Boží zjevení

Otevřená diskuze | Kategorie: Náboženství a filosofie
Kolenik (2019-12-07 15:13:49)ElenaJakub (2019-11-26 12:31:53)slavidan (2019-11-21 23:37:08)nikdoinic (2019-10-26 14:15:37)chenrezig777 (2018-12-26 19:55:51)czjhdlkjhbfdhndjgbdhsdgcj (2018-11-18 22:02:22)jirka5 (2018-10-30 17:36:05)Khorosh (2018-09-25 22:40:43)ferdinand11111111 (2018-01-20 16:50:15)a.r.Lucie (2016-07-11 22:50:21)xxxxxxx777 (2014-06-08 11:42:50)
Boží zjevení
Založeno: 12. 10. 2013 | Příspěvků: 4 689 | Členů: 11
Správci: nikdoinic (hlavní)

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • nikdoinic
    nikdoinic, 6.7.19 10:35:09  
     

    Papež k upálení Jana Husa: Jako církev musíme prosit o odpuštění

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/lide/papez-k-smrti-jana-husa-musime-prosit-o-odpusteni.A150613_212900_lide_sho

    • Kolenik
      Kolenik, 26.7.19 15:55:12  
       

      Aby ŘKC žila podle učení Jana Husa, znamenalo by to snížení příjmů ŘKC, a to se neodpouští. :1: :1: :1:

  • nikdoinic
    nikdoinic, 6.7.19 06:24:21  
     

    Den upálení mistra Jana Husa.

    https://nasregion.cz/10-omylu-o-mistru-janu-husovi-nezemrel-pro-pravdu-a-nemusel-zemrit-vubec-51068?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

  • nikdoinic
    nikdoinic, 23.6.19 20:11:20  
     

    Bůh otců se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle, že lidé prostřednictvím Krista, svého Syna, vtěleného Slova, mají v Duchu Svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti.

    • radkojaga
      radkojaga, 25.6.19 19:30:35  
       

      To je krásně řečeno všecko podstatné...

      • nikdoinic
        nikdoinic, 27.6.19 09:28:45  
         

        Koloským 2
        9 V něm je přece vtělena všechna plnost božství;
        10 v něm jste i vy dosáhli plnosti..

  • ElenaJakub
    ElenaJakub, 23.4.19 10:19:18  
     

    Milí přátele, ze srdce Vám přejí požehnaný velikonoční čas. Pokoj v duši a radost s přírody. Pro věříci, taký radost, že hrob je prázdný. Grobnica ostala pusta, Raduj se!!!
    https://www.youtube.com/watch?v=TGMhhz8459w

  • visitor77
    visitor77, 6.2.19 15:57:43  
     

    Duch Svätý II.
    
- je tretia božská OSOBA, opravdivý Boh spolu s Otcon a Synom, 
- od prvých dvoch božských osôb sa odlišuje tým, že od nich pochádza (vychádza z nich) ako jediný "dych" ich spoločnej lásky, 

    - Biblia Ducha Svätého výslovne nazýva Bohom (Sk 5, 3, 4), pripisuje mu božie diela, ako sú: požehnáva stvorenie, oživuje stvorenie (ako Oživovateľ), je za vtelením/inkarnáciou Božieho Syna (Jn 1, 14), svedčí o Kristovi, pripisuje sa mu vnuknutie pri tvorbe Svätého Písma, rozdáva milosti a svoje dary (ako Darca), ako sám chce, komu chce a ako chce, radí apoštolom a veriacim (ako Radca), učí a primlúva sa (ako Prímluvca) za nás u Boha, radí nám v pravde (ako Radca), zachraňuje nás (ako Záchranca), zastáva sa nás u Otca i Syna (ako Zástanca), posilňuje a potešuje nás (ako Utešiteľ/Potešiteľ) v konaní a vyjadrovaní slov pravdy a v smútku, bráni nám lhát, nabáda nás k činom lásky a milosrdenstva, učí a ochraňuje apoštolov, lebo sa nazýva ich ochrancom (ako Ochranca a Zástanca, Jn 14, 16), Otec spolu so Synom ho posielajú na svet, 

    - Duch Svätý je opravdivou rovnocennou božskou osobou - pripisuje sa mu teda osobná činnosť (hoci rôzna, žiadna z trojice osôb nie je väčšia, ako tá druhá), priraďuje sa k Otcovi i Synovi (Mt 28, 10),
    
- Duch Svätý ako osoba udeľuje svoje dary: 7 hlavných darov Ducha Svätého: múdrosť, rozumnosť, sila, rada, umenie, veda, bázeň k Bohu...

