Duchovní diskuze

Otevřená diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
Kolenik (2020-02-25 17:09:52)senja (2020-02-25 16:16:22)krudox (2020-02-25 05:49:36)Pavla.119 (2020-02-24 10:57:58)soucet (2020-02-23 05:20:30)sirStanley (2020-02-22 21:55:04)radkojaga (2020-02-22 18:17:54)slavidan (2020-02-19 23:04:00)necroczar (2020-02-11 11:10:34)tom.sawyer (2020-02-03 21:11:54)DalkoT23 (2020-01-28 11:06:04)rose66 (2020-01-15 21:15:52)wwwJIRI.cz (2020-01-12 23:17:31)liyliyth (2019-12-15 18:17:54)a.l.tereza (2019-11-24 03:15:27)9marie04 (2019-11-16 19:43:16)Lavandis (2019-08-30 13:11:13)Cho (2019-04-16 15:12:10)Kostic33 (2019-04-10 21:29:22)radiac (2019-04-03 21:59:45)janjanx (2019-02-07 18:05:34)RybarJosef (2019-02-06 17:31:12)poko (2019-01-10 14:57:27)
Duchovní diskuze
Založeno: 13. 10. 2013 | Příspěvků: 32 274 | Členů: 53
Správci: tom.sawyer (hlavní)

Debata ohledně věcí duchovních. Přestože je slovo duchovní mírně zprofanované, nenapadl mě lepší název.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • soucet
    soucet, 21.1.20 13:36:53  
     

    C. G. Jung: Životní obrat
    http://soucet.wz.cz/jung/cj_04_08.htm

    • radkojaga
      radkojaga, 21.1.20 15:36:26  
       

      Moc pěkné a pooučné.

      • senja
        senja, 21.1.20 22:14:15  
         

        Čte se to opravdu hezky. Ve své době to mohlo být dokonce i převratné, ale čas pokročil a vědecké poznání se vyvíjí stejně jako lidské vědomí.
        "Až příliš jsme si zvykli na myšlenku, že co se týče nesmrtelnosti a podobně, existují rozličné vzájemně si odporující názory a žádné přesvědčivé důkazy. Avšak ti lidé mezi vzdělanci, kteří myslí, vědí zcela přesně, že takový důkaz patří k filozofickým nemožnostem. Nemůžeme o tom naprosto nic vědět."
        Podobně jako dřívější názor vědců, že čmelák nemůže létat, protože to odporuje fyzikálním zákonům. :4:

        • radkojaga
          radkojaga, 21.1.20 22:22:20  
           

          a nevím co chceš říct :1:

          • senja
            senja, 21.1.20 22:24:08  
             

            přesně to, co jsem napsala.

            • radkojaga
              radkojaga, 22.1.20 07:53:14  
               

              To že o nesmrtelnosti nemůžeme nic vědět je samozřejmé, již z podstaty věci.

              • radkojaga
                radkojaga, 22.1.20 08:30:40  
                 

                zaujala mě tato část:
                Psychiatrovi se jeví starý člověk, který se nemůže oddělit od života, právě tak slabošský a chorobný jako mladý člověk, který není schopen život budovat. A skutečně se v mnoha případech jedná o tutéž dětskou žádostivost, o tentýž strach, tentýž vzdor a svéhlavost v jednom i druhém případě. Jako lékař jsem přesvědčen, že je takříkajíc hygieničtější spatřovat ve smrti cíl, o který by se mělo usilovat, a že vzpírat se proti němu je naopak cosi nezdravého a abnormálního, neboť se tím druhá polovina života olupuje o svůj cíl. Dívám-li se na věc z hlediska duševní hygieny, považuji proto všechna náboženství s nadsvětným cílem za svrchovaně rozumná. Kdybych bydlel v domě, o kterém bych věděl, že mi v nejbližších čtrnácti dnech spadne na hlavu, byly by všechny mé životní funkce ovlivněny touto myšlenkou; když se v něm budu cítit jistý, mohu v něm klidně a normálně žít. Z psychiatrického hlediska by tedy bylo dobré, kdybychom si mohli myslet, že smrt je jen přechodem, jen částí neznámého, velikého a dlouhého životního procesu.

                • radkojaga
                  radkojaga, 22.1.20 08:35:29  
                   

                  Pokud někdo tvrdí že mu je úplně jedno jestli zemře, je divný. I já občass řeknu že mi je jedno jestli zemřu, ale vnitřně cítím naději a věřím že to bude dobré, že tak jak to je tak je to dobré. Mje nitro mě o tom ujišťuje, že se nemusím bát...

