Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2018-10-22 01:39:26)delfinsk (2018-10-21 21:15:31)doktor.zaba (2018-10-21 08:10:52)odler (2018-10-20 19:36:03)petr. (2018-10-20 12:15:39)od10k5 (2018-10-20 11:13:37)Stanislav (2018-10-20 00:56:04)Paia (2018-10-19 21:58:51)Borst (2018-10-19 19:54:18)xkox (2018-10-16 18:17:43)Jindra60 (2018-10-11 21:29:54)kolbaba71 (2018-10-11 11:10:47)fialovypetr (2018-10-07 17:11:29)Ted.Kaczynski (2018-10-03 20:55:50)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2018-08-14 22:27:39)Kostic33 (2018-07-10 09:15:16)BaronQ (2018-06-05 01:30:31)michalpindak (2018-05-29 08:28:33)singing.vort (2018-01-06 10:59:49)LM386 (2017-11-07 06:12:54)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 3 861 | Členů: 27
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Paia
    Paia, 11.10.18 09:25:25  
     

    pěkný vědecký vysvětlení, proč vedení VN vydává nepříjemný zvuky:
    https://danatenzler.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=682671

    • Ondi
      Ondi, 18.10.18 18:35:28  
       

      Kapičky, kdo by to řek.

    • Borst
      Borst, 19.10.18 19:53:26  
       

      S tím jsem se nikdy nesetkal. Asi jsem nebyl ve správný čas na správném místě :1: ... a to tu máme nedaleko dvě vedení VN (22 kV a 35 kV**) a dvě vedení VVN (110 kV a 400 kV). Zde představují problém pouze námrazy a vichřice, ale to jsme tu už probírali.
      **Mezi Vysočinou a Pardubickým krajem se místy vyskytuje i těch 35 kV. Ve výstavbě je nová rozvodna 110/35 kV, takže Pardubický kraj i výhledově bude používat místo 22 kV zmíněných 35 kV. Jednou z jeho výhod je větší rozteč izolátorů a tím i menší pravděpodobnost překlenutí křídly velkých ptáků. Samozřejmě hlavní význam má 1,59 x větší přenášený výkon při stejných průřezech vodičů.

      • Ondi
        Ondi, 19.10.18 20:35:55  
         

        :2: A tím i menších ztrát při stejném výkonu.

  • Borst
    Borst, 5.10.18 20:21:12  
     

    V kontejneru na vyřazenou elektroniku jsem našel tento zesilovač:
    https://picclick.de/Verst%C3%A4rker-Digital-Signal-Karaoke-AV-Amplifier-AV-130-263874744165.html
    Prohnuté vrchní víko, nahrnuté rohy, nefunkční, ... , ale čelní panel s displejem nepoškozený.
    Vnitřek: http://strangery.sweb.cz/AV-130.JPG
    Obě přístrojové pojistky byly přetavené, po výměně funguje, jenom nevím, zda pecka na reproduktory při zapínání a pazvuk při vypnutí je v důsledku nějaké závady (i se staženou hlasitostí), nebo to tak má už "vrozené". Nevěděl by někdo?
    Jinak se jeví jako kvalitní (2x45 W + 3x12 W, echo, korekce, ...) a našel i uplatnění. Zatím to řeším zapínáním s odpojenými reproduktory a před vypnutím také odpojím jeden pol pouze z obou výstupů 2x45 W. Po "kosmetických" úpravách vypadá jako nový.

    • Ondi
      Ondi, 5.10.18 21:12:48  
       

      Mrkni se, jestli nenajdeš na výstupech relátko zkracující výstupy po zapnutí na několik sekund.

      • Borst
        Borst, 5.10.18 22:00:06  
         

        Nevypadá to na nějaký relátko, ty dvě kostky jsou jenom odpory. Je na nich označení NE05 10Ω J.
        http://strangery.sweb.cz/2x45W.JPG
        Je ale možné, že už jsem si zvykl na absolutně tiché zapínání a vypínání u novějších aparátů, což některé starší ještě neměly a nebude se jednat o závadu. Asi přidám na čelní panel dvoupólový páčkový vypínač a odpojování reproduktorů bude jenom ručně. Na sekundární stranu trafa bych mohl přidat relé s obvodem pro zpožděný přítah, ale asi by nestačilo včas odpadnout při vypínání.

        • Stanislav
          Stanislav, 6.10.18 14:21:25  
           

          NE05 10Ω J je 5W keramický odpor 10 Ohm s přesností 5 %. Myslím, že ten přístroj nemá opožděné připojení reproduktorů, proto při zapínaní do nich lupe, což je pak normální. Nastavení hlasitosti na to nemá vliv, protože určuje jen útlum audio signálu na vstupu do zesilovače, což s lupnutím při zapnutí nesouvisí. Stažením hlasitosti ovlivníš jen lupnutí při připojení za chodu nějakého zdroje hudby na vstup zesilovače.

          Jinak těch 2x45 W + 3x12 W se mi nezdá reálných, protože ten transformátor je na to moc malý. To leda tak 126 W "hudebního" výkonu, 126 W RMS to podle mne nedá.

    • od10k5
      od10k5, 6.10.18 01:59:39  
       

      To mi připomíná jak kdysi dávno před 40ti lety sem našel vyhozené rádio, táta v něm připájel jeden drát a bez problémů fungovalo. :1:

  • Borst
    Borst, 24.9.18 22:31:47  
     

    Zdravím, netuší někdo, proč má MONO zesilovač stereo vstupy? Je to tento a blokové schema na str. 13 a 14 (připojení):
    https://www.manualslib.com/manual/523801/Laney-Audiohub-Ah150.html?page=13#manual
    Připojené zařízení má stereo výstup a tak jsem raději připojil R i L pomocí tohoto rozvětvujícího bastlu:
    http://img24.cz/images/33476203314751479998.jpg
    V té rozbočovací "opuchlině" jsou ještě dva napěťové děliče, jelikož výstup zařízení je pro sluchátka a vstup zesilovače má citlivost 300 mV. V sérii každé větve odpor 680 Ω a za nim proti GND 100 Ω.
    (Dělící poměr dohledán zkusmo trimrem pro přijatelný rozsah ovládání hlasitosti.)

    • Paia
      Paia, 25.9.18 07:48:35  
       

      no přece aby zesilovač uměl přehrát oba kanály sloučený do jednoho, když vezmu nějaký digitální pianino, tak tomu z levýho kanálu jde víc hloubek a z pravýho víc vejšek a kdyby se do mono zesilovače s mono vstupem zapojilo takový piano (ať už mono kabelem nebo stereokabelem), nebyl by z toho hezkej zvuk, hlubší tóny by zněly hlasitějš, než vyšší tóny (možná by se tak chovaly i keyboardy a workstationy)
      taktéž to platí i pro zapojování přehrávačů, přece bys nechtěl, aby hrál jen levej kanál, kdyby to šlo do monovstupu

      • Borst
        Borst, 25.9.18 16:36:46  
         

        Asi to tak bude. U přehrávače určitě, ale pro ten je samostatný AUX vstup. Měl jsem za to, že nástrojové stereo výstupy různých elektronických instrumentů jsou uspořádány tak, že L je zároveň i MONO jak je to např. zde:
        http://strangery.sweb.cz/L_MONO.jpg (dole je Lop RC-300)
        Kanál L by tedy měl být plnohodnotný i u kláves a teprve připojením R se samostatnou lajnou až k repro mohou být slyšitelné např. prostorové efekty. Bývá označen L/L+R
        http://img24.cz/images/54014987845525094391.jpg
        Asi pro širší uplatnění (univerzálnost) má kombo ty mixy L + R na nástrojových vstupech CH3 a CH4, nic jiného mne nenapadá.

        • Paia
          Paia, 25.9.18 17:14:32  
           

          dnešní digitální piana a levný keyboardy mívaj výstup jen "phones", žádný dva jacky L + R
          co pamatuju starý dobrý synťáky yamaha, roland, korg, ty před 25 a více lety mívaly krom sluchátkovýho stereojacku (do studia, na domácí cvičení a práci) taky dva mono jacky L + R (do mixpultu)

          můj starej kytarovej multiefekt boss me-5 má 2 lajnový výstupy, L/mono a R, zásun jacka do R zřejmě odpojí sloučení do mono a rozdělí kanály, do komba jedu samozřejmě jen z toho L/mono, ale v minulosti jsem využil i připojení dvěma kabelama přes di-box do mixu, bylo to hezký mít prostorově reverb, chorus atd.

          • Paia
            Paia, 25.9.18 17:17:58  
             

            jsem víc muzikant a zvukař, než elektronik...

          • Borst
            Borst, 25.9.18 20:56:12  
             

            Dobrá připomínka (i vzpomínka) s těmi jacky a zároveň inspirace. Jedny z těch levnější kláves tu mám a už jsem na nich dokončil úpravu (úspěšně):
            http://img24.cz/images/68829558838791627399.jpg
            Odbočení od reproduktorů, osazení konektory, děliče 820 Ω / 120 Ω (první v sérii a druhý proti GND)
            Výhodou je, že nemají koncové zesilovače v můstku, ale u každého reproduktoru jde jeden pól na GND, takže není třeba používat zesilovač se symetrickými vstupy. Návod na rozebrání (nic snadného) jsem našel na YouTube. Funguje to výborně (zatím).

            Co chybí, může se dotvořit svépomoci :1:

  • Paia
    Paia, 16.9.18 10:12:55  
     

    jen tak na okraj mám nějaký zajímavosti, týkající se hybridních trolejbusů (prej se má správně říkat parciálních), který u nás od září jezděj
    https://sever.rozhlas.cz/hybridni-trolejbusy-budou-od-zari-jezdit-v-teplicich-dojedou-i-na-mista-kam-se-7563008

    včera byla ve vozovně akce k 66 letům trajflů u nás, takže se člověk dostal do míst, kam běžně není přístup a taky si mohl povídat s šoférama a technikama, projet se historickejma vozidlama po městě, no a taky na krátkou trasu vyjížděl jeden z hybridů Škoda/SOR 30TrH a ve vozovně se dobíjel, takže od šoféra a z displeje mám následující:
    za ten cca 1 km jízdy na baterky spotřeboval asi 10% kapacity (půlka trasy do mírnýho kopečka, půlka logicky z kopečka), po připojení k troleji mu dobití trvalo asi 10-15 minut v režimu "nočního nabíjení", kdy po nabití si trajfl sám stáhne tykadla a vypne si systém, no a při napětí 600 V stejnosměrných se z vrchního vedení odebíral proud 28,9 A, což není zrovna málo... (ale pořád je to jen desetina ampérů, který průměrně tekly do zrychlovače a motorů při rozjíždění klasický tramvaje T3)

    • Ondi
      Ondi, 16.9.18 13:55:20  
       

      Ovšem tykadla si sám nenasadí, co?

      Jinak si z tvých údajů odvozuji, že na baterky dojede zhruba 10 km za čtvrt hodiny (bez zastávek).
      Nabíjení příkonem 18kW po dobu deseti minut odpovídá energii 3kWh a jestli by to byla desetina kapacity, tak má plná baterka zhhruba 24kWh (80% účinnost) se kterou by malý osobní auto dojelo přes 100km.

      Ve Švýcarsku měli kdysi v provozu busy se setrvačníkovým pohonem a ten setrvačník "dobíjeli" na minutové zastávce systémem kontaktů/tykadel na střeše.
      https://de.wikipedia.org/wiki/Gyrobus
      Strvačník 1,5t umožnil uložení 5kWh a dojezd do 6km. Byl to relativně malý bus pro 20 pasažérů. Nevýhody tohoto systému zamezily jeho trvalého nasazení.

      • Paia
        Paia, 16.9.18 19:51:04  
         

        tykadla si sám nasadí, ale jen pokud má na drátech namontovaný natrolejovací stříšky (takový asi 3/4 metru dlouhý A bez příčky) a dobře vůči nim zastaví, takže je tady o prázdninách na několik míst namontovali (většinou na zastávkách, ale objevil jsem i místo, kde zastaví jen tak na ulici navíc kousek za křižovatkou, na který se dostane pod trať, přitom do zastávky odtamtud zbejvá jen 200 m)
        má i funkci bleskovýho stažení obou klacků, pokud nějaký vyskočí z drátu, aby se nepoškodily koncovky nebo samotný vrchní vedení, to včera taky předváděli (jako kluk pamatuju, že jednou jeden trajfl, ještě 9Tr, když vypadl na rovný trati při rychlosti kolem 40 km/h z vedení a klacek přetrhnul jedno ze závěsnejch příčnejch lanek, v těch dobách nebyly dráty v tak dobrým stavu jako dneska, stačila nějaká nerovnost, blbá drátová spojka či úchytka, na výhybkách a kříženích to vylítávalo dost často, ale tam se zase nejezdilo rychle...)
        mám ze všeho videa, z natrolejení, z provozního odtrolejení i z předváděcího vytrolejení :-)

        a ano, výrobce sice udává dojezd 10 km, ale bez spuštěný klimatizace a bez vytápění, v zimě to bude natuty trochu míň, ovšem trasy, kudy jezdí vedou do kopce i z kopce a stroj má možnost dobíjení aku i při elektromagnetickým brždění, takže podle řidičů by v tuto chvíli, když jsou nový, takhle v létě prej ujely až 15 km

        maximální rychlost má z výrobní maximálky 75 pro provoz u nás omezenu na 65 km/h (takže při cestách do vísky mimo město bude trochu zdržovat provoz)

        teď jich tu máme 5 kusů, do budoucna přibude dalších 10, po roce 2020 se má postavit pár krátkých úseků trolejovýho vedení, někde pro lepší propojení i pro obyčejný trolejbusy, aby nemusely z vozovny na dvě konečný objíždět moc dlouhou trasou

      • Borst
        Borst, 16.9.18 20:25:39  
         

        Zajímavé, asi první případ, kdy asynchronní stroj s kotvou nakrátko pracoval v generátorovém režimu bez sítě. Potřebný magnetizační proud mu dodávaly paralelně připojené kondenzátory.
        Z praxe - na svorky odpojeného asynchronního generátoru který má jmenovité otáčky si klidně sáhnu. Něco málo tam je, ale pouze z remanence (méně než 20 V). Dotahoval jsem matice svorkovnice odpojeného asynchronního generátoru 30 kW 8p, který zůstal na otáčkách (rozváděcí lopatky turbíny netěsnily). Když jsem zavadil klíčem o sousední svorku a trochu se zajiskřilo, vyděsilo mě to. Ne na dlouho (naměřeno asi 13V).
        U MVE s asynchronními generátory a kompenzačními kondenzátory musí být tyto při vypínání okamžitě odpojeny. Napětí by v opačném případě dosáhlo hodnoty až 900 V, takže průraz kondenzátoru. I to už se stalo, když zůstal viset přilepený kompenzační stykač.

      • Paia
        Paia, 16.9.18 21:20:40  
         

        pro tebe v Rakousku je němčina určitě přirozená, dáváš takový odkazy docela pravidelně, no eště že článek má českou verzi
        https://cs.wikipedia.org/wiki/Gyrobus

        takovej gyrobus jsem neznal, ale v minulosti jsem četl o gyro osobních autech, ale tam se energie ukládala i čerpala ryze mechanickou cestou, bez elektřiny, setrvačník se roztáčel při brždění a pak pomáhal slabšímu motoru při rozjezdech, ale zůstalo jen u prototypů

  • Borst
    Borst, 31.8.18 17:01:15  
     

    Vážení, uvítal bych tip na nějakou šikovnou páječku na tyto konektory:
    https://www.bighobby.cz/www-bighobby-cz/eshop/7-1-PRISLUSENSTVI/8-2-KONEKTORY/5/383-5-5-mm-zlaty-konektor-par
    Nejvíce tepla odvádí kablíky. Průřez mi není znám, pouze je uvedeno 10AWG a změřený průměr je asi tak 2,7 mm. Kabel tvoří snad více jak 100 tenoučkých vláken, tak s ohledem na mezery tipuji, že by to mohlo odpovídat průřezu asi tak 4 až 5 mm2.
    Trafo-pájka 90W to neohřála ani náhodou, takže jsem koupil novou 175W v naději, že to zvládne. Omyl, nezvládla! Těch 175W určitě nemá, naměřený příkon u té původní je skutečně 90W, ale u této nové pouze 125W. Navíc se příšerně přehřívala a smrděla. Ještě po hodině v klidu je cítit jakýmsi podivným pachem, připomínajícím vyhořelý plošňák.
    Velká 250W s topným tělesem je moc těžká, špatně se s ní manipuluje a navíc má hovadský nástavec, připomínající tvarem majzl. Těch prvních 8 ks jsem zbastlil pomocí přípravku, který fixoval spoj a v každé ruce jedna trafo-pájka.
    Našel jsem už i trafo-pájku 200W v nabídkách, ale už nevěřím, že by to mělo nějakou šanci na úspěch.

    • od10k5
      od10k5, 31.8.18 17:49:36  
       

      My měli nebo máme doma pájku 75W ale s měděným hrotem která se nevypíná a stále jede. Takže zkusit sehnat takovou.

      • Borst
        Borst, 31.8.18 17:59:29  
         

        75W mi připadne jako málo, ale je možné, že by to překlenula tepelná setrvačnost (mnohem větší hmota hrotu oproti smyčce trafo-pájky)

        • Stanislav
          Stanislav, 7.9.18 22:36:30  
           

          AWG je americký systém pro definici průřezu kabelů, kdy 10AWG odpovídá průřezu 5.26 mm2.

          Je pro mne zvláštní, že tyto konektory pájíš 125-175W pájkou :7: Podobné konektory jdou bez problémů zapájet 80W pájecím perem s dlátkovým hrotem viz. např. toto video https://www.youtube.com/watch?v=havAF0sJjp4&feature=youtu.be&t=32 kde modelář pájí 80W perem kabel 10AWG na o něco větší konektor 6.5 mm. Proces netrvá nějak dlouho a pájený spoj vypadá v pořádku.

    • Ondi
      Ondi, 31.8.18 18:39:36  
       

      Vzpomínám na školní léta, když jsme pájeli "botičky" na konce káblíků o průžezu kolem těch 120mm². To jsme ohřívali a pájeli plynovým plamenem.

      K tomu tvému případu bych skusil také hořák s tenkým plamenem, ale bacha, takový zdánlivě neškodný plamínek má o hodně víc, než sto watů. Ten konektor musíš někam upnout, asi bych vyvrtal do suché cihly odpovídající dírku.

      No a také kráčí o to, jakou teplotu a po jakou dobu snese izolace toho tvého kablíku. Když se pájí dlouho, tak pájka "naleze" kapilárně daleko do kablíku a ten je tam pak neohebný.

      • Borst
        Borst, 31.8.18 18:50:32  
         

        Izolace je vynikající, zvládá dobře vysoké teploty a vypadá jako silikonová. Ty konektory budou u těchto baterií:
        http://img24.cz/images/60225061159945548181.jpg
        Potřebuji je sjednotit u 10 ks, které jsou po dvojicích, kdy nabíjení bude paralelně (2x2 baterie na dvou kanálech nabíječe) a při zátěži sériově.
        Dvojice bude mít při nabíjení paralelně jak silové vývody, tak i balanční. Doposud jsem nabíjel každou baterii z jedné sady na samostatném kanálu. Teoreticky by neměl nastat žádný problém, pokud bude každá dvojice z jedné série a rovnoměrně vybíjena. Praxe ukáže, ... . U malých 3S 1400 mAh takto propojuji už dlouho až čtyři baterie na jeden kanál.

        • Ondi
          Ondi, 31.8.18 19:13:37  
           

          Silikonová izolace se pozná horkou (300°C) páječkou, když na izolaci nezanechá stopu. Jinak je samozřejmě silikon poznat na ohmat. Existují také kablíky s teflonovou izolací, ta je tvrdá (blbě se odizolává), ale vydrží také přes 300°C.

          Držím ti palce.

          • Borst
            Borst, 1.9.18 15:00:33  
             

            Dík, zatím budu pájet velké spoje s použitím té velké upravené obludy:
            http://img24.cz/images/50805729534984972642.jpg
            Hrot odbroušen (černá čára značí původní tvar) a problém s váhou jsem vyřešil pružným zavěšením za stojanovou vrtačku gumovým úvazkem a úchytem v těžišti páječky. Dobře se s ní manipuluje když není třeba držet v ruce celou váhu. Volnost pohybu všemi směry je dostatečná.

            • Ondi
              Ondi, 1.9.18 16:54:17  
               

              Na druhém konci té mědi je jemný závit a na co? Ta páječka je vtipně odlehčená.

              Ten pájený konektor pochopitelně nesmíš upnout přímo do kovových čelistí svěráku, to kvůli odvodu tepla. Jestli nechceš vrtat dírku do cihly (šamotové), tak si můžeš stočit z tenkého železného plechu trubičku, do které ten pájený kontakt zastrčíš. Alternativně vyvrtat odpovídající dírku do dřevěného hranolku jako nosiče té trubičky, která v takovém případu může být i mosazná, nebo hliníková. Taky jde ten kontakt strčit rovnou do dírky ve dřevě, akorát to musí být dřevo neuvolňující při vysoké teplotě smolné produkty, které by na tom kontaktu snížily povrchovou vodivost.

              • Borst
                Borst, 2.9.18 10:47:51  
                 

                Jako závit to pouze vypadá, ale otvor v topném tělese má válcový tvar o průměru přibližně o 0,3 mm větším než vnější průměr nahrubovaného konce měděného hrotu. Hrot je v tělese zajištěn pouze šroubem ve vrchní části tělesa. Důvod tohoto uspořádání mi není znám.

                • Ondi
                  Ondi, 2.9.18 13:16:12  
                   

                  OK

                • kolbaba71
                  kolbaba71, 3.9.18 11:18:05  
                   

                  Že by ten rozdíl 0,3mm tam byl kvůli rozdílné tepelné roztažnosti?

                  • Ondi
                    Ondi, 3.9.18 12:39:07  
                     

                    Spíš jsou to jen výrobní tolerance.

                  • Borst
                    Borst, 5.9.18 19:56:29  
                     

                    Topné těleso s kruhovým otvorem je z nějaké hliníkové slitiny a válcový hrot měděný. Bez použití násilí by nešel ani vysunout. Na povrchu byla silná vrstva nějakého oxidu, která vypadala jako sůl.

                  • Ondi
                    Ondi, 7.9.18 23:35:47  
                     

                    Hliníkové slitiny (třeba Al+Si, nebo Al+mg) někdy vylučují některé své komponenty. Ty možná kondensovaly na chladnější mědi.

    • Ondi
      Ondi, 7.9.18 23:24:58  
       

      Úplně jsem přehlédl to tvé - Trafo-pájka 90W.

      Také jsem si jednu kdysi koupil, používám ji na lepení drobných bodů termolepidlem.
      Hned po koupi jsem byl zklamán jejím malým výkonem. Ten jsem změřil ("hrot" ve formě smyčky) od místa upevnění se šrouby. Dostal jsem hodně pod 15W. A to není pouze onen "hrot", ale celá ta vyměnitelná smyčka.
      Po rozebrání jsem zjistil, že při konstrukci a výrobě strašně fušovali. Po zmenšení vnitřních odporů proudového okruhu zapájením mám na celé smyčce "hrotu" zhruba 23W, i když se páječka honosí údajem 100W.

      Opravená a upravená, ale jinak originální trafo-páječka má teď při 230V~ změřený příkon 78W a ten je rozložen na ztrátu v primáru 35W, na ztrátu v jádru trafa (12,5 x 12,5mm = 1,56cm²) 10W, na ztrátu sekundáru a upevnění smyčky dalších 10W ... a ... na výkon na smyčce 23W. Kolik má asi onen "hrot", 10W?

      Na pájecí práce doma mi stačí pájecí tužková (s volitelnou teplotou) 40W s vyměnitelnými hroty.

      Na práci v autě mám jednu tužkovou s nápisem 24V 60W. Řek jsem si že bude mít při 12V použitelných 15W. Změřil jsem a dostal při 24V 32W. :1: Při 12V tedy 8W, na tenké drátky tak akorát, ale nesmí foukat vítr a mrznout. Pochopitelně s bezolovnatou pájkou to nepůjde asi vůbec. Zkrátka mám na hrotu asi stejný výkon, jako s tou pistolovou 100Watovou. V nouzi nastartuji motor auta a páječka má při 14V zhruba 11W.
      Třeba se jednou dokopu jí dát regulovatelný měnič 12Vdc -> až 24Vdc.

      Nevěřit, ale prověřit! :2:

      • Borst
        Borst, 8.9.18 16:06:59  
         

        Výsledky mého srovnávacího měření:
        http://img24.cz/images/51504016163690107011.jpg
        Ještě teploty (bez styku hrotu s pájeným místem)
        EXTOL 315°C
        ETP 295°C
        Hodnoty se mohou lišit, sonda je opravovaná a ověřená pouze ve dvou bodech a to 20°C a 100°C

        • Borst
          Borst, 8.9.18 16:37:09  
           

          Ještě příkon:
          EXTOL 127 W
          ETP 88 W

          • petr.
            petr., 8.9.18 16:44:23  
             

            Nová neletuje, ale topí trafem...

            • Borst
              Borst, 8.9.18 17:40:02  
               

              Je to tak, průřez sekundárního vinutí je pouze 6,6 mm2 (stará má průřez 28 mm2)
              http://img24.cz/images/83928124209557729595.jpg
              Jediné, co musím uznat jako velmi zdařilé je demontáž (téměř nemožná). Hlavy šroubů torx byly zality velice tvrdou hmotou, aby je nebylo možné vyšroubovat.

              • petr.
                petr., 8.9.18 19:34:12  
                 

                Jednu jsem si na burze koupil, jako nefunkční...prý nikdo neví co ji je, po rozebrání jsem zjistil že nejsem prvn, u trafa naříznuté bužírky...samozřejmě že byl přerušený primár. Stejně jsem ji kupoval s úmyslem ji předelat na 24(48)V dc, zatím mi tady leží... už není třeba, plynová udělá stejnou i lepší práci.

          • Borst
            Borst, 8.9.18 19:00:02  
             

            Ještě je možné, že pájecí špičky (smyčky) pro tyhle trafo-pájky mají jiný odpor než běžně používané. Při měření jsem použil stejnou délku a stejný průměr z mědi, což mohla být chyba. Pokud by ale byl odpor použité měděné smyčky menší, zátěž by stoupla a také příkon. Ten ale byl přibližně stejný jako s originál smyčkou.
            Už pouze pro úplnost - Příkon naprázdno (bez smyčky) je 32 W a sekundární napětí 0,63 V (těch 32 W jsou ztráty v železe)

            • Ondi
              Ondi, 8.9.18 21:11:35  
               

              Příkon naprázdno 32W ... proud teče primárem = ztráta v primáru - to jádro jde asi do sycení.

              Fotka té mojí 100W :
              http://img24.cz/images/20533089090322598878.jpg

              Sekundár před zdířkami má 6mm² a ze změřeného ohmického odporu 1,775mOhm / 25°C odpovídá délce drátu l=0,6m. na zdířkách 2mOhm / 25°C. Napětí na prázdno při Uprim = 231Vac bylo Usek = 536mVac

              Pájecí smyčka hrotu je trochu do plocha zmáčnutá (válcovaná) s tlustými konci na uchopení do svorek sekundáru. Celá smyčka má 2,85mOhm / 25°C. Když odhadnu průměrnou teplotu smyčky při pájení na dT 100K tak mi vyjde odpor smyčky na 4mOhm.

              Tak jako tak, zhruba dvě třetiny sekundárního výkonu jdou do smyčky a třetina se ztratí ve vinutí sekundáru a přechodech. Proud sekundáru mi vychází (neměřeno) za "tepla" na 74A a za studena je to pochopitelně víc.

              Co mne šokovalo jsou relativně velké ztráty na primáru. Jeho ohmický odpor obnáší 90 Ohm / 25°C.

            • Ondi
              Ondi, 8.9.18 21:13:37  
               

              Dodatek, to "opatlání" sekundáru silikonem (fotka) je mým dílem v boji proti zlému bručení při pájení.

              • Borst
                Borst, 8.9.18 22:19:13  
                 

                Odpor vinutí primáru má Extol také 90 Ω , je rovněž silně slyšet zatímco ETP je absolutně tichá. Ta má odpor primáru pouze 63 Ω.
                Zajímavý je také rozdíl v počtech závitů sekundárního vinutí. Tvoje 6z, Extol 3z a ETP pouze 2z.
                Tuhle záhadu (175 W Extol vs. 90 W ETP) bych rád dotáhl do konce. Zítra ještě změřím odpory použitých smyček.
                Na velmi malé odpory v mΩ (např. vinutí brushless motorů) používám proudovou metodu.

                • Ondi
                  Ondi, 8.9.18 22:38:54  
                   

                  Mrkni se také na prúřez jádra (hustota magnetického toku).
                  Dodatek, ta "má" má hmotnost 530g.

                • Borst
                  Borst, 9.9.18 19:47:49  
                   

                  Vypadá to, že vedle výkonu činného, jalového a zdánlivého existuje ještě jeden a to výkon "zdánlivý obchodní".
                  Když použiji pro starou ETP smyčku o průměru 2 mm, příkonem jde až na 120 W a lze pájet i ty výše zmíněné konektory, zatímco páječka 175 wattů "obchodních" se stejným hrotem nemá šanci. ETP je tedy výkonově značně předimenzována a proto zvládá přetížení, aniž by se přehřívala.

                  • Ondi
                    Ondi, 10.9.18 02:03:57  
                     

                    U té mé má topná smyčka v průřezu obdélník 2,9 x 1,5mm s lehce zaoblenými hranami, to dává zhruba 4,3mm², ale netuším z jaké je slitiny. Povrch je jako chrom a na oškrábaném místě prokukuje něco jako mosaz. Provoz s měděným drátem jsem nezkoušel, topná smyčka není vyžraná, jak je to obvyklé u měděného drátu, ale třeba je to tím, že s ní prakticky nepájím. Někdy ji použiji jako druhý zdroj tepla při pájení masivnějších objektů, jako třeba na plošném spoji na GND ploše. Pájku L-Sn 60 Pb Cu2 to roztaje za několik sekund (tekutost > 190°C) a za dalších pár sekund měřím 330°C. Ovšem bez zatížení nějakým pájeným objektem.

                    Sakra, teď mi napadá, to vyzkoušet na pocínování konečků měděných drátků CuL lakovaných polyurethanem. Ten se pálí při zhruba 320°C a na tak vysokou teplotu tu 40W tužkovou páječku nastavuji jen vyjímečně.

                  • Borst
                    Borst, 10.9.18 16:58:46  
                     

                    Mělo by to jít, mnohokrát vyzkoušeno, ale s použitím tablety acylpyrinu, na kterou přiložím konec Cul a přitisknu silně ohřátým hrotem páječky. Příšerný zápach, ale výsledek vždy dobrý.
                    "Acylpyrin, nebo Aspyrin (to není žert, ale ideální pomůcka) "
                    http://www.radio-foto.eu/radio/pajeni.php

                  • Ondi
                    Ondi, 10.9.18 17:17:59  
                     

                    Tak a je to, s tím pocínováním by to mělo jít s kalafunou, tedy s umírněným smradem. Vyzkoušel jsem to s tou trafo-páječkou, pocínování dobré, teplota smyčky asi dost nad 300°C a mohlo by být i rychlé, kdyby ... kdyby měla ta smyčka chuť se nechal sama pocínovat a já nehonil kapičku cínu po té smyčce ve snaze do ní zabořit konec CuL drátu.

                    Ten materiál té smyčky není mosaz, jak jsem mylně psal, to nažloutlé byla jen špína, ale je to magnetické, tedy železo, nikl co já vím. Měřením jsem dospěl ke specifickému odporu 180 mOhm, pričemž železo má mezi 100 a 150 mOhm.
                    Teď mám podezření, jestli ta páječka je vůbec páječkou a není určena pro "malování" pálením do měkkého dřeva.

                    To jsou záhady a problémy ... :1:

                  • Borst
                    Borst, 10.9.18 19:47:25  
                     

                    Už to mám vyřešené z části i dílem náhod:
                    http://strangery.sweb.cz/Postup.jpg Takto pro nedostatek místa, dlouhá diskuze :1: