Medicína

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
pletiplot (2016-12-03 12:05:42)Spravec (2016-11-28 20:16:25)DimmuBorgir (2016-11-20 16:21:50)A.C.Dupin (2016-10-26 14:44:32)mat.yz (2016-10-21 23:03:48)kusurija (2016-10-16 22:19:10)Adel (2016-10-03 07:51:16)LuXa (2016-04-13 10:33:17)Kruciano (2014-10-25 16:22:24)Jessy90 (2014-06-30 21:02:53)Kasssandra04 (2014-05-02 23:38:16)Gee (2014-03-11 19:04:23)blackM (2013-12-05 13:16:35)PetrV (2013-10-23 11:51:46)
Medicína
Založeno: 18. 10. 2013 | Příspěvků: 339 | Členů: 14
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Vše, co se týká člověka a medicíny. Léčení po internetu není zrovna žádoucí, tzv. alternativní zázraky se probírají jinde. Tak ať se tu nehádáme.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • pletiplot
    pletiplot, 9.10.16 18:48:38  
     

    Pak ještě teoretický dotaz: Živočichové i rostliny, kromě některých primátů a několika dalších druhů, tvoží vitamín C sami. Z toho lze odvodit, že tvorba vitamínu C byla dřivě předkům těchto druhů (včetně člověka) rovněž vlastní a mutací tuto schopnost ztratili. Bylo by možné najít zbytky toho genu a "opravit" ho (pokud tedy nedošlo k deleci)?

    • kusurija
      kusurija, 16.10.16 22:19:08  
       

      Všecko zlé je k něčemu dobré. Pro evoluci to platí dvojnásob. Starší primitivnější organismy si vystačily samy, jen se základními zdroji z okolí. Postupem vývoje postupně ztrácely schopnost ("díky" mutacím) si potřebné látky vyrobit samy. Z toho vedly dvě cesty: 1. zánik 2. "naučit" se potřebné látky získat z okolí - z těch organismů, které je vyrobit uměly, nebo, zprostředkovaně z těch, které si je taky uměly opatřit. Atd. atd., což celkově vedlo k vývoji (i inteligence). :4:

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 16:58:47  
       

      Ano, naši evoluční předci to uměli. V našem genomu je pseudogen odpovídající L-glukonolakton oxdáze, tedy enzymu, který nám chybí, abychom si dokázali sami vyrábět vitamín C. Jeho oprava je v principu možná, i když jako kus nekódující DNA mohl během evoluce poměrně beztrestně hromadit mutace. Něco takového by ale bylo drahé a v zásadě zbytečné.

  • pletiplot
    pletiplot, 7.10.16 22:17:54  
     

    Dočasná globální amnézie (TGA). Píší, že obvykle předchází silný emoční prožitek. Jak moc předchází? Může to být 1 den nebo je to bezprostřední?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 17:00:37  
       

      Takový silný emoční prožitek by měl být prakticky bezprostřední.

  • pletiplot
    pletiplot, 17.9.16 16:16:14  
     

    Dá se chuť hnisu k něčemu přirovnat? Dá se to srovnat třeba s chutí hlenu při kašli?

  • Vlastik
    Vlastik, 18.6.16 08:04:30  
     

    genom všech lidí na světě se liší jen o 2%. To znamená, že všechny změny u lidí jsou jen u 2% DNA. V těchto 2% je tedy možné najít všechny geneticky podmíněné nemoci lidí...Možná navíc některé z těchto genů potřebují ke vzniku genetické nemoci i "zdravé" geny. Pak se i jinak počítají pravděpodobnosti dědění těchto nemocí než bylo doposud???

    • Vlastik
      Vlastik, 18.6.16 08:09:31  
       

      Farmaceutické firmy se tak mohou zaměřit na tyto 2% genomu a jejich kombinace genů v těchto 2%???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:51:25  
         

        Ta úvaha je špatná. Dědičné nemoci jsou naopak zpravidla poruchy těch genů, které mají všichni lidi společné.

