Biologie, biochemie, molekulární biologie

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
Ucik (2016-12-01 09:04:05)Spravec (2016-11-28 21:18:37)odler (2016-11-25 11:33:39)A.C.Dupin (2016-11-05 15:16:47)kusurija (2016-10-16 21:58:57)pletiplot (2016-10-01 21:20:12)Rusalka (2015-11-11 09:45:29)iica (2015-11-03 15:44:29)thorondor666 (2015-06-01 16:45:47)Jessy90 (2014-06-01 13:14:08)SavLenka (2014-04-16 11:05:00)gulo.fp (2014-04-05 13:11:56)krytterka (2014-03-30 00:55:11)blackM (2013-12-05 13:16:57)Dr.Jekyl (2013-12-05 11:16:05)xsilence8x (2013-10-20 15:30:26)
Biologie, biochemie, molekulární biologie
Založeno: 16. 10. 2013 | Příspěvků: 75 | Členů: 16
Správci: A.C.Dupin (hlavní)

Navázání na končící Lide.cz
Nápady, dotazy, cokoliv zajímavého / nového v biologii. :)

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • mustang116
    mustang116, 24.11.16 19:10:10  
     

    https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/v/t1.0-0/p480x480/15193555_1190606874366068_7183772739975927219_n.jpg?oh=4837fc8bf6c1002ce1a5d711cc37d06a&oe=58BC1BC4

    • visitor77
      visitor77, 24.11.16 19:17:15  
       

      ako to súvidí s týmto DF? - správca by mal zasiahnuť...

  • odler
    odler, 18.7.16 22:10:36  
     

    Mám prosbu: nevíte, jestli je principiálně možné z "obyčejné" 46chromozomové DNA vyrobit "zárodečnou" 23chromozomovou? Jinými slovy řečeno, může jednou nastat doba, kdy někdo sebere třeba můj vlas, extrahuje z něj mou 46chromozomovou DNA, z ní vyrobí mou zárodečnou 23chromozomovou DNA a (bez mého vědomí) jí in vitro oplodní vajíčko, které nějaká žena donosí a bez mého vědomí porodí mého genetického potomka? Když tak díky za odpovědi.

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 24.7.16 13:00:04  
       

      Čistě teoreticky to možné je. Nabízí se třeba cesta přenosu jádra do vhodné buňky a následná kultivace. Celé to má ale spoustu problémů a limitací, z nichž nejznámější je asi zkracování telomer u somatických buněk, takže je možné, že takový postup bude krajně obtížný až nemožný spíše z technických než biologických důvodů.

      • odler
        odler, 24.7.16 14:16:11  
         

        Ale příroda to umí, ne...? :15:

        • A.C.Dupin
          A.C.Dupin, 24.7.16 19:31:45  
           

          Tak možná umí, ale rozhodně ne u člověka.

          • odler
            odler, 24.7.16 19:45:47  
             

            A jak tedy, prosím tě, náš organismus vyrábí zárodečnou 23chromozomovou DNA? Musí mít nějaký vztah k té 46chromozomové.

            • A.C.Dupin
              A.C.Dupin, 27.7.16 14:17:07  
               

              Myslel jsem to tak, že příroda umí za z hlediska člověka dosti exotických okolností i ze somatické buňky získat gametu. Tak například některé rostliny lze teoreticky vypěstovat z jediné somatické buňky kompletně včetně gamet.

              Normální vývoj lidských gamet se děje pouze v dosti specializovaných buňkách, které se dost liší od většiny somatických buněk (např. se při dělení nezkracují telomery). Proces dělení DNA v těchto buňkách je poměrně dobře prozkoumaný, pokud chceš vědět víc, hledej pojem meióza nebo redukční dělení buněk. (V kostce, od každého vlákna máš jednu kopii od otce a jednu od matky, při redukčním dělení se prostě jedna dostane do jedné gamety a druhá do druhé.)

