Filozofické úvahy o světě

Moderovaná diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
komanc06 (2018-09-22 01:40:29)9marie04 (2018-09-21 23:43:46)radkojaga (2018-09-21 18:51:31)a.l.tereza (2018-09-21 18:46:24)janjanx (2018-09-21 17:45:58)klokan.cz (2018-09-21 04:41:07)Xashman (2018-09-18 22:14:41)krudox (2018-09-18 05:49:09)Tokrol (2018-09-18 00:15:12)herbertboss (2018-09-10 12:02:35)Divobyj (2018-08-29 21:44:55)profesorateista (2018-07-20 17:49:05)emildienelt (2018-07-08 15:24:22)chatka88 (2017-12-14 09:51:47)Raswan (2017-10-06 23:31:34)Falkon.Nightsdale (2017-01-01 17:54:27)BaronQ (2016-08-22 04:24:04)Xyz123 (2016-05-29 15:49:06)Derewi (2016-02-08 22:41:28)A.Lange (2015-12-24 21:07:42)xsomalec (2015-10-25 19:38:33)Story (2015-09-26 15:07:53)vladislavsima (2015-08-10 22:48:16)
Filozofické úvahy o světě
Založeno: 13. 10. 2013 | Příspěvků: 8 831 | Členů: 30
Správci: Jopol (hlavní)

Účelem fóra je výměna myšlenek o našem světě a životě v podstatě ve všech jeho rovinách. Předpokladem účasti naprosto není být filozofem-profesionálem; ale předpokladem by měla být ochota k poctivému, serióznímu uvažování o věcech lidských.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • janjanx
    janjanx, 18.9.18 09:35:17  
     

    Osvobození ? a proč?
    Toto je klíčová otázka pro každého z nás. Co se stane s člověkem když toto neudělá ? Člověk musí vědět co ztrácí a naopak, co mu svoboda přináší.

    Co se tedy děje: Náš stávající stav je tak na 20 procentech našeho skutečného potenciálu vědomí. A bude se zhoršovat a dál klesat ve vašich dalších vtělení. V pokračujících vtělení budete mít čim dál míň životní síly a tak si ten svůj život zde nebudete moct užít. S ubývající životní silou bude přicházet i stupňující se utrpení.
    Chci říci, že máte před sebou klíčové rozhodnutí o vašem vlastním životě.

    • janjanx
      janjanx, 18.9.18 12:27:38  
       

      A pak, když člověku už konečně dojde, že je opravdu v háji a musí s tím nutně něco dělat tak...…..přijde opravdový problém. Bohužel ta stávající životní síla, která člověku zbyla, na to nestačí. V tomto bodě musí nají způsob jak z toho ven. A tady musí zvolit velmi dobře, jinak je ztracen.

    • janjanx
      janjanx, 18.9.18 12:50:54  
       

      A tím chci říci, že jak se zde bavíme nebo když chcete filozofujeme. Tak je to faj, je to i přínosné, ale není to samotná cesta. Není to věc která je řešením. Tím je tvrdá praxe.

      Závěrem: Po té co opravdu zjistíte a porozumíte vašemu stávajícímu stavu. Musíte učinit rozhodnutí. A následuje praxe. Tady je další zádrhel. Není pravda, že všechny cesty vedou do Říma. Prostě vyberete cestu chybně a utopíte svůj jeden život. :4: Pak dalším životem můžete začít znova, ovšem asi zde pro to budou odpovídající podmínky.

      • Jopol
        Jopol, 18.9.18 15:57:11  
         

        Že naprosto rozhodující je praxe, tak přesně to samé říkal už Marx. :4: Ovšem on tou "praxí" myslel asi něco poněkud jiného, než ty.

        • janjanx
          janjanx, 18.9.18 21:36:06  
           

          To jistě ano.

    • Jopol
      Jopol, 18.9.18 15:56:10  
       

      Jak jsi vlastně přišel na těch "20 procent"? Proč ne třeba osmnáct, anebo osmdesát osm?...

      • janjanx
        janjanx, 18.9.18 21:33:55  
         

        Zřejmě jde o průměr.

    • Jopol
      Jopol, 18.9.18 15:57:35  
       

      Od čeho se vlastně chceš "osvobodit"? Od vlastního života?

      • janjanx
        janjanx, 18.9.18 21:34:51  
         

        Ne, ten chci právě osvobodit. :2:

  • janjanx
    janjanx, 16.9.18 22:04:57  
     

    Pravda není v tomto světě, proto ani odpověď v tomto světě nenajdeš.