        • Vlastik
          Vlastik, 20.6.16 09:56:30  
           

          to by ale znamenalo spoustu dědičných nemocí a prakticky u každého člověka ( viz. lidé by měli 98% společných genů a tedy i společných nemocí u každého člověka ). Myslím proto, že moje úvaha není špatná...

          • Vlastik
            Vlastik, 20.6.16 09:58:24  
             

            samozřejmě ne všechny společné geny způsobují genetické nemoci???

            • pletiplot
              pletiplot, 3.8.16 23:41:09  
               

              To si asi nerozumíme. Všichni zdraví lidé na světě mají stejný gen pro syntézu (například) inzulinu. Pokud ten gen poškodím, vznikne jedinec s vrozenou diabetes melitus 1. typu. Tyhle klíčové geny jsou rozprostřeny v celém tom 98 procentním prostoru genomu a poškození kteréhokoliv z nich může vést k dědičné nemoci. Takže pátrat pouze v těch 2% nedává smysl. Také těch dědičných nemocí jsou tisíce, jakýkoliv gen pro enzym, bílkovinu, transmiter, cokoliv může být poškozen a vznikne dědičná nemoc (samozřejmě pokud jde o gen, který je nezbytný už v prenatálním stádiu, dojde k potratu).

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 13:43:11  
     

    Na Zemi existuje prakticky nekonečné množství různých buněk, v kterých probíhá nespočetné množství biologických procesů. Je na biomedicíně, aby tyto procesy zkoumala a získala z nich znalosti, které pomohou léčit prakticky všechny možné nemoci lidí...každý typ lidské buňky má mnoho variant u buněk jiných organismů, které fungují částečně stejně a částečně jinak a toho lze právě využít... :4:

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 11:49:51  
     

    podobně by možná šlo využít celého systému buňky + určité látky ke "strávení" viru nebo třeba k regeneraci mozku ( využít některých buněk mozku k přeměnění pomocí určitých látek a proti např. stařecké demenci...). Vím, tohle je dost složité...ale kdo ví???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 11:54:42  
       

      viz třeba regenerace mozkových buněk, které se mění u Alzheimera zpět na některé mozkové buňky???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:52:23  
         

        Ano, tyle cesty se hledají, ale není to snadné.

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 09:29:50  
     

    Játra v těle odbourávají látky, které tělu škodí. Je to asi dost významný a promakaný způsob, jak tělo zpracovává tyto látky v jednom orgánu. Proč si však nedokáže poradit s viry jako třeba virovou hepatitidou typu C?? Kdyby játra dokázaly "napadnout" určitou část tohoto viru a tuto zničit, pak by virus přestal??? existovat???? Možná játra potřebují k tomuto určitou láku, lék, který bude spolupracovat s játry na tomto ničení viru???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 10:00:28  
       

      popř nějaký typ bílých krvinek + určitý lék... Krvinky by mohly identifikovat a napadnout vir a lék by ho pomohl zablokovat nebo zničit...???

  • pletiplot
    pletiplot, 12.6.16 08:50:06  
     

    Pětiletý kluk zvedl ze země těžkou cvičební točnu, neudržel ji a pustil si ji na nohu. Zlomila mu malíček na pravé noze. Sice se to zahojilo, ale malíček je trochu křivý, zalézá při chůzi pod sousední prst. Dětské tělo si našlo kompenzační vzorec chůze s konstatním vytočením chodila ven, aniž by si toho roky někdo všiml, dlouhodobě to způsobilo zkrácení vnitřních pánevních svalů (zejm. m. piriformis), což zase indukovalo funkční asymetrii pánve a blokády SIS. Rok trvalo, než se našla příčina bolestí.
    Takže až Vám někdo bude tvrdit, že zlomenina malíčku na noze je prkotina - není. Dokáže to změnit život.

  • pletiplot
    pletiplot, 24.5.16 00:08:03  
     

    Vlastíku, byl jsi někdy v knihovně?