                  Nejlepší zkušnosst je péče o starého člověka, třeba rodiče či prarodiče až do jeho smrtí. Mé mámě je 95 let. Sleduji v přímém přenossu její zápas o každý den. A její vnitřní úsilí tomu porozumět.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 24.1.20 20:16:58  
                     

                    Smrti se opravdu bát netřeba. Je to přirozený konec života a čeká nás to všechny. Jestli něco následuje, je už věcí víry. Já po smrti očekávám to, co bylo před mým narozením.

                  • soucet
                    soucet, 24.1.20 20:49:23  
                     

                    jo? že budeš na houbách? :4:

                  • radkojaga
                    radkojaga, 24.1.20 21:47:24  
                     

                    Tome, nevím kolik ti je let ale předpokládám že ještě nejsi starý...

                  • senja
                    senja, 24.1.20 23:50:04  
                     

                    tom.sawyer, dobře děláš. Opravdu se vrátíš tam, odkud jsi přišel.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 25.1.20 00:14:07  
                     

                    soucet, že nebudu vnímat skutečnost.

                    radkojaga, no, mladý už ale taky nejsem. :2:

                    senja, neřeším, jestli dělám dobře. Podle mého na našich představách nezáleží. Skutečnost bývá jiná, než naše představy.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 25.1.20 07:35:34  
                     

                    o tom jsem nemluvila :1: :1: vím že mladý ne. ale asi zatím všecko můžeš (běžné věci)

                  • senja
                    senja, 26.1.20 13:02:41  
                     

                    Pokud ovšem naše představy nevytvářejí skutečnost, nebo aspoň to, co jako skutečnost vnímáme. :4:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 26.1.20 19:40:57  
                     

                    senja, to si právě nemyslím.

                  • soucet
                    soucet, 26.1.20 20:18:04  
                     

                    On je to vůbec nesmysl..

                  • senja
                    senja, 26.1.20 22:45:55  
                     

                    Myslíš? Ale to není z mé hlavy. Na to přišly jiné kapacity dávno před tím, než jsem spatřila světlo tohoto světa.

                  • soucet
                    soucet, 26.1.20 23:03:08  
                     

                    Jaké kapacity konkrétně?

                  • senja
                    senja, 27.1.20 00:16:19  
                     

                    Např. Platón a jeho alegorie jeskyně. Myslím, že předběhl nejen svou dobu, ale i tu naši.
                    A vůbec, je mi jasné, že mohu napsat cokoliv, protože to tak jako tak bude zpochybněno.
                    Nepotřebuji nikoho přesvědčovat, stačí nasadit brouka do hlavy. :4:

                  • soucet
                    soucet, 27.1.20 01:13:48  
                     

                    Jeden člověk, Platón, jsou ty kapacity? Platón v tom podobenství ovšem neříká, že naše představy vytvářejí skutečnost, nebo to, co jako skutečnost vnímáme. O žádném vlivu našich představ nebo čehokoli našeho na realitu tam není řeč.

                    Pokud to co napíšeš bude zpochybněno na základě platných argumentů, tak by ses nad tím měla zamyslet. Tak je to alespoň korektní, poněvadž jinak se pravdy dobrat nelze.

                  • Kolenik
                    Kolenik, 27.1.20 10:13:58  
                     

                    Např. Platón. Už to chápeš? :8:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 29.1.20 12:27:04  
                     

                    senja, už to, že se dovoláváš Platóna bych viděl jako argument pro to, že naše představy nevytvářejí skutečnost. Protože ten Platón tu byl dříve, než ty se svými představami. A skutečnost tu zůstane i když naše poznávací schopnosti a představy ukončí naše smrt.

                  • senja
                    senja, 29.1.20 16:01:31  
                     

                    Platóna, ani nikoho jiného se nedovolávám, jen mi právě on přišel na mysl.
                    A teprve smrt nám umožní znovu poznat skutečnost. :4:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 29.1.20 21:48:01  
                     

                    Nejde jen o Platóna. Nevím, jestli pochopila, co jsem napsal. A o tom, co a jestli vůbec něco, bude po smrti... to jsou pouhé spekulace.

                  • senja
                    senja, 30.1.20 23:49:53  
                     

                    Samozřejmě, kdo o tom nic neví, může jenom spekulovat a pochybovat, či se posmívat těm, kteří ví. Když nevím a nechci vědět, tak prostě nevím. Jednoduché.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 31.1.20 07:45:38  
                     

                    Víme že nic nevím říkal taky jeden moudrý muž. Není dobré vydávat představy (či naděje) za vědění. Pořád je třeba rozlišovat víru v to či ono... vědět (tady je vědění na místě) že víra určuje naše vědění. Jak věříme tak víme (vnitřně se rozhodujeme a jednáme). Takoví jsme

                  • Kolenik
                    Kolenik, 31.1.20 08:57:22  
                     

                    senja: Víra nedokazuje vůbec nic.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 31.1.20 20:56:31  
                     

