Verše Vaše

Otevřená diskuze | Kategorie: Literatura
ateopkar (2018-07-19 00:40:56)blahu (2018-07-17 23:37:56)milena-krizova (2018-07-17 23:17:33)halibeli (2018-07-07 12:08:07)kordusmark (2018-07-05 07:28:16)lera (2018-06-24 23:47:18)joff (2018-05-10 04:29:08)Indianska (2018-01-23 22:24:02)Kaprotea (2017-09-11 01:48:32)foxie22 (2017-08-17 07:15:17)NastasjaMyskin (2017-02-20 11:08:17)zapadlova.jana (2016-12-07 14:33:07)Mimiane (2016-09-14 02:05:08)ezilifreda (2016-01-03 22:04:22)amigo (2015-03-14 16:28:05)
Verše Vaše
Založeno: 12. 10. 2013 | Příspěvků: 2 699 | Členů: 15

Slovo. To je mocná zbraň. Ale kdo si hraje, nezlobí... Alespoň doufám.

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • ateopkar
    ateopkar, 19.7.18 00:37:54  
     

    Sto

    Sto let národa
    a jinak pohoda.
    Ve funkci Skoromasaryk,
    lidi vřelí..,
    a za každou lží
    hledej dík.
    Žijeme abychom neumřeli.

    Lidstvo ve slepé uličce
    Nalič se, špinavo kolem je.
    Hnali to dobro daleko,
    neboj se.
    Koleje, tramvaj, nebožtík.

    Hnali to dobro daleko.
    Co za den ušel jsem.
    Vajíčko se rodí naměkko.
    Člověk je.
    Jsem stále člověkem?

  • blahu
    blahu, 14.7.18 20:18:36  
     

    O Magii Tance

    O mihotání světla na žilkovaných listech stromů
    O úplňku nad zamrzlým rybníkem a šťastném dovádění večerních bruslařů
    O kapřích tlamičkách okusujících zvědavě vlnky
    O jarním večeru, co teče jako lesní med a nabírat ho musíš plnou lžící
    O vzkazu v lahvi od vína a tajné stezce do Nefritových hor, odkud se ještě nikdo nikdy nevrátil
    O vlčích mácích střežících železniční přejezd
    O temné noci a hladině rybníka odrážející už jen sny
    O nás dvou a o tom, co je jediné
    O rozkvetlém sadu, staré lavičce a deštníku z vůně švestek
    O slané slze štěstí v oku egyptologa, když poprvé pohlédne do tváře bájného Tutanchamona
    O chvíli, kdy Bůh nemluví a člověk nenaslouchá
    O kachnách a kostelních zvonech plujících deštným soumrakem
    O písních z Bambusového háje a míze borovic z Máchova kraje
    O pravdě na dně šálku žáka zenu a cestě zpět do ráje

    Ach ano, o tom všem, co život mi sbalil na cestu
    do mého rance
    O tom všem můžu vyprávět, ale o jednom vždy oněmím
    a nejsem schopen napsat řádku
    ....
    O Magii Tance
    za bubnů noci včerejšího pátku

  • blahu
    blahu, 14.7.18 18:38:49  
     

    tak jsem se konečně dokopal uložit své pokusy poslední doby (vyjma haiku) na jednom místě ... třeba někomu udělá počtení radost :2:

    http://www.setkaniscestou.cz/blahu-2/

    • milena-krizova
      milena-krizova, 17.7.18 23:05:40  
       

      už jsem něco zkoukla,,máš talent a umíš si hrát se slovy

  • blahu
    blahu, 14.7.18 18:30:16  
     

    (Vzpomínka na jaro ... našel jsem napsané na ztraceném papíru ...)

    Když večer teče jako med ... aneb vzpomínka na Karla Poláčka

    Ve vykotlaném pařezu
    pavouk si sítě snove
    Slunce zapadá za mraky
    v krajině krásy snové

    I na tu malou housenku
    už je té krásy příliš
    Posaď se se mnou příteli
    a večer jak med si vyliž
    (anebo co chceš si vyliž ..)

    Když jarní večer se lepí jak med
    a noc chystá pro lunu svíci
    Tak vzpomeň si na časy, kdy bylo nás pět
    a nabírej plnou lžící ...

    Tak vzpomeň si na Karla Poláčka
    a nabírej plnou lžící ...

  • ateopkar
    ateopkar, 13.7.18 23:08:14  
     

    Nyní

    Na ostrově Moai
    země se chvěje
    pár slůvek něhy šeptám
    potají
    Tobě a bez naděje.

    Divoké pláně
    zlý zvíře ovládá
    radosti léta jsem rozdal vráně
    Batohy smutky nandané
    na záda.