  • Vlastik
    Vlastik, 20.5.16 15:14:29  
     

    Je možné díky snímání elektrod na hlavě získat složitější záznamy mozkové aktivity než jen jednotlivé záznamy elektrod??? Tj. zpracovat vzájemné záznamy elektrod mezi sebou, kdy budeme mít "pravidelnou" síť těchto elektrod na hlavě a budeme měřit nejen aktivitu mozku na daných elektrodách, ale i vůči sobě???? Popř. lze tuto elektrodovou masku upravit na jednotlivé laloky mozku a měřit aktivitu na těchto lalocích??

    • pletiplot
      pletiplot, 23.5.16 23:55:22  
       

      Ano, Japonci nedávno vyvinuli software, který se nejprve učí, jaké reakce má mozek na nějaké artefakty, které vidí zrakem, a pak dokáže z reakcí přečíst, co ten člověk vidí (zjednodušeně řečeno). Je to začátek cesty ke čtení myšlenek a vizualizaci snů.

  • mat.yz
    mat.yz, 16.5.16 00:06:25  
     

    Laický dotaz.

    Při tranzfůzi dochází k přenosu DNA na darovaného /tedy nějaké mikro množství genet.informace??? Pakliže ne,kde je DNA ukryto? Hlavně se nesměte. :15:

    • Vlastik
      Vlastik, 16.5.16 09:31:59  
       

      nejsem si jistý, ale červené krvinky DNA asi nemají...proto není nutná imunitní reakce

    • Vlastik
      Vlastik, 16.5.16 16:49:28  
       

      PS: u transfuze závisí na krevních skupinách a Rh faktoru, kdy dané krevní skupiny se nesmí smíchat...

      • mat.yz
        mat.yz, 17.5.16 20:23:14  
         

        to vím,ale kde je DNA??? V kostní dřeni se prdukuje...tohle mne zajímá a jestli genet.infa obsahuje i krev.

        • Vlastik
          Vlastik, 18.5.16 09:32:39  
           

          zkus si to najít ( třeba bílé krvinky mají jádro a tedy i DNA )... Vše co má v krvi jádro, obsahuje i DNA...

          • mat.yz
            mat.yz, 18.5.16 18:30:20  
             

            :4: zkusím,ptže mě zajímá zda trasfuzí se dá přenášet genet.kody a pak následně měnit potomstvo....

            • Vlastik
              Vlastik, 19.5.16 13:45:55  
               

              měnit děti ( geneticky ) pomocí transfuze samozřejmě nejde...

              • mat.yz
                mat.yz, 19.5.16 22:14:53  
                 

                neee,jen jestli to může mít vliv na genet.přenosné nemoce ...ty si takový medik asi jako já. :1: :1: :4: :4:

                • Vlastik
                  Vlastik, 20.5.16 09:42:24  
                   

                  ale já tomu vůbec nerozumím :1: , ale asi máš na mysli HIV, Hepatitidu atd..., což jsou viry ( a ty mají RNA )...a HIV se skutečně v buňkách dokáže množit....ale radši tě nechám, ať si to objasníš s někým, kdo tomu skutečně rozumí....

                  • mat.yz
                    mat.yz, 20.5.16 20:28:49  
                     

                    :1: :1: ne e,měla jsme na myslí dědičné znaky-dědičné nemoce,zatížení,zda se transfůzi dá nějak přenést na jiného jedince-nějak .. :1: taky tomu nerozumím,tak se ptám. :4: :4:

                  • Adel
                    Adel, 4.6.16 08:09:27  
                     

                    Transfuze nemá na vývoj potomka z hlediska "přenesených" (od dárce) vrozených genetických vad vliv ;) genetická informace potomka je v pohlavních buňkách, které se u ženy tvoří když ještě ona sama je v prenatálním vývoji :) u muže sice vznikají spermie v období pohlavní dospělosti, ale spermatogonie ("kmenové buňky" pro vývoj spermií) přijatou transfuzí ovlivněny nejsou. Ale např. kouření už při vývoji spermií škodlivý vliv mít může.

                  • mat.yz
                    mat.yz, 4.6.16 20:45:34  
                     

                    Adél. Má kamarátka před dětmi podstoupila několik transfůzí. Narodily se ji dvě děti s nemocemi,které oni neměli v rodinné anamneze. Byli na genetice a tma jim sdělili,že právě vlivem transfůze mohlo dojít /samo to neřekli na 1OO%/ k oněm nemocem,keté se v rodině do 5tého kolena nevyskytovali/ diabetes typu 1 a nevyvinutý prsní sval a jiné -upozorňuji,že tato žena žila a žije zdravým životem a bylo ji 22 let,když porodila první dítě s diabetem 1.typu a 25 když porodila druhé s vývojovou poruchou některých svalů a vybočenými klouby nohou,jenž byly rovnány Vojtovou metodou......

                    Jistě,kouření ,strava ,psych.stav to vše má na vývoj plodu,dítěte vliv,neb přímo ovlivňuje jeho vývoj,přes matčinu zásobárnu-placentu a krev,to chápu .)

                    Děkuji za názor :)

    • pletiplot
      pletiplot, 23.5.16 23:52:33  
       

      Červené krvinky ani krevní destičky nemají jádro, nemají tudíž DNA. Bílé krvinky DNA mají, ale v rámci krevní transfůze se projeví pouze odlišnosti v krevních skupin, tedy přítomnost faktorů A, B a Rh. Celkově se nicméně přenesením krve přenese i část DNA. Pokud bychom odebrali příjemci znovu krev, mohli bychom při forenzní analýze s trochou štěstí objevit DNA.dárce.

      • mat.yz
        mat.yz, 24.5.16 18:51:11  
         

        Děkuji,tušila jsem to,já to jen log.odvozovala. :4:

  • Vlastik
    Vlastik, 10.5.16 13:44:09  
     

    viz. asi to víte... Jak jsou v DNA zakomponována všechny vývojová stadia??? tj. např u hmyzu larva- dospělec... u člověka u embrya žábra atd...

    • Vlastik
      Vlastik, 11.5.16 09:23:02  
       

      ps. jsou u různých stádií vývoje hmyzu některé vývojové orgány, které měli jejich předchůdci jako dospělí??? Podobně jako u člověka?? Jsou toto geny, které se uplatňují jen u vývojového stádia a pak jsou opět schovány do genomu a nahrazeny jinými geny??? Jak taková výměna funkčních genů probíhá??? Lze některé tyto geny
      předchozího stadia uplatnit u dospělce??? Jak bychom mohli manipulovat s geny různých stádií mezi různými stádii???

      • Vlastik
        Vlastik, 11.5.16 09:26:55  
         

        viz lze získat geny prvního stádia také u rostlin??? A tak geneticky získat genetické předchůdce těchto rostlin??? Tohle může být poměrně zajímavé.

    • pletiplot
      pletiplot, 24.5.16 00:04:27  
       

      Na to se velmi těžko odpovídá. Nelze si to představovat, že člověk má v sobě geny mloka nebo něco podbného. Má v sobě zapsáno něco jako: V genu alfa je napsáno, že při určité koncentraci hormonu A zační v místě B větvit cévy (což je vlastně vytvoření žáber) a aktivuj gen beta. Gen beta zase tlumí vytváření cév v místě B. Gen gama říká - vyrob tuhle kost takhle, ale gen delta říká - přesuň ji z čelisti do ucha.
      A tak dále, je to všechno nepředstavitelně složité, ale všechno je to součástí člověka. Následně můžeme zjisti, že gen alfa mají všichni obratlovci, ale gen beta pro potlačení žáber mají jen čtvernožci. Gen gama mají všichni plazi i savci, ale gen delta (vytvoření ušních kůstek z dřívějších částí čelisti), mají jen savci. Je to hodně zjednodušené, ale pro představu asi stačí.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.5.16 13:32:20  
     

    prosím, berte mě jako naprostého laika: souvisí možnost imunologické léčby rakoviny s možnostmi imunologického odmítnutí darovaného orgánu a naopak?? Je mezi těmito dvěma imunitními reakcemi organismu nějaké propojení??

