s vysokými frekvencemi, a tedy spíše kulatý ten zvuk nebude. Možná je to ale nějaký výjimečný nástroj.
Jinak sluch mám myslím dost citlivý, jak na hlasitost, výšku, tak na barvu - testováno i za přítomnosti svědků, např. případ hledání pískajících sportovních stopek ukrytých pod nánosem věcí vzadu na dně zavřeného hlubokého šuplíku komody, všichni si mysleli, že si vymýšlím, protože nic neslyšeli. Takže bavme se i o niancích.
Jsem pro teoretický, ale i pro praktický popis. Proto jsem nadhodil, aby zájemci dali případně i odkazy, na kterých by se kulatost ukázala.Jak kolega napsal, je to záležitost i konstrukce a kvality hlasů. Já měl k dispozici čtvrt milionový koncertní nástroj. Určitě odlišnost od tvého tam nějaká bude. Netvrdím, že to nelze vysvětlit apod... já bohužel nevládnu ani matematikou, fyzikou apod... na to jsem fakt blbý, ale léta slýchávám a rozdíl tam slyším. Jaks psal... je to subjektivní (v mém případě). Jestli to lze pak doložit čísly apod... tím lépe.
Kdysi náš rodinný přítel,akordeonista,vyřkl svůj dojem z italských a dalších harmonik (jistě jimi myslel německé):italské připodobnil k dechovým hudebním nástrojům žesťovým,druhé pak k dřevěným. Ty břeskné tóny řadil až za ty kulaté.
V současnosti to tak jednoznačné není, libozvučnosti tónů ubylo všem.A navzdory dříve nemyslitelných dosažených minimálních vůlí jazýčků (znamenající sice nebetyčnou úsporu vzduchu,jež však možná není ideálním přínosem),uživatelé spokojeni nejsou.Kulatost tónů se kamsi vytratila, takže není to jen ořezání výšek vlivem pouzdra nástroje a jeho vymoženostmi.Je to možná také ve vyšší tvrdost používané pérové oceli jazýčků,neboť požadavkem je rychlé nasazení tónů,stejně jako jeho “utnutí“.Vyhovuje to dnešním nárokům na hru a nejmarkantnější je to na heligonkách:Na diatonické harmoniky se hrají trochu neodůvodněně stále rychlejší skladby a aby tomu stačil basový doprovod,výrobci asi vyhověli a heligonové basy posunuli o oktávu výše (nikoho to již nepopouzí). Tremola pak při zmíněné rychlosti také postrádají význam,nestačí se v taktu ani pořádně rozeznít.
JEDNOŘADÁ DIATONICKÁ LIGNA v C
Ahoj harmonikoví kolegáčci, mám ještě jeden dotaz k té jednořadé diatonické Ligně, kterou dávám dohromady. Poté, co jsem naladil diskant (základ + tremolo), dostala se mi do rukou publikace, která mě vykolejila - podle ní hrají jednořadé "C" heligonky na horním knoflíku E/F, ale na té mojí tam bylo E/G. Druhý knoflík už je OK G/H a tak dále. Ještě více mě ale zaskočily basy - podle publikace tam je C/G a c/g - to sedí, ale na druhých dvou čudlíkách má ta moje F a F v obou směrech! Podle publikace by tam mělo být E e / A am. Je možné, že to ta Ligna opravdu má jinak už z výroby, nebo si to někdo přeladil k obrazu svému ???
Díky za odpověď, Jirka
PS: Ještě jednou díky Daliborovi za odpověď k tomu ladění basů, objevila se někde jinde...O jakou publikaci se jedná?
Tabulka ve Škole na diatonicke harmoniky - helikonky od M.Puchmertla 1991.
Zdravím všechny. Chtěl jsem se zeptat, zdali máte někdo zkušenost a názor na 3D tiskárny. Nedávno jsem totiž získal skvělou zkušenost, protože jsem si nechal udělat právě na této tiskárně (u bratra ve škole) klapky, pod které nalepím filz a jelenici a mám nové klapky. Vypadají opravdu dobře, je to přesné a ačkoli se pracuje s plastem, tak v tomto rozměru to stačí. Co vy na to? Některé komponenty "tisknout"?
Nadhodím téma: Zajímá mě, pro koho je harmonikářství i tak trochu sběratelství. Přistihl jsem se při tom, že pro mě tak trochu ano :-). Jako odůvodnění tohoto se mi občas připomene upravený slogan "když je miluješ, není co řešit" :-).
Určitě nic takového nepociťuji... ale okolí možná ano. Resp. na podzim roku 2014 jsem napočítal 20 kusů v různém stavu skladu, či rozkadu.. jejich čas ještě přijde... Teď jsem to nepočítal, ale stav bude +/- stejný :8:
Tak to jsem se svými pěti zdá se ještě pěkný břídil :-).
To víš, ono se to nějak samo... :-D
Taky jich mám přes deset. Ale sběratelem bych se asi nenazýval. Mám bajan, concertinu, heligonku. Měl jsem bandoneon, klávesovou, ale ty už nemám.
Já mám také asi šest akordeonů a není to číslo konečné, ale mám také asi padesát různých sošek hráčů na harmoniky. Ať již to jsou andílci či trpaslíci nebo zajíčci apod... vyrobeny z porcelánu, dřeva, skla či hmoty umělé. Také několik obrazů a potom ještě dost literatury... zdraví Libor