Psychologie a psychoterapie

Otevřená diskuze | Kategorie: Příroda a přírodní vědy
od10k5 (2018-07-18 17:56:25)Neurolka.05 (2018-07-18 05:20:35)Filcka (2018-07-18 00:07:30)DuhovaSfinga (2018-07-17 22:09:01)Dopaminka (2018-07-17 20:41:57)radkojaga (2018-07-14 17:04:58)Millagros115 (2018-07-14 16:55:37)osoba (2018-07-13 09:59:25)mat.yz (2018-06-30 16:59:18)VitaCitek (2018-06-26 18:22:03)ala31 (2018-05-11 13:16:58)Majolenka (2018-03-20 08:26:55)radiac (2018-03-18 13:54:34)Hammer (2018-03-14 12:27:40)mustang116 (2018-02-24 23:47:02)Spravec (2018-01-22 08:09:49)missisfine (2017-12-11 15:17:17)Agustinenn (2017-07-13 17:24:29)Katy123 (2017-05-17 18:10:53)lafytka (2017-05-11 21:09:55)andie418 (2017-04-10 21:08:40)macinnka (2017-02-04 16:52:24)krytterka (2017-01-15 01:43:47)
Psychologie a psychoterapie
Založeno: 15. 10. 2013 | Příspěvků: 8 127 | Členů: 29
Správci: Dopaminka (hlavní)

Pohovořme si o tom co nás trápí,bolí ,s čím si nevíme rady a co nám naopak pomáhá v žití....Odborné a osobní náměty vítány.Prosím ,zde nediagnostikujeme nemoci,od toho máme odborníky.Urážky budou mazány.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Neurolka.05
    Neurolka.05, 17.7.18 14:05:18  
     

    O víkendu jsem se rozhodla, že dám terapii další šanci. Že jsem ji třeba ukončila předčasně. K té stejné terapeutce už jsem nechtěla, i když jsem s ní byla spokojená. Ale beru naši práci za ukončenou. Tak jsem brouzdala a v okolí našla terapeuta. Dělá klasiku, ale zaměřuje se na logoterapii, což mě zaujalo. Oslovila jsem ho a mám první termín na konci srpna. Jsem docela zvědavá. A zatím natěšená. :-)

    Nemáte někdo osobní zkušenost s logoterapií?

    • Dopaminka
      Dopaminka, 17.7.18 14:18:00  
       

      Chodila jsem k psychiatrovi, který měl více vycviků, včetně logoterapie. Ale já jsem k nemu chodila na hypnoterapii. Takže sice nějaké prvky tam byly, ale cistou logoterapii ne.

      • Neurolka.05
        Neurolka.05, 17.7.18 14:47:10  
         

        Hypnózu bych ráda jednou zkusila. Zjistit, jestli jsem hypnabilní. Nic neřešit, jen ten stav procítit. Můj bývalý kolega chodil na hypnózu, ptž se mu mělo narodit dítě a on chtěl přestat kouřit. Každé sezení bylo za tisícovku, on jim měl deset. Kluk půjde pomalu do školy a tatík hulí jak fabrika dál. :1:
        Tobě to pomohlo? Přišlo ti jednodušší pracovat ve změněném stavu vědomí?

        • Dopaminka
          Dopaminka, 17.7.18 16:11:04  
           

          Dělá se z toho něco extra. Hypnoza není to, co se ve filmech ukazuje. :15:
          Mela jsem také 10 sezení.na pojišťovnu.
          Spíše šlo o nějaký stav těsně před usnutim a při něm probíhající sugesce.

          Že by mi to změnilo zivot, to ne. Dokfor pak naznal, ze mi lépe prospěje psychodynamika a odeslal mě k psycholohovi. Čímž mi pomohl tedy nejlépe.

          • Neurolka.05
            Neurolka.05, 17.7.18 16:44:25  
             

            Jasně, neberu to jako v seriálu Mentalista, kdy někomu poklepeš na rameno a ten začne kdákat. :1: :4:

    • zmoranzova
      zmoranzova, 17.7.18 15:04:36  
       

      Tak to je moc fajn, že se těšíš. Snad ti to prospěje.

      • Neurolka.05
        Neurolka.05, 17.7.18 16:42:24  
         

        Díky. Uvidím. Je to něco nového, tak to beru jako naději ke zlepšení. I když musím uznat, že prášky zabraly a je mi podstatně líp. Jen by to chtělo trochu víc upravit spaní, ale o tom si promluvím zítra se svým doktorem.

