Medicína

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
A.C.Dupin (2017-08-10 11:20:16)pletiplot (2017-07-18 01:39:45)TX.2010 (2017-07-16 22:46:41)Carbon.de.Castel-Jaloux (2017-07-12 15:30:37)Adel (2017-07-08 10:05:53)Spravec (2017-07-02 04:21:49)mat.yz (2017-04-28 20:39:09)kusurija (2017-03-27 07:40:02)DimmuBorgir (2016-11-20 16:21:50)LuXa (2016-04-13 10:33:17)Kruciano (2014-10-25 16:22:24)Jessy90 (2014-06-30 21:02:53)Kasssandra04 (2014-05-02 23:38:16)Gee (2014-03-11 19:04:23)blackM (2013-12-05 13:16:35)PetrV (2013-10-23 11:51:46)
Medicína
Založeno: 18. 10. 2013 | Příspěvků: 368 | Členů: 16
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Vše, co se týká člověka a medicíny. Léčení po internetu není zrovna žádoucí, tzv. alternativní zázraky se probírají jinde. Tak ať se tu nehádáme.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Jessie
    Jessie, 16.5.17 14:34:14  
     

    Vysoký krevní tlak - je lepší nebrat léky vůbec, nebo brát menší dávky?
    Tuto záludnou otázku jsem se neodvážila svému doktorovi položit :-). Jak by to taky mohl vědět...

    A druhá, alternativní otázka: Je lepší nebrat léky vůbec, nebo je brát nepravidelně, v obdobích, kdy se cítím hůř a tlak mi stoupne?

    Zatím neberu nic.

    • pletiplot
      pletiplot, 16.5.17 19:37:26  
       

      Nejsem lékař, ale nejčastěji používaná antihypertenziva jsou beta-blokátory. Ty mají hladinový účinek, takže je nutné je brát pravidelně, účinek se objeví až po jednom až dvou týdnech. Asi je to lepší než je nebrat vůbec, ale rozhodně je to mnohem horší, než je brát a třeba nemuset. Ale rozhodně doporučuju hledat i jiné cesty ke snížení tlaku (zhubnout, pohyb, více zeleniny atd) a pak s doktorem dávku případně snižovat. Menší dávky asi lepší než nic. Zasahovat do dávkování bez konzultace s lékařem ale rozhodně nedoporučuji.

      • Jessie
        Jessie, 16.5.17 19:51:16  
         

        Děkuju za odpověď. Vysoký tlak mám, mám brát 1 tabletu prestária. Vždycky začnu a připadám si jako zombie... Tak jsem si říkala, že bych to zkusila po půlce. Co to udělá?

        Ještě jiná zkušenost - jako hodně mladá jsem brala takhle po půlce antikoncepci. Já debil, ne pro ty účinky, to jsem zvládla jinak, ale že po tom rostla prsa. Po pár dnech jsem začala krvácet a trvalo to celý měsíc. Takže poloviční dávka u antikoncepčních pilulek byla dost nebezpečná věc. Proto se ptám na poloviční dávku prestária.

        Jiné cesty než léky hledám taky, samozřejmě.

        • Jessie
          Jessie, 16.5.17 19:54:56  
           

          Jo a vím, že tady není poradna lékařů, samozřejmě, beru to jen jako předání zkušeností a úvah zdravého rozumu, bez záruky, jen že víc hlav víc ví :2: .

          • pletiplot
            pletiplot, 16.5.17 20:12:30  
             

            Jsou i poradny, kde odpovídají přímo lékaři nebo lékárníci, ale většinou to stejně končí s tím, že to musíte řešit se svým lékařem. On zná zdravotní stav, zejména stav ledvin, jater, nějaké případné arytmie, má výsledky vyšetření (třeba EKG, koronarografii, výsledky krevní laboratoře (cholesterol, jaterní testy, ukazatele funkce ledvin), případné prodělané nemoci (obyčejná angína může poškodit srdce), rodinnou anamnézu, vrozené nebo získané onemocnění srdce (třeba deformace chlopní, prodělané infarkty) atd.). Tohle všechno bere lékař v úvahu (tedy pokud je pečlivý).