              • odler
                odler, 27.7.16 14:27:08  
                 

                Dík :4:

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 24.8.16 23:54:39  
       

      Existují i příjemnější způsoby, jak předat polovinu své genetické informace následující generaci :6:.

    • visitor77
      visitor77, 28.10.16 15:00:26  
       

      máte zrejme na mysli "výrobu" ľudskej zárodočnej bunky (spermie/vajíčka) s 23 chromozómami. Ani teoreticky to nie je možné, - ak by to aj bolo možné, takáto "pseudozárodočná" bunka by bola funkčne neaktívna, pretože, bunka to nie je len jej DNA, ale aj jej biochémia (metabolizmus a signálne dráhy bunky) . Takáto hypotetická zárodočná bunka by bola biologicky neaktívna pre spárovanie sa (spárovanie chromozómov) s patričnou zárodočnou bunkou opačného pohlavia (pre vznik somatickej bunky - 46 chromozómov), i.e. pre vznik života...

      • odler
        odler, 28.10.16 23:56:39  
         

        A jak to tedy dělá příroda? "Vezme" DNA s 46 chromozomy a z ní "vyrobí" zárodečnou 23chromozomovou DNA, nebo naopak - ze zárodečné DNA vyrábí 46chromozomovou?

        • visitor77
          visitor77, 29.10.16 09:42:05  
           

          u človeka (a vôbec v prírode u pohlavne rozmnožujúcich sa organizmov) je to zariadené geneticky tak (je to zakódované v génoch), že v pohlavných bunkách/orgánoch (semeníky a vaječníky) NEnastáva MITOTICKÉ DELENIE (ktoré je u všetkých buniek tela, okrem pohlavných a v ktorom sa obnovuje plný počet 46 chromozómov), ale tzv. MEIOTICKÉ DELENIE, pri ktorom vzniká v pohlavných bunkách len 23 chromozómov, ktoré sú potom k dispozícii (u muža stále, u ženy len v priebehu ovulácie/asi 4 dni - i.e. raz za mesiac) k dispozícii...

      • A.C.Dupin
        A.C.Dupin, 1.11.16 18:32:35  
         

        Pletete si pojmy "technologicky to neumíme" a "není to možné ani teoreticky". V zásadě totiž není důvod se domnívat, že by nebylo v principu možné provést řadu zásahů vč. např. epigenetických modifikací, které převedou chromozom do stavu ekvivalentního se zárodečnou buňkou.

        • odler
          odler, 2.11.16 00:18:19  
           

          Jo, přesně o to mi jde: jestli můžeme v laboratoři vzít DNA muže a z jeho 46chromozomové DNA "vyrobit" (klidně i báze po bázi) zárodečnou 23chromozomovou DNA a tou oplodnit vajíčko.

          • A.C.Dupin
            A.C.Dupin, 2.11.16 11:43:38  
             

            V praxi se to daří v rámci výzkumu prakticky jen z málo diferencovaných buněk, z diferencovaných buněk to prozatím moc nejde, ale není důvod se domnívat, že by to byla principiální bariéra, kterou by nebylo možné překonat.
            zdroj: http://humupd.oxfordjournals.org/content/21/3/285.long

  • A.C.Dupin
    A.C.Dupin, 24.7.15 13:24:42  
     

    Protože je tu delší dobu mrtvo, dovolím si udělat reklamu teoretické biologii: http://theory.bio.uu.nl/rdb/books/tb.pdf
    Snad trochu jiný koncept, než jaký se někdy objevuje v pojednáních autorů z Viničné, ale dle mého neskromného názoru mnohem zajímavější.

  • F.Koudelka
    F.Koudelka, 7.6.15 16:45:03  
     

    :1:

  • Vlastik
    Vlastik, 25.5.15 09:35:26  
     

    teď nevím jestli se správně vyjádřím, ale jde "zkřížit" nitrofilní bakterie s "normálními" tedy aby se živily jak N tak "normálně"????

  • Vlastik
    Vlastik, 29.4.15 12:32:31  
     

    Existují genetické nemoci rostlin?? Určitě ano... Má k tomu někdo nějakou pozn.?

