Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2018-04-26 03:22:05)Stanislav (2018-04-26 01:41:35)petr. (2018-04-25 23:14:19)Paia (2018-04-25 22:48:16)odler (2018-04-25 19:22:47)Jindra60 (2018-04-25 18:31:33)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2018-04-25 15:55:56)michalpindak (2018-04-24 18:53:56)doktor.zaba (2018-04-16 23:54:42)Borst (2018-04-12 18:08:18)kolbaba71 (2018-03-24 08:11:14)Ted.Kaczynski (2018-03-20 23:55:58)od10k5 (2018-03-12 13:51:34)Kostic33 (2018-03-01 07:52:08)fialovypetr (2018-02-10 10:24:09)singing.vort (2018-01-06 10:59:49)xkox (2017-12-09 18:38:42)LM386 (2017-11-07 06:12:54)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)BaronQ (2017-06-20 19:48:36)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)MartinMlcoch (2017-02-01 15:02:50)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 3 753 | Členů: 34
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Paia
    Paia, 25.4.18 10:37:38  
     

    čaues, mám dotaz k p.a.
    dosud jsme s kapelou hráli na malej 2x150W yamaha stagepass povětšinou jen na jednu bedničku ze dvou (v tý jedný bedně je zabudovanej odnímatelnej mixáček se zesilovačem, pro 3 mikrofony, elektronický bicí a jednu akust. kytaru)
    jelikož už ale po 10 letech dosluhuje, budeme si kupovat nový p.a. podobnýho typu a podobnýho vzezření, 2x250W a tak se chci optat (aby nedošlo k nechtěnýmu poškození a návod k obsluze ještě nemám), jestli je nutno vždy do zesilovače zapojit obě bedny (L a P), nebo jestli se může opět provozovat (v malinký hospůdce) jen s jednou bednou a případně střídat výstupy, jednou L, příště P, jestli tomu zesilovači nebude vadit, když jeden kanál nebude mít "odběr"...

    • Jindra60
      Jindra60, 25.4.18 11:03:01  
       

      Nenapadá mě jakýkoli důvod proč by musely jet obě strany krom toho, že by nebyl stereo přenos. Pokud to máš na výstupu z mixu sloučené, tedy jako mono, pak uslyšíš všechno. Jen odběr ze zdroje bude výrazně menší :4:

      Další pohled je, že vlastně budeš mít regulátorem hlasitosti ten nevyužitý kanál vybuzen stejně jako ten užívaný. Tenhle efekt dovedeš zredukovat balančním potenciometrem nebo nastavením hlasitosti jen jednoho kanálu.
      Teoreticky by se ani tady nemělo stát nic, nebude proudové zatížení koncového stupně.

      • Paia
        Paia, 25.4.18 13:53:27  
         

        tak se mrkni, jak ten mix+zes vypadá

        https://www.thomann.de/cz/superlux_sp110.htm

        master je jen jeden poťák, zřejmě dvojitej spřaženej a balance mezi L/P tam nejsou

        třeba má ty výstupní jacky na pasivní repro s nějakým vypínačem, kterej jednotlivý kanály zesilovače zapne podle toho, ve kterým je zasunutej kabel...

        • Jindra60
          Jindra60, 25.4.18 18:31:33  
           

          ...píšou:
          Powered mixer with class D power amp
          Pokud to jede ve třídě D, nemělo by se tomu bez zátěže nic stát. Ovšem nikdy jsem nic takového nevyrobil, pouze teorie.

          Built-in limiter to prevent overload and damage to amp and speakers
          Takže jak zesilovač tak repro by měly být interně chráněny :-)

          Z německé reference má o 5 kg víc.
          A zesák je oddělitelný, čili můžeš sledovat teplotu hmatem. Těžko říct jak jsou výkonové stupně rozmístěny, ale jedna strana (provozovaná) by mohla být teplejší. Ovšem nečekej, že bys na tom mohl vařit kafe :-)

          • Paia
            Paia, 25.4.18 20:36:29  
             

            vypadá to hodně stejně jako náš současnej yamaha stagepas, a ten má uvnitř 2 větráky, který jsem v minulosti 2x promazával a nedávno potřetí už to nepomohlo a dělaj kravál, ale nepřehřejvá se to ani když zůstane v tý bedně

            tak dík za odpovědi s tou interní ochranou, můžem bejt v klidu...

            • Stanislav
              Stanislav, 25.4.18 20:46:40  
               

              Podle mne by to každý rozumný konstruktér navrhl tak, že to může pracovat i s jednou bednou, zejména pokud je druhá bedna odpojitelná. Pokud by to tomu zesilovači ublížilo, tak bych to považoval za konstrukční vadu. Nemělo by to vadit ani u klasického, ani u spínaného zesilovače.

  • Borst
    Borst, 11.4.18 16:13:25  
     

    "Tichá smrt" zastihla tento regulátor:
    https://www.jino.cz/foxy-xr-120-opto-hv-stridavy-regulator-120a-air/heli_680
    http://strangery.sweb.cz/Reg.JPG
    Celá vrchní řada (6 MOSFETů) je kaput. Nedošlo k ničemu mimořádnému, stalo se při zapínání.
    https://www.vishay.com/docs/68738/si7164dp.pdf
    Oprava nepřipadá v úvahu, o to nejde, ale zajímal by mne názor na napěťové dimenzování.
    Regulátor může být připojen k napájecímu napětí až 50,4V (12S Li-Pol) a 4 kondenzátory paralelně v napájení mají uvedenou hodnotu 63 V/220 µF. Ty jsou dobré, ale u těch tranzistorů je z mého pohledu velmi malá napěťová rezerva.

    • Ondi
      Ondi, 11.4.18 22:05:59  
       

      To není snadné to takhle na dálku posoudit.
      Když si položíme otázku "jak oddělat rychle MOS FET", tak si můžem odpovědět.
      Napětím, proudem, výkonem, teplotou, nebo parametry avalanche (lavinových efektů) překračujícími ablsolutní limit.
      Přiblížení se k možnému scénáři destrukce se neobejde bez analýzy a měření i na funkčním podobném zařízení.

      Prakticky:
      Tranzistory s Uds 60V limit mohu použít i v obvodu s napětím 54V, akorát se musí ohlídat, jestli nemůže dojít k překročení parametrů pro lavinový efekt, zde 50A a 125mJ.
      Pochopitelně je také možné, že ty FET jsou v tom nevinně a že je oddělala disfunkce řídícího obvodu, nebo něco jiného.

      • Borst
        Borst, 12.4.18 18:08:17  
         

        "Pochopitelně je také možné, že ty FET jsou v tom nevinně a že je oddělala disfunkce řídícího obvodu ... " To je nejpravděpodobnější. Při zapínání byl zdroj o napětí 33 V připojen bez proudového nárazu (anti spark konektor), řídící signál na úrovni odpovídající klidovému stavu, motor v naprostém pořádku (funguje dál se stejným regulátorem).

  • michalpindak
    michalpindak, 30.3.18 21:38:12  
     

    Ještě bych Pánové zapomněl na foto měření ztrát toho chladícího žebra jak jsem slíbil:
    https://www.imgup.cz/image/LvNv
    + charakteristiky:
    https://www.imgup.cz/image/LvN6
    Tlakové ztráty celého žebra při potřebném průtoku vzduchu 390 m3/h vyšly přibližně 20 Pa, což není moc. Měření bylo však nutné s ohledem na maximální průtok měřícího tunelu provést pouze na 1/4 chladiče, poté se výsledek přepočetl na chladič celý. Ventilátory jsou s ohledem na průsečík charakteristik vybrány axiální (80mm) - 7 kusů vedle sebe.
    https://cz.mouser.com/ProductDetail/NMB-Technologies/3112KL-05W-B40-E00?qs=%2fha2pyFadugfn84h9pD5gplX3q5b9d%252bjmOPRKKXUVyep27ZQ%2flzW1QTfd8SxAwPu
    Ventilátory budou otočené jako tažné a bude před nimi tunel cca těch 10 cm (vytištěn na 3D tiskárně).

    • Ondi
      Ondi, 30.3.18 22:58:41  
       

      OK, akorát že tažný vent. je v teplém vzduchu, má tedy jak menší výkon, tak kratší životnost.
      Ten soubor křivek je charakteristický pro nový a čistý vent. (bez prachu a vláken) a také pro teplotu 25°C (i když ji zde nezmiňují). Vzduch o 30K teplejší má o skoro 10% nižší hustotu a vent tedy nižší (chladící) výkon. Nadmořská výška zařízení v provozu má také nemalý vliv na výkon chlazení, jako i rel. vlhkost vzduchu.