    • Jopol
      Jopol, 17.9.18 14:56:23  
       

      To pak ovšem znamená, ten tento tvůj výrok je nepravdivý. Neboť jsi ho pronesl v tomto světě! :6:

      • janjanx
        janjanx, 17.9.18 18:54:56  
         

        Proč se do toho nezamotat ještě víc. :1:

    • komanc06
      komanc06, 17.9.18 15:21:27  
       

      A co když žádný jiný svět neexistuje a je jen jeden svět, který prochází různými proměnami? Jeden svět, v němž hmota, energie a vědomí jsou jeho vzájemně neoddělitelnými složkami či formami?

      • janjanx
        janjanx, 17.9.18 18:56:27  
         

        Třeba po smrti se vědomí odděluje od hmoty.

        • Jopol
          Jopol, 18.9.18 15:54:53  
           

          Odkud to víš? - Už jsi někdy umřel? :6:

          • janjanx
            janjanx, 18.9.18 21:31:59  
             

            Já neumírám. :6:

        • komanc06
          komanc06, 18.9.18 16:55:42  
           

          To je právě velmi sporné tvrzení. Není nijak potvrzeno. Odporuje naší každodenní empirické zkušenosti o závislosti vědomí na stupni uspořádání organické hmoty.Lze na takové teorii vytvářet svůj názor na svět a postoj k němu?

          • janjanx
            janjanx, 18.9.18 21:29:47  
             

            Teď alespoň vidíte limit mysli. Na toto poznání holt mysl nedosáhne. A navíc vás brzdí v tomto poznání nebo utvrzují v tomto nevědomí, těch dalších tisíce myslí kolem vás.
            Píšeš: Lze na takové teorii vytvářet svůj názor ……………… Omyl, z mé strany je to praxe ne teorie a to je zásadní rozdíl.

          • janjanx
            janjanx, 18.9.18 22:02:45  
             

            Takto, poznání pravdy je osobní boj, nikoli obecná zkušenost. :6:

            • Jopol
              Jopol, 20.9.18 12:00:02  
               

              "Poznání pravdy je osobní boj" - tak na tom opravdu něco je. Jenže - ten "osobní boj" musí (pokud se opravdu má jednat o cestu k pravdě) sestávat v prvé řadě v boji proti vlastním předpojatostem, proti vlastním příliš zjednodušeným výkladům světa, ke kterým přirozeně inklinuje každá mysl.

              V první řadě je tedy nutno vybojovat tento boj se svými vlastními - zdánlivě tak jasnými a jistými - přesvědčeními, a teprve potom je možno si určitým právem dělat ambice na dosažení skutečné, komplexní, a žádnou jednostranností nezkrácené pravdy.

              Tu pravdu je nutno hledat tam, kde je; a ne tam, kde j á bych ji chtěl mít.

              • janjanx
                janjanx, 20.9.18 18:40:45  
                 

                Pokud to tak cítíš. :6:

              • janjanx
                janjanx, 20.9.18 19:16:12  
                 

                Pro mě je zcela zásadní nástroj - technologie boje.
                A pak to, že se učím jen od těch, co tam došli. Tedy od těch co jsou v pravdě. :2:

  • Jopol
    Jopol, 16.9.18 13:59:19  
     

    Ještě k tomu mistrovi (co třískal toho svého žáka): on měl na jednu stranu pravdu, ale na stranu druhou byl naprostý magor. :1:

    A tohle zase správně řeší jenom a jedině Hegel, díky své dialektice.

    Ten mistr má sice - částečnou - pravdu v tom, že i ty (zdánlivě zmizelé) husy je nutno považovat za součást jedné společné totality veškerého bytí; ale na straně druhé on není schopen vidět, že tato totalita není nějaká fixní, jednou provždy daná, nýbrž že existuje j e n o m v pohybu a p r o s t ř e d n i c t v í m pohybu. A změny.

    Takže jediná opravdu pravdivá odpověď zní: ty husy tu stále jsou - a přesto už jsou pryč.

    Stejně tak jako platí věta opačná: husy jsou pryč, ale přesto jsou stále tady.

