Medicína

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
A.C.Dupin (2017-04-24 13:35:59)Spravec (2017-04-12 14:11:22)Adel (2017-04-12 12:29:47)pletiplot (2017-04-09 22:42:33)kusurija (2017-03-27 07:40:02)mat.yz (2017-03-24 15:08:01)DimmuBorgir (2016-11-20 16:21:50)LuXa (2016-04-13 10:33:17)Kruciano (2014-10-25 16:22:24)Jessy90 (2014-06-30 21:02:53)Kasssandra04 (2014-05-02 23:38:16)Gee (2014-03-11 19:04:23)blackM (2013-12-05 13:16:35)PetrV (2013-10-23 11:51:46)
Medicína
Založeno: 18. 10. 2013 | Příspěvků: 349 | Členů: 14
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Vše, co se týká člověka a medicíny. Léčení po internetu není zrovna žádoucí, tzv. alternativní zázraky se probírají jinde. Tak ať se tu nehádáme.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • A.C.Dupin
    A.C.Dupin, 24.4.17 13:35:59  
     

    Psychosomatická medicína se často zdá jako téma víkendových příloh, ve skutečnosti je to zavedený obor. Jen je trochu jiný, než se zdá: http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/04/skepticky-pohled-na-psychosomatickou-medicinu/

  • pletiplot
    pletiplot, 30.3.17 17:08:25  
     

    Seriál Modrý kod
    Je to jen seriál, ale jak moc je to reálné? Může otrava taxinem skutečně způsobit totální selhání jater s indikací k transplantaci?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 7.4.17 10:50:43  
       

      Seriál nesleduji, takže nevím, co přesně tam bylo. V obrazu akutní otravy dominuje kardiotoxicita . Akutní selkání jater je v zásadě možné, ale to se nerozvíjí poněkud pozvolněji a v klinickém obrazu by nedominovalo.

      • pletiplot
        pletiplot, 8.4.17 14:24:03  
         

        V tomto konkrétním díle seriálu dominovala hepatotoxicita až k indikaci transplantace, srdce pacientce sice taky nahazovali defibrilátorem, ale zápletka se točila kolem jater. Takže trochu odborný kiks.

  • jednatakova
    jednatakova, 14.2.17 15:57:26  
     

    Nevím,zda je tady někdo,kdo trochu rozumí ORL. Mám opakované problémy s ušima,že se mi v nich tvoří nadbytek mazu,uši pak zaléhají a když nepomůže ani audispray,musím jít na ušní na výplach. Je to fakt otravné. Dá se tomu nějak zamezit?Někteří radí,nečistit uši(to jsem taky zkoušela a bylo to ještě horší),jiní zase čistit sprejem(což vždycky vypotřebuju půl lahvičky spreje,než se ten bordel v uchu rozpustí). Tak nevím. Dá se s tím něco dělat?

    • pletiplot
      pletiplot, 23.2.17 00:34:05  
       

      Musíte být opravdu zoufalá, když jste navštívila několik ORL lékařů a nakonec jste skončila tady, kde se ptáte naprostých laiků (jediný lékař je tady A.C. Dupin a ten je pokud vím patolog a neurolog). Dává to smysl? Ostatně v popisku je napsáno, že léčení na dálku tu není zrovna žádoucí, zkuste jiné weby, kde odpovídají opravdoví lékaři (například ulekare.cz).
      Ale k věci - také mám hodně mazu a když svědí, vezmu plastovou vidličku a tím zadním koncem se tam poškrábu a něco vytáhnu. Ne moc hluboko a ne moc silně. Škrábnutím si můžete přivodit dost nepříjemný zánět vnějšího zvukovodu (3 dny bolest, že jsem lezl po zdi). Takže pokud to zkusíte, tak na vlastní riziko! Jinak ORL lékaři skutečně radí nečistit, pouze proplachovat vodou a šťourat jen tam, kam dosáhnu malíčkem. Častým a důkladným odstraňováním mazu se stimuluje tvorba dalšího mazu, je to zpětná vazba.