        A jak je tobě? Nějaká změna?

        • zmoranzova
          zmoranzova, 17.7.18 20:10:57  
           

          Tak to je dost výhra, že prášky zabraly a je ti podstatně líp.

          Ani ne, bohužel...

  • Dopaminka
    Dopaminka, 14.7.18 11:46:01  
     

    Jinak máš, Neurolko, hezkou novou pozitivní ikonku. to je fajn.

    a teď se zeptám na tvůj způsob:
    jak nespavost řešíš ty?

    • Neurolka.05
      Neurolka.05, 14.7.18 11:55:27  
       

      Díky, říkala jsem si, že je na čase vyměnit tabletku za něco pozitivnějšího :-))

      Já to řeším přesně tak, jak se nemá. Vezmu si notebook do postele a sjíždím seriály. Nebo poslouchám audioknihy. Někdy je to bohužel tak, že se mi začne chtít spát, ale říkám si, ještě 10 minut do konce, to vydržím a pak to spaní překonám a jsem v háji. Druhý den se mi pak v práci klíží oči.

      Ale teď bych řekla, že ta nespavost posledních dní byla vyvolaná novými léky. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

      • Dopaminka
        Dopaminka, 14.7.18 14:13:03  
         

        Nové léky...asi ne nic na spaní, že?

        • Neurolka.05
          Neurolka.05, 14.7.18 14:39:10  
           

          Nově mám na večer Kventiax, ten by měl se spánkem pomoct, ale naopak mi přijde, že po něm ožívám. Déle trvá, než usnu a i tak spím jen pár hodin. Ale příští týden jdu k doktorovi, tak mu to povím. Uvidíme, co on na to.

          • Dopaminka
            Dopaminka, 14.7.18 14:50:10  
             

            Tak asi žádný zázrak, no. :5:
            Ten lék znám
            ale žádné AP nezajistí spánek.
            pouze ospalost, podobně jako antihistaminika, spod.
            Pokud chceme spát, fungují jen léky na bázi, které ten spánek hajistí.

            Někomu Hypnotika
            Někomu BZD
            Někomu dokonce jen antihistaminika (Atarax, Kinedryl...)
            Quentiapin je často na spaní...nevyzkoušela jsem, ale když nezaberou hypnoktika a Neurol...tak co už, no.

  • Neurolka.05
    Neurolka.05, 13.7.18 23:37:52  
     

    Je pátek a já dřepím doma. Odřekla jsem program, abych si mohla brečet do polštáře. Jsem blbec. Pátek večer, já v nej letech a trávím večer doma u debilního seriálu.
    Ani ty podělaný prášky nezabírají jak mají. Nemáte nějaký dobrý typ na spaní? Před pár měsíci jsem zkoušela hypnogen, ale moc nezabral. :9:

    • od10k5
      od10k5, 14.7.18 00:52:45  
       

      Někde sem slyšel, že se kdysi dětem aby dobře spaly dával odvar z makovic.

      • Neurolka.05
        Neurolka.05, 14.7.18 06:38:43  
         

        Kde mám ale sehnat pole makovic? Všude samá řepka :-)

        • Dopaminka
          Dopaminka, 14.7.18 09:00:26  
           

          Tak, to bylo kdysi, že. před sto lety. :4:

          • Dopaminka
            Dopaminka, 14.7.18 09:11:10  
             

            Dnes máme zase jiné možnosti.
            Ale pamatuji si, že když jsem měla batole, které po 1. roce odmítalo mléko (a dosud je trend do dětí cpát mléko za každou cenu aspoň do dvou let), s nadějí, že je to jediný zdroj vápníku (dnes se ví, že je to zcela jinak), nabízela mi zdr. sestřička na středisku právě nápad odvaru z makovic. :1:
            Prej:
            "Bude vám dobře spát..."
            dělala si legraci, ale traduje se to zjevně dost dlouho.
            Naše babičky si pomáhaly jak mohly. :4:

            • Neurolka.05
              Neurolka.05, 14.7.18 11:23:07  
               

              Já si hlavně myslím, že naše babičky takové problémy v takové míře nemusely řešit. Té fyzické námahy bylo během dne tolik, že prostě večer padly a spaly.

              • Dopaminka
                Dopaminka, 14.7.18 11:43:40  
                 

                V tomhle nesouhlasím, není to nedostatkem fyzické únavy. Kolikrát jsem byla unavená fyzicky tak, že jsem pořádně neusnula.
                Pohyb je super, ale všeho moc škodí.

                Třeba v depresi jsem spala 16-20 hodin, a nebylo to fyzickou námahou.

                Je spánek a "spánek".

                K chemii se uchyluji jen když se opravdu potřebuji vyspat a druhý den fungovat. Tzn. výjimečně. Nebo když jsem spala v místnosti několika dalších cizích lidí a potřebovala usnout.

                Jsem "schopna" (nechtěně) opravdu celou noc probdít. Ale protože už nejsem nejmladší, pak druhý den je zcela na hovno a jsem nepoužitelná, tak volím menší zlo, chemii.

                • Neurolka.05
                  Neurolka.05, 14.7.18 12:00:39  
                   

                  Jistě, nespavost není jen o fyzické únavě. Řekla být, že víc souvisí s psychickou nepohodou než fyzickým vyčerpáním.

                  Já naopak když byla v depresi, v té velké, na podzim, tak jsem spala málo. Byla jsem vlastně celý den v posteli, ale spánek byl minimální. A když už přišel, tak nekvalitní.

          • Neurolka.05
            Neurolka.05, 14.7.18 11:15:58  
             

            Já pamatuji, asi tak 25 let zpátky, že jsem s babičkou na Slovensku byla sbírat mák. Chodilo se paběrkovat za traktorem. Makovice jsme dávaly do nůší a pak u babičky na dvorku vysypávaly do velké plechové vany, kde se mák pral a pak na plachtě sušil. Milovala jsem prázdniny na venkově. Tehdy to byla ještě vesnice se vším všudy,fajn místo pro dítě z města. Hezké dětství. Žádný comp, mobil, net.... jen zvířata, kolo, knížka, kamarádi a od rána do večera venku. Pro dnešní mládež hororová sci-fi. :1:

            • Dopaminka
              Dopaminka, 14.7.18 11:44:35  
               

              Já to stejně trochu popletla, opium není totéž, co odvar z makovic.
              Ale obojí pro nás dost nedostupné.

    • Dopaminka
      Dopaminka, 14.7.18 06:25:36  
       

      Pokud nejde spát a pokud ráno nemusím vstát (ale vlastně i když musím), tak nespim a dělám cokoliv z toho, na co nebyl čas. Čtení. Zhlédnutí filmu. Cvičení dechu. Napíšu dopis kamarádce.
      Vzdy jsem trpěla nespavostí. Od puberty do asi 35 let. Tak jsem se ji naučila využívat.

      Když opravdu potřebuji usnout (druhý den čeká náročný program, kde musím fungovat, pak volím chemii. Přírodních uspavacich prostředků jsem za ty roky vyzkoušela mnoho, vlastně všechny. Vím, že na mě nefungují, protože je problém jinde, než jen ve zklidnění.

      Za tu dobu už vím, co na mě funguje, jaká dávka čeho. A opium z makovic to fakt není. :-)

      • Neurolka.05
        Neurolka.05, 14.7.18 06:39:40  
         

        A co na tebe funguje?

        • Dopaminka
          Dopaminka, 14.7.18 08:59:11  
           

          Vždyť jsem to právě popsala. :2:
          Když nespím, tak nespím, a dělám, co chci a co druhé neruší.

          Hlavně mi asi 10 let trvalo, než jsem se s tím smířila, přestala se vztekat a využila to pro sebe pozitivně.

          • Neurolka.05
            Neurolka.05, 14.7.18 11:09:31  
             

            Neupřesnila jsem to, má chyba :-) Myslela jsem, co na tebe funguje z chemie. :4:

            • Dopaminka
              Dopaminka, 14.7.18 11:11:45  
               

              Na mě? BZD, v určité dávce.

              • Dopaminka
                Dopaminka, 14.7.18 11:13:56  
                 

                A není to tvoje chyba, záměrně jsem se vyhla té chemii, protože říkáš, že ti stejně nepomáhá. tak v tom by ti to moc nepomohlo.
                Mám Rivotril. Hodně Rivotrilu. Myslím, že by uspal stovky lidí.

                • Neurolka.05
                  Neurolka.05, 14.7.18 11:19:58  
                   

                  Můj psychiatr je na tohle hodně opatrný. Měla jsem problém i s napsáním neurolu. "Je návykový, máte smůlu. Napíšu vám místo něj AD." A nehla jsem s ním. Nevím, jestli je tak paličatý, zásadový a nebo jen na to sere.
                  Rivotril, hodně rivotrilu…. - co si píšeš sama recepty? :1: :1: :1:

                  • Dopaminka
                    Dopaminka, 14.7.18 11:37:08  
                     

                    Tvůj psychiatr má recht.
                    Moje zásoba je jen z legálních zdrojů, prostě jsem to nikdy nejedla pravidelně, tak se to nasbíralo.
                    S mým doktorem se dalo dost dobře diskutovat na téma léky. Věděl, jak to mám, a věřil mi. Nevím, jestli to tak měl u všech, a jestli se mu to někdy vymstilo.
                    Faktem je, že kdo se předávkovat chce, udělá to, a sežene to.

                  • Neurolka.05
                    Neurolka.05, 14.7.18 11:48:28  
                     

                    Předávkovat se léky, to bych se asi bála. Ne, že bych snad na něco takového myslela. Tak daleko nejsem a doufám, že nikdy nebudu.
                    Ale všude se píše, že je to velmi nespolehlivé. Asi bych se bála, že přežiju a nakonec si ještě zničím játra. Asi bych šla do oběšení, kdybych tedy musela někdy volit. Střelnou zbraň nevlastním. Morbidní takhle při sobotě.

                  • zmoranzova
                    zmoranzova, 14.7.18 13:03:31  
                     

                    Do oběšení bych zase nikdy nešla já, to mě děsí. Asi bych volila vlak.

                  • Dopaminka
                    Dopaminka, 14.7.18 13:13:04  
                     

                    Tohle je možná na jinou diskuzi.
                    https://www.diskutnici.cz/forum/3618-smrt-a-sebevrazda/
                    Něco k tomu připíšu

  • Filcka
    Filcka, 11.7.18 12:27:25  
     

    Existuje vůbec nějaký taktní způsob, jak někomu blízkému naznačit, že pravděpodobně má hoarding disorder (netuším, jak se tomu říká česky) a že by to měl začít řešit, protože tím obtěžuje všechny ve svém okolí?

    • DuhovaSfinga
      DuhovaSfinga, 11.7.18 12:49:01  
       

      ASi bych neřešila dg. ale soustředila na to, abych mu vysvětlila, že mě něco štve a co a proč.

    • Dopaminka
      Dopaminka, 11.7.18 13:04:43  
       

      Taky myslím, že dg. nikomu nepomůže, nepotěší, je potřeba s ním mluvit jasně, co tě štve, a co potřebuješ.

      • Filcka
        Filcka, 11.7.18 13:11:02  
         

        O to se snažím, ale vždycky pak mám pocit, že jsem sobecký zmrd, protože to dotyčná osoba vždycky postaví takhle, i když v reálu jde o moji obranu vůči sobectví někoho jiného.

        • Filcka
          Filcka, 11.7.18 13:13:23  
           

          Při každé úpravě interiéru, opravě atd se řeší, že ty staré věci se přece nebudou vyhazovat, to se někdy může hodit, co na tom, že to jsou ošuntělé hadry ze 70. let, které na sobě v tomhle tisíciletí nikdo neměl. Co na tom, že je to hnusný, v praxi nepoužitelný nábytek. Přece se to nevyhodí, šup s tím radši na půdu. Potřebujeme více knih! Máme jich už celkem určitě pěticiferný počet, ale to NESTAČÍ, musí se na ně udělat víc místa ve všech místnostech. Chraň bůh, aby někdo naznačil, že bychom to místo mohli využívat i jinak než pro skladování knih, které nikdo nečte.

          • Dopaminka
            Dopaminka, 11.7.18 13:18:11  
             

            Tohle není nic, co by se dalo řešit bez toho, aby to vadilo "postiženému".
            Prchej, jinak s tím nic nenaděláš. Svéprávnosti ho nezbavíš, a kdyby, tak jen na konkrétní oblast života. Ale spíše ne, tohle není na zbavení.
            prostě prchej.

        • Dopaminka
          Dopaminka, 11.7.18 13:15:57  
           

          Tak to je otázka, jestli s ním musíš žít,, a vycházet, nebo ne.
          Nikoho nedonutíš se léčit proti jeho vůli, a, upřímně, tohle není vůbec klinicky úspěšné v léčbě, a bez aktivního podílu klienta je šance doslova nulová. :5:

          Pokud by někoho ohrožoval,(i sebe), je možno se domluvit s jakýmkoliv psychiatrem (kde zajdeš ty a situaci vysvětlíš). Pak by se dalo něco dělat.
          Ale je to velmi problematické.

          Pokud nemusíš, nekomunikuj s dotyčným, a prchej.
          Pokud je to rodič, je to složitější.

          • Filcka
            Filcka, 11.7.18 13:17:52  
             

            Je to rodič, na kterém jsem stále ještě finančně závislý. Každopádně bych odtud rád vypadnul hned jak to bude možné, těch poruch tam totiž pozoruju hned několik.

            • Neurolka.05
              Neurolka.05, 11.7.18 18:35:09  
               

              Máš alespoň svůj pokoj, soukromí, které si můžeš přizpůsobit k obrazu svému? Nebo i do toho ti máma mluví?

              V tomhle asi moc nezmůžeš, ale ber to tak, že o důvod víc se rychle osamostatnit a vypadnout. Slušná motivace, ne?

              Ještě mě napadá, nešlo by to "zbavení se věcí" navléct přes citově emoční stránku - dát věci na charitu? Potřebným? Třeba by to mohla být cesta.

              • Dopaminka
                Dopaminka, 13.7.18 03:45:49  
                 

                Myslím, že podle popisu jde o veci dost nepoužitelné.
                Ale i kdyby si je někdo chtěl vzít. Takový člověk má hrůzu, zažívá úzkost z toho, že by se měl něčeho z toho haraburdí jakkoliv zbavit.
                Musí to být opravdu těžké s takovým rodičem žít.

              • Filcka
                Filcka, 17.7.18 19:29:58  
                 

                Pokoj mám a občas už ho musím bránit celkem agresivně, pokud ho nechci komplet předělaný podle direktivně stanovené představy, se kterou se neztotožňuju. Vždycky, když mám někam na delší dobu odjet, se v koutu duše bojím, že to tam pak nepoznám, ale naštěstí se zatím nestalo.
                Co se charity týče, zrovna nedávno po dlouhém rozvažování několik beden odešlo. Byly to ošuntělé věci "pro vnoučata", jenže pak řádně vyčítavě poznamenala, že vnoučat se už asi nedočká (starší sestře se nedaří a my s přítelkyní nemáme zájem), tak to pošle dál. Každopádně to byl jen zlomek toho, co je "škoda vyhodit". Z kteréžto fráze už se stalo takové centrální motto.
                Obecně se poslední dobou čím dál víc všechno musí přizpůsobovat její osvícené vizi a když někdo navrhne něco, co by vyžadovalo obdobný ústupek na její straně, tak zpravidla sklidí výčitky.

  • zmoranzova
    zmoranzova, 7.7.18 08:35:50  
     

    Cítím velkou prázdnotu, ta je pro mě nejhorší. Jakoby ve mně vše umřelo. Chci mít radostné emoce a místo toho se vždy jen divím, když slyším, že se někdo směje nebo když vnímám, že je v pohodě... Přijde mi jako zázrak, že někomu může být prostě dobře.

    • Dopaminka
      Dopaminka, 7.7.18 10:14:37  
       

      A víš, pamatuješ si, jaké to je, když je člověku dobře?

      • zmoranzova
        zmoranzova, 7.7.18 11:31:44  
         

        Pamatuju... Raději o tom, že kdysi bylo líp, moc nepřemýšlím.

        • Dopaminka
          Dopaminka, 7.7.18 12:10:47  
           

          Mně to naopak přijde fajn, uvědomit si, že bylo (a tedy znovu může být) lépe.
          Že se máš kam vracet.
          To je mnohem lepší, než nezažít žádné "dobře".

          • zmoranzova
            zmoranzova, 7.7.18 12:18:04  
             

            Rozumím, že ti to tak přijde, ale já nevěřím tomu, že by mohlo být celkově lépe. Jsem ráda akorát za momenty, kdy je mi trochu lépe.

            • Dopaminka
              Dopaminka, 7.7.18 12:34:30  
               

              Tak v tuhle chvíli asi nejsi schopna vidět, že vůbec lépe být může.
              Ale určitě je něco, co by ti ulevit mohlo. Proto jsem se ptala.

              • zmoranzova
                zmoranzova, 7.7.18 13:31:32  
                 

                Není to lepší už 13 let a teď se to ještě zhoršilo.