    • klokan.cz
      klokan.cz, 16.9.18 20:32:16  
       

      Zní to tak logicky, že ano? :1:

      Když budou věci v neustálé změně, pak nebudou existovat. Když budou neměnné, pak ustrnou, a taky nemůžou dál existovat. Takže je všechno v neměnné změně, neboli v životě. Radši nechci domýšlet, co na to Hegel. :2:

      • Jopol
        Jopol, 17.9.18 14:50:59  
         

        No - vždyť tohle je právě originál Hegel! :1:

        • Jopol
          Jopol, 17.9.18 14:55:34  
           

          Problém je ale v tom: on to sice v o b e c n é rovině pojal naprosto správně (tedy ten vztah změny a neměnného); ale fakticky celý ten jeho systém nakonec byl konstruován s dominancí toho neměnného. Apriorně daného. A mé podezření je, že u tebe je tomu stejně tak.

          U něj totiž všechny změny probíhají nakonec jenom v rámci apriorně daného rámce, který je sám neměnný, jednou provždy daný. A - jakmile ten pohyb (života vezdejšího) dosáhl toho rámce, pak bylo vytvořeno (respektive se realizovalo) "absolutno" - a od té chvíle už není kam dál jít. Všeho bylo dosaženo, a tím zároveň nastává konec všeho.

          • klokan.cz
            klokan.cz, 17.9.18 20:38:44  
             

            A kam až se dá v podstatě reality zajít? Dá se říci, že realita je? To by bylo bez konkretizace zavádějící tvrzení. Pokud bychom to ale posunuli dále, co když se k realitě neváže sloveso "jest", ale sloveso "jsem". To úplně mění perspektivu. Vždyť v Bibli je zmíněno "Jsem, který jsem." A to je pro nás to apriori dané a to nelze překročit. Jináč si provádím co chci, od toho jsem člověkem. Jen nepředpokládat, že nejsem viděn...

            • Jopol
              Jopol, 18.9.18 15:37:49  
               

              No - zase platí, že Hegel to viděl víceméně přesně takhle. Pro něj absolutno bylo principiálně subjekt. Tedy jako "absolutní duch". Problém je ovšem: takto je to možno vidět a pojímat opravdu jenom v systému vyhraněného idealismu. Kdy se tedy veškerá jsoucí realita prohlásí za odvozenou od nějakého ideálního principu, jehož existence respektive realita se nijakým způsobem dále nedokazuje.

              To je právě zcela zásadní slabinou všech takovýchto modelů: jejich základní axiomy není možno nijakým způsobem dokázat. Ani samotnému Hegelovi se to nepodařilo; a to to byl bezpochyby jeden z největších myslitelů v celých evropských (i světových) dějinách.

              --------------------

              K tomu "jsem který jsem": to že to stojí v Bibli, to ještě opravdu není žádný důkaz. Bible je jak známo záležitostí víry, nikoli důkazu.

              A už ta samotná věta "realita jsem" je už z ryze formálně lingvistických důvodů protismyslná.

              • klokan.cz
                klokan.cz, 18.9.18 19:35:03  
                 

                Tož Bibli jsem zmínil jen proto, že se mi tak nějak hodila. :6:

                A k tomu Jsem? Ty říkáš o realitě, že je. Realita si o sobě říká: Jsem. :2:

                • Jopol
                  Jopol, 19.9.18 12:47:40  
                   

                  Zatím jsem ještě nepotkal "mluvící realitu"... :4: Samozřejmě, i člověk sám je také "mluvící realita" - jenže v subjektivní, a tedy velice omylné podobě.

            • Jopol
              Jopol, 20.9.18 12:17:25  
               

              A ještě k tomu "jsem". Totiž: v určitém smyslu je skutečně možno tvrdit, že všechno jsoucí je subjekt.

              Všechno co nějakým způsobem existuje, tedy je reálnou entitou, musí mít schopnost být samo sebou, a vymezovat se (účinně) oproti okolí, které by vyvíjelo snahu tuto entitu asimilovat.

              A tyto uvedené vlastnosti jsou základními charakteristikami subjektivity; v daném smyslu je tedy možno s určitým oprávněním tvrdit, že "všechno je subjekt". A subjekt, ten samozřejmě o sobě samotném hovoří ve smyslu "já jsem".

              Jenže: on by tak o sobě hovořil jenom v tom případě, kdyby hovořit m o h l.

              Totiž: být subjektem, to ještě zdaleka neznamená totéž jako být v ě d o m ý m subjektem, vědomím sebe samého. To je opravdu zcela fundamentální rozdíl.

              Takže z toho, že věci, objekty jsoucího světa mají v určitém smyslu znaky subjektivity, opravdu ještě není možno bez dalšího dovozovat, že by je bylo možno chápat v plném smyslu jako "vědomí". Které by tedy o sobě mohlo prohlásit: "Já jsem."

              • klokan.cz
                klokan.cz, 20.9.18 19:59:06  
                 

                Vždyť on takhle hovoří. Hovoří skrze ty věci které konstituuje. A že Vesmír nemluví? Ohohó, nikdy neříkej nikdy. :2:

                • janjanx
                  janjanx, 20.9.18 20:52:34  
                   

                  On hovoří a my jsme posluchači. :2:

                  • klokan.cz
                    klokan.cz, 21.9.18 04:41:07  
                     

                    Všechno promlouvá, on je všechno. :2: Je to tvořivé a vnímavé bytí, stejně tak i my.

                  • a.l.tereza
                    a.l.tereza, 21.9.18 18:46:23  
                     

                    :2: :2:

      • Jopol
        Jopol, 20.9.18 12:10:33  
         

        Ale abych pořád jenom nekritizoval: ten výrok o "neměnné změně" je sám o sobě opravdu zajímavý, jak už jsem napsal ono se to velice blíží dialektice.

        Problém je v tom že se to právě jenom blíží; kde leží ten limit je možno velice snadno zjistit tou zkouškou, jestli by - v daném výkladovém rámci - bylo tu větu možno také obrátit, a tedy prohlásit že "všechno je změna neměnného".

        Zdánlivě oba výroky říkají totéž; ale ve skutečnosti je ten zásadní rozdíl v tom, že ta "neměnná změna" akcentuje fakticky tu neměnnost. Že tu sice probíhají (v životě) t a k é nějaké změny; ale ten nejvlastnější základ je nicméně ta neměnnost.

        Zatímco v tom druhé případě je tomu naopak: "změna neměnného" znamená, že je tu sice také přítomno něco obecného, něco nadčasového - ale že toto nadčasové reálně existuje jenom a pouze p r o s t ř e d n i c t v í m toho proměnného, a bez toho proměnného nemá žádnou vlastní, autonomní realitu.

        • klokan.cz
          klokan.cz, 20.9.18 19:54:42  
           

          No já rozumím Tvým argumentům. Tak když může jedno přecházet do druhého, tak je v prvním přítomno to druhé a naopak. Jak je to možné? Protože je to živé, tak je to možné.

    • klokan.cz
      klokan.cz, 16.9.18 20:39:45  
       

      A nebo, pokud bych to pojal přeci jenom analyticky (což ale není ani zdaleka tak dobré jako předchozí), tak z tvého hlediska se ty "husy" jeví jako něco stálého, ve skutečnosti jsou ale součástí změny. Buddhista to vidí přesně naopak: I když se "husy" jeví jako něco stálého, ve skutečnosti jsou "proměnlivé", to co je dělá stálými, neboli vlastnost stálosti, není výrazem jejich formy (husa), ale jejich podstaty (bytí). Takže tím je myšleno, husy nikam neodletěly, protože jejich bytí se neztratilo, podobně jako ten zákon, že energie se může přeměnit, ale nezaniká.

      • Jopol
        Jopol, 17.9.18 15:02:24  
         

        Ano, znova: přesně takhle by to viděl Hegel. S tím rozdílem že ty husy by samozřejmě - v reálném materiálním světě - odletěly, protože tento materiální svět je neustálý pohyb a změna. Ale jejich podstata (pojem) by zůstaly zachovány, tedy "přítomny".

        • klokan.cz
          klokan.cz, 17.9.18 20:04:56  
           

          Tak například podle indické filozofie mají všechny věci trojjedinou univerzální charakteristiku existence - vědomí - blaženost a relativní jedinečnou charakteristiku jména (názvu) a tvaru (formy).

          • Jopol
            Jopol, 18.9.18 15:53:50  
             

            To má zase dost paralely v evropské filozofii; například u Řeků skutečně také všechno směřovalo k "blaženosti", jakožto poznání (a prožitku) nejvyšší dokonalosti.