      • jednatakova
        jednatakova, 23.2.17 17:41:39  
         

        děkuji za odpověď...zkusím tedy ten web u lékaře...jo,radí nečistit,to zkouším,ale je to pak ještě horší...uši pořád svědí,jak je v nich narvaný maz a pak v druhé fázi začnou zaléhat :9: tak nevím...s vidličkou jsem to teda nikdy nezkoušela :1: a nevím,zda na to mám zrovna odvahu

        • pletiplot
          pletiplot, 7.3.17 21:02:24  
           

          Samozřejmě plastovou vidličkou s úzkým kulatým koncem, který vytváří takovou polokapsu. Dejte vědět, jak vám to zafungovalo.

          • jednatakova
            jednatakova, 20.3.17 13:44:16  
             

            tak jsem nakonec skončila na mém "oblíbeném" orl...3 hodiny čekání kvůli 10 minutám,ale tak pomohlo to,nevím,na jak dlouho...zkoušela jsem čistit doma,ale tahala jsem úplné chuchvalce,uši svědily a zaléhaly,prostě děs běs,tak jsem to radši nechala na doktorce a byla dost zděšená,když viděla,kolik tam toho zase mám...budu asi muset používat ten audispray častěji...

            • kusurija
              kusurija, 27.3.17 07:40:01  
               

              Jako naprostý neodborník v této oblasti mám velké podezření, že tu má největší vinu právě ta chemie. Lidé v předchemické éře nic podobného nepoužívali. Jako řešení bych viděl návrat k přírodě: občasný výplach teplou čistou vodou - kolik může samovolně natéct správným nakloněním hlavy při koupeli. Dříve používané vytírání namotaného kousku vaty na špejli bych nedoporučoval, protože se může (ikdyby jen jedmo vlákénko) uvolnit a zůstat tam dráždit zvukovod a následně způsobit další problémy: substrát pro mikroorganizmy, včetně patogenních a místo pro jejich zachycení ve větším množství. Já bych místo plastové lžičky/vidličky dál přednost klasické kovové - samozřejmě s dostatečně úzkým a zaobleným opačným koncem. Toto mechanické čištění ne příliš často, opatrně.

  • pletiplot
    pletiplot, 9.10.16 18:48:38  
     

    Pak ještě teoretický dotaz: Živočichové i rostliny, kromě některých primátů a několika dalších druhů, tvoží vitamín C sami. Z toho lze odvodit, že tvorba vitamínu C byla dřivě předkům těchto druhů (včetně člověka) rovněž vlastní a mutací tuto schopnost ztratili. Bylo by možné najít zbytky toho genu a "opravit" ho (pokud tedy nedošlo k deleci)?

    • kusurija
      kusurija, 16.10.16 22:19:08  
       

      Všecko zlé je k něčemu dobré. Pro evoluci to platí dvojnásob. Starší primitivnější organismy si vystačily samy, jen se základními zdroji z okolí. Postupem vývoje postupně ztrácely schopnost ("díky" mutacím) si potřebné látky vyrobit samy. Z toho vedly dvě cesty: 1. zánik 2. "naučit" se potřebné látky získat z okolí - z těch organismů, které je vyrobit uměly, nebo, zprostředkovaně z těch, které si je taky uměly opatřit. Atd. atd., což celkově vedlo k vývoji (i inteligence). :4:

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 16:58:47  
       

      Ano, naši evoluční předci to uměli. V našem genomu je pseudogen odpovídající L-glukonolakton oxdáze, tedy enzymu, který nám chybí, abychom si dokázali sami vyrábět vitamín C. Jeho oprava je v principu možná, i když jako kus nekódující DNA mohl během evoluce poměrně beztrestně hromadit mutace. Něco takového by ale bylo drahé a v zásadě zbytečné.

  • pletiplot
    pletiplot, 7.10.16 22:17:54  
     

    Dočasná globální amnézie (TGA). Píší, že obvykle předchází silný emoční prožitek. Jak moc předchází? Může to být 1 den nebo je to bezprostřední?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 17:00:37  
       

      Takový silný emoční prožitek by měl být prakticky bezprostřední.

  • pletiplot
    pletiplot, 17.9.16 16:16:14  
     

    Dá se chuť hnisu k něčemu přirovnat? Dá se to srovnat třeba s chutí hlenu při kašli?