  • visitor77
    visitor77, 6.2.19 15:54:03  
     

    Duch Svätý (I.)
    Duch Svätý/Svätý Duch/Duch Boží/Duch Otca/Duch Syna (lat. Spiritus Sanctus) je vieroučný pojem, ktorý označuje v kresťanstve jednu z troch osôb Najsvätejšej Trojice, osobu odlišnú od Otce a Syna, zároveň však s nimi stejnej podstaty (gréc. homoúsios),
    - na Nicejskom koncile (325) bolo vieroučne definované a prijaté božstvo Otca i Syna, a tým vynanie viery končí,
    - božstvo Ducha Svätého bolo prijaté až na koncile v Konstantinopole/Carihrade v r. 381),
    - v Nicejsko-carihradskom vyznaní viery (325/381) je už teda (okrem božstva Otca a Syna) vyjadrená a prijatá všeobecne v Cirkvi aj vierouka o Duchu Svätom,

    z Nicejsko-konstantinoposlkého vyznania viery(325/381 (úryvok/záver o Duchu Svätom):
    .....
    ....Věřím v Ducha svatého, Pána a Dárce života,
    který z Otce (i Syna) vychází,
    s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků...
    ......
    Amen.

    • nikdoinic
      nikdoinic, 30.6.19 15:45:44  
       

      Trojice ani Bůh ve třech osobách se v Bibli bohužel ale nenachází, v Bibli je to takto nějako:

      Matouš 28
      18 Ježíš přistoupil, promluvil k nim a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
      19 Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého
      20 a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa..

      Jan 17
      21 aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli jedno v nás, aby svět uvěřil, že jsi mě poslal.
      22 A já jsem jim dal slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno.
      23 Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonáni v jedno a aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě.

      1. Korintským 12
      4 Jsou rozličné dary, ale tentýž Duch,
      5 jsou rozličné služby, ale tentýž Pán,
      6 a jsou rozličná působení, ale Bůh, který to všechno ve všech působí, je tentýž.
      27 Vy jste tedy Kristovo tělo a jednotlivě jeho údy.

      Efezským 4
      4 Je jedno tělo a jeden Duch, tak jako jste také povoláni v jedné naději svého povolání;
      5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
      6 jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve vás všech.

      nikdoinic:
      V Bohu je mnoho osob ne jenom tři osoby, Ducha Svatého má také mnoho osob, ne jenom tři osoby: 1.Korinstkým 6/19.
      Trojjediný Bůh mohl být, byl asi někdy před křesťanstvím, protože co se křtí ve jejich jméno je těch osob v Bohu mnoho:
      1.Jan 4.
      16 A myť jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterouž Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.

      Bůh je mnoho osob, nikoliv jenom tři osoby, Bůh je mnoho osob protože Kristovo tělo jsou mnozí..(1.Korintským 12/14,20,27)

      Ježíš to stvrzuje slovy:
      Matouš 25
      40... Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.

      • nikdoinic
        nikdoinic, 30.6.19 18:39:25  
         

        Je taková věc k projednání mi že jestli je tady Bůh víc, mnoho osob skrze tělo Kristovo tak je ale Bůh i rodu ženského, Bůh se o tom zmiňuje v Izaiáši 66/10-13, obraz Boha a podobenství Boha je člověk muž a žena dle Genezis 1/26-27.