    • Vlastik
      Vlastik, 29.4.15 12:40:42  
       

      ps. lze genetický materiál rostliny ( tj. celou DNA ) zjistit z jakékoliv buňky této rostliny??

    • pletiplot
      pletiplot, 12.5.15 23:46:28  
       

      Existují. Například bezsemenné pomeranče nebo banány jsou vlastně genetická mutace, která by v přírodě nepřežila, protože by nevytvořila další generace. Ale člověku se takové plody hodí, tak je roubuje na normální rostliny nebo rozmnožuje nepohlavně.
      Genetika rostlin je ale složitější, tělo rostlin není tak citlivé na různé odchylky, běžně se vyskytují několikanásobné sady genů atd, v každé z nich jiné mutace atd. Genetika rostlin je krásný důkaz toho, že příroda není promyšlený stroj, ale šílený bastl.

  • Vlastik
    Vlastik, 9.3.15 15:39:04  
     

    Dupine, snad tě pobavím. Myslím, že na jediné louce je spousta jedinců stejného druhu s velmi malou odchylkou DNA ( rostliny nejsou, podobně jako lidé, stejné kopie ). Přesto však díky tomu, že jde o malé odchylky DNA ( na jednom místě ), nedochází u rostlin k degeneraci u příbuzného rozmnožování pylem a pestíky...Podobně proč nedochází k degeneraci u oboupohlavních živočichů, pokud se rozmnožují pomocí jednoho jedince?? Pak se taky ptám, jestli lze na jedné louce u stejné rostliny díky různé DNA pozorovat syntézu různých látek v jejich těle, pokud je tohle dílem rozdílu DNA. U vzdálenějších luk pak můžou být látky pro farmaceutický průmysl možná ještě zajímavější???

    • Vlastik
      Vlastik, 9.3.15 17:26:54  
       

      nelze tak hledat nové chemické látky u rostlin stejného druhu a taky protidegenerativní látky, které rostliny vytváří?? Vždyť např. stromy jsou nejdéle žijící organismy na Zemi. Dožívají se i několik set let...

      • Vlastik
        Vlastik, 10.3.15 09:31:37  
         

        ps. mají stromy telomery? Jak rychle se dělí, pokud stromy dokáží žít tak dlouho??

    • A.C.Dupin
      A.C.Dupin, 10.3.15 14:21:55  
       

      Máš poněkud divné chápání molekulární biologie a asi i evoluční biologie. Doporučuji standardní postup: Nejprve si něco nastudovat a teprve pak se pokoušet kombinovat a vymýšlet teorie.

      Takže postupně:
      1. "Dědičná degenerace" je způsobena nikoliv nějakým zázračným protektivním vlivem drobných odchylek v DNA nebo produkcí "antidegenerativních substancí". Degenerativní změny při příbuzenském křížení jsou důsledkem jedné nevýhody diploidie - řadu vadných genů jde maskovat zdravou kopií na chromozomu od druhého rodiče. Při příbuzenském křížení je vyšší pravděpodobnost, že se v jeho genomu sejdou identické kopie téhož genu ("gen po dědečkovi"); pokud jde o vadný gen, je zaděláno na malér.

      2. U rostlin existuje dokonce samosprašnost, tedy kdy se rostlina "páří" sama se sebou. Existence takového jevu znamená z dlouhodobého hlediska vyšší selekční tlak na vadné geny, protože je daleko vyšší šance, že vadný gen bude demaskován.

      3. Chromozomy stromů mají telomery, při dělení dochází ke zkracování. Ovšem i rostliny, a zejména stromy, "znají a používají" telomerázu. Kromě toho není metabolismus rostlin ani zdaleka tak intenzivní jako metabolismus savců.