  • Vlastik
    Vlastik, 18.6.16 08:04:30  
     

    genom všech lidí na světě se liší jen o 2%. To znamená, že všechny změny u lidí jsou jen u 2% DNA. V těchto 2% je tedy možné najít všechny geneticky podmíněné nemoci lidí...Možná navíc některé z těchto genů potřebují ke vzniku genetické nemoci i "zdravé" geny. Pak se i jinak počítají pravděpodobnosti dědění těchto nemocí než bylo doposud???

    • Vlastik
      Vlastik, 18.6.16 08:09:31  
       

      Farmaceutické firmy se tak mohou zaměřit na tyto 2% genomu a jejich kombinace genů v těchto 2%???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:51:25  
         

        Ta úvaha je špatná. Dědičné nemoci jsou naopak zpravidla poruchy těch genů, které mají všichni lidi společné.

        • Vlastik
          Vlastik, 20.6.16 09:56:30  
           

          to by ale znamenalo spoustu dědičných nemocí a prakticky u každého člověka ( viz. lidé by měli 98% společných genů a tedy i společných nemocí u každého člověka ). Myslím proto, že moje úvaha není špatná...

          • Vlastik
            Vlastik, 20.6.16 09:58:24  
             

            samozřejmě ne všechny společné geny způsobují genetické nemoci???

            • pletiplot
              pletiplot, 3.8.16 23:41:09  
               

              To si asi nerozumíme. Všichni zdraví lidé na světě mají stejný gen pro syntézu (například) inzulinu. Pokud ten gen poškodím, vznikne jedinec s vrozenou diabetes melitus 1. typu. Tyhle klíčové geny jsou rozprostřeny v celém tom 98 procentním prostoru genomu a poškození kteréhokoliv z nich může vést k dědičné nemoci. Takže pátrat pouze v těch 2% nedává smysl. Také těch dědičných nemocí jsou tisíce, jakýkoliv gen pro enzym, bílkovinu, transmiter, cokoliv může být poškozen a vznikne dědičná nemoc (samozřejmě pokud jde o gen, který je nezbytný už v prenatálním stádiu, dojde k potratu).

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 13:43:11  
     

    Na Zemi existuje prakticky nekonečné množství různých buněk, v kterých probíhá nespočetné množství biologických procesů. Je na biomedicíně, aby tyto procesy zkoumala a získala z nich znalosti, které pomohou léčit prakticky všechny možné nemoci lidí...každý typ lidské buňky má mnoho variant u buněk jiných organismů, které fungují částečně stejně a částečně jinak a toho lze právě využít... :4:

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 11:49:51  
     

    podobně by možná šlo využít celého systému buňky + určité látky ke "strávení" viru nebo třeba k regeneraci mozku ( využít některých buněk mozku k přeměnění pomocí určitých látek a proti např. stařecké demenci...). Vím, tohle je dost složité...ale kdo ví???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 11:54:42  
       

      viz třeba regenerace mozkových buněk, které se mění u Alzheimera zpět na některé mozkové buňky???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:52:23  
         

        Ano, tyle cesty se hledají, ale není to snadné.

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 09:29:50  
     

    Játra v těle odbourávají látky, které tělu škodí. Je to asi dost významný a promakaný způsob, jak tělo zpracovává tyto látky v jednom orgánu. Proč si však nedokáže poradit s viry jako třeba virovou hepatitidou typu C?? Kdyby játra dokázaly "napadnout" určitou část tohoto viru a tuto zničit, pak by virus přestal??? existovat???? Možná játra potřebují k tomuto určitou láku, lék, který bude spolupracovat s játry na tomto ničení viru???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 10:00:28  
       

      popř nějaký typ bílých krvinek + určitý lék... Krvinky by mohly identifikovat a napadnout vir a lék by ho pomohl zablokovat nebo zničit...???

  • pletiplot
    pletiplot, 12.6.16 08:50:06  
     

    Pětiletý kluk zvedl ze země těžkou cvičební točnu, neudržel ji a pustil si ji na nohu. Zlomila mu malíček na pravé noze. Sice se to zahojilo, ale malíček je trochu křivý, zalézá při chůzi pod sousední prst. Dětské tělo si našlo kompenzační vzorec chůze s konstatním vytočením chodila ven, aniž by si toho roky někdo všiml, dlouhodobě to způsobilo zkrácení vnitřních pánevních svalů (zejm. m. piriformis), což zase indukovalo funkční asymetrii pánve a blokády SIS. Rok trvalo, než se našla příčina bolestí.
    Takže až Vám někdo bude tvrdit, že zlomenina malíčku na noze je prkotina - není. Dokáže to změnit život.