                • Dopaminka
                  Dopaminka, 7.7.18 16:26:38  
                   

                  Já si trošku odtud pamatuji, žes na tom bývala líp.
                  Tak odtud se mi zdá, že to zas může být lepší.

                  • zmoranzova
                    zmoranzova, 8.7.18 09:47:22  
                     

                    To máš pravdu, teď se to právě (tak půl roku) ještě zhoršilo.

            • osoba
              osoba, 7.7.18 19:59:30  
               

              problém je právě to, že nevěříš, že může být líp. Prakticky si to zakazuješ, nepřipouštíš. takže si namluvíš, že ti stačí ty chvilky, kdy je jen trošku líp, ale pomyslet na to, že MŮŽE být třeba i DOBŘE a dlouhodobě/trvale - "to nééé, nemožné, zakázané". Zkus si všímat toho, co těm horším stavům bezprostředně předchází.

              • zmoranzova
                zmoranzova, 8.7.18 09:48:19  
                 

                Ano, nevěřím. Ne že je to zakázané, ale znám svou situaci. Za zlepšení bych samozřejmě byla moc ráda.

                • osoba
                  osoba, 8.7.18 22:02:47  
                   

                  Ale to je právě problém. Ty znáš svou situaci a ta je pro tebe nadřazená všemu. Vypadá neřešitelně, tak nevěříš, že by mohla být řešitelná. Odborník řekl, že lepší to být nemůže (leda na chvilku a pak zase HUP dolů), tak si netroufáš věřit něčemu jinému.
                  Zrekapituluj si situaci, co předchází zhoršeným stavům. A pak se odvaž připustit si, že s tím něco dělat JDE? aby to takhle už nebylo. Mimochodem, strach je negativní víra a podle tvé víry se ti děje.

    • Neurolka.05
      Neurolka.05, 7.7.18 11:22:47  
       

      Občas mívám podobné stavy. Je těžké si v takové chvíli uvědomit nebo možná připustit nebo snad jen představit, že bude líp. Kdo nezažil, těžko pochopí. Je až paradoxní, jak taková prázdnota, nicota dokáží být hmatatelné. Ta všudypřítomnost zabíjí. Pomalu a jistě. Krůček za krůčkem. Nenávidím!!!

      • zmoranzova
        zmoranzova, 7.7.18 11:29:02  
         

        Ano, přesně tak. Jde vidět, že víš, o čem mluvíš. Říkám si, jak je ti teď. Je to teď zase horší přes víkend?

        • Neurolka.05
          Neurolka.05, 8.7.18 03:06:07  
           

          Snažím se hodně na víkendy plánovat a být aktivní. Ze čt na pá jsem se přidala k přátelům a byla kempovat. Bylo to fajn. Stan, táborák, kytara... Sice jsem zmokla, ale byla jsem mezi lidmi a neměla tolik čas se zaobírat vlastními myšlenkami. Ty černé tam ale pořád bohužel jsou.
          Dneska (vlastně už včera) jsem byla s kamarádem v letním kině. Bylo to příjemné. Ještě teď vstřebávám dojmy a nechce se mi spát.

        • Neurolka.05
          Neurolka.05, 8.7.18 03:16:25  
           

          Úzkosti mám pořád. Větší i menší ataky, které přichází různě v průběhu celého týdne. Myslím, že už se mi je daří zvládat do té míry, že neodpadnu pokaždé, když dorazí. Ale sráží dolů a náladě nepřidají. Občas mi přijde, že mám úzkost jen z toho, že přijde další úzkost. Takový začarovaný kruh. Ale jak říkám, už to dokážu trochu korigovat. Tak snad časem budu já pánem situace. :4:

    • Dopaminka
      Dopaminka, 7.7.18 12:16:41  
       

      Je něco, co ti pomáhalo a může pomoct i teď?
      Co je to, co potřebuješ, co ti můžeme dát třeba i my?

      Potřebuješ to hlavně někomu říct/svěřit, nebo existuje způsob, jak s tím aktivně bojovat? Co v tuto chvíli potřebuješ?

      Může se to v čase i měnit.

      Mně třeba některou dobu nemohlo pomoct vůbec nic. Byla jsem na dně, a chtěla jsem jen umřít. A nikdo neměl šanci s tím pohnout. Nešlo to.

      Po nějaké době, byly to ale měsíce, možná více než rok, jsem teprve mohla pomalu přijmout pomocnou ruku.

      Každá ta fáze je důležitá. A vědět, kde na ní se zrovna nacházím (pády můžou být i opakované, různě hluboké), někdy pomáhá se v tom zorientovat. Alespoň mně.

      • zmoranzova
        zmoranzova, 7.7.18 13:32:27  
         

        Na chvíli mi někdy pomůže s někým mluvit, taková malá úleva. Jinak nic...

        • Dopaminka
          Dopaminka, 7.7.18 16:33:19  
           

          a máš tedy s kým?

        • Neurolka.05
          Neurolka.05, 8.7.18 03:22:05  
           

          Ano, to občas pomáhá. Mě někdy stačí se z toho i vypsat. Někdy veřejně na netu, jindy jen v rámci deníku. Ale dostanu to ze sebe a uleví se. I když jen na chvíli. Ale díky bohu za to.

          A jak je tobě? Je to dnes lepší? Pomohla nějaká aktivita, pokud se ti vůbec povedlo něco dělat.

          • zmoranzova
            zmoranzova, 8.7.18 09:53:45  
             

            Já nemám skoro z ničeho radost, takže dělat nějaké aktivity nepomáhá. Lepší to není, je to každý den stejné. Ležím, poslouchám hudbu nebo sleduju videa či koukám do prázdna, k tomu prášky...

            • DuhovaSfinga
              DuhovaSfinga, 8.7.18 10:51:58  
               

              Nemůže tě taky ubíjet stereotyp?

              • zmoranzova
                zmoranzova, 8.7.18 10:55:26  
                 

                Určitě, to je také velký důvod. Neschopnost se z něčeho těšit a následná zoufalost ze způsobu života, který žiju.

                • DuhovaSfinga
                  DuhovaSfinga, 8.7.18 10:59:25  
                   

                  Možná není nutné hned z toho být nadšená, možná by stačilo, že bys věděla, že tě něco čeká, změna. A prostě mít jen dobrý pocit, že je to jiné než obvykle. Prostě čas od času něco vždycky zkusit. Člověk potřebuje změnu, nějaké podněty. mozek se jinak nudí. :-) Asi bych od toho nečekala zázraky, ale prostě zkoušela, jestli mě něco nezaujme, nejhůř to bude jen dobrý pocit, že je změna, viz. výše.

                  • zmoranzova
                    zmoranzova, 8.7.18 13:37:56  
                     

                    Já se snažím, ale prostě chybí ta motivace a síla...

                  • DuhovaSfinga
                    DuhovaSfinga, 8.7.18 16:33:50  
                     

                    Myslím, že univerzální recept neexistuje. Motivaci, aby člověk žil vlastní život, musí najít každý sám v sobě.

                  • zmoranzova
                    zmoranzova, 8.7.18 17:07:26  
                     

                    Ano a někdy to bohužel nejde.

                  • Dopaminka
                    Dopaminka, 8.7.18 19:12:47  
                     

                    Nemyslím, že to nejde. Myslím, že to někdy prostě nezjistíme. Důvody mohou být různé.

                  • DuhovaSfinga
                    DuhovaSfinga, 8.7.18 21:18:25  
                     

                    Možná to chce někdy zkusit nové možnosti léčby, dosud opomíjené(stacík?, arteterapii apod.). Já si prostě myslím, že léky nezmůžou všechno. Když se člověk nesnaží alespoň mechanicky, o to více to jeho tělo vzdává.

                  • Neurolka.05
                    Neurolka.05, 8.7.18 21:32:20  
                     

                    "zkusit nové možnosti léčby" - myslím, že tohle jde v okamžiku, kdy je člověku trochu líp. Kdy má alespoň zdánlivý nadhled na sebou sama. Ale když je zle, tak opravdu nic NEJDE. Nejsou síly, chybí motivace, žádný důvod pro, to se chce jednomu jen ležet a umřít.

                  • DuhovaSfinga
                    DuhovaSfinga, 8.7.18 21:39:09  
                     

                    Já jsem schválně použila mírnější příklady. Pokud je stav dlouhodobý, půl roku je dlouhá doba na stav "ležet a umřít". Každopádně při stavu ležet a umřít přichází v úvahu ty méně preferované možnosti. Hospitalizace. Prostě něco, co přetne ten bludnej kruh.

                  • Dopaminka
                    Dopaminka, 8.7.18 21:40:18  
                     

                    Něco přece jen jde. Třeba psát na net. Třeba o tom, co pomohlo jiným.
                    Někdy pomůže i ta možnost vidět tu naději.

                  • Neurolka.05
                    Neurolka.05, 8.7.18 22:13:55  
                     

                    Jasně že máte pravdu obě, něco se dělat musí - pokud tedy člověk nechce jen čekat v té posteli na smrt.

                    Zaujala mě ta hospitalizace. V prvním okamžiku jsem si řekla brrr, ale možná by to pro zmoranzova nemusel být tak špatný nápad. Byl by to impuls, něco nového (možná trochu šok), asi únik ze stereotypu, možnost jak se poprat s něčím, na co sama už nemá sílu.

                    zmoranzova - co myslím, uvažovala jsi někdy nad hospitalizací?

                  • Neurolka.05
                    Neurolka.05, 8.7.18 22:15:16  
                     

                    … co mysl튅.

                  • zmoranzova
                    zmoranzova, 9.7.18 08:52:51  
                     

                    Neurolka: Uvažovala, ale podle mě by mi tam bylo akorát hůř. Kdybych cítila, že to má nějaký smysl, tak bych do toho šla.

            • Neurolka.05
              Neurolka.05, 8.7.18 16:18:41  
               

              Rozumím. Jako bych to psala já loni. Stejná slova, stejné pocity. Neviděla jsem světlo na konci tunelu, nevnímala a snad ani nevěřila přátelům, že bude líp.
              Je líp. Není to hitparáda a občas je to doslova na hovno, ale pořád mám v sobě tu naději a. A díky bohu na ní.

              I tobě přeji, abys v sobě objevila něco nebo někoho, kdo ti tu naději vrátí.

      • DuhovaSfinga
        DuhovaSfinga, 7.7.18 15:17:40  
         

        To je výstižné.
        Akorát je tedy pravda, že se mi povedlo v tom zorientovat, až když jsem z nejhoršího byla venku (Alespoň pro tu dobu), v té době jsem nic jiného(než bolest) vidět nedokázala.

        • Dopaminka
          Dopaminka, 7.7.18 16:25:13  
           

          To je pravda. Když jsi v díře, nevidis nic, než tu díru. :11:

          Taky jsem to byla schopna nahlédnout až zpětně.
          A kdyby mi někdo tehdy tvrdil, že mám šanci se z toho vyhrabat, asi bych mu nevěřila.
          Protože já byla v té díře. On nahoře. Moc daleko na to, abych si myslela, že může tušit, jak mi je.
          Tak si představuji, že zmoranzova vnímá moje pokusy o konverzaci.

          • DuhovaSfinga
            DuhovaSfinga, 7.7.18 18:15:46  
             

            Jo, přesně tak.
            (Tedy tu poslední větu asi upřesní zmoranzova)

            • DuhovaSfinga
              DuhovaSfinga, 7.7.18 18:17:28  
               

              Ale přijde mi, že to funguje na obě strany. Teď zase nechápu, ak to mohlo být takové, jaké to bylo. Jako kdyby to byl jiný člověk, úplně jiný život. Jako kdyby mi někdo vyprávěl o někom vzdáleném, přesto vím, že jsem to byla já, protože některé věci jsou příliš vryté do paměti, ale nejsem to já. Je to hrozně zvláštní pocit.

              • Dopaminka
                Dopaminka, 7.7.18 20:42:23  
                 

                Na tebe jsem, sfingo, hodně myslela poslední dva tři dny.
                Pošlu ti odkaz.

                • DuhovaSfinga
                  DuhovaSfinga, 7.7.18 21:27:23  
                   

                  Tak jo. Doufám, že mi ten odkaz objasní proč jsem ti oxidovala v myšlenkách. :-)

    • Millagros115
      Millagros115, 8.7.18 11:09:05  
       

      Jsem na tom podobně. A čímdál víc si uvědomuji, jak moc jsem si zničila život. A nevím, kudy z toho ven. jestli to vůbec ještě jde. Případně s jakými ztrátami.

      • Neurolka.05
        Neurolka.05, 8.7.18 16:10:13  
         

        Ty máš děti? Manžela? Přítele? Bylo by hodně těžké odejít a zkusit to znova?

        • Millagros115
          Millagros115, 8.7.18 21:18:28  
           

          Jsem v registrovaném partnerství, vychováváme dvě děti z partnercina předchozího vztahu.

      • zmoranzova
        zmoranzova, 8.7.18 16:17:16  
         

        To mě moc mrzí, že to máš podobně.