    Není co říci ve chvíli zármutku
    Snad co poradí ti
    křik dítěte poprvé zklamaného
    ve smutku skrytá něho.

    Na ostrově mon ami
    můj příteli poprvé umíráme
    ač bolest je teprve před námi
    v očích ji dávno známe.

    • blahu
      blahu, 14.7.18 18:12:16  
       

      "na ostrově Moai .. na ostrově mon ami" ... mě stačí jen tyto dvě řádky a jsem úplně poeticky nasycen :2:

      .. "batohy smutky ..." ve mně asociují Bašóovu klasickou sbírku haiku Starý batoh .. kde popisuje své poetické putování zenového mnicha po Japonské krajině .. jen ten smutek i radost jsou tam zcela rozpuštěny a smíchány s mlžnými pobřežími a zelenými rovinanim a životem obyčejných lidí japonského venkova .. :2:

    • milena-krizova
      milena-krizova, 17.7.18 23:07:09  
       

      krása

  • ateopkar
    ateopkar, 5.7.18 20:45:35  
     

    20-19-

    Je to 50 let
    od přistání na měsíci
    a za tu dobu jsi mi
    nestačila říci
    jaký je svět při pohledu
    z výšky

    Já mezitím učil se počítat
    poloměr srdce
    zakřivení těl
    Krátery po posledním dotyku
    místo očí dva malé plíšky
    běhat ohněm - polykat led
    dobrovolně vzdát se kyslíku

    Mlčení v prostoru
    na této planetě již
    nežijí příští
    Opadaly listy
    a chlad k žití není
    Uschnuly city léty
    do hladova uvržené
    Nedal muž rámě ženě
    Žena nedala děti
    ..
    Smetí a prach
    Prach a smetí

    100
    Miliard
    Lidí
    nežije
    a
    k padlým létům
    mám
    jen
    ad infinitum
    ..
    a k padlým rokům
    mám
    úsměv
    proroků
    Tebe v nahém hávu
    a spánek
    Země
    Trávu
    ...

    • milena-krizova
      milena-krizova, 6.7.18 00:09:18  
       

      tedy,,ta se Ti povedla!! :4:

    • blahu
      blahu, 6.7.18 00:55:00  
       

      :2:

      • ateopkar
        ateopkar, 13.7.18 23:09:27  
         

        Můj dík patří vám.

  • Kahaja
    Kahaja, 29.5.18 17:56:58  
     

    Vidíš tu skálu,ten břeh

    za vlasy mně tam viset nech

    však nikdy spolu nebudem

    já nepohnu zatraceným osudem

    Mít tak v ruce žezlo

    všechno by se po mně svezlo

    takhle jen mlčky koukám

    naději za nadějí v sebe soukám

    Až začne zase světlo zářit

    nebudu už svůj čas mařit

    pohnu nebem,zemí,planetou

    vyrvu sebe jak lípu staletou.

    • blahu
      blahu, 14.7.18 18:39:15  
       

      :2:

  • blahu
    blahu, 25.5.18 23:57:00  
     

    Nejvetsi a nejmensi

    Ze vsech basniku sveta
    nejvetsi je ...
    pampeliska!

    Z mistru platna
    pak jasne vynika ..
    jarni dest ..

    A mezi zpevaky
    nevyrovna se nikdo
    zurcicimu potucku a sevelici brize!

    Jen bozstvo
    nejvyssi
    je tezke urcit!

    Ukryva se
    pod myriadou
    blaznivych masek ... v zivota mize

    Jak
    tanecnice tanci
    neunavne do vsech smeru ...

    Nesnadne je
    Pana (Pani) lasky
    v reji sveta nalezt ... na mou veru!

    Jako pampeliska
    zlate sviti ...
    Jako jarni dest
    chladi kviti ..
    Jako potok s vlnami
    si vecne hraje ...
    Jako sevelici briza
    vola nas ..

    Zpet do sveho raje

    Kde ti nejvetsi .. budou nejmensimi
    A ti nejmensi .. budou nejvetsimi.

    (Pardon za diakritiku)

  • ateopkar
    ateopkar, 22.5.18 22:26:12  
     

    Nature

    Taková cesta
    divoká šelma
    Nikdo už po ní nechodí
    můj pane
    Opuštěné děti
    a jejich smích
    v loužích odráží se
    píseň bez refrénu

    Dnes jsem tě uspal
    a políbil
    Silný a nasycen sluncem
    v říši víl
    ..
    a ráno mám zase trému

    Dnes jsem tě vzbudil
    šepotem křehkým
    v divadle strachu a poznání
    ..
    a o co jsem se bál
    aby se nerozpadlo
    na štěrk zaprášené cesty
    ..
    Tvůj jsem a moje jsi ty
    a přece si nepatříme
    A Vy budete oni a Oni jsou

    Lev běží krajinou
    a plodí lvy

    Svět dříme

    • blahu
      blahu, 23.5.18 18:20:06  
       

      :2:

    • milena-krizova
      milena-krizova, 25.5.18 00:28:09  
       

      Ta se Ti moc povedla,,taková čistá!!

    • promenlivynick
      promenlivynick, 25.5.18 08:06:47  
       

      :4:

    • blahu
      blahu, 25.5.18 08:21:05  
       

      .. "v loužích odráží se
      píseň bez refrénu" .. :2:

      • ateopkar
        ateopkar, 25.5.18 20:50:11  
         

        Děkuji. Psána s myšlenkou na dceru.

  • blahu
    blahu, 20.5.18 00:39:26  
     

    CHVILE BEZ BOHA

    Mohutne stromy
    obsypane listy
    i jejich temne siluety
    na obzoru jarni noci.
    Hvezdy zarici tam kdesi v dali
    i pisek co skripe
    pod myma nohama.
    Mesic prosvitajici matne
    skrze mraky
    i lavice z tvrdeho dreva
    na ktere spocinulo
    toto zazracne a krehke lidske telo..

    Ten nekonecny ves-mir tam venku
    i ten bozsky mir tam uvnitr
    v nepopsatelnem srdci
    jedine skutecnosti ..
    stesti i smutek, nadeje i strachy
    v srdcich vsech
    lidi krere jsem za cely den potkal ...

    Zvony kostela
    a zvuky do spanku se pomalu
    noriciho mesta..
    Stekot bdiciho psa
    i nekonecna mantra
    spiciho buddhy
    amitabha, amitabha ...

    To vse je ten Panbuh
    ktereho jsem po veky hledal
    zmateny nevedomosti
    podobnou snu
    zmateny zvracenou virou
    ve ztratu sama sebe
    zmateny predstavou subjektu a objektu, sebe uvnitr a tam venku ciziho sveta

    To vse je ten Panbuh
    sat-cit-ananda
    byti-vedomi-blazenstvi
    betlemske svetlo
    horici v bozskem chramu cisteho vedomi
    pohrbeneho hluboko v
    dzungli majskych pralesu
    divokych lidskych mysli

    To je ten Panbuh
    gnosticka perla esejskych magu
    dobre ukryta pred ocima
    nevericich a neposlusnych
    na samem dne
    mrtveho more vseho egoistickeho snazeni
    slana slza stesti
    egyptologa kdyz poprve pohledne
    do oci bajneho tutanchamona
    I nezmerne utrpeni
    citicich bytosti
    v pomijivych nocnich murach
    jejich vlastnich
    zatemnelych mysli
    I to krasne probuzeni
    z nich
    a vecny novy zivot
    s Krisnou Buddhou Kristem v jejich raji
    kde si spolu lvi a beranci, andele i certi
    pokojne hraji ...

    To je ten Panbuh
    co v srdcich deti svych
    vzdy trpelive ceka
    To je ta bozska sila zivota a smrti
    a laska
    ktera tece vecnosti
    jako zarici hvezdna reka ...

    Tak mi nyni prosim rekni priteli,
    jak by tu mohla byt jedina
    chvile
    kdy Buh nemluvi
    a clovek nenasloucha ... ?

    • milena-krizova
      milena-krizova, 20.5.18 01:30:46  
       

      navázaní na dané, předchozí verše, aneb filosofie v jednom?
      Rozhodně zajímavé verše na téma víra a hledání sama sebe..

    • ateopkar
      ateopkar, 22.5.18 22:01:18  
       

      Čtu poněkolikáté a nemůžu si pomoci. Snad mi odpustíš moji kritiku..
      Naprosto skvělé. Chytla mě za srdce a uháněla s ním někam do říše vzpomínek na první ochutnání medu, vůni rohlíků a těšení se na návrat maminky.

      • blahu
        blahu, 23.5.18 18:31:38  
         

        ... neodpustitelné :4: ... tak to jsem rád, mně to také vždy potěší, když nějak ta slova a obrazy odkudsi přiletí .. .. spíše taková meditace či modlitba než báseň, ale tak to holt někdy chodí a člověk s tím moc nenadělá :2:

        • ateopkar
          ateopkar, 25.5.18 21:00:09  
           

          Pod vlivem vlastní zmatenosti
          zamčený dům a klíče od radosti.

          • blahu
            blahu, 25.5.18 23:49:20  
             

            :2:

  • milena-krizova
    milena-krizova, 12.5.18 23:48:16  
     

    pod vlivem vyprávění, o Jeruzalémě

    Když andělé rozprostřou svá křídla
    nad Zdí nářků
    i hvězdy se zachvějí úžasem
    a boží hlas se nese vesmírem

    • ateopkar
      ateopkar, 17.5.18 23:38:34  
       

      Představ si vesmír a nezblázni se.
      Představ si Boha a nezalži si.
      :)

      • blahu
        blahu, 18.5.18 01:06:21  
         

        :3:

      • milena-krizova
        milena-krizova, 18.5.18 08:32:51  
         

        te´d trochu nevím, jak to mám brát....

        • ateopkar
          ateopkar, 18.5.18 11:26:14  
           

          Jen zamyšlení. Nehodnotil jsem ani nepošťuchoval. Vzpomněl jsem si jak jako malý kluk pozoruji hvězdy v němém úžasu a jak v dospělosti hledám pevné místo v sobě. Ať ho nazýváme jakkoli. :)

          • milena-krizova
            milena-krizova, 18.5.18 23:56:44  
             

            To si napsal hezky,,taky to tak mám :15:

  • ateopkar
    ateopkar, 12.5.18 10:38:33  
     

    Jsem sám
    a rozbitá okna včerejších přání
    nikdo nečte

    Přesto mě mrzí svět
    výčitky jak hroty postele fakíra
    že jsi odešla nespala
    mládí a nevíra

    Bez čeho je život
    složen do pucle
    anonymního baráku
    o
    trpkou pravdu
    ochuzen

    Bez čeho je láska
    nedarovaná
    po opilých nocích
    v rozkvětu jara

    Bez čeho jsme my
    trpcí přímí a zkušení
    jako jablko tři týdny pod stromem
    tvářící se sladce

    Bez čeho jsi ty
    který chceš plakat

    a nemůžeš

    • milena-krizova
      milena-krizova, 12.5.18 23:45:02  
       

      pěkný, ale hodně smutný...

      • ateopkar
        ateopkar, 17.5.18 23:32:26  
         

        Smutek může být prvním dílem seriálu Život.
        Ale ty pokračování stojí za to.

        • milena-krizova
          milena-krizova, 18.5.18 23:58:06  
           

          no, jak kdy a v čem,,o tom by se dalo taky dlouho polemizovat

  • ateopkar
    ateopkar, 23.4.18 21:26:53  
     

    Po slavnosti

    Omezenost je ubíjející
    a hloupost vyhrává
    na vesnické zábavě,
    kde se to nad ránem popere
    kvuli Mařce co nemá zuby a chlastá.

    Svět je plný zapomenutých malířů a básníků,
    uzlů na kapesníku
    a rozbitých talířů o hlavu ožralého manžela.
    ..
    Ale ani to příběh nedělá.

    Příběh je okamžik co může nastat.
    Jedno dík a rozbitá kolena.
    Dovolená a nekonečná práce
    a ani to není dosti..
    Ztracený přítel a poznaný zrádce
    ..jen si vybrat s kým se bavit o své
    smrtelnosti.
    A
    stát se
    ve státu
    sťatým
    starcem

    Vedle Tebe

    • Kahaja
      Kahaja, 24.4.18 13:56:02  
       

      Líbí se mi básně střihlé v proze :2:

    • milena-krizova
      milena-krizova, 27.4.18 22:51:03  
       

      Až mrazí..realita a obraty,,

      • ateopkar
        ateopkar, 12.5.18 10:41:07  
         

        Děkuji. Konec se nepovedl. Ale tak už to u konců bývá..:)

  • blahu
    blahu, 22.4.18 21:02:01  
     

    Jarní vánek

    Jarní vánek čechrá pírka
    v kostele se koná sbírka

    Na záchranu přírody
    bez slunce a bez vody

    Jarní vánek čechrá peří
    v ráj na zemi stále věří

    Přesně podle liturgie
    žabí sbor zní: jaro tu je!

    Šálek kávy, zimní spánek -
    včerejší sny! Jarní vánek!

    Na oltáři plno květů
    Svatá pravda .. jaro je tu!

    Pírka čechrá jarní vánek
    Slunce čeká krátký spánek ..

    • Kahaja
      Kahaja, 22.4.18 21:39:40  
       

      :2:

    • ateopkar
      ateopkar, 23.4.18 00:11:39  
       

      Kvituji interpunkci,
      hned to vyzera inak.:)
      A líbí, vskutku jarní, to mám rád.

    • milena-krizova
      milena-krizova, 27.4.18 22:52:06  
       

      moc pěkný

  • milena-krizova
    milena-krizova, 20.4.18 00:31:31  
     

    Když tvé vlasy splývají z nicoty, do nicoty
    a petrklíč odemyká naše ústa
    Běžíme po duhovém mostě
    vstříc dotykům a touze...

    • blahu
      blahu, 28.4.18 19:18:21  
       

      :2: