Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2019-02-18 23:33:32)Borst (2019-02-14 19:37:43)petr. (2019-02-14 15:41:19)Stanislav (2019-02-13 22:00:46)odler (2019-02-10 10:01:10)delfinsk (2019-02-03 23:30:40)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2019-01-31 12:30:33)Paia (2019-01-28 20:45:05)od10k5 (2019-01-28 17:52:18)kolbaba71 (2019-01-28 12:32:42)Jindra60 (2019-01-28 12:21:27)Ted.Kaczynski (2019-01-21 19:04:16)doktor.zaba (2019-01-01 22:11:35)fialovypetr (2018-11-20 20:45:24)LM386 (2018-10-28 04:09:57)xkox (2018-10-16 18:17:43)Kostic33 (2018-07-10 09:15:16)BaronQ (2018-06-05 01:30:31)michalpindak (2018-05-29 08:28:33)singing.vort (2018-01-06 10:59:49)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 3 991 | Členů: 27
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Jindra60
    Jindra60, 23.1.19 12:24:06  
     

    Rád bych si ubastlil přístroj na měření rel. vlhkosti. Avšak bez jakýchkoli programovatelných procesorů, jen klasické součástky. Nemáte někdo vhodné schéma? Stačí vstupní část, kdy vlhkost převedu na napětí nebo proud.

    • kolbaba71
      kolbaba71, 23.1.19 13:31:22  
       

      Klasické čidlo na Arduino by nestačilo? https://www.hwpro.cz/oc/index.php?route=product/product&product_id=370

    • Borst
      Borst, 23.1.19 17:06:22  
       

      Pro trvalé umístění sond bylo možné použít uhlíkové tyčky z vyřazených monočlánků ve vzdálenosti asi 2 cm od sebe. Pro přenosnou aplikaci by se to nehodilo, to raději:
      https://www.tipa.eu/cz/meric-vlhkosti-pudy-basetech-bt-235pt/d-135915/?gclid=EAIaIQobChMIwO6CqqOE4AIVls13Ch1N2AafEAQYAyABEgJugvD_BwE

    • Jindra60
      Jindra60, 24.1.19 12:06:16  
       

      ... a k tomu Arduino atd. Ne, nechci.

      Jde mi o měření vlhkosti ve vzduchu v místnosti. Takže tyčky jsou o ničem. Následné spouštění topení nebo ventilace. Chci být alespoň 3°C nad rosným bodem v nejchladnějším místě místnosti.

      Problém je vazba RH na teplotě, čidla mění své výstupní hodnoty podle teploty. Chápu, že procesorové řešení to má asi ošetřené ale prostě nechci jít tou cestou.

      • Jindra60
        Jindra60, 24.1.19 12:16:40  
         

        Tohle vypadá zajímavě https://1url.cz/TMEPn

      • Borst
        Borst, 24.1.19 14:20:47  
         

        Omlouvám se za ten špatný tip. Nevím, jak mě napadlo, že by to mělo být na měření vlhkosti půdy, když je zmíněna relativní vlhkost.
        Kdybych tohle řešil, asi bych dal přednost klasickému analogovému vlhkoměru a polohu ručky snímal dvěma miniaturními reflexními optočleny.

        • Ondi
          Ondi, 24.1.19 18:07:04  
           

          Kdysi jsem si takovou věc na "měření" zálivky v půdě koupil ... a byl totálně zklamán.

        • delfinsk
          delfinsk, 26.1.19 08:21:39  
           

          Dokonce se kdysi vyráběly (nevím jestli ještě dnes) kontaktní vlhkoměry (klasika - žíně) s nastavitelným kontaktem. Odpadá přizpůsobování momentální teplotě. V líhni jsem raději pro vyloučení přechodového odporu použil jeden tranzistor, tady bych ho použil také a nebo by měl stačit i jeden optočlen. Vlhkost stoupá, sepne se topení a větrání.

          • Ondi
            Ondi, 26.1.19 09:56:19  
             

            Ono bude asi důležitější mít v líhni přehled o smrtících plynech jako je CO, ale i dusivý plyn CO2. Existují sensory na zjišťování/měření kvality vzduchu.

            • delfinsk
              delfinsk, 26.1.19 17:48:03  
               

              To už je příliš divoké. Vajíčka vydýchávají jako jiný smrtelník CO2 a proto se tam jednoduše přivětrávávalo. Toť bývávalo vše. Dnes ?

              • Ondi
                Ondi, 26.1.19 19:34:31  
                 

                Já jen jako laik ...

                CO2 je o polovinu těžší vzduchu, snad by stačilo udělat ve dnu inkubátoru dírku pro odtok CO2 a pochopitelně někde v horní části inkubátoru druhou dírku pro přítok čerstvého vzduchu.

                Poslední leta jsem se zabýval detekcí plynů propan-butanu, vodíku a zemního plynu (což je z velké části CH4 metan) a také jedovatého CO.

          • Borst
            Borst, 26.1.19 11:59:51  
             

            Kontaktní analogové (ručkové) přístroje byly značně rozšířeny a dokonce jsou ještě používány.
            Jeden příklad - Regulace tlaku a zabezpečení akumulačního zásobníku tlakového oleje pro regulaci vodní turbíny i v případě výpadku proudu. Svislá tlaková nádrž je z 1/2 zaplněna hydraulickým olejem a natlakována na 3 Mpa dusíkem. Analogový tlakoměr má 4 kontakty v tomto uspořádání:
            2,8 MPa - Zapíná čerpadlo
            3,1 MPpa - Vypíná čerpadlo
            Více jak 3,2 MPa a méně než 2,6 MPa vybaví poruchové odstavení.

            • Ondi
              Ondi, 26.1.19 12:12:45  
               

              Také každá pračka má elektromechanický sensor tlaku.
              Většinou postačí digitální čidlo na regulaci něčeho, ne však tehdy, kdy je potřeba vědět momentální stav. Můj vzduchový kompresor se také zapne při tlaku pod 6 bar a vypne při tlaku nad 8 bar, přesto má ručkový "budík" ukazující tlak (za reduktorem).

      • Ondi
        Ondi, 24.1.19 18:04:24  
         

        Jestli se smím přidat.
        To co Kolbaba navrhl je doplňkový produkt programu ARDUINO a nechá se pochopitelně použít i bez Arduina a programování. Spíš záleží na tvé aplikaci, tedy požadavku na přesnost a stabilitu, při volbě vhodného sensoru.

        • Jindra60
          Jindra60, 28.1.19 12:10:07  
           

          Díky všem, v blízké budoucnosti na to kouknu. Momentálně trápím něco jiného.

  • Paia
    Paia, 21.1.19 09:25:40  
     

    zajímavost o moderních dálkových vedeních stejnosměrnýho proudu:
    https://www.idnes.cz/technet/technika/nejsilnejsi-a-nejdelsi-vedeni-sveta-tesla-edison-stejnosmerny-stridavy-proud.A190118_121921_tec_technika_mla

    • Borst
      Borst, 21.1.19 20:51:50  
       

      Netušil jsem, že polovodičové spínací prvky (asi něco na způsob IGBT) mohou zvládat takto vysoká napětí.

  • Borst
    Borst, 14.1.19 16:05:49  
     

    Obdržel jsem informaci od dodavatele elektřiny o zítřejším přerušení dodávky v délce trvání 8h. Musím se rozhodnout, zda pro napájení jistých spotřebičů s příkonem v rozmezí 750 až 1000 W použít:
    Stanley SIG 1200S
    https://elektrocentraly.heureka.cz/stanley-sig-1200s/specifikace/#section
    nebo Scheppach SG 2000 AVR
    http://www.digiboss.cz/scheppach-sg-2000-avr/d194777
    Tabulka pro lepší přehlednost:
    http://strangery.sweb.cz/Inv.jpg
    (vlevo Stanley SIG 1200S, vpravo Scheppach SG 2000 AVR)
    Obě jsou invertorové (regulace otáček v závislosti na zatížení). Nikde jsem nenašel graf závislosti účinnosti benzínových motorů na zatížení, ale tipuji, že lépe by dané situací vyhovovala Scheppach SG 2000 AVR.
    Dík za případné názory.

    • Ondi
      Ondi, 14.1.19 17:08:54  
       

      Mno...

      Ta Stanley uvádí : "Spotřeba při 2/3 nabíjení: 0,68 l / hod" (míněno je zajisté "zatížení", předpokládám).

      Ta Scheppach : "spotřeba paliva (centrály) (l/hod): cca 1,07".

      Řek bych, že pro trvalé zatížení do 1kW bude ta první ekonomičtější.

      Hluk se dá účinně snížit přiklopením vypolštářovanou bednou.

      Jen tak na okraj, poslední dobou jsem se zabýval testováním hlásičů CO. Nemusím zdůrazňovat, jak je plyn CO zákeřný a centrála provozovaná lehkomyslně v obytné budově přímo nabízí bezbolestnou sebevraždu.
      Ostatně mám s otravou CO osobní zkušenost : při závodu na motokárách v budově, v zimě, jsem na prvním místě vzdal, protože jsem dýchal jak lokomotiva aniž bych měl dostatek kyslíku. Po půlhodinové procházce venku, na čerstvém vzuchu byly symptomy pryč.
      Pořadatel mi vyložil, že halu větrají až po závodu, protože si sousedé stěžují na hluk.

      • Borst
        Borst, 14.1.19 18:07:24  
         

        Obě centrály mají co se týká hluku značnou směrovou charakteristiku v ose výfuku, takže bude stačit nasměrovat na JV (podle předpovědi počasí má fičet SZ vítr 8m/s) a nejbližší zástavba je v tomto směru asi 300 m **
        Z vyřazených palet stluču nějaký provizorní přístřešek, centrála bude venku a možná bude sněžit, nebo sníh s deštěm.
        Je mi jasné, že to není po ekologické stránce zrovna dobré řešení, ale snadno přenosné invertorové centrály na LPG se zatím nevyrábí a neznám cenově dostupný systém, jak akumulovat cca 7 kWh. Ta menší byla loni v provozu 3x na různých akcích, ale vždy byl v okolí členitý terén a tak stačila vzdálenost od účastníků asi 20 m a nic ani neslyšeli.

        ** http://strangery.sweb.cz/Ves.jpg

        • Ondi
          Ondi, 14.1.19 22:15:19  
           

          Hezká krajina, já bydlím v absolutní rovině, na Moravském poli. Nedaleko odsud svedl Otakar 2. svou poslední bitvu.:2:

          Co se týče hluku, tak by se snad nechal zbastlit přídavný tlumič výfuku. Ten je ovšem nutný asi jen v častém nočním provozu.

          Kdysi jsem uvažoval o koupi nějaké 1kW cenrály. Uvažované nasazení bylo pro kemping. Všude nemaj el. přípojku hned po ruce a ještě chtějí denně kolem 3€.

          • Borst
            Borst, 21.1.19 22:10:31  
             

            Dnes byly obě centrály opět v provozu (cca 7h) a Scheppach SG 2000 AVR zklamala. Zátěž cca 900 W a po půlhodině výpadek - červená LED signalizovala přetížení (motor běžel). Vypnuto, nový start, vše zdánlivě OK a po další půlhodině to samé.
            Na řadu přišla Stanley SIG 1200S (Čína) a jela bez problémů celých dalších 6h s výrazně tišším chodem a stejnou zátěží.
            Po obnovení dodávky elektřiny test Scheppach SG 2000 AVR s tímto výsledkem:
            Už při krátkodobém zatížení 1250 W začala problikávat LED přetížení a připadlo mi, že motor nešel se zatížením do vyšších otáček. Možná to bylo mrazem, nebo starý benzín v nádrži. Schéma zapojení jsem nikde nenašel, ale pokud je snímání proudu pro indikaci přetížení mezi usměrňovačem (asi šesti-pulzní) od alternátoru a střídačem, bylo by to možné.
            Pokud motor nedosáhne potřebné otáčky, je výstupní napětí z alternátoru nižší a pro dané zatížení odebírá střídač vyšší proud.

  • Borst
    Borst, 25.12.18 14:46:57  
     

    Zdravím Vás.
    Jel jsem před několika dny po pravobřežně souběžné silnici s řekou, když ve vzdálenosti asi 100 m přede mnou nastal záblesk na vedení VN 22 kV které v tom místě protíná řeku. Na místě jsem zjistil, že do vedení narazila labuť (mladá - podle tmavohnědého zbarvení křídel). Byla v řečišti pod vedením a nevypadalo to, že je zraněná, jelikož pomalu kráčela. Neodletěla a ještě dnes kolem 12h se nacházela asi 200 m od místa střetu proti proudu v hlubší vodě.
    Podle mne nedošlo k úrazu elektrickým proudem, to by bylo po ní, jelikož záblesk byl mohutný s krátkým výpadkem**, ale pouze nárazem o krajní vodič se v jiném místě střetly (vodiče jsou v jedné rovině vedle sebe).
    Pracovník veterinární záchranné služby vyhodnotil situací (chůze po dně, křídla složená souměrně, ...) s dobrou prognózou, přikrmuji ovesnými vločkami a vyčkávám, kdy se z toho dostane. Vypadá to, že s mladými labutěmi je to jako s mladými řidiči, ještě nemají zkušenosti.

    ** http://img24.cz/images/98905618708822186316.jpg

    • Ondi
      Ondi, 25.12.18 17:02:51  
       

      Nejenom mladým ptákům hrozí nebezpečí, ale to hrozí při snížené viditelnosti všem ptákům. Naše příroda je zadrátovaná a posetá větrnými elekrárnami. Osobně spoléhám na to, že se ptáci (i netopýři) během generací přizpůsobí.

    • Stanislav
      Stanislav, 25.12.18 18:39:17  
       

      V Praze jsou na trolejovém vedení a jiných drátech v okolí Vltavy rozmístěny UV odrázky, které se točí ve větru, aby ptáci tyto překážky lépe viděly.

      • Borst
        Borst, 25.12.18 19:44:37  
         

        " ... v okolí Vltavy ..." To je přesně ono!
        Pro labutě by stačilo označit pouze úseky VN, které kříží vodní toky. V malých výškách létají nad řekami.

      • kolbaba71
        kolbaba71, 28.12.18 18:42:44  
         

        Ano jsou. Ale když jsem byl na jedný vycházce s ornitology, tak říkali, že ty odrazky jsou dobrý, ale že jsou moc daleko od sebe a tak si ptáci myslí, že mezi nimi ještě proletí, což pro ně bývá omyl často s tragickým koncem.

    • Borst
      Borst, 1.1.19 18:54:13  
       

      Od zranění labutě už uplynulo 13 dnů a stále není letu-schopná. Přemístila se asi o 2 km níže po směru toku a setrvává na začátku vzdutí vodní nádrže, která tam začíná. To je dobrý instinkt s ohledem na možné zamrznutí ve stojaté vodě nádrže. Množství vypouštěné vody z nadřazené vodní nádrže je např. dnes 13,5 x menší než dlouhodobý průměr a zároveň historické minimum. To není dobré a nejen pro labuť. Pokud nastoupí mrazy. S malým průtokem v širokém řečišti voda rychle zamrzá tzv. "od kamenů" (ode dna) a led se vrství, takže následným zvýšením průtoku se voda může vylít z břehů (zatím se tak stalo pouze jednou). https://www.youtube.com/watch?v=Qco0YAhOtlk

  • Borst
    Borst, 16.12.18 14:35:43  
     

    Záhada!
    Audio nástrojové kabely (např. mezi kytarou/ baskytaru/ klávesami/ ... a zesilovačem) lze ve stejné délce (3 m) pořídit už od 118 Kč až do osmi tisíc korun. O lepších mechanických vlastnostech těch dražších nepochybuji. Netvoří smyčky, jsou odolnější, ... . Prodejci ale argumentují i kvalitnějším zvukem těch drahých a to se mi nezdá být věrohodné. Porovnával jsem měřením ten nejlevnější co mám (118 Kč) s nejdražším (698 Kč). Oba jsou v délce 3m opatřeny na obou koncích konektory Jack TS 6,3 mm.
    Naměřená nežádoucí parazitní kapacita toho levného je 0,21 nF , zatímco u dražšího 0,26 nF. Přitom pasivní výstupní filtr nástroje je osazen sériovým RC členem s kapacitou 33 nF (kytara) a 120 nF (baskytara).
    Dále prodejci argumentují u těch drahých menším šumem. Ani to se mi nezdá pravděpodobné.
    Při stažené hlasitosti nástroje a zároveň maximálním nastavení zisku a hlasitosti na zesilovači je poslechem šum u obou kabelů naprosto stejný jako když připojím do stejného vstupu se stejným nastavením pouze vyzkratovaný Jack (bez kabelu).
    Mohu se samozřejmě mýlit, ale zatím mi připadne, že krom lepších mechanických vlastností dražších nástrojových kabelů v délkách do 3 m není žádný poznatelný rozdíl v kvalitě zvuku.
    Ještě větší záhada!
    https://www.hifi-audio.cz/audioquest-nrg-tornado-high-current-p29637/

    • Stanislav
      Stanislav, 16.12.18 19:21:36  
       

      Záhada to ani není, jen si narazil na fenomén, který na trhu audio techniky existuje už několik desítek let. Osm tisíc korun rozhodně není cenový strop, protože se dá koupit audio kabel i za milion korun.

      Jsou to výrobky určené pro audiofily, kteří často nevěří na fundamentální podstatu přenosu signálu, ale mají nějaké vlastní mýty a pověry na základě kterých je taková technika vyrobena. Přestože rozdíl v reprodukci není přistrojí měřitelný, tak argumentují, že to není správný ukazatel, že přístrojům se nedá věřit, protože to neumí zobrazit, ale oni ten rozdíl zřetelně slyší. Jsou schopni omotávat kabely třpytivými kamínky, stříkat cedečka sprejem s temnou hmotou nebo si stavět vlastní sloupy elektrického vedení, aby zvuk byl co nejčistší a sousedi nezarušovali elektřinu. Přičemž po každé takové změně budou skálopevně tvrdit, že teď to zní úplně jinak než předtím.

      Pokud jsi člověk, který věří na poznatky vědy a techniky, tak běžný kvalitní kabel, který je vyroben v souladu se specifikacemi rozhraní, poznatky inženýrské praxe a zákony šíření signálu bude mít mnohem lepší provozně-technikcé vlastnosti než mnohonásobně dražší audiofilský kabel.

      • cabballero
        cabballero, 26.12.18 22:56:04  
         

        Ano, popsals to pěkně, hodně zjednodušeně řečeno to jsou fakt ty "mýty a pověry" :6: ...ale dokud bude dost lidí, kteří tomu budou věřit, nemůžem se divit, že se najdou i šikulové, kteří na tom můžou slušně vydělat... a teď nemluvim o káblech za desítky či stovky Kč/m, ale o káblech za statisíce Kč/m, nebo třeba reprosoustavy za několik miliónů :1:

    • Stanislav
      Stanislav, 16.12.18 20:14:12  
       

      Spousta hudebníků jsou také tak trochu audiofilové, kteří technice do detailu nerozumí a věří, že kabel z čistší bezkyslíkaté mědí má lepší zvuk a nižší šum, že značka X má lepší zvuk než značka Y a podobně. Výrobci techniky a prodejci tomu jdou naproti a tyto pověry i sami aktivně podporují, aby své výrobky upřednostnili před levnější konkurencí.

      Vidíš sám, že se můžeš honit za drahým kabelem s co nejnižší kapacitou, přitom výrobce již z výroby osadil do nástroje filtr se 150 krát (!) větší kapacitou, což ale běžný muzikant ne elektronik neví. Pokud by jsi snímal zvuk nějakým kontaktním piezo mikrofonem nebo kytarovým snímačem s vysokou výstupní impedancí v řádu 100k Ohm a pouštěl tento signál bez předzesilovače po třímetrovém kabelu, tak se kapacita kabelu bude řešit, protože 100k Ohm v kombinaci s 0.21 nF kapacity kabelu vytvoří dolní RC propust s frekvencí 7600 Hz, což nemusí být žádoucí. V praxi se proto do nástroje dává zesilovač, který je co nejblíže zdroji signálu a převádí vysoko-impedanční signál snímače na nízko-impedanční signál pro "dálkové" vedení kabelem do hlavního zesilovače. Při impedanci 600 Ohm již kapacita kabelu nebude mít vliv, protože se charakteristika RC propusti posune až na 1.3 Mhz.

      Vliv kapacity kabelu se dá zcela odstranit hned několika způsoby, ale pak se výsledný zvuk paradoxně může přestat líbit, protože bude až příliš čistý a analyticky správný. Bezdrátové systémy od Sennheiser (a nejspíše i další, ale neznám konkrétní modely) proto mají možnost nastavit přímo na vysílači dodatečnou kapacitní zátěž vstupu, aby se dal emulovat kabel různé délky a kapacity.

      • Borst
        Borst, 16.12.18 20:27:33  
         

        Dík, souhlas, jinak nástrojové kabely si zhotovuji většinou sám z metráže a kovových rozebíratelných konektorů.
        Používám kabel Klotz AC106SW (vnější průměr 6,6 mm).

        • Stanislav
          Stanislav, 17.12.18 04:01:44  
           

          Také velkou část kabeláže již od mala ručně vyrábím sám z metráže a samostatných konektorů. Bohužel často řeším problém, že na trhu nejsou dostupné materiály, které bych chtěl, tak kolikrát sám vyrábím i konektory.

          Uvedený kabel vypadá zajímavě, jen poznamenám, že i tady je dobře vidět, jak tvůrce popisu do detailu nerozumí tomu, co píše. V prvním odstavci je napsáno, že kabel má dvojité stínění, ale na obrázku je kabel s dvojitou izolací. Na konci popisu je již uvedeno, že kabel je s dvojitou izolací. Tak jak to tedy je - dvojitá izolace, dvojité stínění nebo oboje? Nízká kapacita... OK a kolik konkrétně? A co třeba indukčnost nebo impedance? Hlavně, že je tam ve dvou dlouhých odstavcích napsáno, že KLOTZ je super značka. Naštěstí na webu KLOTZ se dají dohledat podrobnější parametry https://shop.klotz-ais.com/shop/5485-bulk-cables/5476-analog-audio-cable/50681-ac106sw.html (i když nechápu, proč jsou až na konci stránky pod vypísem všech dostupných metráží).

          Když si koupím nějaký RG58 za 15 korun/metr mám k tomu detailní popis se všemi specifikacemi https://www.pasternack.com/images/productpdf/rg58c-u.pdf Když si koupím hudební kabel za stovky nebo tisíce korun nemám nic, jen slib, že kabel je "super".

        • Stanislav
          Stanislav, 19.12.18 00:44:52  
           

          Jen pro zajímavost: měl jsem asi dva roky natažený venku přes ulici na přímém slunci, větru, mrazu a dešti tenký koax RG 174/U za 10 korun metr v GESu. Kabel to bez problémů vydržel, zůstal funkční, nic nepopraskalo, je pořád stejně měkký a ohebný.

          • Borst
            Borst, 19.12.18 14:59:54  
             

            Ten kabel https://www.ges.cz/cz/rg-174-u-GES06700706.html by se hodil na propojky zakončené konektory Jack 3,5 mm mono. Vypadá dobře a cena je výborná.
            Ještě něco k tomu dvojímu stínění u zmíněného kabelu Klotz. První vrstva stínění je z vodivého plastu s odporem asi 18 kΩ/1cm délky. Odpor nemá žádný nežádoucí vliv, jelikož je vodivá stínící vrstva opředena hlavní měděnou vrstvou (košilkou) http://strangery.sweb.cz/Kon_kab.jpg Délka kabelu je 5,2 m, takže tabulková kapacita na metr délky přibližně souhlasí (něco navíc je konektorem a možná i nepodstatnou odchylkou v měření)
            -----------
            Že kvalita vždy nemusí odpovídat ceně, o tom jsem se už mockrát přesvědčil a někdy později bych to viděl jako nové samostatné téma k diskuzi (samozřejmě pokud nebudou mít správci diskuze výhrady).

    • cabballero
      cabballero, 26.12.18 22:57:55  
       

      ...mimochodem: myslíte si, že kabel/vodič může sám o sobě šumět?

      • Stanislav
        Stanislav, 27.12.18 03:15:24  
         

        Určitě šumí - je to dáno tepelným pohybem elektronů v kovech resp. obecně vzato pohybem nosičů náboje. Šumí každý vodič, ať je to rezistor, elektrolyt, tranzistor nebo kus kovového drátu, což je vlastně také rezistor s velmi malým odporem. Kovy mají akorát tu výhodu, že šum není závislý na přiloženém napětí a proudu, protože rychlost chaotického pohybu elektronů je mnohonásobně vyšší než rychlost přesunu v důsledku proudu.

        Pokud dobře počítám, tak metr měděného drátu s průřezem 0.25 mm2 při teplotě 25°C bude v slyšitelném pásmu šumět s intenzitou 5 nanovoltů RMS, což při audio signálu 0.7 voltů RMS bude znamenat odstup signál-šum 163 dB (poměr výkonu jedna ku 19,6 milionů miliard). Tento šum je přistrojí měřitelný, ale z praktického hlediska je zcela zanedbatelný.

        Pokud by přesto vadil, lže to vyřešit silnějším signálem v kabelu, tlustším průřezem mědi nebo přechodem na digitální vedení signálů.

        • cabballero
          cabballero, 27.12.18 10:19:51  
           

          No vida, to ani nevim, že se to dá takhle pěkně spočítat :6:
          Ale při týhle hodnotě odstup signál-šum je jasný, že při poslechu reprodukované muziky jsou v audio řetězci jiný součásti, který do toho šumění kecaj podstatně víc, než nějakej kablík. Ovšem předražený high-end audio kabely se vyráběj a prodávaj. Jak se řiká - high-end je hromada peněz za nákup iluzí. Ale chápu, že když někdo vysolí mega za reprokábl, nepřizná asi dobrovolně, že vlastně žádnej rozdíl neslyší :14: ...a nebo možná slyší, ovšem ten poměr "výkon/cena" je u tzv. high-endu fakt ujetej :1:

  • kolbaba71
    kolbaba71, 11.12.18 19:27:00  
     

    Jaký proud snese ve svazku 2,5mm2 měď při 24V? Osobně odhaduju do 16A.

    • Ondi
      Ondi, 11.12.18 20:26:30  
       

      V tomhle ohledu snese Cu 2,5mm² celkem moc, i stovku ampérů.
      Při 100A máš na jednom metru takového drátu tepelnej výkon 80W a úbytek 0,8V.

      Jde o
      1. teplotu a druh prostředí
      2. dobu zátěže
      3. druh izolace (levné PVC do 60°C, silikon do 200°C, kapton až 400°C)
      4. o akceptovatelný úbytek napětí.

      S tím klubkem je to podobné. Jak veliké je, je v nějaké skřínce, bedýnce, nebo je větrané.

      Já vím, že tohle jsi asi nechtěl číst.

      Z praxe : při domácím rozvodu "snese" Cu 2,5mm² oněch 16A jako dvoulinka v zazděné trubce trvale. Pro metr délky je tepelná ztráta 4W (2 x 2W) a napěťová ztráta 0,25V (2 x 0,125V). Jištěná může být 16A jističem (ten vypíná v závislosti na teplotě okolí a intenzitě proudu po dané době. Příklad třeba při 25A po jedné minutě (záleží na typu charakteristiky jističe).

      Takže milý kolbabo71, tvou otázku musíš zpřesnit, chceš-li dostat přesnou odpověď.

      • kolbaba71
        kolbaba71, 12.12.18 13:08:34  
         

        Neuvědomil jsem si, jak nepřesné zadání jsem napsal. Maximální zamýšlená teplota bude 25st - bude se to provozovat venku za tmy. Kabely budou vedeny ve velkém svazku. proud bude trvalý lehce přes hodinu. Teplotu vodičů bych viděl relativně nízkou, kolem 50st, i když chci používat vodič se silikonovou izolací. Nechci, aby když se svazek opře o nějakou plastový díl, začal roztékat. Zamýšlený plast by měl bez potíží vydržet 80st, tak mě přijde, že k těm 80st by byla slušná rezerva. Kousek vodič povede vzduchem, tak bych se o něj náhodným dotykem nerad spálil.

        • Ondi
          Ondi, 12.12.18 16:54:35  
           

          :2:
          Kolik proudonosných vodičů má ten svazek? Asi dva, předpokládám. Jak dlouhé jsou ty vodiče, jaký úbytek napětí je akceptovatelný.

          Principielně:
          Pro dimenzování vodičů platí následující kritéria.
          1. Mechanické vlastnosti, jako je pevnost na tah, na tlak, ohebnost, teplota okolí ...
          2. Akceptovatelný úbytek napětí.
          3. Akceptovatelné tepelné (energetické) ztráty.
          4. Akceptovatelný ohřev (konečná teplota při proudové zátěži).

          K izolaci PVC - PVC měkne s nabývající teplotou a tím je citlivější na mechanickou zátěž (třeba hrany kovových částí). Tekutost klasické PVC izolace nastane až zhruba při 150 ... 180°C (mechanická pevnost = 0). Nad to má PVC celkem mizernou tepelnou vodivost, t. zn. uvnitř se nacházející drát není tak dobře chlazen, jako třeba u silikonu.

          • kolbaba71
            kolbaba71, 13.12.18 15:40:52  
             

            Uvědomil jsem si, že přesný zadání ještě sám neznám, jelikož se rozhoduji mezi dvěmi variantami, z nichž každá je svým způsobem extrémní. Jedná se "překvapivě" opět o mojí led svítilnu. Svítilna má tělo na kterou je umístěna otočně hlava. Na hlavě bude celkem 49ks 32W led (12V/2,6A/5,4A), které lze teoreticky krátkodobě přetížit na dvojnásobek - proto dvě hodnoty proudu. Podle toho, kam umístím proudové zdoje (každá led bude mít svůj), tak vyvstávají dvě varianty:
            1. Proudové zdroje v těle svítilny - 98 slabších vodičů přes osu x 2,7A/5,4A
            2. Proudové zdroje v hlavě svítilny - 2 silný kabely přes osu x 160A/320A

            Osa se bude v drtivé většině natáčet +/-45st ve vyjímečných případech až +180/-120st. Poloměr ohybu u hodně tenších kabelů jsem uvažoal tak 3-5cm, u tlustých tak 12-15cm.

            Tenký kabely by asi stačili i 1,5mm2, u tlusté varianty by to mohla být tak 35mm2.

            • Ondi
              Ondi, 13.12.18 16:28:10  
               

              Chápu.
              Já ti mohu akorát napsat, jak bych postupoval při návrhu takové svítilny. Celý můj profesní život i soukromě stavím buď jen prototypy a nebo jen malé série.

              Má zkušenost mi velí vypracovat veškeré možné varianty a pokud možno do detajlů. Mnohokrát jsem se "spálil" když jsem tenhle postup vynechal a začal stavět (realizovat) jen se skicou na papíře. Kolegům se nedařilo lépe. Pokaždé, když se něco odfláklo, tak to bylo v závěru strašně drahé. Člověk si ušetří den při konstrukci a doplatí na to týdnem při realizaci, nehledě na profláknuté termíny.

              A v době před CAD (nebo ORCAD) to bylo velmi pracné, dnes je to zábava.

              Ohledně těch ohebných kabelů se musí zjistit od výrobce minimální rádius ohýbání s počtem cyklů. Ve tvém případu půjde asi tak o několik stovek až tisíce. Pochopitelně záleží i na provozní teplotě. Chladem ztvrdlá PVC isolace nevydrží tolik jako teplá. Silikonová izolace je v tomto ohledu lepší, zase nemá takovou mechanickou houževnatost (odolnost). Lanka v kabelech jsou z drátků a ta vysoce ohebná lanka mají velejemné drátky. Pakliže neseženeš údaje od výrobců, tak si obstarej různé vzorky a udělej si testovací mašinku (motorek, klika, ojnice) A ohýbej ten vzorek, na dvoj-trojnásobek předpokládaného užívání. (uvaž, jestli by nešlo to realizovat tak, aby byl vodič namáhán jen torzně).

              • kolbaba71
                kolbaba71, 14.12.18 13:32:07  
                 

                Já jsem obecně prototypy nedělal, ale dělám už skoro 30 let konstruktéra a cad doma mám. Ale je pravda, že jsem dělal především statické konstrukce. Chcito doma pořádně skreslit, udělat alespoň základní zkoušky a pak si to postavit celé. Kabely nechci nechat jen tak plandat - uvažuju buď o kladce či ohebném kabelovém žlabu. Jelikož hlava svítilny bude chlazená vodou, tak přes tu otočnou část musím dostat i hadice s vodou. Pokud bych použil tenčí kabely, uvažoval jsem, aby se lépe chladily, tak bych to udělal nějak takto: https://pin.it/6rtjeeo6yxl2iv

                • Ondi
                  Ondi, 14.12.18 14:25:58  
                   

                  Jasně, když se to "uklidí", tak je to přehledné. U pohyblivých propojeních není na škodu si zbastlovat model, třeba ze dřeva, nebo z kartonu.

                  Koukám, že na tom pintorestu to hýří nápady.

                  • kolbaba71
                    kolbaba71, 17.12.18 14:07:37  
                     

                    Dost možná to spojím dohromady - prototyp a funkční výrobek. Jedno z řešení je, si nechat vytisknout na 3D tiskárně kabelové vedení. Každopádně si budu muset koupit kus kabelu a vyzkoušet, jak hodně je ohebný a podle toho to kabelové vedení navrhnout. Takže na prvnotní pokusy si (pravděpodobně) nechám vytisknout jeden segment a když to bude ok, tak si nechám vytisknout celý mechanizmus. 3D tisk mě v tomto příjde geniální. Jelikož člověk je omezený jen vlastní představivostí. A omezení prostoru tisku na 25x21x21cm není až tak limitující.

            • Borst
              Borst, 13.12.18 16:36:40  
               

              Zde je z čeho vybírat:
              https://emotors.cz/153-silikonove-kabely

              • Borst
                Borst, 13.12.18 16:40:22  
                 

                Ještě převodní tabulka AWG > mm2
                http://ebt.isibrno.cz/prevod-awg-na-milimetry

                • kolbaba71
                  kolbaba71, 15.12.18 09:17:47  
                   

                  Jednotka AWG mě není neznámá. :6: Je vclku matoucí, že čím větší AWG, tak tím slabší drát. :1:

                  • Ondi
                    Ondi, 15.12.18 14:40:29  
                     

                    USAmeričani měří výšku na počet pater domu, hmotnost na autobusy, plochu na fotbalová hřiště, obvot na dny potřebné k procválání koněm a průměr taženého drátu na AWG. :1:

                    To AWG zaved kdysi výrobce drátů podle počtu průtahů průvlekovou deskou. I když to dávno neodpovídá dnešní technologické realitě, tak si to ponechali. Nadto to číslování AWG neodpovídá lineárnímu (recipročnímu) odstupňování průměru.

                    Blbé je akorát, že potřebujem tabulku (nebo komplikovaný vzorec) aby jsme se dostali na metrické rozměry no a v případu lanek, svazku drátů, je to totálně matoucí.

                    Např. lanko AWG 16 je složeno třeba ze 26 drátků AWG 30.

                    No jo, zvyk je železná košile a tak havarují letadla z nedostatku paliva způsobeném zmatky kolem litrů a galonů. Také kvůli záměně metrů a stop, mílí (námořních a pevninských) a kilometrů.

              • Ondi
                Ondi, 13.12.18 16:45:58  
                 

                Že to prodávají po decimetrech ... :2:

                • Borst
                  Borst, 13.12.18 17:28:52  
                   

                  Vypadá to tak, ale je to cena za jednotku a zároveň nejmenší dodávaná délka, běžně používaná např. u takovýchto regulátorů: http://strangery.sweb.cz/Reg.jpg 120 A / 50 V.

    • Stanislav
      Stanislav, 16.12.18 05:04:34  
       

      Podle mne je 16 A málo a vodič snese mnohem více. V případě vodiče se silikonovou izolací, jaké se hodně používají např. v modelářství, bych to viděl na 30 až 40 A. O vodičích s PVC izolací bych ani neuvažoval, protože sám používám převážně silikonové. Libí se mi, jak vypadají, jak se s nimi pracuje, že nemusím řešit teplotu okolí a chemickou stálost, nelámou se a při pájení se samovolně nestahuje izolace.

      Jednu negativní vlastnost přesto mají - někteří výrobci, jmenovitě např. Mundental, používají silikon, který se velice snadno propichuje a trhá. Taková izolace se rychle poškodí a dojde ke zkratu, pokud by vodič neustále jezdil po nechráněné plechové hraně. Jiní používají pevnější a tvrdší variantu, která mnohem lépe vydrží otěr a propich. Bohužel málokdo své vodiče označuje, tak nemohu říct, který výrobce je lepší a naopak. Doporučuji vodič před nákupem osahat a podle toho se rozhodnout.

      • kolbaba71
        kolbaba71, 17.12.18 14:00:51  
         

        Rozhodně se chci vyhnout tomu, že se budou kabely o něco dřít. Zvažuji něco jako vícepatrovou kladku či nějaký ohebný kabelový žlab či jiné vedení, aby kabely jen tak nevisely v prostoru. Chci zabránit tomu, aby kabely měly šanci se se zamotávat do sebe. Kdybych je dal všechny vedle sebe ( i v případě, že bych použil tenčí, tak 0,75mm2 - jedním kabelem poteče max 13V/5A, tak by to vyšlo tak na 80cm. Kromě 98 kabelů pro led, tam bude nějakých cca 30 kabelů na další zařízení + dvě hadice vodního chlazení o průměru asi 15mm. Proto nelze vést kabely vedle sebe, což by bylo konstrukčně nejjednodušší - chci, aby se svítilnou v pohodě prošlo "60" dveřmi a tak se chci vejít do 50cm šířky. přinejhorším 55cm. Dost možná vedení kabelů si navrhnu sám a nechám vytisknout u kamaráda na 3D tiskárně.