          • Carbon.de.Castel-Jaloux
            Carbon.de.Castel-Jaloux, 13.6.17 23:15:31  
             

            Ke všem svým lékům jsem dostal asi před rokem na tlak Agen, ráno 25 a večer také 25. Spíše preventivně, obdobně Egilok (srdce), Vitar sodu, Hořčík, Lanzul ... :14: A další. Agen beru podle svého uvážení, nejčastěji jen večer, původně ráno i večer. Ale mám doma "tlakoměr", občas se změřím.
            Pro mě je závazná jen kombinace kortikoidů, které beru ke snížení imunity organismu (aby nebyl vyloučen implantovaný orgán), pak i Lamictal, protože mé léky způsobují neklid a agresivitu :14: :10:
            Zkrátka tlak si hlídám a v případě léku si to upravuji podle situace. Ale já mám v podstatě minimální dávku.

        • pletiplot
          pletiplot, 16.5.17 20:02:27  
           

          V tom případě zapomeňte,co jsem psal o beta blokátorech, protože učinná látka prestaria je perindopril, což je ACE inhibitor. Typicky při začátku léčby dochází k hypotenzi (tedy snížení tlaku pod normál), může se začínat s nižší dávkou (řekněme první dvě tři dávky) a pak najet na normální. Nebere také diuretika (léky na podporu močení, které se při léčbě hypertenze často také podávají)?
          Ale říkám - nejsem lékař, tohle je jen mozaika nasbíraná z netu. Pokud máte nežádoucí účinky (hypotenze by se mohla projevovat ospalostí), tak je konzultujte se svým lékařem přímo - prostě mu řekněte, že jste po nich ospalá, taky si v tom ospalém stavu změřte tlak (předpokládám, že domácí tlakoměr máte), pak s tím jděte za svým lékařem, třeba se dohodnete na snížení dávky. Ptát se amatérů na netu je na nic.

          • Jessie
            Jessie, 16.5.17 20:14:57  
             

            Dávku mi nesníží, řekl, že jedna tableta je minimum :6:. Proto se zajímám o tu možnost si to půlit.
            Moc děkuji za konzultaci, pletiplote :2:. Víte toho docela dost.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 31.5.17 01:26:00  
       

      Představa, že poloviční dávky léku budou mít za následek jeho "poloviční" účinky, je naprostý nesmysl. Měnit předepsané dávky bez konzultace s lékařem rozhodně nedoporučuji. Pokud máš s lékařem špatné zkušenosti a nedůvěřuješ mu, změň lékaře.

      • Jessie
        Jessie, 11.6.17 22:57:21  
         

        Já mám asi problém se všemi lékaři (a oni se mnou). Něco mají naučené, proč by riskovali a experimentovali.

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 1.6.17 09:58:56  
       

      Dnes se to nezdá, ale neléčená hypertenze je život ohrožující onemocnění s nedobrou prognózou. Takže zcela obecně - ignorovat doporučenou terapii, i když nejspíš nejde o nijak dramatické zvýšení tlaku - je špatný nápad.

      Další věc, otázka pravidelnosti. Léky používané v terapii hypertenze dělají trochu víc než jen snížení tlaku. Nepravidelné podávání aktivuje regulační mechanismy, které mohou být v konečném důsledku škodlivé. Tak například rychle metabolizovatelné ACE inhibitory se ukázaly být pro pacienty právě z tohoto důvodu nebezpečné (a proto se už nepoužívají v chronické medikaci, případně se používají tablety s pozvolným uvolňováním). Takže i užívání "jen na právě vysoký tlak" je špatný nápad.

      • Jessie
        Jessie, 11.6.17 22:54:09  
         

        Moc děkuji za reakci. Ale... ten popis aktivování regulačních mechanismů mě jen utvrdil v tom, jaké je to svinstvo...
        Takže jestli tomu dobře rozumím, než brát nepravidelně (nebo pravidelně menší dávku?) je lepší (i když špatné) nebrat vůbec?