  • visitor77
    visitor77, 6.2.19 15:45:10  
     

    Biblický pojem milosti
    V biblickom poňatí pojem milosti má v katolíckej teologii iný význam, nejde o právnický aspekt:

    - katolická teologie rozlišuje dvojí základní význam termínu milost (lat. gratia):
    a) milost ve smyslu to, co je dáno bez zásluhy (gratia gratis data),
    b) milost ve smyslu to, co činí (Bohu) milým (gratia gratum faciens);
    
1. "GRATIA GRATIS DATA" označuje nadpřirozené a nezasloužené dary Boha lidem (charismata) - ve formě dispozic pro určité konkrétní úkoly. Účelem tohoto typu milosti není dobro jejího příjemce, ale dobro těch, jichž se bude týkat příslušná služba - příkladem tohoto typu milosti je například prorocké charisma;


    2. Účelem "GRATIA GRATUM FACIENS" je naproti tomu dobro samotného příjemce; jedná se o Boží působení v duši člověka, kterým ho vnitřně uzdravuje, zbavuje hříchu, posvěcuje a pomáhá mu ke spáse...podle katolické nauky tedy milost člověka vnitřně proměňuje, nejde (na rozdíl od protestantského názoru) o pouhé vnější "právní" deklaraci, či přikrytí hříchu,
    - podle katolické víry je "GRATIA GRATUM FACIENS" nutnou podmínkou spásy...

    • visitor77
      visitor77, 6.2.19 15:52:40  
       

      add.:
      a tak v tomto prípade nejde o právnický aspekt, Božia milosť je mimo (vnímania) svetského práva, čo si mnohí neuvedomujú a zrovnávajú ju so svetským právom (hlavne protestanti, i keď i v tomto nastal u nich posuv smerom ku katolíckemu vnímaniu milosti) -...niektorí teológovia tvrdia, že sa už evanjelici (aspoň tí z ECAV) už v tomto zhodujú s katolíkmi, a prý je to základ pre ekuménu...ja si to však nemyslím, spíš verím tomu, čo povedal p. JP II. (parafr.): "zjednotenie kresťanov nastane len vtedy, keď sa v tej istej viere stretneme pri jednom eucharistickom stole"...

  • visitor77
    visitor77, 22.1.19 15:31:26  
     

    Eucharistie prvních křesťanů - Eucharistické zkušenosti
    Svatý Cyprián (200-258) prohlašu­je, že Eucharistie musí být každodenním pokrmem křesťanů, aby měli sílu v nastávajících pronásledo­váních...
    ...
    „Nyní není zapotřebí pokoje slabým, nýbrž silným. Eucharistie se musí podávat nikoliv umírajícím, nýbrž živým. Tak nezůstanou beze zbraní ti, které povzbuzujeme a vybízíme k vítězství: budou chrá­něni tělem Kristovým a jeho krví. Eucharistie bude ochranou těch, kteří ji přijímají. Které chceme vi­dět chráněné proti útočníku, ti budou ochráněni mocí pokrmu Páně. Jak bychom je mohli poučovat a vybízet k prolévání své krve ve vyznání jména Ježíše Krista, kdybychom jim nepodávali Kristovu krev, když jdou do zápasu? Jak by se mohli stát schopnými pít kalich mučednictví, kdybychom napřed jim v kostele nedávali pít kalich Páně, jenž jim na to dává právo?"
    .........
    Byla to slavnostní chvíle, v níž za souhlasu všech ctihodných, ve víře zkušených biskupů byla slav­nostně prohlášena eucharistická zkušenost a prohlá­šení slavnostně posláno nejvyššímu biskupovi, římské­mu papeži. Byla a je právě nyní stejně slavnostní a nám blízká. Vždyť také potřebujeme sílu do bojů, které jsou a které budou, které budou mnohem těžší nežli jsou dnes. Hlas prvních křesťanů nám ukazuje, čeho je zapotřebí, že je třeba Eucharistie, časté, uvědomělé, svaté požívání Eucharistie...Eucharistie má své blaživé účinky jen pro duše křesťansky čisté...

    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=285

  • visitor77
    visitor77, 16.1.19 13:42:45  
     

    u Tertulliana (150-220 o křtu a eucharistii čteme:
    1. Ve křtu se omývá tělo a duše je očištěna; tělo je pomazáno olejem, aby duše byla posvěcena; tělo je znamenáno znamením kříže, aby se duše stala silnou; ruce jsou kladeny na tělo, aby duše byla osvícena Duchem svatým;
    2. v eucharistii tělo je živeno tělem Kristovým a jeho krví, aby duše ztučněla z Boha. A to tak, že Syn Boží svátostným chlebem „činí své tělo opět přítomným".
    U sv. Cypriána čteme:
    Eucharistie se musí podávat nikoliv umírajícím, nýbrž živým. Tak nezůstanou beze zbraní ti, které povzbuzujeme a vybízíme k vítězství: budou chrá­něni tělem Kristovým a jeho krví. Eucharistie bude ochranou těch, kteří ji přijímají. Které chceme vi­dět chráněné proti útočníku, ti budou ochráněni mocí pokrmu Páně. Jak bychom je mohli poučovat a vybízet k prolévání své krve ve vyznání jména Ježíše Krista, kdybychom jim nepodávali Kristovu krev, když jdou do zápasu? Jak by se mohli stát schopnými pít kalich mučednictví, kdybychom napřed jim v kostele nedávali pít kalich Páně, jenž jim na to dává právo?"

  • visitor77
    visitor77, 15.1.19 11:25:36  
     

    Učení o Eucharistii (sv. Justin, 100-165)
    „Potom tomu, jenž předsedá bratřím, je přinesen chléb a pohár vína s trochou vody. On je přijme, vzdává chválu a slávu Otci vesmíru skrze jméno Syna a Ducha svatého ... Jako slovem Božím náš Spasitel, Ježíš Kristus, dostal tělo a krev pro naše spasení, stejně tak i eucharistický pokrm se skrze řeč, která pochází od Něho, stal tělem a krví Ježíše Krista vtěleného. Tak jsme byli vyučeni..."

    Vlastní podstata Eucharistie:
    „Tento pokrm se u nás jmenuje Eucharistie. Podíl na něm není dovo­len nikomu, leč tomu, kdo věří, že je pravdou, čemu my učíme, a kdo byl pokřtěn křtem na odpuštění hříchů a znovuzrození, a kdo žije, jak učil Kristus. Neboť tyto věci nepřijímáme jako obyčejný pokrm a obyčejný nápoj, nýbrž je to tělo a krev Ježíše vtě­leného, takovým způsobem, jako měl tělo a krev pro naše spasení."

    „Vroucně se modlí­me za sebe, za bratry, jak jim říkáme, kteří byli po­křtěni, za všechny, kteří jsou kdekoliv, abychom zůstávali věrní přikázáním a konali svou spásu... Potom se obejmeme a jáhni nesou Eucharistii těm, kteří nebyli přítomni."

    „V Mithrových tajemstvích je ďábel naučil nás napodobovat, neboť tam při zásvětných obřadech předkládají chléb a nádobu vody, přidávajíce při tom slova, která také znáte, a proto mi rozumí­te".

    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=201

  • visitor77
    visitor77, 14.1.19 13:16:37  
     

    Rozdělení křesťanů. Kdo za to může?
    Hlavní příčinou rozdělení mezi křesťany je lidská tvrdohlavost a hříšnost. Rozdělení křesťanů způsobil většinou spíš nedostatek křesťanské lásky než rozdílné názory na podstatu evangelia. Tato nejednota ukazuje, že Boží království má ještě daleko ke svému dovršení.
    - Ježíše a církev nelze od sebe oddělit: společně tvoří nerozlučnou jednotu. Členové církve dohromady tvoří Kristovo tělo, jehož je Ježíš hlavou. A tak jsme všichni spojeni (srov. Ef 4, 4-6). Ježíš se modlil, aby byli všichni křesťané jedno v Bohu (Jan 17, 20-23).
    - Je proto velmi bolestné vidět mezi křesťany rozdělení. Spory ubližují celé církvi a jejímu poslání. Dnes existuje mnoho církví a společenství, které se scházejí v Ježíšově jménu odděleně. Bůh to tak nechtěl. Právě kvůli Ježíšově lásce a jednotě, kterou zamýšlel, musí církev vždy usilovat o jednotu mezi křesťany skrze hledání smíření a prosbu o odpuštění.
    - Při hledání jednoty křesťanů (ekumenismu) potřebujeme pomoc Ducha svatého. Po jednotě je však nutné toužit usilovat o ni. Jedna Kristova církev zůstává a Ježíš nás jednoho dne všechny shromáždí. Jednota je milost, o kterou máme prosit Pána, aby nás osvobodil od pokušení rozdělovat, bojovat mezi sebou, od sobectví a pomluv.
    Ježíš chce jednu církev, avšak naše hříšnost způsobuje rozdělení. Musíme prosit za jednotu a usilovat o ni, ale dát ji může jenom Bůh.
    https://www.vira.cz/texty/clanky/rozdeleni-krestanu-kdo-za-to-muze

  • visitor77
    visitor77, 13.1.19 14:37:32  
     

    Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví

    Požívání Eucharistie bylo prvním křesťanům již na začátku hostinou na­děje, důvěry, že Pán opravdu přemohl všechno ne­přátelství světa, že přijde dokonat uskutečnění své­ho vítězství, dříve nebo později na konci světa. Eucharistická hostina naznačovala i uskutečňovala bratrskou jednotu Kristova duchovního těla, spojujíc všechny členy Církve jedním způsobem s jedinou Hlavou Církve - s Kristem.

    Asi dalších 25 let později k nám mluví víra z díla nadepsaného Nauka dvanácti apoštolů (Didaché). Mluví o eucharistické oběti a učí modlitbám ke svatému přijímání:

    „Shromažďujte se v nedělní den Páně. Lá­mejte chléb a děkujte, ale napřed se vyznejte ze svých hříchů, aby vaše oběť byla čistá. Kdo je v nesváru se svým druhem, nesmí se k vám připojit, dokud se ne­smířil, aby vaše oběť nebyla poskvrněna. Neboť toto praví Pán: ‚Na každém místě a v každé době se mi přináší oběť čistá, neboť já jsem veliký král,‘ praví Pán, ‚a jméno mé obdivují všichni národové.‘

    • visitor77
      visitor77, 13.1.19 14:45:45  
       

      Ať nejí ani nepije z vaší Eu­charistie každý, nýbrž jen ti, kteří jsou pokřtěni ve jménu Páně, neboť Pán řekl:‘ Nedávejte svaté psům‘.

      A když jste se nasytili, vzdávejte díky takto: Vzdáváme ti díky, svatý Otče, za tvé svaté jméno, kterému jsi naše srdce učinil příbytkem, a za poznání a za víru a za nesmrtelnost, které jsi nám dal poznat skrze svého Syna Ježíše. Sláva tobě na věky, Pane všemohoucí, tys stvořil vesmír pro své jméno, tys dal lidem pokrm a nápoj, aby měli radost a vzdávali tobě díky, ale nám jsi dal pokrm duchovní a věčný nápoj a život skrze svého Syna. Především tobě vzdáváme díky, protože jsi všemohoucí. Sláva tobě na věky. Rozpomeň se, Pane, na svou Církev, aby byla dokonalá v lásce a zbavena všeho zlého. Shromáždi ji ze čtyř stran světa, posvěcenou ve tvém království, které jsi pro ni připravil. Neboť tvá je moc a sláva na věky. Přijď milost tvá, nechť pomine tento svět. Kdo jsi svatý, přijď! Kdo nejsi, obrať se! Amen."
      .....
      ...Kolem roku 110 píše svatý mučedník Ignác, biskup města Antiochie, o rozumářích, kteří pochybují o skutečné přítomnosti Božího Syna v Eucharistii, o skutečné přítomnosti „těla Páně, které trpělo za naše hříchy, těla, které Otec vzkřísil ve své dobrotě. Kdo se staví proti daru Božímu, zahyne ve svém pochybování. Lépe by pro ně bylo litovat, než pochybovat, aby byli vzkříšeni."...
      http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=147

  • visitor77
    visitor77, 27.12.18 17:04:41  
     

    Sestoupení Pána do pekel (sv. Epifanius ze Salaminy, (310-403)
    Mezi Kristovou smrtí na kříži a jeho vzkříšením nastalo "veliké ticho". Církev věří, že v tomto "mezidobí" Kristus sestoupil do podsvětí ("do pekel"), aby zvěstoval radostnou zvěst zemřelým spravedlivým. A právě o tom pojednává starobylá homilie, přisuzovaná sv. Epifaniovi ze Salaminy (310-403), z níž přinášíme úryvky. Mluví-li se v tomto případě o "pekle", podobně jako v Apoštolském vyznání víry ("sestoupil do pekel"), nejedná se zde o peklo coby úděl věčného zavržení, ale o podsvětí, tedy říši zemřelých, ve výše uvedeném významu...
    ...
    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1168

  • visitor77
    visitor77, 25.12.18 19:01:36  
     

    z "Katecheze" učitele Církve sv. Cyrila Jeruzalémského (315-386) o Duchu Svatém
    - Duch svatý, ač v podstatě jeden a týž a je nedílný, rozděluje každému milost, jak chce. A jako vyprahlý strom zalitý vodou vzklíčí, tak i hříšná duše, zavlažena kajícností a obdařená Duchem svatým, nese hrozny spravedlnosti. Ač je Duch v podstatě jeden a týž, přece podle Boží vůle a jménem Kristovým činí přemnoho mocných činů.
    - Neboť jazyk jednoho použije k tomu, aby moudře mluvil, mysl druhého osvítí proroctvím, tomu dává moc zahánět zlé duchy, jinému dar vykládat Písmo svaté. U jednoho posiluje umírněnost, jiného poučí o tom, co se týká milosrdenství. Jednoho naučí postit se a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat tělesnými rozkošemi, jiného zas připravuje k mučednictví. V každém působí jinak, ale sám v sobě je stále stejný, jak je psáno: „To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce."[2]
    - Jeho příchod je mírný a tichý, šíří příjemnou vůni a jeho jho je velice lehké. Jeho příchod předem ohlašují zářivé paprsky světla a poznání. Přichází jako skutečný a upřímný ochránce: vždyť přichází zachraňovat, uzdravovat, poučovat, napomínat, posilovat, těšit a osvěcovat mysl; a to nejdříve u toho, kdo jej přijímá, a pak jeho prostřednictvím i u jiných...
    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1579

  • visitor77
    visitor77, 4.12.18 11:45:32  
     

    Vtělení Boha Slova je zárukou naší nesmrtelnosti
    Sv. Hilarius z Poitiers (+367), významný odpůrce ariánské hereze a zastánce pravověrného trojičního učení proslul zejména jako autor díla "O Trojici", v němž jeho pisatel v návaznosti na další církevní otce zdůrazňuje tu skutečnost, že Bůh Syn se stal člověkem, tělem, aby člověk mohl mít i se svým tělem účast na věčném životě Trojjediného Boha.
    Bůh Slovo se stalo tělem, aby skrze Boha Slovo, které se stalo tělem, mohlo naše tělo dosáhnout Boha Slovo. Aby se však nezdálo, že Slovo, které se stalo tělem, je něčím jiným než Bůh Slovo nebo že jeho tělo se liší od těla našeho, přebývalo mezi námi. A když přebývá mezi námi, nadále zůstává Bohem. A to, že přebývá mezi námi, dosvědčuje, že Bůh se stal tělem, které není odlišné od těla našeho. Avšak tím, že se snížil k přijetí těla, nepozbyl ničeho ze své Božské přirozenosti, neboť jako Jednorozený Syn Otce, plný milosti a pravdy, je dokonalý ve své Božské přirozenosti a zároveň skutečný v naší přirozenosti...
    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=2622

  • visitor77
    visitor77, 22.11.18 16:29:32  
     

    Totožnost Kristova těla
    - Učitel Církve sv. Augustin (+430) proti popíračům tělesného Kristova vzkříšení jasně zastává a brání na základě výpovědí Písma realitu a totožnost Kristova vzkříšeného těla.
    - Neposlouchejme ani ty, kteří popírají, že tělo Páně vstalo z mrtvých takové, jaké bylo uloženo do hrobu. Kdyby totiž nebylo takové, nebyl by sám řekl učedníkům po svém zmrtvýchvstání: „Dotkněte se mne a vizte, neboť duch nemá kosti a svaly, jak vidíte, že mám já" (Lk 24,39). Bylo by totiž rouháním věřit, že náš Pán, vtělená Pravda, v něčem lhal. A ať nás to, že se - jak je psáno - učedníkům náhle zjevil skrze zavřené dveře, nesvede k popírání skutečnosti jeho lidského těla, neboť ho proti přirozenému uzpůsobení tohoto těla vidíme vstupovat skrze zavřené dveře...
    Augustin: O křesťanském boji (De agone christiano), XXIV, 26
    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=2534

  • visitor77
    visitor77, 13.11.18 18:01:13  
     

    Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu (140-160)
    V díle "Výklad apoštolské nauky" (Demonstratio praedicationis apostolicae) Irenej, když pojednává o všeobecnosti spásy Ježíše Krista, navázal na kosmickou symboliku kříže. V promluvě, vztahující se ke kříži, píše:
    „Přestoupení, k němuž došlo prostřednictvím dřeva-stromu, bylo překlenuto skrze poslušnost, kvůli níž byl Syn člověka, poslušný Bohu, přibit ke dřevu kříže, odmítaje poznání zla a přiváděje k poznání dobra. Zlem je neposlušnost Bohu, dobrem je poslušnost Bohu.
    A tak skrze poslušnost, v níž poslušný až k smrti visel na dřevě kříže, zničil dávnou neposlušnost spáchanou ve spojitosti se dřevem-stromem.
    A sám, poněvadž je Slovem Boha všemohoucího, které se podle neviditelného plánu všeobecně rozprostřelo v celém světě a pojímá jeho délku a šířku, jeho výšku i hloubku, kdy skrze Slovo Bůh vše řídí, tak byl také, Syn Boží, v těchto (čtyřech směrech) ukřižován, kdy již předtím byl v souladu s plánem kříže vepsán do celého kosmu.
    Slušelo se totiž, aby tím, že se stal viditelným, vyjevil své vepsání plánu kříže v kosmu, aby své působení v oblasti neviditelné ukázal rovněž způsobem viditelným, neboť je to On, kdo osvěcuje výšku, to znamená tu v nebesích, objímá hloubku, která je v hlubinách země, rozpíná délku od východu k západu a vede šířku od severu k jihu, a to On svolává rozptýlené ze všech stran k poznání Otce."...

    http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=2426

    • visitor77
      visitor77, 13.11.18 18:07:50  
       

      čo je v súlade s Ef 3, 17, 18, s poznaním Kristovej lásky k nám:
      17 a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce
      18 mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka:
      19 poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.

  • visitor77
    visitor77, 13.11.18 10:59:01  
     

    Ako prebieha modlitba k Bohu u kresťana?
    - v hlbokej živej viere v Boha zjaveného v Kristovi, vo viere v jeho umučenie, smrť, a vzkriesenie z mŕtvych,
    - modlitba k Bohu je rozhovor veriaceho modliaceho sa s Bohom/s Kristom, vždy prebieha skrze Krista,
    - katolícki veriaci sa modlia aj PRÍMLUVNOU (je to iná modlitba ako k Bohu) modlitbou k Bohu a Kristovi skrze kanonizovaných (blahoslavení a svätí) v Cirkvi, u ktorých veríme, že majú moc primlúvať sa za nás,
    - ak sa správne a vytrvale modlíme (t.j. za dobré veci, kde nie je zištnosť), Boh modlitby vypočuje a splní - môže to byť okamžite alebo v dlhšie/dlho trvajúcej perspektíve, - alebo nesplní, ak to sám uzná za vhodné lebo to nie je pre dobro "modliaceho" sa, lebo Boh "predpoznáva" (či sa modlíme správne za dobré veci)...

  • visitor77
    visitor77, 3.11.18 10:07:44  
     

    PLATNOSŤ DESATORA PRE KAŽDÉHO:
    DESATORO PLATÍ PRE VŠETKÝCH, ČI SA TO NNIEKOMU LÍBÍ NEBO NE...
    - Desatoro je všeobecný/univerzálny mravný zákon vštepený Bohom-Stvoriteľom do svedomia a srdca každého človeka od počiatku ľudstva, je jedno, či to bol/je nevzdelaný sedliak na poli, Pigmej alebo Papuánec, či laureát Nobelovej ceny...
    - preto sa nikto nemôže a nemohol vymlouvat, že Desatoro nepoznal/nepozná (nemusel ho poznať strikne vo forme 10. prikázaní, ale všeobecne ako vnútornú mravnosť, ktorá mu ho neustále pripomína)...
    - dnes vieme, že na Desatoro sú postavené všetky svetské zákonníky sveta (civilizovaných demokratických krajín, napr. trestný zákonník, ako aj občianske právo; aj rímske právo už malo morálno-právny étos, v ktorom už figurovalo Desatoro)...

  • visitor77
    visitor77, 1.11.18 18:22:41  
     

    Smrt, posmrtný život
    PROČ EXISTUJE SMRT ?!
    ...
    K životu každého z nás patří skutečnost, že kdykoliv a kdekoliv můžeme zemřít. Nejrůznější lékařská péče nám může sice život prodloužit, ale nemůže smrt zrušit! Není smysluplné před tím zavírat oči. Proč existuje smrt, kde se vzala?! "Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí", praví Bible.
    - SMRT odporuje plánům Boha Stvořitele a je "posledním nepřítelem", který má být přemožen. Smrt je následkem odvrácení člověka od Boha - dárce života.
    - Ježíš mluví o dvou formách života po smrti: jedna je život s Bohem: radost a plnost, druhá je život bez Boha: prázdnota, bezútěšnost, nenaplněnost. Záleží na každém jednotlivci, pro co se rozhodne,
    - NEBEje život s Bohem. Jde o naplnění určení člověka.znamená "být v nebi", žít navždy "život v plnosti". Takto tušíme něco z tajemství, pro které jsme stvořeni, ke kterému můžeme dojít, a které se nám otvírá. Tajemství nové formy života. Tajemství života s Bohem,
    - PEKLO je život bez Boha. Je to "minutí se cílem", kterým je pro člověka život s Bohem. Peklo je stav zoufalství, nenaplnění, osamocenosti a nenávisti. Člověk do této bezvýchodnosti není nikým uvržen. Každý z nás se ale do ní může přivést sám, když se uzavírá do sebe a říká Bohu: "Já tě nepotřebuji, vystačím si sám..." Peklo neodporuje lásce Boží, ono je právě jejím odmítnutím. Láska se nemůže násilím vnucovat. Láska se stává bezmocnou tam, kde je odmítána. Peklo je důsledek osobního odmítnutí Boha...
    https://www.vira.cz/texty/clanky/smrt-posmrtny-zivot

  • visitor77
    visitor77, 30.10.18 09:24:58  
     

    Jak sa dá rozlíšiť dobro od zla?
    dá sa rozoznať, dobro i zlo majú svoje atribúty,...
    základným rozlišovacím parametrom je, že"
    - s dobrom súhlasí nezmanipulované svedomie a nevyčíta ho ho ani srdce, - zlo vyčíta svedomie, i srdce,
    - pochopiteľne Písmo hovorí o zle ako o tom, čo nie je z Božieho Ducha, a dobro je to, čo je z Božieho Ducha
    Ovoce Božího Ducha:
    Gal 5, 22, 23:
    22Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
    23tichost a sebeovládání.
    to (zlo), čo nie je z Ducha,
    Skutky lidské svévole (zlo):
    19Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,
    20modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,
    21závist, opilství, nestřídmost a podobné věci.