            Ovšem že by i samotná každá v ě c jako taková měla vědomí a schopnost prožívání blaženosti - tak něco takového netvrdil dokonce ani Hegel. Ten by nanejvýš řekl, že v celkové t o t a l i t ě veškerého bytí i ty (hmotné, nevědomé) věci mají o s o b ě, an sich potenciál k tomu, být součástí vývoje k tomu vědomí; ale na těchto nižších úrovních bytí ještě není možno mluvit o vědomí ve vlastním slova smyslu. Tady ti indičtí filozofové nedostatečně rozlišují různé stupně bytí, a různé fáze vývoje. Jinak řečeno: všechno házejí bez rozdílu na jednu hromadu.

            Co se toho "jedinečného jména a formy" týče: tak to by Hegel zase viděl velice podobně, podle něj nejvyšším stupněm vývoje je po (abstraktním) bytí a (pouze sebevztažné) podstatě právě p o j e m, který je nejvyšším, nejdokonalejším určením dané věci, a právě on (pojem) stojí v pozadí jejího vývoje ke konečnému dovršení, tedy k sebepoznání absolutního ducha.

            A forma: jak se to vezme, Hegel samozřejmě pracuje s dialektikou formy a obsahu, takže on vidí obě tyto stránky, ne jenom jednu; ale na druhé straně je fakt že celý jeho systém nakonec zahrnuje jenom logickou f o r m u věcí, a nikoli reálný, živoucí obsah. Jinak řečeno, ten reálný obsah je u něj podřízený té logické formě.

            • Jopol
              Jopol, 19.9.18 12:53:21  
               

              Ještě k těm indickým filozofům: ono se tady vůbec nedá paušalizovat, jako by všichni indičtí filozofové tvrdili to samé.

              Je například málo známou skutečností, že svého času (někdy v době vzniku buddhismu) existoval také silný proud indické ryze m a t e r i a l i s t i c k é filozofie. Jenže - právě díky tomu materialismu se tito filozofové stali velkým nebezpečím pro vládnoucí kastu bráhmanů, protože tím bylo ohroženo jejich výsadní postavení, jejich privilegia. A tak tato bráhmanská kasta ty materialistické indické filozofy začala tvrdě potlačovat, a to včetně vyloženě fyzické likvidace. Takže během asi dvou století se jim skutečně podařilo tu materialistickou filozofii naprosto zlikvidovat.

              Z podobně konkurenčních důvodů bráhmanismus potlačoval i buddhismus; u něj jim to trvalo ale tisíc let, než ho víceméně úplně vytlačili z Indie.

              • klokan.cz
                klokan.cz, 19.9.18 20:39:49  
                 

                No jo no. Buddhisti promiňte, byli jsme blbí...

  • Jopol
    Jopol, 15.9.18 11:39:08  
     

    UTRPENÍ VĚCÍ POMÍJIVÝCH

    Tak za prvé: samozřejmě že i ten buddhismus má část pravdy. Je samozřejmé že velká spousta lidí si své životní štěstí, své životní naplnění hledá jenom ve sféře ryze hmotných věcí, v prchavých zábavách a zábavičkách. Které jsou skutečně pomíjivé, a nemohou poskytnout štěstí pravé, zakotvené ve sférách a hodnotách pevných, obsažných, trvajících. Potud tedy dobře.

    To co je na tom buddhistickém modelu přinejmenším omezené je to, že celý problém přesouvá jenom do sféry vědomí. Tento svět je povrchní - a tak mé "řešení" bude v tom, že já z tohoto povrchního světa prostě u t e č u, a stáhnu se někam do (nakonec opět ryze subjektivních) sfér jakési "nehmotné dokonalosti".

    To jest: s takovýmto postojem já nijak nezbavuji jsoucí, přítomný svět jeho povrchnosti (a tedy jeho reálného utrpení); naopak, svým útěkem do vlastního nitra tuto povrchnost světa nechám dál působit, konzervuji ji.

    Ta základní myšlenková chyba u Buddhy (i když v tehdejší době celkem pochopitelná) byla v tom: on fixuje momentální stav světa jako absolutní. On není schopen svět uchopit v jeho pohybu, v jeho vývoji. To co zažil a viděl v tehdejším světě, to zabsolutizoval jako stav údajně trvalý, neměnný a věčný.

    ---------------------------

    A teď se podívejme ještě trochu blíž na ty věci "pomíjivé" a "trvalé".

    Ano, ty čistě předmětné věci jsou pomíjivé. To věděli už staří řečtí filozofové. A právě proto hledali něco jiného: něco co je trvalé, neměnné, věčné. Oni to pojali jako rozdíl mezi sférou "věcí konečných" a mezi "nekonečným" (respektive: neohraničeným, aperion). Čili: samotným Bytím. Nekonečným, nezničitelným, věčným.