                    Jedni mudrci vědí, že nevědí a druzí mudrci nevědí, že nevědí. Sokrates

                  • soucet
                    soucet, 31.1.20 21:21:49  
                     

                    Problém je, že někteří lidé mají potřebu mít pocit, že ví.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 31.1.20 23:53:51  
                     

                    a přesvědčovat o tom ostatní :2: :2:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 1.2.20 10:15:11  
                     

                    A tím přesvědčováním dokazují, že nevědí. :4:

                  • radkojaga
                    radkojaga, 1.2.20 10:31:50  
                     

                    Proč myslíš? Spíše to chápu jako snahu aby i druzí "věděli" jako oni. Tedy dostat je na svoji loď.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 1.2.20 17:49:28  
                     

                    Dostat je mohou leda na loď své víry. Ale bavíme zde o vědění. A to je opravdu něco jiného. No a dříve nebo později se vždy ukáže, že to není žádné vědění (sama jsi použila uvozovky), ale pouhá víra nebo přesvědčení. On to i ten Sokrates jinde hezky popisuje, v rozšířené verzi citátu: Vím, že nic nevím.
                    Podle mého první předpoklad k pravdivosti je, přiznat si tuto samozřejmost.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 1.2.20 18:28:44  
                     

                    neříkám nic jiného :1: jak to je tak to je, netlačím na pilu ani u těch co "všecko ví nejlíp", je to věcí času. život má své metody.

                  • senja
                    senja, 1.2.20 19:00:18  
                     

                    Bavíte-li se snad na můj účet, pak vás nepochybně utvrdím ve vašem názoru. Nevím jen to, proč zrovna já VÍM. Nicméně vím, že takových jako já je mnoho. Nikoho nepotřebuji přesvědčovat, to musí zvládnout každý sám. A už vůbec nepotřebuji dostat někoho na stejnou loď, protože na té jsme všichni, ať se nám to líbí, nebo ne.
                    Někteří prostě jen mají problém s tím, že jsme očima neviditelní duchové v tělech z "prachu, který se zákonitě v prach obrátí". Pro ty, kterým jde hlavně o pocty a prachy, to musí být obzvláště tíživá představa. Ti o ně totiž jednou přijdou stejně jako o iluze.
                    A nemám proč se povyšovat, proto to nedělám, ať tomu věříte, nebo ne. I když se bráníte "těm nesmyslům", které sem píši, vím, že vám jednou umožní smířit se s neodvratným. To, co se vám teď dostane do (podle některých neexistujícího podvědomí), se stane součástí vašeho vědomí. A věřte mi, že to není k zahození.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 1.2.20 19:30:21  
                     

                    Nebavím s na tvůj účet, jen nevyvozuji stejné závěry jako ty. že jsme duchové v těle připouštím, taky že naše těla jsou pomíjivá (v prach s obrátí), jen z toho nevyvozuji nic o penězích a poctách a ztrátách iluzí a podobná tvrzení.

                  • senja
                    senja, 1.2.20 19:49:45  
                     

                    To je dobře, ne? Každá máme svoji hlavu a svůj úhel pohledu na stejnou věc. Stejně jako všichni ostatní. Jsi poslední, o kom bych si myslela, že se posmívá. Víš stejně jako já. Kdo neví, pořád hledá hmatatelné důkazy nehmotných, tedy nehmatatelných jevů. A já nepochybuji, že dříve nebo později také najde. Toť vše. :2:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 1.2.20 20:48:57  
                     

                    Neberu to jako posmívání, ale pouhé konstatování skutečnosti. Za ta léta už člověk pozná, co kdo opravdu ví, a o čem si to jen myslí, že to ví. A pokud mě paměť neklame, kdysi jsem u tebe povyšování zaznamenal. A když jsem to tenkrát zkopíroval, přešlo se to mlčením.

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 02:45:53  
                     

                    Spousta lidí VÍ, že jejich rasa je nadřazená jiným rasám. Spousta lidí VÍ, že Bůh existuje. Spousta lidí VÍ, že v průběhu celé lidské historie probíhal "třídní boj". Spousta lidí VÍ, že od roku 2012 se nacházíme v 5. dimenzi. Spousta lidí VÍ, že Bůh neexistuje a náboženství je podvod. Spousta lidí VÍ, že jsou neustále sledováni. Spousta lidí VÍ, že jsme duchovní bytosti v materiální schránce. Spousta lidí VÍ, že, mezi námi žijí mimozemšťané. Spousta lidí VÍ, že dokáže myslí ovlivňovat realitu. ...

                    Všichni tihle by přísahali na to, že to opravdu vědí a všichni mají jedno společné: kognitivní omyl. Nedostatečné vyhodnocení faktů. Což lze samozřejmě jednotlivě dokázat.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 07:43:18  
                     

                    Součte, i v tom dokazování dojde k stejnému efektu... platí princip neurčitosti. Začne se dokazovat omyl nějakého výroku, ale nakonec se dokáže omyl představy který si individuum o tomto výroku vytvoří... vnitřní výklad se liší. A tak se vyvrátí jeden výklad a dalších xx zůstane.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 07:49:46  
                     

                    Třeba takový "duch v těle", to je něco tak vágního a rozplizlého v šíři možných interpretací a vnitřního chápání. Co je duch a co je tělo? Je možné vůbec jejich dělení jakoby každé existovalo zvlášť? za sebe odpovídám nikoliv jelikož tělo je již vtělený duch a bez těla není možná jeho existence. A v jiném těle to bude sstejný duch nebo jiný? za mě jiný... kolik těl, tolik duchů a zároveň je jedno Tělo a jeden Duch, všecko ostatní jsou jen zlomky klamavých nazírání...a tedy to co sse jeví jakoby tělo a jakoby duch je jen důsledek našeho neobjektivního odštěpeného vnímání. Pravda je jen jedna a tudíž i tělo a duch. a nemůže se nic převtělovat a chodit jak jedno neo druhé.... no může, alepokaždé jen odštěpek pravdy, jako něco nedokonalého, neúplného a v důsledku klamavého.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 07:54:23  
                     

                    i proto nevěřím v reinkarnaci i když se to zdánlivé jeví jakoby byla. ale jen pro nedokonalosst lidského vnímání... jen se to tak jeví, ale pravda to není. Pravdou je Kristus, on je životem věčný a i ten kdo umře v něm věčně žije. To je víra a zároveň vnitřní přesvědčení tak silné až je mžné ho dát na rovň vědění. Ale protože my lidé jsme jen lidé, "víme" tedy vnímáme jen maličký zlomek a vše ostatní je nám dáno pokud zůstáváme v pokoře. Tedy necpeme do popředí naše vědění a necháváme prostor pro tajemno.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 2.2.20 14:01:59  
                     

                    Já nevěřím ani v Krista, ani v reinkarnaci, ale protože ctím pravdu, nemohu tvrdit, že vím, co bude po mé smrti. Pouze něco předpokládám.

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 14:31:36  
                     

                    Princip neurčitosti platí v kvantové mechanice a znamená, že nelze zároveň zjistit polohu a hybnost (rychlost + směr pohybu) kvantového objektu - čím přesněji známe polohu, tím méně přesněji známe hybnost a naopak. To nevim jak lze uplatnit v této věci.
                    Dokazováním míním analýzu vyhodnocování faktů. Na základě této analýzy lze zjistit, jestli bylo vyhodnocování správné nebo chybné. To samozřejmě předpokládá dostatečné definování pojmů. V tom příkladu, jak uvádíš, by taková analýza probíhala nastolením otázky "co je míněno tím duchem", a pokud je jím míněna nějaká substance, tak potom "co ukazuje na to, že taková substance existuje".

                    Jinak, víra či přesvědčení - jakkoli silné - je pořád vírou a ne věděním. Věděním se to stane až tehdy, když to umíme dokázat.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 16:13:03  
                     

                    duch jako substance? zajímavé, tak v to třeba nevěřím vůbec. To by Bůh byl substancí, a to je nesmysl. Tedy neurčitost vnímám i v myšlení... konkrétní věc je možné dokázat nebo vyvrátit jako hypotézu... ale tím se zúží dokazování jen na ten jeden jediný význame a těch významů mohou být miliony (miliardy) které tím unikají do nicoty jakoby nebyly

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 16:15:43  
                     

                    co bude "po mé smrti" je stejná otázka jako co bylo před mým narozením neb co bylo před vznikem vesmíru a co bude po jeho zániku. úplně stejné dotazování a odpovědí může být jen nesmysl, dělení nulou

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 16:36:50  
                     

                    Tak taky se jedná o dokazování jednoho konkrétního významu, protože když někdo tvrdí něco třeba o existenci ducha, tak toho ducha pojímá nějak konkrétně. Ale já nemluvil o dokazování nějaké konkrétní věci, ale o dokazování správnosti vyhodnocení faktů.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 16:44:08  
                     

                    Součt, OK. Jen nevím co si pod tím představit. Uniká mi podstata, smysl. Jedná se o nějaká právnická fakta? u fyzikálních významů předpokládáme že žijeme přímo uprostřed stvořeného světa a tudíž se tento svět řídí zákony stvoření a neptá se nás na fakta.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 2.2.20 19:36:57  
                     

                    Jako problematické už vidím tvrzení stvořený svět a zákony stvoření.
                    viz. co bude "po mé smrti" je stejná otázka jako co bylo před mým narozením neb co bylo před vznikem vesmíru a co bude po jeho zániku. úplně stejné dotazování a odpovědí může být jen nesmysl, dělení nulou :4:

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 19:42:16  
                     

                    co je na tom divného? žiješ? žiješ, chodíš, vidíš, dotýkáš se věcí, tvoje vlasy rostou, voda teče směrem dolů...to vše JE, nemusíš z toho nic vyrábět... tedy to již existuje, narodil sess do světa který již zde je. Nemusíš si ho vymýšlet. ani nějaká fakta, žije se samo.