  • pletiplot
    pletiplot, 24.5.16 00:08:03  
     

    Vlastíku, byl jsi někdy v knihovně?

  • Vlastik
    Vlastik, 20.5.16 15:14:29  
     

    Je možné díky snímání elektrod na hlavě získat složitější záznamy mozkové aktivity než jen jednotlivé záznamy elektrod??? Tj. zpracovat vzájemné záznamy elektrod mezi sebou, kdy budeme mít "pravidelnou" síť těchto elektrod na hlavě a budeme měřit nejen aktivitu mozku na daných elektrodách, ale i vůči sobě???? Popř. lze tuto elektrodovou masku upravit na jednotlivé laloky mozku a měřit aktivitu na těchto lalocích??

    • pletiplot
      pletiplot, 23.5.16 23:55:22  
       

      Ano, Japonci nedávno vyvinuli software, který se nejprve učí, jaké reakce má mozek na nějaké artefakty, které vidí zrakem, a pak dokáže z reakcí přečíst, co ten člověk vidí (zjednodušeně řečeno). Je to začátek cesty ke čtení myšlenek a vizualizaci snů.

  • mat.yz
    mat.yz, 16.5.16 00:06:25  
     

    Laický dotaz.

    Při tranzfůzi dochází k přenosu DNA na darovaného /tedy nějaké mikro množství genet.informace??? Pakliže ne,kde je DNA ukryto? Hlavně se nesměte. :15:

    • Vlastik
      Vlastik, 16.5.16 09:31:59  
       

      nejsem si jistý, ale červené krvinky DNA asi nemají...proto není nutná imunitní reakce

    • Vlastik
      Vlastik, 16.5.16 16:49:28  
       

      PS: u transfuze závisí na krevních skupinách a Rh faktoru, kdy dané krevní skupiny se nesmí smíchat...

      • mat.yz
        mat.yz, 17.5.16 20:23:14  
         

        to vím,ale kde je DNA??? V kostní dřeni se prdukuje...tohle mne zajímá a jestli genet.infa obsahuje i krev.

        • Vlastik
          Vlastik, 18.5.16 09:32:39  
           

          zkus si to najít ( třeba bílé krvinky mají jádro a tedy i DNA )... Vše co má v krvi jádro, obsahuje i DNA...

          • mat.yz
            mat.yz, 18.5.16 18:30:20  
             

            :4: zkusím,ptže mě zajímá zda trasfuzí se dá přenášet genet.kody a pak následně měnit potomstvo....

            • Vlastik
              Vlastik, 19.5.16 13:45:55  
               

              měnit děti ( geneticky ) pomocí transfuze samozřejmě nejde...

              • mat.yz
                mat.yz, 19.5.16 22:14:53  
                 

                neee,jen jestli to může mít vliv na genet.přenosné nemoce ...ty si takový medik asi jako já. :1: :1: :4: :4:

                • Vlastik
                  Vlastik, 20.5.16 09:42:24  
                   

                  ale já tomu vůbec nerozumím :1: , ale asi máš na mysli HIV, Hepatitidu atd..., což jsou viry ( a ty mají RNA )...a HIV se skutečně v buňkách dokáže množit....ale radši tě nechám, ať si to objasníš s někým, kdo tomu skutečně rozumí....

                  • mat.yz
                    mat.yz, 20.5.16 20:28:49  
                     

                    :1: :1: ne e,měla jsme na myslí dědičné znaky-dědičné nemoce,zatížení,zda se transfůzi dá nějak přenést na jiného jedince-nějak .. :1: taky tomu nerozumím,tak se ptám. :4: :4:

                  • Adel
                    Adel, 4.6.16 08:09:27  
                     

                    Transfuze nemá na vývoj potomka z hlediska "přenesených" (od dárce) vrozených genetických vad vliv ;) genetická informace potomka je v pohlavních buňkách, které se u ženy tvoří když ještě ona sama je v prenatálním vývoji :) u muže sice vznikají spermie v období pohlavní dospělosti, ale spermatogonie ("kmenové buňky" pro vývoj spermií) přijatou transfuzí ovlivněny nejsou. Ale např. kouření už při vývoji spermií škodlivý vliv mít může.

                  • mat.yz
                    mat.yz, 4.6.16 20:45:34  
                     

                    Adél. Má kamarátka před dětmi podstoupila několik transfůzí. Narodily se ji dvě děti s nemocemi,které oni neměli v rodinné anamneze. Byli na genetice a tma jim sdělili,že právě vlivem transfůze mohlo dojít /samo to neřekli na 1OO%/ k oněm nemocem,keté se v rodině do 5tého kolena nevyskytovali/ diabetes typu 1 a nevyvinutý prsní sval a jiné -upozorňuji,že tato žena žila a žije zdravým životem a bylo ji 22 let,když porodila první dítě s diabetem 1.typu a 25 když porodila druhé s vývojovou poruchou některých svalů a vybočenými klouby nohou,jenž byly rovnány Vojtovou metodou......

                    Jistě,kouření ,strava ,psych.stav to vše má na vývoj plodu,dítěte vliv,neb přímo ovlivňuje jeho vývoj,přes matčinu zásobárnu-placentu a krev,to chápu .)

                    Děkuji za názor :)

    • pletiplot
      pletiplot, 23.5.16 23:52:33  
       

      Červené krvinky ani krevní destičky nemají jádro, nemají tudíž DNA. Bílé krvinky DNA mají, ale v rámci krevní transfůze se projeví pouze odlišnosti v krevních skupin, tedy přítomnost faktorů A, B a Rh. Celkově se nicméně přenesením krve přenese i část DNA. Pokud bychom odebrali příjemci znovu krev, mohli bychom při forenzní analýze s trochou štěstí objevit DNA.dárce.

      • mat.yz
        mat.yz, 24.5.16 18:51:11  
         

        Děkuji,tušila jsem to,já to jen log.odvozovala. :4:

  • Vlastik
    Vlastik, 10.5.16 13:44:09  
     

    viz. asi to víte... Jak jsou v DNA zakomponována všechny vývojová stadia??? tj. např u hmyzu larva- dospělec... u člověka u embrya žábra atd...

    • Vlastik
      Vlastik, 11.5.16 09:23:02  
       

      ps. jsou u různých stádií vývoje hmyzu některé vývojové orgány, které měli jejich předchůdci jako dospělí??? Podobně jako u člověka?? Jsou toto geny, které se uplatňují jen u vývojového stádia a pak jsou opět schovány do genomu a nahrazeny jinými geny??? Jak taková výměna funkčních genů probíhá??? Lze některé tyto geny
      předchozího stadia uplatnit u dospělce??? Jak bychom mohli manipulovat s geny různých stádií mezi různými stádii???

      • Vlastik
        Vlastik, 11.5.16 09:26:55  
         

        viz lze získat geny prvního stádia také u rostlin??? A tak geneticky získat genetické předchůdce těchto rostlin??? Tohle může být poměrně zajímavé.

    • pletiplot
      pletiplot, 24.5.16 00:04:27  
       

      Na to se velmi těžko odpovídá. Nelze si to představovat, že člověk má v sobě geny mloka nebo něco podbného. Má v sobě zapsáno něco jako: V genu alfa je napsáno, že při určité koncentraci hormonu A zační v místě B větvit cévy (což je vlastně vytvoření žáber) a aktivuj gen beta. Gen beta zase tlumí vytváření cév v místě B. Gen gama říká - vyrob tuhle kost takhle, ale gen delta říká - přesuň ji z čelisti do ucha.
      A tak dále, je to všechno nepředstavitelně složité, ale všechno je to součástí člověka. Následně můžeme zjisti, že gen alfa mají všichni obratlovci, ale gen beta pro potlačení žáber mají jen čtvernožci. Gen gama mají všichni plazi i savci, ale gen delta (vytvoření ušních kůstek z dřívějších částí čelisti), mají jen savci. Je to hodně zjednodušené, ale pro představu asi stačí.