  • Vlastik
    Vlastik, 5.5.16 12:22:28  
     

    Je možné na Petriho misce kultivovat dvě stejné tkáně různých lidí ( s různou DNA ) tak aby navzájem srůstaly?? A je možné u jednovaječných dvojčat transplantovat orgány či tkáně bez jakéhokoliv odmítnutí a bez nutnosti užívat léky???

    • pletiplot
      pletiplot, 6.5.16 01:37:38  
       

      Předně je nutné říct, že to nejsou tkáně dvou různých lidí. Ve chvíli, kdy je embryo jen chuchvalcem buněk, nelze ještě mluvit o tom, že je to lidská bytost, tedy nelze přinejmenším mluvit o tom, kolik těch bytostí vlastně je. Pokud embryo rozdělíte a části implantujete do dělohy (nebo do několika děloh), mohou z nich vyrůst jednovaječná vícerčata. A naopak, pokud embrya včas slepíte s jinými embryi, může vzniknout jeden jedinec, jehož buňky budou mít různou DNA na různých částech těla a v různých tkáních. Někdy se to stane i přirozeně - dvě uvolněná vajíčka oplodní dvě různé spermie (zpravidla jednoho otce, ale někdy i různých otců), usadí se tak blízko sebe, že splynou v jedno embryo. Samozřejmě dvě vajíčka jedné ženy ani dvě spermie jednoho muže nemají téměř nikdy stejnou DNA (vychází to z principu tvorby pohlavních buněk). Takovému slepenému jedinci se řiká chiméra, anglicky někdy též mosaic. Zpravidla jsou odlišnosti malé a nikdo si jich nevšimne, narazí se na nich při genetických testech (viz případ Lydia Fairchild, 2002), někdy jsou viditelné (například různá barva levého a pravého oka nebo různá barva vlasů na částech hlavy), někdy neestetické, například jedna polovina hlavy je menší než druhá a celá hlava je deformovaná, a někdy vedou k vážným fyziologickým poruchám, zejména pokud se smíchají buňky různého pohlaví - pak dochází k nepředvídatelným poruchám pohlavního vývoje, kdy se například vyvíjí děloha, ale na místě vaječníků se vyvíjejí varlata, která produkují spermie a podobně - několik takových případů řešily komise atletických asociací (Foekje Dillema, Caster Semenya). U hmyzu se občas objevují jedinci (obvykle neplodní), kteří mají polovinu těla samčí a polovinu samičí a je to vidět na barvě těla a křídel.
      Ano, transplantace od jednovaječného dvojčete (tzv. izotransplantace) je bez rizika odmítnutí orgánu, je to ekvivalentní daru od sebe samého, ale vzhledem k výskytu jednovaječných dvojčat je to velmi vzácné.

  • Vlastik
    Vlastik, 5.5.16 09:32:35  
     

    Není možné, aby měl člověk dvě nebo více DNA??? Odmítne organismus buňku s jinou DNA??? Tj. léky, které působí na to aby např. darovaný orgán nebyl odmítnut působí i na tyto cizí buňky s cizí DNA???

    • pletiplot
      pletiplot, 6.5.16 00:43:53  
       

      To je trochu nesmyslná otázka. DNA je jedna molekula, velmi dlouhá. Jedna molekula tvoří de facto jeden chromozom (je to velmi zjednodušená, chromozom má specifickou strukturu, do které se musí DNA nejprve "zamotat"). Chromozomů je v každé normální lidské buňce 46. Buněk jsou v těle miliony.
      Člověk má přesněji 23 párů chromozomů - chromozomy v páru si odpovídají, ale nejsou zpravidla identické. Buněk má člověk miliony.
      Pokud se ptáš, zda může mít člověk více chromozomů, tak může. Pokud bude mít navíc kopii jednoho chromozomu (bude mít místo jednoho páru trojici), dojde ke zdravotnímu defektu. U některých chromozomů to plod nepřežije, pokud se to stane u 21. chromozomu, plot to přežije, ale vznikne u něj Downův syndrom.
      Může nastat i jiný situace, že místo dvou kopií (diploidie) má více kopií všech chromozů (polyploidie). To nastává u člověka v některých tkáních a zcela běžně se to vyskytuje u rostlin. Ukazuje se, že i někteří naši evoluční předkové měli dočasně více chromosomů a později byly redukovány (https://cs.wikipedia.org/wiki/Polyploidie)
      Teoreticky je možné zvýšit počet chromosomů tak, že jeden chromosom se rozdělí, opatří se biologicky korektním zakončením a pokud to rozdělení nebude na "blbém místě", budou dva nové chromozomy fungovat stejně jako předchozí. Něco podobného, ale naopak (spojení dvou chromozomů) se stalo v evoluční histori člověka, protože šimpanzi mají chromzomů 48 (24 párů).
      Taková změna ale nemá příliš velký vliv na funkci organismu, je to jako kdybyste vzali 24 dílný román a dva díly prostě slepili a vydali je v jedné knize. Informační hodnota bude pořád stejná.

  • pletiplot
    pletiplot, 2.5.16 22:20:02  
     

    Dotaz z interny a biochemie.
    Po snězení pomerančee nebo vypití pomerančového džusu cítím z vlastní moči zvláštní štiplavý zápach. Má to nějaké vysvětlení? Jiné ovoce to nedělá, jiné citrusy ještě budu muset vyzkoušet.

  • pletiplot
    pletiplot, 27.4.16 00:13:09  
     

    Dotaz z chirurgie a ortopedie.
    Před dvěma lety jsem měl úraz ramene - nedislokoané odlomení velkého hrbolu humeru na PHK. Léčení fixací ramenního kloubu 3 týdny, po 3 týdnech práce na počítači bez zvedání ruky, po 2 měsících rehabilitace. Během rehabilitace bez omezení rozsahu pohybu.
    Později (Asi po roce) jsem si začal všímat, že při určitých komplikovaných pohybech zahrnujících všelijaké rotace, mi rameno občas zabolí tak, že musím změnit trajektorii nebo v něm něco přeskočí. Poslední 4 týdny bez nějaké patrné iniciace mi v něm bolí různým způsobem, většinou palčivě, zejména přes den, v noci ne. Přečetl jsem si o různých postiženích ramene a jsem z toho trochu vyděšený. Mohlo dojít k nějaké ruptuře v rotátorové manžetě při tom úrazu? Ten mi diagnostikován nebyl, ale nebyl ani nijak testován (nebylo MRI ani USG), ale domnívám se, že by se to pak asi projevilo při reabilitaci. K ortopedovi jsem objednán na pátek. Jak moc se mám bát?

    • pletiplot
      pletiplot, 2.5.16 22:18:25  
       

      Lékař mi diagnostikoval subacromiální bursitidu, i když mě to bolelo trochu níž než je subakromiální bursa. Dostal jsem 20mg DepoMedrolu přímo do ramene. Zdá se, že to ustupuje. Udělali mi rentgen a později udělají i sono, na kontrolu za 3 týdny. Podezření na kalcifikaci rotátorové manžety. Uvidíme.

  • Vlastik
    Vlastik, 12.4.16 10:43:53  
     

    Je možné po zahájení dělení vajíčka vzít vždy po každém dělení jednu buňku a v ní zkoumat jak se vyvíjí DNA??? Popř. použít tyto dělené ( nové ) DNA pro vnesení do vajíčka ( Doly ) a mít tak určitou pravděpodobnost jak nový organismus vzniklý tímto bude po určitém dělení prvotní buňky více nebo méně životaschopný???

    • pletiplot
      pletiplot, 12.4.16 23:56:50  
       

      Ano, to je možná a dělá se to tak celkem běžně. Nediferencované embryo je po odebrání několika buněk stále plně životaschopné, příroda s tím víceméně počítá. Dokonce můžeš nediferencované embryo celé vzít, rozdělit a vytvořit dva jedince - jednovaječná dvojčata.