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 19:52:04  
                     

                    Radka: Jednoduše když někdo tvrdí, že existuje duch, tak to tvrdí na základě nějakého faktu. Něco vnímá a nazývá to duch. Nebo podobně. A pak o tom duchu říká nějaké další věci. A právě o vyhodnocování těchto faktů mluvím.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 19:54:28  
                     

                    míto stvořený svět přece můžeš použít jiný výraz ... třeba vyvinutý svět, existující svět. to je úplně jedno jak to nazveš. Na tom se přece nemůžeme zaseknout. Jsi vsazn do určitého prostředí, nemůžeš přestat růst, vše se ti děje... jaksi automaticky. jíš, spíš, díváš se... to přece všecko existuje. to nemá cenu rozeebírat, ať to rozbíráš nebo ne... furt ti vlasy rostou, jíš a spíš a chodíš na toaletu. tedy pokud je něco co stojí za řeč, za průzkum... tak je to něco za tímto světem, nějaká nadstavba... něco tajemného, tvůrčího a neprobádaného. že tráva je zelená... to tak je.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 19:56:27  
                     

                    duch je právě to mluvení... stejně jako zrak je právě to dívání. Jak vyhodnocovat zrak tím že se dívám? Jak vyhodnocovat ducha tím že vnímám. Jsou věci v sobě obsažené, nelze je zkoumat.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 20:09:09  
                     

                    řekla bych že někdo zpívá a krásně intonuje a dotazuje se trilky kolegů v orchestru: co je zpěv, tralala... co to je ten zpěv tralalala, kdopak mi to lalala vysvětlí. :2: :2:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 2.2.20 20:30:00  
                     

                    radkojaga, to je přesně ono. Existující svět je v pořádku. O jeho vzniku můžeme pouze spekulovat. Tvrdíme-li stvořený, už to předpokládá stvořitele. Ale to nám nijak nepomůže, protože pak vyvstane otázka po původu stvořitele.

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 21:17:52  
                     

                    Radko já mluvím o vyhodnocování tvrzení o těch věcech. Ne těch věcí samotných. O prozkoumání důvodů, na základě kterých někdo něco tvrdí, a vyhodnocení, jestli tyto důvody opravdu vedou k takovému závěru (tvrzení). Případně jestli jsou vůbec oprávněné, tedy jestli vychází z nějakých faktů (skutečností).

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 21:50:23  
                     

                    Tome, nejde přece vůbec o to jeslti stvořený... to jsem použila jen jako přivlastek že je, tedy odněkud se vzal. Třea byl vždycky a pak mohu říct klidně věčný. jsme uprostřed, jako součást... tedy je úplně jedno jestli věčný nebo stvořený, prostě existující. o to jde. nedívej se dozadu, dívej se na to co je.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 21:53:03  
                     

                    Součte, ano. to máš pravdu. Taky si možná všímáš jak se snažím formulovat a jak je těžké pro druhou osobu porozumět co říkám. Tedy snažím se vyjít z nějaké argumentace, a dojít k nějakému závěru ale zde je právě ten problém. Jaká fakta mohou být doložena? Co z řečeného je možné dokazovat.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 2.2.20 22:06:28  
                     

                    radkojaga
                    Já si myslím, že se mám dívat dozadu, abych se poučil i z chyb nejen svých, ale i našich předků. Jen považuji za zbytečné řešit, co bylo před mým narozením a co bude po smrti, protože to si nemohu nijak ověřit.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 2.2.20 22:08:58  
                     

                    taky to považuji za zbytečné, snad to bylo poznat z mých komentářů :1: Poučení z minulosti je určitě dobré pro budoucnst. může být vést ale také k předsudkům a omezujícím představám (úzkostem)

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 2.2.20 22:19:20  
                     

                    Proto se to snažím kombinovat s kritickým myšlením. Zatím se mi to celkem osvědčilo.

                  • soucet
                    soucet, 2.2.20 22:21:23  
                     

                    No jestliže člověk tvrdí, že ví, tak musí být možné doložit a dokázat. Ono se ale většinou ukáže, že to možné není. Že dané důvody, daná fakta mohou vést taky k jiným závěrům, které jsou stejně platné, protože je není možno vyvrátit. A to potom dokazuje, že se o vědění nejednalo. Tohle je příklad jednoho z těch kognitivních omylů.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 3.2.20 07:57:57  
                     

                    za má dlouhá léta života jsem zjistila, že nemá cenu komukoliv cokoliv vyvracet. Buď ho život poučí nebo to NENÍ moje věc. Protože se ve svém spravedlivém tažení proti těm co se mýlí, mohu dopustit úplně sstejného omylu.

                  • soucet
                    soucet, 3.2.20 08:20:15  
                     

                    Ale o tomhle vyvracení nemluvim.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 3.2.20 08:24:50  
                     

                    ale ano, mluvíš. Jestliže člověk tvrdí že ví, tak ho v tom nechám. a vůbec mě to dál nezajímá, tedy nemusí mi nic dokládat protože vím že to budou samé ptákoviny. :2: :2:

                  • radkojaga
                    radkojaga, 3.2.20 08:45:10  
                     

                    raději než dokazování faktů mám dvojzpěv...procházku ve dvojici, mlčení a dívání se stejným směrem. Občas se něco řekne. Třeba pták, strom, voda žbluňká a tak. Tohle jsou fakta a má mysl je zcela svobodná.

                  • soucet
                    soucet, 3.2.20 11:17:22  
                     

                    Já mluvim o nevyvrácení alternativních závěrů, které proto mají stejnou platnost (ne-li kolikrát větší). To jak se k tomu dotyčný postaví, to už je jiná věc. V každém případě ukázat druhým jejich omyl smysl má, protože většina lidí je otevřená tomuto poznání, navíc když to přijmout i musí, protože je to logický fakt a tudíž nepřijmout to znamená se obelhávat, což si lidi obvykle uvědomují. A ti co si to uvědomit či přijmout nechtějí, tak jejich nevědomí jim to bude neustále připomínat.

                  • radkojaga
                    radkojaga, 3.2.20 12:33:16  
                     

                    To ano, nevědomí jim to pořád připomíná i když to popírají. Přesto je to individuálně subjektivní proces. Tedy člověku to v hlavě musí nějak scvaknout nezávisle na mínění druhých.

                  • Kolenik
                    Kolenik, 3.2.20 15:51:35  
                     

                    Součet: Jaké logické fakty, podporují víru v bohy? :8:

                  • soucet
                    soucet, 3.2.20 17:35:13  
                     

                    Radka: no to jo, jestli to člověk přijme nebo ne záleží na jeho poctivosti.

                  • soucet
                    soucet, 3.2.20 17:37:07  
                     

                    Kol: přečti si to o tom náboženství, co jsem sem dal. Tam je to zevrubně popsaný.

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 3.2.20 18:12:23  
                     

                    Když použiji kritické myšlení, tak mě nepřesvědčilo žádné náboženství o své pravdivosti. Když kritické myšlení pominu, musel bych věřit všemu, co mi kdo nakuká a co nelze fakticky ověřit.

                  • soucet
                    soucet, 3.2.20 18:36:58  
                     

                    Taky by mi překvapilo, kdyby jo. :4: Religiozita není plodem intelektu, ale citu.

        • soucet
          soucet, 22.1.20 05:44:58  
           

          Vědecké poznání se sice vyvíjí, ale ta Jungova slova jsou stále platná.

          • radkojaga
            radkojaga, 22.1.20 07:55:32  
             

            Je to filoosofický ucelený systém. Stejně jako jiné...on jako psychlog chtěl léčit lidi. U křesťanství šlo také o to léčit lidi, nemoc byla označena jako hřích... vyléčení osvobození z hříchu.

            • soucet
              soucet, 22.1.20 16:20:20  
               

              S tou nemocí jakožto hřích, tak bych to asi přímo neviděl, ale souhlasím s tím, že náboženství, resp. křesťanství plnilo funkci té duševní hygieny, tedy prevence duševních potíží a případně i jejich léčba.

              • radkojaga
                radkojaga, 22.1.20 16:42:27  
                 

                nezapomínejme že speciálně u křesťanství se pohybujeme jen a pouze ve spirituální rovině (zalévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní), tedy nelze očekávát nějaké výhody či nesmrtelností v hmotném těle... to by byla iluze. Před každodu proměnou se v průběhu mše svaté věřící modlí: Pane, nezasloužím si abys k mě přišel, řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.
                Je to úžasné vyznání víry...stačí říct slovo a má duše bude uzdravena. Jde o uzdravení v duchu.

                • radkojaga
                  radkojaga, 22.1.20 16:42:49  
                   

                  zasévá :1:

                • soucet
                  soucet, 22.1.20 21:08:22  
                   

                  no to zase jo :4:

    • soucet
      soucet, 22.1.20 22:22:10  
       

      Slovník základních pojmů psychologie C. G. Junga:
      Náboženství

      Náboženský postoj je psychologický postoj vyznačující se pečlivým pozorováním a respektováním transpersonálních sil.

      Výraz „náboženství“ označuje zvláštní postoj vědomí, které se změnilo v důsledku prožitku zkušenosti numinóza.243

      Náboženství ... je instinktivní, pro člověka charakteristický postoj, jehož projevy můžeme sledovat po celou lidskou historii.244

      Náboženský postoj je něco naprosto jiného než osud spojený se specifickou vírou, která jako kodifikovaná dogmatická forma původní náboženské zkušenosti jednoduše poskytuje vyjádření dílčímu kolektivnímu přesvědčení. Skutečné náboženství zahrnuje subjektivní vztah k jistým metafyzickým, mimosvětským faktorům.

      Víra je osudové náboženské přesvědčení, určené ponejvíce a především pro svět, a proto je to záležitost tohoto světa, zatímco smysl a účel náboženství je ve vztahu individua k bohu (křesťanství, judaismus a islám), nebo v cestě ke spáse a osvobození (buddhismus).245

      Jung se domníval, že neurózy druhé poloviny života jsou málokdy léčitelné bez rozvoje náboženského postoje, podníceného spontánním odhalením ducha.

      Duch je autonomní psychická událost, klid po bouři, opětovné vniknutí paprsku světla do temnoty lidské duše, v tichosti nastupující řád na místo chaosu jeho duše.246
      -----------
      243) Výbor IV, „Psychologie a náboženství“, str. 16.
      244) „The Undiscovered Self“, CW 10, odst. 512.
      245) „The Undiscovered Self“, CW 10, odst. 507.
      246) „A Psychological Approach to the Trinity“, CW 11, odst. 260.

      • Kolenik
        Kolenik, 23.1.20 07:47:17  
         

        Víra v nesmysly, je duševní nedostatečnost, ne li přímo duševní nemoc.

        • soucet
          soucet, 23.1.20 10:01:49  
           

          Tak nevěř v nesmysly a buď duševně (intelektuálně) dostatečný, abys chápal, o čem je řeč :2:

          • Kolenik
            Kolenik, 23.1.20 12:44:17  
             

            V nesmysly věří ti, co věří na pánbíčka. :1:

            • soucet
              soucet, 23.1.20 14:47:44  
               

              jasně, stejně jako ti, co věří sami sobě :4:

              • Kolenik
                Kolenik, 24.1.20 08:42:30  
                 

                To o sobě máš tak nevalné mínění? :8:

                • soucet
                  soucet, 24.1.20 09:30:31  
                   

                  To se vůbec netýká mě, ale logiky tvého výroku.

                  • Kolenik
                    Kolenik, 24.1.20 10:13:59  
                     

                    Takže sám sobě nevěříš?

                  • soucet
                    soucet, 24.1.20 12:05:24  
                     

                    Koukam že moc nerozumíš psanému textu. Nejde o to čemu já věřim či nevěřim. Jde o to, že věřit sám sobě je stejná víra v nesmysly jako věřit v pánbíčka. Protože tato víra je úplně stejně "podložená".

                  • Kolenik
                    Kolenik, 24.1.20 14:45:22  
                     

                    soucet: Kam jsme to dopracovali? Věřit v sebe, tedy ve svoje schopnosti, je nesmyslná víra, ničím nepodložená. Tak to stačí! :1: :1: :1:

                  • soucet
                    soucet, 24.1.20 17:17:21  
                     

                    Čti pomalu a radši si vše přečti víckrát. Já jsem nenapsal, že není ničím podložená, ale že je stejně podložená, ty hlupáku.

                  • krudox
                    krudox, 24.1.20 19:18:26  
                     

                    není třeba nadávek, vědci dnes seznávají, že realita mapovaná lidskými smysly, je jen obrazem reality, možná neúplným, takže mohou existovat věci, které nevnímáme...

                  • soucet
                    soucet, 24.1.20 19:39:37  
                     

                    to neni nadávka, to je ta realita

                  • Kolenik
                    Kolenik, 24.1.20 19:48:31  
                     

                    soucet: Sám jsi hlupák, a taky i tak diskutuješ! :1: :1:

                  • tom.sawyer
                    tom.sawyer, 24.1.20 20:26:46  
                     

                    krudox, proto jsem přesvědčen, že skutečnost je nezávislá na našem vnímání.

                  • soucet
                    soucet, 24.1.20 20:48:21  
                     

                    Koleníku, ber prášky a nechoď na diskuze, protože tvoje narcistní porucha ti znemožňuje normálně s druhými komunikovat a nutí ti jenom si neustále honit to svoje obrovský hnusný ego! :8:

                  • Kolenik
                    Kolenik, 24.1.20 22:13:30  
                     

                    soucet: A ty mně taky! :1: :1: :1:

      • radkojaga
        radkojaga, 23.1.20 07:49:01  
         

        moc pěkné... jo souhlas.

        • radkojaga
          radkojaga, 23.1.20 08:36:23  
           

          nejvíc se mi líbí to poslední, v tichosti nastupující řád, osobně to nazývám strukturovanost přinášející pokoj... který trvá i když je venku zmatek. T

          • soucet
            soucet, 23.1.20 09:51:13  
             

            ano, řád se projevuje strukturovaností

      • soucet
        soucet, 23.1.20 17:20:52  
         

        Slovník analytické psychologie:
        Náboženství

        Náboženství je jedním z pojmů, které byly definovány v pozdní antice různě: 1. etymologickým odvozením z religare (lat. re- opět, zpět; lat. ligare: spojovat) se náboženství definuje jako opětovné spojení člověka s bohem – Jung komentuje tuto etymologickou souvislost jako odvozenou od církevních Otců; 2. (podle Cicera) odvozeno z relegere (lat. relegere: něco opakovat a pečlivě konat nebo dbát) je náboženství svědomitým uctíváním božského – Jung interpretuje tento význam jako ten vlastní, původní. Ve Freudově psychoanalýze i v analytické psychologii se náboženství vždy přikládá – při opačném hodnocení – značný význam, jelikož má pro člověka důležitou roli, ať již ve smyslu kladném, nebo záporném. Jung vychází z ciceronského vymezení pojmu náboženství, popřípadě se orientuje také podle religionisty R. Otty (1869-1937). Ten pojímá numinosum v podobě posvátna jako transpersonální a zároveň trans-racionální událost, jež se člověka v hloubi duše dotýká. Jako takové představuje numinózum podmínku subjektu, která je transcendentní povahy a principiálně se vymyká libovolné ovlivnitelnosti. Toto většinově zastávané stanovisko je v protikladu k těm, kteří považují za možný magicko-teurgický volní čin a domnívají se, že jím lze působit na božství.

        Jung uznává „existenci pravé religiózní funkce v nevědomí“ a po celý svůj život se zabývá religiózně utvářenou symbolikou nevědomých procesů. Náboženství považuje za „zvláštní zaměření lidského ducha, které bychom mohli formulovat ve shodě s původním používáním pojmu ‚religio‘ jako pečlivé respektování a zachovávání určitých dynamických faktorů, jež jsou pojímány jako ‚mocnosti‘: duchové, démoni, bohové, zákony, ideje, ideály nebo jakkoli člověk pojmenoval takové faktory, jež ve svém světě zakoušel jako natolik mocné, nebezpečné nebo pomáhající, aby na ně bral pečlivý ohled, anebo jako natolik velké, krásné a smysluplné, aby je zbožně uctíval a miloval.“ Vždy, když Jung pojednává o náboženství, zdůrazňuje, že přistupuje k náboženství psychologicky a empiricky, to znamená, že přistupuje k pozorovaným fenoménům popisně. Nečiní žádné výpovědi ani o metafyzických skutečnostech, ani nepodává teologické, resp. religionistické interpretace, a stejně tak málo má na mysli určité formy vyznání nebo vyznání víry. Zabývá se psychologickou skutečností, že lidé činí zkušenosti, kterým je přisuzována nejvyšší hodnota. Obsah a síla této zkušenosti zasahující do existence se nazývá „Bůh“.

        • soucet
          soucet, 23.1.20 17:22:06  
           

          Tam, kde je popírána nebo jen banalizována, může docházet k neurotickým poruchám v míře, v jaké se ztrácí její síla, dávající smysl. Aby se předešlo nedorozuměním – jak se neustále projevovala ze strany disciplín, jichž se to týká, např. ze strany církevní teologie – doporučuje Obrist rozlišovat náboženství a religiozitu. Jestliže tedy náboženství představuje institucionalizovaný sociokulturní útvar, „jenž vzniká z archaického chápání bytostného Já a světa“, religiozitu lze naproti tomu považovat za postoj, který je pro celostní lidství nepostradatelný. Může proto být evolucí vědomí sice modifikován, ale nemůže být překonán. V tomto smyslu náboženství – pojímané jako religiozita – nepředstavuje protiklad k přírodovědeckému zjišťování skutečnosti. Náboženství je, v každém případě v Jungově pojetí, „jedním z nejpodstatnějších projevů lidského ducha ... Náboženská zkušenost je absolutní, nelze o ní diskutovat“. Tím, že analytická psychologie ví o této skutečnosti i o všech důsledcích, které z ní vyplývají, otevírá se transpersonální psychologii.