      • pletiplot
        pletiplot, 12.3.15 02:35:11  
         

        Ještě k tomu dodám - rostliny nejsou zpravidla "jen" diploidní, ale mají kopií více, někdy i stovky. Tam se degenerace zamaskuje snadněji.
        A za druhé - pokud dojde k degeneraci a ta se projeví způsobem neslučitelným se životem, s dospíváním nebo s rozmnožováním, takový jedinec prostě svoje geny dál nepošle a tato vada se do genomu v dané populaci ani v genomu druhu dál nedostane.

  • A.C.Dupin
    A.C.Dupin, 25.2.15 13:36:42  
     

    Snad by to mohlo někoho zajímat :-)

    Sala C, Segal M: Dendritic Spines: The Locus of Structural and Functional Plasticity. Physiol Rev 2014;94(1):141-188. url: http://physrev.physiology.org/content/94/1/141

  • Vlastik
    Vlastik, 25.1.15 12:02:38  
     

    má vliv magnetické pole na pohlavní bunky popř. na blastulu atd?, viz ani silné magnetické pole bunkám neškodí.může ale v něčem pomoci?

    • Vlastik
      Vlastik, 25.1.15 12:08:43  
       

      viz na tvorbu vodíkových můstků dna by ale toto pole mohlo mít vliv?

      • Vlastik
        Vlastik, 25.1.15 12:53:42  
         

        možná by stačil dlouhodobější pobyt v silném magnetickém poli, který by zabránil tvorbě vodíkových můstků a tím i rychlého množení rakovinových buněk a pak by se již tyto bunky možná množily normálně rychle?

        • A.C.Dupin
          A.C.Dupin, 25.1.15 15:14:50  
           

          Nejprve studuj, pak až něco vymýšlej. Opačný postup vede k tomu, že z náhodně zachycených dílčích informací splácáváš hlouposti.

        • visitor77
          visitor77, 28.10.16 15:06:01  
           

          trochu myslete, predtým, ako niečo splodíte: pobyt v silnom magnetickom poli znamená smrť akejkoľvek bunky/orgánu/organizmu...- deštrukcia mol-biol (replikácia DNA, transkripcia, translácia), biochem - metabolic/signaling a immunol reakcií...

          • A.C.Dupin
            A.C.Dupin, 1.11.16 18:33:49  
             

            Tak to by ovšem chtělo zdroj, protože t.č. jsou i relativně silná magnetická pole (jednotky Tesla) pokládána za bezpečná.

            • visitor77
              visitor77, 1.11.16 19:52:44  
               

              z experimentálnych údajov je známe, že vyššie hodnoty magnetického poľa ako 0,1 T spomaľujú, až zastavujú metabolické procesy (procesy látkovej premeny) a vedú k poškodeniu tkanív...teda bezpečné sú magnetické polia do 0,1 T...

            • visitor77
              visitor77, 1.11.16 20:16:46  
               

              Dostupné vedecké údaje o biologických účinkoch statických magnetických polí uvádzajú, že biologické procesy by nemali byť ovplyvnené statickými magnetickými poliami do veľkosti približne 2 T,
              ide o procesy:
              - rast buniek a morfológia,
              - štruktúru DNA a génovej expresie,
              - prenos nervových signálov (CNS a PNS),
              - funkciie krdiovaskulárneho systému,
              - funkcie imunitného systému, a i.

              Blo pozorované, že krátkodobé expozície statickým magnetickým poliam 2 T nemali pozorovateľné následky pre organizmus, ale expozície napr. 0.5 T po dlhšiu dobu zaznamenali škodlivé účinky. Limity expozície 0.01-0.03 T po dobu 8 hodín za deň boli doporučené pre pracovníkov v laboratóriách jadrovej fyziky v rôznych krajinách...

              • A.C.Dupin
                A.C.Dupin, 2.11.16 11:45:58  
                 

                Vyjmenování domělých negativních účinků nenahrazuje požadavek na zdroj, to byste snad měl vědět, Proto bych si dovolil zopakovat, že by vaše tvrzení chtělo zdroj. Jen pro upřesnění, zdrojem myslím kvalitní vědeckou (přehledovou) práci nebo světově uznávanou recenzovanou učebnici. České a slovenské učebnice lékařské biofyziky a podobných oborů nejsou vhodným zdrojem.

                • visitor77
                  visitor77, 2.11.16 12:13:08  
                   

                  myslím, že tieto údaje pre STATICKÉ magnetické polia sú všeobecne známe a neoddiskutovateľné.
                  iste, ale toto nie je v mojej kompetencii, nie som fyzik - môžeme však čerpať zo všeobecných prístupných informácií, napr. aj tých, ktoré sú uvádzané pre pracovníkov medicínskych zariadení MR (magnetická rezonance), ako aj pre pacientov, a rovnako aj pre pracovníkov, ktorí sa stretávajú s inými zariadeniami (napr. v jadrových elektrárňach, budovateľov a opravárov rozvodov el. sietí, a pod.)...
                  neviem, aké sú bezpečné hodnoty pre iné magnetické polia, napr. pulzné, ale iste to budú ešte menšie hodnoty...

                  • A.C.Dupin
                    A.C.Dupin, 2.11.16 12:18:19  
                     

                    Takže zdroj nemáte. Pak je ale vaše mávání pojmy jako "neoddiskutovatelné" přinejmenším krajně nejapné.

                  • visitor77
                    visitor77, 2.11.16 12:39:36  
                     

                    pane, som biochemik (i mol. biol) a imunológ, nie som fyzik, a nemyslím si, že táto tématika je predmetom tohto vášho DF (tématiku máte určenú v názve DF)...a rovnako, nelíbí se mi ani štýl vášho prístupu (i so slovíčkárením a posmeškovaním) k diskutníkom...som schopný citovať z vedeckých informácií živých prírodných/medicínskych vied (currentované časopisy v PubMed), ale nie z oblasti neživých prírodných vied - a tak nechcite po mne citácie k tejto ad hoc téme, ktorá je v rámci DF nezaujímavá...

                  • A.C.Dupin
                    A.C.Dupin, 5.11.16 13:22:27  
                     

                    Mně se pro změnu nelíbí, jak rozhodně něco tvrdíte a při požadavku na zdroj tvrzení, protože to tvrzení je fakticky hodně pochybné, nejprve kličkujete a nakonec se tváříte strašně ublíženě. Je mi naprosto jedno co jste nebo čím se živíte, protože už jste se představil dostatečně.

                  • visitor77
                    visitor77, 5.11.16 15:08:08  
                     

                    myslím, že sa vyjadrujem jasne, nechcem sa s nikým prieť, ani slovíčkáriť na fenoménoch (fyzika), ktoré, ako vidím, nie sú predmetom (alebo len okrajovo) tohto DF...

                  • visitor77
                    visitor77, 5.11.16 15:14:58  
                     

                    add: rozhodne nič netvrdím, ale viem od pracovníkov s MR (mám ich nablízku), aké sú bezpečnostné parametre vo vzťahu k magnetickým poliam, v ktorých pracujú - viac o tom nič neviem - iste, dá sa to zistiť v odbornej literatúre, ale v kontexte tohto DF to pokladám za prinajmenšom okrajové...

  • pikeman
    pikeman, 26.8.14 07:51:05  
     

    Rozhodl jsem se smazat příspěvek od strejczbrna, který tu propaguje vyhazování peněz z okna na katedrály, což není tématem této diskuze.

    • kwai.chang.caine
      kwai.chang.caine, 14.1.15 12:40:47  
       

      Toto rozhodnutí shledávám dobrým a chválím je.

  • pletiplot
    pletiplot, 9.5.14 17:32:04  
     

    Amnion.
    Ahoj. Plazi, ptáci a savci jsou amniota, jejich vajíčka mají obal amnion. Která část slepičího vejce je amnion? Skořápka, vnější blána, vnitřní blána, nebo všechno dohromady?

    • kusurija
      kusurija, 30.5.14 12:25:45  
       

      V nenasezelém vajíčku nic, ten se teprve vytvoří zároveň s počátkem vývoje slepičího embrya.