    A teď se staví zásadní otázka: toto "nekonečné" - existuje to principiálně m i m o těch "konečných" věcí, nezávisle na nich - anebo to ale existuje jenom a pouze u v n i t ř těch konečných věcí, jako jejich základní rys, který je jim všem společný?

    Pokud bychom se přiklonili k první odpovědi: pak by opravdu ten svět konečných, materiálních věcí neměl žádnou trvalou hodnotu. Ale pokud dáme odpověď druhou - pak i ty "konečné" věci mají svou účast na tom nekonečnu; a to samo "nekonečno" vůbec nemůže existovat jinde a jinak, nežli v těch konečných věcech, a jejich prostřednictvím.

    V tom druhém případě ty konečné věci jsou sice pomíjivé - ale jenom a pouze svou bezprostřední f o r m o u své existence. Ale jejich druhá stránka je právě to, být nositelem (a to sice jediným reálným nositelem) toho "nekonečného".

    Zkrátka, drazí přátelé: nepodceňujte ty zdánlivě nepatrné věci konečné. Může v nich být mnohem víc, než si sami myslíte. A především mnohem více, nežli kolik jim přiznal - na základě svého historicky podmíněného vědomí - svého času jistý Siddhartha-Buddha.

    • klokan.cz
      klokan.cz, 15.9.18 14:52:25  
       

      Konečné věci jsou součástí nekonečna. Takže ani jedna z tady nastíněných možností. :2: Konečné věci jsou součástí nekonečna? Z toho by i kvantový počítač vybouchnul přetížením. Jinak než logikou se na to musí.

      • Jopol
        Jopol, 16.9.18 13:54:30  
         

        "Konečné věci jsou součástí nekonečna" - to je buďto jenom jinými slovy řečeno to samé co jsem (jako jednu z alternativ) uvedl já: totiž když je "nekonečno" obsaženo v konečných věcech, pak ty jsou samozřejmě jeho součástí.

        Anebo to myslíš obráceně, že nekonečno existuje separátně, autonomně, a konečné věci jsou j e n o m tak nějak jeho součástí, mají na něm účast (mimesis) - tak to je zase jenom ta druhá z obou alternativ.

        • klokan.cz
          klokan.cz, 16.9.18 20:47:00  
           

          Tady právě nemá co do čeho vstupovat nebo co být čeho součástí. Realita je jenom jedna jediná, i kdyby to vypadalo, že je věcí milion.

          • Jopol
            Jopol, 17.9.18 14:48:27  
             

            A c o z těchto dvou věcí je tedy podle tebe ta "realita": ty věci konečné, anebo ta věc nekonečná?...

            • klokan.cz
              klokan.cz, 17.9.18 19:58:50  
               

              Obojí. Lépe řečeno, když se takhle budeme bavit, bude to zase jenom spleť pojmů. Já dám takový návrh: zkus si představit realitu, která není definována konečným a nekonečným, není definována pohybem a klidem, ale je definována sama sebou a všechno je jejím výrazem. Je definována sama sebou a NENÍ to tautologie.

    • janjanx
      janjanx, 16.9.18 21:38:37  
       

      To je mysl. Myšlenky, úvahy, slova a otázky, to je pořád ještě mysl. Mysl pokud nepřekročíš, tak pořád jen sníš. Ano, pořád sníš. :4:
      Až ten kdo jí překročí, tak ten pak ví. :15:

      • Jopol
        Jopol, 17.9.18 14:49:14  
         

        Jak pak se vlastně překračuje ta "mysl" - jak jinak, než zase myslí?...

        • janjanx
          janjanx, 17.9.18 20:46:41  
           

          jak jinak, než zase myslí?... :15: A jak vidno, nejde to i když jsme toho zde popsali hodně. :1:
          A z toho vyplývá, že myslí se mysl překročit nedá. Dá se napsat jen návod k praxi. A praxí se dá dojít k poznání které je již za myslí.

          Aneb.... jen úvahou se tam dojít nedá.

          Ten který tam dojde, tak o tomto se dá říci, že se jedná již o hledisko pravdy vědění. Již to nejsou zdejší a běžná hlediska myslí. Již to není oceán nevědomí a nevědění ve kterém se mysl snaží najít logiku věci. :2: