Čínská poezie

Otevřená diskuze | Kategorie: Literatura
savvana (2018-02-19 17:46:47)Yunnan (2018-02-16 09:41:15)Laronka (2018-02-15 22:42:05)Jarunkakorunka1 (2018-01-25 15:47:16)kordusmark (2018-01-09 14:55:43)Cho (2018-01-04 21:07:50)wwwJIRI.cz (2018-01-02 23:17:32)nevimzevim (2017-12-26 04:40:45)ateopkar (2017-07-16 22:00:25)petrajf (2017-03-30 08:38:58)Mimiane (2016-12-27 16:22:02)chvilka (2016-12-03 08:44:49)fialovymotyl (2016-03-23 00:33:52)xsomalec (2015-08-29 19:51:52)Xashman (2015-05-30 00:20:49)Indianska (2014-10-03 13:08:51)Heavyporn (2014-07-16 19:06:04)AndyAx (2013-11-12 09:32:12)
Čínská poezie
Založeno: 20. 10. 2013 | Příspěvků: 852 | Členů: 18
Správci: Yunnan (hlavní)

Také vás uchvátila krása čínské poezie a básníci jako byli Li Po, Tu Fu, Wang Wej, Li Čching-čao a mnoho dalších? Buďte zde vítáni a prosím, připište autora. P.S. Příspěvky korejské a japonské poezie jsou zde vítány. Nesouvisející příspěvky a reklamy budou mazány. Pokračování fóra z Lide.cz :).

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Laronka
    Laronka, 15.2.18 22:42:05  
     

    Zdravím v novém roce, dávám sem báseň, která zde byla přesně 15.2.2016.
    Byla by škoda, kdyby nám toto fórum zavřeli, jen proto, že je spící....Třeba se někomu z nás podaří objevit nějaký další zdroj krásné poezie.

  • Laronka
    Laronka, 15.2.18 22:38:44  
     

    Květy skořicovníku
    jsou tak drobné,
    průsvitně žlutavé,
    něžně nadýchané,
    jakoby s odleskem jiného světa.
    Jen jejich vůně
    s námi zůstane.
    Jim netřeba zeleně smaragdů
    a nachu rubínů,
    aby byly nejkrásnější z květů.

    Švestkové snítky
    jistě jim závidí
    a hlavy chryzantém
    studem se sklánějí.
    V rozkvětu
    před malovanou terasou
    září jak královny
    o svátku podzimu.

    Jak jenom básníci jejich půvabu
    mohou odolat?
    Zmínku o nich ve sbírkách veršů
    marně jsem hledala
    po celý rok.

    Li Čching Čchao

  • halibeli
    halibeli, 14.10.17 17:47:00  
     

    chiméra

    Nad bílou šíji
    zahlíd jsem bledou tvář
    sedmikrásku v trávě
    co cudně klopí zrak
    ztratila se v ranní mlze
    objevovala se v tmách
    toužil jsem po ní
    hledal v zahradách

    Na jezeře plula labuť
    ukradla ji její šat
    utkaný ve svitu hvězd
    ladnost bez příkras

    Ach, marné, marné hledání
    mě zastihl podzim
    a labuť k jihu uhání.

    • Laronka
      Laronka, 16.10.17 21:54:39  
       

      Hezké!Nevíš náhodou, kdo je autor?

  • Laronka
    Laronka, 16.4.17 23:21:29  
     

    Barvy - Wen I Tuo

    Život byl prázdný jako bílý papír -
    co však mi zeleň dala nadějí,
    červeň svůj žár,
    žluť věrnost zásadě,
    modř úctu k ctnosti,
    růžová svou něhu
    a šeď svůj smutek,
    paletu pak doplní
    čerň jednou, smrtí,
    od těch dob i já
    miluji život svůj -
    pro jeho barvy.

  • Laronka
    Laronka, 8.4.17 15:42:11  
     

    Verše o zapomnění - Pegun I Kju-bo

    Lidi na mě zapomněli,
    jsem sám v širém světě.
    A kdyby jen cizí...
    Mí vlastní bratři na mě zapomněli!
    Dneska na mě zapomněla má žena,
    zítra na sebe zapomenu já sám.
    A potom už na nebi a na zemi
    nebudu mít nikoho blízkého ani vzdáleného.

    • Laronka
      Laronka, 8.4.17 15:42:54  
       

      odhadla jsem, že to sem patří, ale netuším původ autora

      • Yunnan
        Yunnan, 9.4.17 07:38:50  
         

        Krásná :2: .
        Korea. I Kju-bo, zvaný též Pegun – Bílý mrak (이규보 / 李奎報 – Pägun / 백운 / 白雲, 1168-1241

        • Laronka
          Laronka, 9.4.17 17:43:22  
           

          díky, hned si to zapíši:-)

  • petrajf
    petrajf, 26.3.17 22:52:45  
     

    Jo, a také ty korejské, jak Yunnan podotkl.

  • petrajf
    petrajf, 26.3.17 22:51:36  
     

    Sem vkládat básně čínské a do jiného oddílu zas básně svoje, na tom trvám od začátku.

  • Laronka
    Laronka, 21.2.17 19:38:47  
     

    Stará čínská poezie - Li Čching Čao

    Zdvihá se z houpačky
    A zemdleně spouští
    své hebké paže
    Hustá rosa tíží
    křehké stvoly květů,
    na lehkém šatě krůpěje potu.

    Tu v hloubi zahrady
    zahlédne cizince,
    a jenom v punčoškách,
    zlaté spony napůl vysmeklé
    z bohatých vlasů,
    plachá a zmatená,
    dává se na útěk.
    U branky kradmo se ohlédne
    a skloní ke snítce
    zelených sliv.

    • promenlivynick
      promenlivynick, 23.2.17 20:06:34  
       

      dávám so za úkol napsat aspoň z poloviny tak skvělou báseň .. Bojím se ale, že se mi to v příštích letech nepodaří ani ze čtvrtiny ..
      .........
      výborná. :4:

      • Yunnan
        Yunnan, 25.2.17 06:54:38  
         

        Sen nás všech, leč v tomto životě asi nesplnitelný... :4: :15:

        • Laronka
          Laronka, 25.2.17 19:23:53  
           

          :4:

        • petrajf
          petrajf, 26.3.17 22:59:30  
           

          V tomto životě máme mnoho možností. Pokud říkáme "nesplnitelný", již rezignujeme na vlastní tvorbu.

      • Laronka
        Laronka, 25.2.17 19:23:42  
         

        Já jsem vzdala už dávno, napsat jakoukoliv báseň, s kterou bych mohla na veřejnost......natož takovéto perly! :4:

        • promenlivynick
          promenlivynick, 28.2.17 14:16:30  
           

          A to je právě chyba. Člověk by se měl pokoušet básně psát, protože potom i poeticky myslí kudy chodí .. ne jen když sedne s knížkou v ruce.
          Takže vzhůru do psaní, má to svůj smysl. Poetičtější svět.

          • Laronka
            Laronka, 28.2.17 15:04:18  
             

            :15: poeticky myslím, jen se stydím dát to na papír :15:

            • Yunnan
              Yunnan, 28.2.17 18:38:05  
               

              Dej to na monitor :4: :15:

          • savvana
            savvana, 7.3.17 17:16:32  
             

            Svatá pravda... :4:

          • 69beran
            69beran, 12.3.17 13:56:40  
             

            No ale...Nic se nesmí přehánět :2:
            Když přespříliš a neustále poeticky myslíš
            pak na realitu jak tele na nová vrata civíš :2:

            • promenlivynick
              promenlivynick, 13.3.17 12:53:28  
               

              nikdy jsi neviděl poetická vrata ? :4:

              • petrajf
                petrajf, 26.3.17 22:53:40  
                 

                Pověz mi, co jsou to Poetická vrata?

          • petrajf
            petrajf, 26.3.17 23:01:22  
             

            Však do psaní čeho? Chceme oslovit jaké lidi?

            • wwwJIRI.cz
              wwwJIRI.cz, 5.11.17 07:49:05  
               

              Psát pro lidi ?
              Pak je to komerce a kýč.

        • petrajf
          petrajf, 26.3.17 23:02:28  
           

          Perly se vždy vyskytnou upřímností a aktuálností.

      • petrajf
        petrajf, 26.3.17 22:49:10  
         

        Prosím tě upřímně, neusiluj o to. Ne že bych Tě podceňovala ale tato snaha je směšná a jemně trapná, ne že bych Ti to zakazovala ale je mi líto takových jako jsi Ty.

        • promenlivynick
          promenlivynick, 12.4.17 18:50:10  
           

          V tom ti samozřejmě neumím a nechci bránit. Je to jen tvoje volba co píšeš a co si myslíš.
          Na druhou stranu myslím , že jsi to tady teď vytapetovala asi víc než já svými , přiznávám, nepodařenými pokusy :2:
          ..........
          co se týká občasného vkládání vlastních básní , už jsme to tady probrali a odsouhlasili. Máš dvě možnosti.
          Stane li se to, tak to očima přeskočit.
          Druhá možnost je požádat yunnyho aby mne zbavil funkce správce, ty ji pak přijmeš a až sem vložím nějaký pokus o báseń tak ho smazat.
          .........
          Píši ti tak dlouze jen proto, že jsi si dala takovou práci a napsala na to téma tolik příspěvků. Nepřipadalo by mi správné dělat , že jsem to nečetl.

      • petrajf
        petrajf, 26.3.17 22:56:29  
         

        Nenapíšeš ani z desetiny tak dobrou báseň. Je lepší číst a prožívat nežli směšně napodobovat. To proti Tobě mám od počátku i když nic proti Tvé osobě.

    • petrajf
      petrajf, 6.3.17 03:44:09  
       

      :-)

    • petrajf
      petrajf, 26.3.17 22:57:30  
       

      :5:

    • petrajf
      petrajf, 26.3.17 22:58:02  
       

      Nádherné!

      • ateopkar
        ateopkar, 16.7.17 22:00:08  
         

        Nick je básník, který má můj obdiv. To jen tak na okraj.

        • blahu
          blahu, 19.12.17 23:48:03  
           

          :2:

  • Laronka
    Laronka, 16.2.17 19:34:11  
     

    Poznání - Chan Šan

    Můj domov je v skrytu, stranou všeho
    Vzdálen hluku, prachu, žiji sám
    Tři stezky jsem prošlapal si travou
    Rozhlédnu se, jen oblaka za sousedy mám
    Zatoužím po písni – zazpívají ptáci
    Chci se ptát po smyslu bytí, což tu koho najdete?
    Strom poznání, zatím ještě slabý
    Za pár let na jaře náhle rozkvete

    Stará čínská poezie

    • promenlivynick
      promenlivynick, 16.2.17 20:17:39  
       

      to je prostě fantazie
      ..
      Strom poznání, zatím ještě slabý
      Za pár let na jaře náhle rozkvete
      (děkuji) :4:

      • Laronka
        Laronka, 17.2.17 16:11:55  
         

        Krásné, viď?

        • Yunnan
          Yunnan, 17.2.17 16:58:33  
           

          Jsou úplně úžasné :4: :2: .

    • milena-krizova
      milena-krizova, 21.2.17 00:51:22  
       

      zvědavě jsem nakoukla, NÁDHERA!!!!! :15:

  • Laronka
    Laronka, 1.2.17 17:19:07  
     

    Sníh na řece - stará čínská poezie

    Tisíc hor,
    a ani ptáčátko.
    Deset tisíc cest,
    a ani človíček.
    Slaměný klobouk,
    starý rybář.
    Nad vetchou bárkou
    k řece se sklání
    z bambusu prut.
    Bílé vločky
    hustě se sypou
    do chladných vln.

    Liou Cung-juan

  • Laronka
    Laronka, 25.1.17 19:38:56  
     

    Sníh v Jošinu - Sakanoe no Koremori

    Odkud ta záře?
    Ranní snad luny zář bledá
    tě zalila, krajino?
    Ne, to jen bílý sníh padá
    na vesnici Jošino.

  • Laronka
    Laronka, 19.1.17 12:16:56  
     

    Slepá hrabivost - Chan Šan

    Moudrý nezná lačné hrabivosti
    Hlupák tavit zlato miluje
    Pole druhých zabírá a nemá dosti
    Jenom jeho, tvrdí, háj bambusů je
    Lokty si klestí cestu za penězi
    Se zaťatými zuby svou čeleď i koně pohání
    Jen pohleďte tam před městskou bránu:
    Pod sosnami a cypřiši hrob vedle hrobu leží řadami

  • savvana
    savvana, 1.1.17 19:49:31  
     

    Třpyt jíní přikryl břeh,jejž vymlel věk,
    v šupinách řeky zajiskřil
    daleký ostrůvek.
    Moc vína se už rozplývá,moc větru utichá,
    v šumícím vánku
    rozbitý klobouk soucitně
    se vine kolem spánků.

    O těchto svátcích musí člověk pít.
    S pohárem v ruce jsem se byl
    s podzimem rozloučit.
    Co věcí leží kolem mne - a přece je to sen.
    Jak je to bědné:
    na květ,až zítra uvadne,
    už motýl neusedne.

    /Čou-Čou Jü/

    • Yunnan
      Yunnan, 2.1.17 10:56:28  
       

      Nádherná :4:

      • savvana
        savvana, 2.1.17 19:41:12  
         

        Jj... :2:

  • Laronka
    Laronka, 30.12.16 18:33:20  
     

    Jiří, všechno, co jsi sem dal, je krásné, první báseň mne dojala k slzám.Díky!

  • wwwJIRI.cz
    wwwJIRI.cz, 30.12.16 00:23:33  
     

    Matčina ruka

    Když zemře matka nuosuské rodiny, je zvykem položit ji na pohřební hranici tak, aby
    spočívala na pravém boku. Prý je to proto, aby i na onom světě měla levou ruku volnou ke
    tkaní.

    na pravém boku tiše usnula
    spánkem jako když do dálky rozlije se řeka
    spánkem jako když hory rozprostřou se po obzor
    každý viděl
    jak tam spí
    a tehdy se dcery a synové hor
    vydali ke břehu neviditelného moře
    tam kde sedává mořská panna
    když opadnou zemské vlny
    a odkryje se tichý útes
    a už je slyšet jenom starou píseň
    jak nadnáší srpek jasného měsíce

    na pravém boku tiše usnula
    blíž k průzračnosti vánku
    blíž k jemnosti mrholení
    kde už ji halí mlhavý opar
    kde už je na dosah bílým oblakům
    v tichém rozbřesku
    nebo za omamného soumraku
    tělo celé ztuhlo ledové jak socha
    a jenom její levá ruka se zlehka vznáší
    na ní kůže určitě dál hřeje
    žilami v ní určitě dál proudí krev

    na pravém boku tiše usnula
    jako ta mořská panna
    jako ten srpek jasného měsíce
    jako ten útes utkvělý v tichu
    mezi nebem a zemí spí
    nad životem a smrtí spí
    a proto dál pod jejím tělem protékají řeky
    a proto dál pod jejím tělem rozrůstají se lesy
    a proto dál pod jejím tělem vrší se skály
    a proto moji lidé dál to sladké i to krušné od života berou
    v pláči, v křiku, ve zpěvu

    na pravém boku tiše usnula
    dřív nebo později všechno pomine
    na nedozírné klenbě nebes
    v nesmrtelné vzpomínce
    a jenom její levá ruka se zlehka vznáší
    tak něžná, tak krásná, tak svobodná

    Pramen poezie

    Poezie nemá nikde pramen, podobá se mlze.
    Nemá ani barvu, je v hloubce pod barvami.
    Je to řeč zbavená tíže, schodiště ze samých stínů,
    a nepřivádí hned nahoru k obloukům klenby.
    Je jako hodiny v tichu, nerozlišuje
    mezi životem a smrtí, staví se proti
    snadnému sjednocování, brání se
    vstupu do ohrad logiky, vždyť odtamtud
    se vylučuje bzukot včel a troubení pastevců.
    Jak tenký papír napíná se v okně nevědomí, jako kouř se stáčí v závanu.
    Poezie není ptačím tělem,
    je vzpomínkou na let za šera.
    Vyráží za svým cílem, ale nenachází trvalý přístav.
    Uvádí slova do závratných dobrodružství, do volného pádu,
    až teprve v půli cesty odkrývá celou svou krásu,
    ale ani pak nevypoví vše, co se dá vidět v daleké zátočině.
    Poezie, to jsou hvězdy a rosa, vánek a rozbřesk,
    kdykoliv se jejich odraz zachvěje někomu v duši,
    je to trvalé mizení, chvíle, která může uplývat navěky.
    A i to, co není, i to je.
    Jak vlnka, která se začeří v prázdnotě.
    Poezie je žhnutí v popelu, průsvitná klenba.
    Poezie nepřestává nacházet své lidi, provází je koloběhem života a smrti.
    Poezie je zrod ticha, pro ni jedna a jedna nikdy nebudou dvě.
    Poezie nesnáší masku, ovšem neunikne jí, že se za tou maskou dýchá.
    Poezie sází na tři a nebo i na víc, aby je připsala vesmíru.
    Je to podzim tříštěný zvukem cvrčků, zlaté kapky deště
    na peří hrdličky. Jsou to květy a pošetilost milenců.
    Vše, co jsme ztratili, zapomněli, nepopsané listy jazyků lidstva.
    A tak poezie s očima doširoka otevřenýma postává
    uprostřed náměstí a zkoumavě obhlíží každého, kdo jde kolem.
    Nekonečně dlouho v

    • wwwJIRI.cz
      wwwJIRI.cz, 30.12.16 00:25:39  
       

      A tak poezie s očima doširoka otevřenýma postává
      uprostřed náměstí a zkoumavě obhlíží každého, kdo jde kolem.
      Nekonečně dlouho váhá, který z nich by se jí nejvíc hodil.
      A když pak zvolí toho šťastlivce či nešťastníka, rozšíří se zvěst
      – Je tu básník!