        • A.C.Dupin
          A.C.Dupin, 11.7.17 22:37:36  
           

          Zásahy do regulačních mechanismů jsou standardním způsobem toho, jak léky fungují. I ten "blbý" mátový čaj při nachlazení prostě zasahuje do mechanismu regulace sekrece na sliznici dýchacích cest ;-)

          Systém regulace krevního tlaku je docela divočina, jak si lze hezky představit pomocí klasického Guytonova modelu cirkulace: http://hyper.ahajournals.org/content/hypertensionaha/43/6/1155/F1.large.jpg

          Konkrétně u vysokého tlaku je zásadní problém v tom, že nejspíš jde o problém nastavení celého toho "cirkusu", takže se spíše tipuje, jak by se dalo "porouchat porouchání", pak se to testuje na myších, na lidech,... No a když už je nějaký lék v běžné praxi, tak je otestováno nejen to, že doopravdy funguje, ale i to, že tento efekt je pro pacienta skutečně příznivý. Ty výsledky se ale dají jen omezeně extrapolovat na jiné dávkování. Takže brát nepravidelně může být v závislosti na tom, jak konkrétně funguje ten který lék a jak vysoký máš tlak, jak horší tak i lepší než léky nebrat vůbec.

          Každopádně pokud máš k lékům z nějakého důvodu odpor, tak to nejlepší, co můžeš udělat, je to, že to přímo svému internistovi řekneš. Probereš s ním, jak vážné změny tlaku máš, jestli je farmakoterapie skutečně nezbytná, nebo jestli je riziko komplikací prozatím nízké. Navrhni, že klidně podepíšeš reverz, že jsi byla seznámena s riziky, ale že prozatím odmítáš farmakoterapii. Ono to bude pro obě strany lepší - internista nebude řešit "rezistentní hypertenzi" tím, že bude doporučovat další kombinace léků, ty nebudeš řešit, zda brát "jen něco". Nakonec není to žádná výjimka, na "rezistentní hypertenze" se dělala celá řada studií a zjistilo se, že příčina "pacient nebere léky" není vůbec vzácná ;-)

  • pletiplot
    pletiplot, 2.5.17 15:12:00  
     

    Pacient dospělý muž užil alprazolam 0,25 mg k potlačení úzkosti před důležitým rozhodnutím o své budoucí práci. Je možné, že mu alprazolam navodil jistou bezstarostnost, takže se vlastně rozhodl jinak, než kdyby alprazolam nepožil? Například vybral "větší výzvu"?

    • jednatakova
      jednatakova, 10.5.17 19:13:44  
       

      Léta užívám psychiatrické léky a mám zkušenosti i s alprazolamem a pochybuji,že by to mělo tak silné účinky. Ale tak záleží asi i na síle psychického problému.

  • pletiplot
    pletiplot, 2.5.17 14:44:40  
     

    Jak se lékaři učí mít odstup od pacienta? Nebo se někteří prostě zpočátku hroutí a pak vyhoří?

  • A.C.Dupin
    A.C.Dupin, 24.4.17 13:35:59  
     

    Psychosomatická medicína se často zdá jako téma víkendových příloh, ve skutečnosti je to zavedený obor. Jen je trochu jiný, než se zdá: http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/04/skepticky-pohled-na-psychosomatickou-medicinu/

  • pletiplot
    pletiplot, 30.3.17 17:08:25  
     

    Seriál Modrý kod
    Je to jen seriál, ale jak moc je to reálné? Může otrava taxinem skutečně způsobit totální selhání jater s indikací k transplantaci?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 7.4.17 10:50:43  
       

      Seriál nesleduji, takže nevím, co přesně tam bylo. V obrazu akutní otravy dominuje kardiotoxicita . Akutní selkání jater je v zásadě možné, ale to se nerozvíjí poněkud pozvolněji a v klinickém obrazu by nedominovalo.

      • pletiplot
        pletiplot, 8.4.17 14:24:03  
         

        V tomto konkrétním díle seriálu dominovala hepatotoxicita až k indikaci transplantace, srdce pacientce sice taky nahazovali defibrilátorem, ale zápletka se točila kolem jater. Takže trochu odborný kiks.

  • jednatakova
    jednatakova, 14.2.17 15:57:26  
     

    Nevím,zda je tady někdo,kdo trochu rozumí ORL. Mám opakované problémy s ušima,že se mi v nich tvoří nadbytek mazu,uši pak zaléhají a když nepomůže ani audispray,musím jít na ušní na výplach. Je to fakt otravné. Dá se tomu nějak zamezit?Někteří radí,nečistit uši(to jsem taky zkoušela a bylo to ještě horší),jiní zase čistit sprejem(což vždycky vypotřebuju půl lahvičky spreje,než se ten bordel v uchu rozpustí). Tak nevím. Dá se s tím něco dělat?

    • pletiplot
      pletiplot, 23.2.17 00:34:05  
       

      Musíte být opravdu zoufalá, když jste navštívila několik ORL lékařů a nakonec jste skončila tady, kde se ptáte naprostých laiků (jediný lékař je tady A.C. Dupin a ten je pokud vím patolog a neurolog). Dává to smysl? Ostatně v popisku je napsáno, že léčení na dálku tu není zrovna žádoucí, zkuste jiné weby, kde odpovídají opravdoví lékaři (například ulekare.cz).
      Ale k věci - také mám hodně mazu a když svědí, vezmu plastovou vidličku a tím zadním koncem se tam poškrábu a něco vytáhnu. Ne moc hluboko a ne moc silně. Škrábnutím si můžete přivodit dost nepříjemný zánět vnějšího zvukovodu (3 dny bolest, že jsem lezl po zdi). Takže pokud to zkusíte, tak na vlastní riziko! Jinak ORL lékaři skutečně radí nečistit, pouze proplachovat vodou a šťourat jen tam, kam dosáhnu malíčkem. Častým a důkladným odstraňováním mazu se stimuluje tvorba dalšího mazu, je to zpětná vazba.

      • jednatakova
        jednatakova, 23.2.17 17:41:39  
         

        děkuji za odpověď...zkusím tedy ten web u lékaře...jo,radí nečistit,to zkouším,ale je to pak ještě horší...uši pořád svědí,jak je v nich narvaný maz a pak v druhé fázi začnou zaléhat :9: tak nevím...s vidličkou jsem to teda nikdy nezkoušela :1: a nevím,zda na to mám zrovna odvahu

        • pletiplot
          pletiplot, 7.3.17 21:02:24  
           

          Samozřejmě plastovou vidličkou s úzkým kulatým koncem, který vytváří takovou polokapsu. Dejte vědět, jak vám to zafungovalo.

          • jednatakova
            jednatakova, 20.3.17 13:44:16  
             

            tak jsem nakonec skončila na mém "oblíbeném" orl...3 hodiny čekání kvůli 10 minutám,ale tak pomohlo to,nevím,na jak dlouho...zkoušela jsem čistit doma,ale tahala jsem úplné chuchvalce,uši svědily a zaléhaly,prostě děs běs,tak jsem to radši nechala na doktorce a byla dost zděšená,když viděla,kolik tam toho zase mám...budu asi muset používat ten audispray častěji...

            • kusurija
              kusurija, 27.3.17 07:40:01  
               

              Jako naprostý neodborník v této oblasti mám velké podezření, že tu má největší vinu právě ta chemie. Lidé v předchemické éře nic podobného nepoužívali. Jako řešení bych viděl návrat k přírodě: občasný výplach teplou čistou vodou - kolik může samovolně natéct správným nakloněním hlavy při koupeli. Dříve používané vytírání namotaného kousku vaty na špejli bych nedoporučoval, protože se může (ikdyby jen jedmo vlákénko) uvolnit a zůstat tam dráždit zvukovod a následně způsobit další problémy: substrát pro mikroorganizmy, včetně patogenních a místo pro jejich zachycení ve větším množství. Já bych místo plastové lžičky/vidličky dál přednost klasické kovové - samozřejmě s dostatečně úzkým a zaobleným opačným koncem. Toto mechanické čištění ne příliš často, opatrně.

              • jednatakova
                jednatakova, 10.5.17 19:12:30  
                 

                Tak zkouším výplachy teplou vodou. A zatím to pomáhá,mazu je méně.

  • pletiplot
    pletiplot, 9.10.16 18:48:38  
     

    Pak ještě teoretický dotaz: Živočichové i rostliny, kromě některých primátů a několika dalších druhů, tvoží vitamín C sami. Z toho lze odvodit, že tvorba vitamínu C byla dřivě předkům těchto druhů (včetně člověka) rovněž vlastní a mutací tuto schopnost ztratili. Bylo by možné najít zbytky toho genu a "opravit" ho (pokud tedy nedošlo k deleci)?

    • kusurija
      kusurija, 16.10.16 22:19:08  
       

      Všecko zlé je k něčemu dobré. Pro evoluci to platí dvojnásob. Starší primitivnější organismy si vystačily samy, jen se základními zdroji z okolí. Postupem vývoje postupně ztrácely schopnost ("díky" mutacím) si potřebné látky vyrobit samy. Z toho vedly dvě cesty: 1. zánik 2. "naučit" se potřebné látky získat z okolí - z těch organismů, které je vyrobit uměly, nebo, zprostředkovaně z těch, které si je taky uměly opatřit. Atd. atd., což celkově vedlo k vývoji (i inteligence). :4:

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 16:58:47  
       

      Ano, naši evoluční předci to uměli. V našem genomu je pseudogen odpovídající L-glukonolakton oxdáze, tedy enzymu, který nám chybí, abychom si dokázali sami vyrábět vitamín C. Jeho oprava je v principu možná, i když jako kus nekódující DNA mohl během evoluce poměrně beztrestně hromadit mutace. Něco takového by ale bylo drahé a v zásadě zbytečné.

  • pletiplot
    pletiplot, 7.10.16 22:17:54  
     

    Dočasná globální amnézie (TGA). Píší, že obvykle předchází silný emoční prožitek. Jak moc předchází? Může to být 1 den nebo je to bezprostřední?

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 19.10.16 17:00:37  
       

      Takový silný emoční prožitek by měl být prakticky bezprostřední.

  • pletiplot
    pletiplot, 17.9.16 16:16:14  
     

    Dá se chuť hnisu k něčemu přirovnat? Dá se to srovnat třeba s chutí hlenu při kašli?

  • Vlastik
    Vlastik, 18.6.16 08:04:30  
     

    genom všech lidí na světě se liší jen o 2%. To znamená, že všechny změny u lidí jsou jen u 2% DNA. V těchto 2% je tedy možné najít všechny geneticky podmíněné nemoci lidí...Možná navíc některé z těchto genů potřebují ke vzniku genetické nemoci i "zdravé" geny. Pak se i jinak počítají pravděpodobnosti dědění těchto nemocí než bylo doposud???

    • Vlastik
      Vlastik, 18.6.16 08:09:31  
       

      Farmaceutické firmy se tak mohou zaměřit na tyto 2% genomu a jejich kombinace genů v těchto 2%???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:51:25  
         

        Ta úvaha je špatná. Dědičné nemoci jsou naopak zpravidla poruchy těch genů, které mají všichni lidi společné.

        • Vlastik
          Vlastik, 20.6.16 09:56:30  
           

          to by ale znamenalo spoustu dědičných nemocí a prakticky u každého člověka ( viz. lidé by měli 98% společných genů a tedy i společných nemocí u každého člověka ). Myslím proto, že moje úvaha není špatná...

          • Vlastik
            Vlastik, 20.6.16 09:58:24  
             

            samozřejmě ne všechny společné geny způsobují genetické nemoci???

            • pletiplot
              pletiplot, 3.8.16 23:41:09  
               

              To si asi nerozumíme. Všichni zdraví lidé na světě mají stejný gen pro syntézu (například) inzulinu. Pokud ten gen poškodím, vznikne jedinec s vrozenou diabetes melitus 1. typu. Tyhle klíčové geny jsou rozprostřeny v celém tom 98 procentním prostoru genomu a poškození kteréhokoliv z nich může vést k dědičné nemoci. Takže pátrat pouze v těch 2% nedává smysl. Také těch dědičných nemocí jsou tisíce, jakýkoliv gen pro enzym, bílkovinu, transmiter, cokoliv může být poškozen a vznikne dědičná nemoc (samozřejmě pokud jde o gen, který je nezbytný už v prenatálním stádiu, dojde k potratu).

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 13:43:11  
     

    Na Zemi existuje prakticky nekonečné množství různých buněk, v kterých probíhá nespočetné množství biologických procesů. Je na biomedicíně, aby tyto procesy zkoumala a získala z nich znalosti, které pomohou léčit prakticky všechny možné nemoci lidí...každý typ lidské buňky má mnoho variant u buněk jiných organismů, které fungují částečně stejně a částečně jinak a toho lze právě využít... :4:

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 11:49:51  
     

    podobně by možná šlo využít celého systému buňky + určité látky ke "strávení" viru nebo třeba k regeneraci mozku ( využít některých buněk mozku k přeměnění pomocí určitých látek a proti např. stařecké demenci...). Vím, tohle je dost složité...ale kdo ví???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 11:54:42  
       

      viz třeba regenerace mozkových buněk, které se mění u Alzheimera zpět na některé mozkové buňky???

      • pletiplot
        pletiplot, 19.6.16 23:52:23  
         

        Ano, tyle cesty se hledají, ale není to snadné.

  • Vlastik
    Vlastik, 17.6.16 09:29:50  
     

    Játra v těle odbourávají látky, které tělu škodí. Je to asi dost významný a promakaný způsob, jak tělo zpracovává tyto látky v jednom orgánu. Proč si však nedokáže poradit s viry jako třeba virovou hepatitidou typu C?? Kdyby játra dokázaly "napadnout" určitou část tohoto viru a tuto zničit, pak by virus přestal??? existovat???? Možná játra potřebují k tomuto určitou láku, lék, který bude spolupracovat s játry na tomto ničení viru???

    • Vlastik
      Vlastik, 17.6.16 10:00:28  
       

      popř nějaký typ bílých krvinek + určitý lék... Krvinky by mohly identifikovat a napadnout vir a lék by ho pomohl zablokovat nebo zničit...???

  • pletiplot
    pletiplot, 12.6.16 08:50:06  
     

    Pětiletý kluk zvedl ze země těžkou cvičební točnu, neudržel ji a pustil si ji na nohu. Zlomila mu malíček na pravé noze. Sice se to zahojilo, ale malíček je trochu křivý, zalézá při chůzi pod sousední prst. Dětské tělo si našlo kompenzační vzorec chůze s konstatním vytočením chodila ven, aniž by si toho roky někdo všiml, dlouhodobě to způsobilo zkrácení vnitřních pánevních svalů (zejm. m. piriformis), což zase indukovalo funkční asymetrii pánve a blokády SIS. Rok trvalo, než se našla příčina bolestí.
    Takže až Vám někdo bude tvrdit, že zlomenina malíčku na noze je prkotina - není. Dokáže to změnit život.

  • pletiplot
    pletiplot, 24.5.16 00:08:03  
     

    Vlastíku, byl jsi někdy v knihovně?

  • Vlastik
    Vlastik, 20.5.16 15:14:29  
     

    Je možné díky snímání elektrod na hlavě získat složitější záznamy mozkové aktivity než jen jednotlivé záznamy elektrod??? Tj. zpracovat vzájemné záznamy elektrod mezi sebou, kdy budeme mít "pravidelnou" síť těchto elektrod na hlavě a budeme měřit nejen aktivitu mozku na daných elektrodách, ale i vůči sobě???? Popř. lze tuto elektrodovou masku upravit na jednotlivé laloky mozku a měřit aktivitu na těchto lalocích??

    • pletiplot
      pletiplot, 23.5.16 23:55:22  
       

      Ano, Japonci nedávno vyvinuli software, který se nejprve učí, jaké reakce má mozek na nějaké artefakty, které vidí zrakem, a pak dokáže z reakcí přečíst, co ten člověk vidí (zjednodušeně řečeno). Je to začátek cesty ke čtení myšlenek a vizualizaci snů.