      (Na okraj: měli jsme také výpadky zařízení způsobené hmyzem (pavouky a mravenci) :2: ovšem bylo to v Brazilii).

      • michalpindak
        michalpindak, 30.3.18 23:12:15  
         

        S tím teplým vzduchem, životností a výkonem máš samozřejmě pravdu. Druhá věc je však mnohem nižší hlučnost a naopak menší ztráty vlivem tažení vzduchu - vzduch nenaráží na žebra jako je tomu u ventilátoru tlačného ale je stahován do drážek. Při výpočtu chladiče jsem navíc uvažoval okolní teplotu až 40 stupnu Celsia což asi nikdy nenastane - zařízení nebude zakrytováno, bude jen na stole v obrovské místnosti. Životnost je zde nepodstatná, jestli to zařízení odslouží 200 hodin tak to bude moc. :)

      • michalpindak
        michalpindak, 31.3.18 11:41:12  
         

        I když teď si mi Ondi zas nasadil brouka do hlavy :1: . Pořád to jde změnit i na tlačný - ještě jsem sestavu nemontoval. Tak teď zas váhám :14: . Je pravda že 10% průtoku dole v případě tažného je vcelku dost...

        • Ondi
          Ondi, 31.3.18 13:40:30  
           

          Psal jsi, jestli jsem tomu dobře rozuměl, že Ta-max by mělo být 40°C. Chladiče pochopitelně ten vzduch ohřejí zhruba o 20K, což by snížilo skutečný výkon vent. o skoro 20% ve vztahu k 25°C.

          Co se týče té hlučnosti - tak to je problém. Odpomoci může pružné uložení vent. (silentblock), uložení v akustiku pohlcujícím tunelu, uklidnění proudu vzduchu za vent. (turbulence a nehomogenita proudu) a eventuelní aerodynamická úprava (pilníkem) náběžných hran chladiče.
          Není to snadný úkol.

  • michalpindak
    michalpindak, 16.3.18 16:56:57  
     

    Zdravím Pánové, už jsem Vám delší domu s ničím nezamotal hlavu. Řeším nyní přítah výkonového stykače: https://cz.mouser.com/ds/2/418/NG_CS_5-1773450-5_sec7_EV200A_0313_._5-1773450-5_S-586620.pdf
    Bude připojen na 24V, předpokládám tedy přítažný proud cca 1,7 Ampery. Stykač má dále po přítahu odběr pouze 70 mA, tedy cca 1,6Wattu. Chtěl jsem na něj použít zdroj 24V/10W, ovšem přemýšlím, zda stykač přitáhne pokud zdroj omezí proud na 0,4 Ampery...napadlo mě osadit za zdroj ještě pomocné kondenzátory, ovšem maximální kapacita na výstupu zdroje je pouze 330 uF a nevím, zda je taková kapacita ten přítah schopná pokrýt, když je přítažný čas az 130 ms.
    Napájecí zdroj : https://www.mouser.com/catalog/specsheets/RECOM_11022017_RAC10-K_277.pdf

    • Stanislav
      Stanislav, 16.3.18 22:25:02  
       

      Tak pro začátek přeci můžeš alespoň spočítat RC konstantu pro 24V, 330 uF a 14 Ohm referenční zátěže, což vyjde jen 4.6 ms. Už jen za dobu 1RC napětí na kondenzátoru stihne poklesnout na cca 9V, což je minimální použitelné napětí pro řízení stykače, takže je to opravdu málo. Aby 1RC trvalo 130 ms bude potřeba kondenzátor cca 10.000 uF.

      Uvedená specifikace zdroje se podle mne tyká případu, když bys chtěl kapacitní zátěž připojit přímo na zdroj. Uvedený kondenzátor můžeš oddělit omezovacím rezistorem 60 Ohm, takže špičkový proud bude 400 mA a zdroj bude pracovat ve svém optimálním rozsahu s libovolnou kapacitou. V datasheetu je také uvedeno, že zdroj podporuje krátkodobé přetížení 150 % po dobu 10 s, takže lze použít rezistor 40 Ohm.

      U tohoto řešení je podle mne problém, že bude nutné před každým sepnutím hlídat, jestli je kondenzátor opravdu plně nabitý. O pár příspěvků níže jsi psal, že v přístroji budeš používat zdroje +24V, +-15V a +15V s velkými proudovými odběry. Proč stykač nesepneš z těchto zdrojů?

      • michalpindak
        michalpindak, 16.3.18 23:36:39  
         

        Ty zbylé zdroje už jsou právě využity téměř na max, navíc tyhle stykače jsou umístěné na silové desce a chtěl jsem tedy mít jejich napájení izolované - samostatný zdroj který tady teď řeším. Ovšem kvůli tomu inrush proudu mám snad použít 50W trafo kvůli 130 ms, po kterých už bere sotva dva watty? ...

        • michalpindak
          michalpindak, 17.3.18 00:08:15  
           

          Jedině zdroj třeba 30W, posílit jej těmi většími kapacitami jak říkáš - přes rezistor. I když stejně se mi nezdá že by tam ten velký proudový peak byl celých 130 ms.

        • Stanislav
          Stanislav, 17.3.18 00:14:26  
           

          V závislosti na tom, jak je řešena ochrana toho 10W zdroje, se může stát to, že zdroj zjistí mnohonásobné přetížení na výstupu, což bude považovat za zkrat, výstup odpojí a bude čekat na odstranění závady. Podle mne by to chtělo zdroj dimenzovaný na požadovaný proud. Neumím to spočítat, ale možná by klasický analogový transformátor takovou úlohu splnil lépe. Každopádně řídicí část stykačů by měla být dobře izolována od silové, takže v připojení 24V od slaboproudé desky nevidím problém.

          • michalpindak
            michalpindak, 17.3.18 00:27:06  
             

            Slaboproudé vedení od stykačů mi právě jde formou vodivých cestiček na DPS, které dělí od cestičky meziobvodu (565V) mezera 3 mm. Vím že to za normálních okolností neprorazí ale asi by bylo v tom případě ty cesty ke stykači alespoň zalít nějakým izolačním lakem.

            • Stanislav
              Stanislav, 17.3.18 00:37:53  
               

              Vždyť ze stykače vedou dva dlouhé kablíky pro připojení ovládaní 9-36V a silnoproudá část je samostatně na šroubech. Slaboproudá část tedy může být připojena libovolně daleko. Nerozumím, proč je to omezeno třemi milimetry, když ochranné odrezování desky může být klidně i 10 mm široké, když to vnější rozměry přístroje dovolí. Podle datasheetu je izolační pevnost stykače 2,200 Vrms, což je ok.

        • m.marianek
          m.marianek, 22.3.18 09:02:11  
           

          Je vidět, že je dnešní generace z těch spínaných zdrojů pěkně zdegenerovaná :-D. 50W trafo samozřejmě použít nemusíš. Krátkodobě lze z trafa odebírat mnohonásobně větší proud, než je proud trvalý. Jediný limit je vnitřní odpor trafa a oteplení vinutí, pokud odebíráme z trafa velký proud, převažují ztráty v mědi. Ztráty v železe zůstávají stejné. Stačí ti tedy trafo, které má takový vnitřní odpor, aby bylo schopno přitáhnout stykač, nebo si můžeš pomoci velkou kapacitou, kterou nabiješ i malým trafem. Vhodně dimenzovaný zdroj s trafem bych považoval za daleko spolehlivější, než spínaný zdroj.

          • michalpindak
            michalpindak, 23.3.18 07:53:54  
             

            Se spolehlivostí máš samozřejmě pravdu, trafo je trafo. Limitem je ovšem zastavěný objem, což už je u odběru přes 100W vcelku rozdíl.

    • Ondi
      Ondi, 17.3.18 02:44:28  
       

      Jestli tomu dobře rozumím, tak ten stykač potřebuje na sepnutí 5,3J (40W * 0,13s).
      Kondenzátor schopný dodat tuto energii od napětí 24V po napětí 9V musí mít kapacitu 22mF (22000µF).

      Ten 10W zdroj samozřejmě dodává po celou dobu proud 0,42A max. To omezení kapacitní zátěže zdroje na 330µF může mít co společného se stabilitou (regulací) výstupního napětí.
      Takže je asi nezbytné onen 22mF kondenzátor napojit na 10W zdroj přes článek omezující výstupní proud na těch 0,42A. V nejprimitivnějším provedení dva tranzisory (jeden pro ztrátový výkon 10W, na chladiči) a pár resistorů.

      Ten elyt je také cvalík (22mF 50V d=35 h=63) a stojí kolem 7€.
      Takže
      1. výkonový tranzistor
      2. chladič
      3. pořádnej elyt
      4. DPS a pár drobností.

      Ostatně ten tranzistor, který ten stykač spíná není také žádný drobeček.

      • michalpindak
        michalpindak, 17.3.18 12:44:52  
         

        Udělám to nakonec jinak. Mám tam zdroj 24V na ventilátory, který má 60 W. Až se ventilátory spustí tak berou cca 35-40W. Udělám to tedy tak, že až po sepnutí stykačú meziobvodu spustím ventilátory. Tím bude možné využít na sepnutí stykačů plných 60W.

    • Borst
      Borst, 22.3.18 17:25:23  
       

      Jak je u toho výkonového stykače vyřešeno omezení proudu po sepnutí? Nějaká integrovaná elektronika? U AC není třeba nic řešit, přítahem se uzavře magnetický okruh a proud klesne přibližně na 1/10 oproti přítažnému. V praxi jsem se setkal asi se třemi variantami omezení přídržného proudu DC stykačů (i magnet-ventilů). Např u těch největších oblud (vážících několik kg) je dvojí vinutí přepojované jedním pomcným přepínacím a jedním klidovým kontaktem z paralelního řazení v přítahu do sériového na přídrž.

      • michalpindak
        michalpindak, 23.3.18 08:01:42  
         

        Je tam nějaký "economizer". Asi to bude fungovat na podobném principu jako říkáš ty. Vím že se to řeší i tím, že potřebné přídržné napětí už je po přítahu velmi malé a toho se využívá - nižší odběr. Tím by ale asi proud neklesl až tak markantně.

        • Borst
          Borst, 23.3.18 13:06:57  
           

          Možná jsem mimo, ale vypadá to, že pro vestavěný "economizer" by na čtvrtém místě pětimístného katalogového kódu muselo být označeno R (pouze pro 28V/DC). Pro varianty A, D a J (jiná ovládací napětí) bude vyžadován nějaký externí obvod např. jako volitelné příslušenství.

          • michalpindak
            michalpindak, 23.3.18 16:42:18  
             

            Tyjo ted si me vazne dostal. Ten stykac uz dosel pred 3 tydny a jeste jsem na nej nekoukal. A je vazne bez ekonomizeru... mel si pravdu. No na aktivni ekonomizer kašlu, udělám ekonomizer pomocí odporu, kondenzátoru a tranzistoru. Sice protopím cca 1,7W ale to už je s ohledem na celkový výkon všeho zanedbatelné.
            https://vyvoj.hw.cz/navrh-obvodu/rele-s-ekonomickym-provozem.html

            Pridrzny proud je dle datasheet cca 0,07 A (při 24V).

            • Borst
              Borst, 23.3.18 17:54:58  
               

              Všiml jsem si toho, jelikož jsem kdysi udělal stejnou chybu.
              Magnetický ventil (tzv. havarijní) sepnutý prakticky non-stop od bezpečnostního uzávěru vody k turbíně zavírá pouze při průběžných otáčkách odpojením napájecího DC napětí. Nevšiml jsem si, že má zatěžovatel pouze 65%, takže by trvalé sepnutí neustál. Že není něco v pořádku mi naštěstí včas ukázal enormní odběr proudu z baterie.
              Řešení: Využil jsem signál od indukčního snímače zavřené polohy uzávěru, přidal jedno relé a jeden odpor v sérii s cívkou.
              Při sepnutí magnetického ventilu přichází plné napětí a když tabule opustí zavřenou polohu (signál "Tabule není zavřena"), přidané relé odpadne a tím vřadí rozpojením činných kontaktů do série odpor.

  • Borst
    Borst, 8.3.18 20:17:02  
     

    Elektro-lety - Uvádím pouze jako zajímavost (snad)
    Pokud má letoun vydržet s pohonem déle jak 10 minut a váží více jak 6 kg, začíná být elektrický pohon přes celou řadu výhod neefektivní oproti spalovacím motorům v poměru váha/výkon.
    http://strangery.sweb.cz/Mot.jpg
    U elektro - pohonů srovnatelných parametrů vychází na jednu kW 600 až 900 g váhy. Baterie vydrží jednu až dvě sezony a končí, takže až skončí ty co mám, tak u třech ér těžších jak 6 kg nastoupí trio z odkazu (oba 2T čínské, 4T uprostřed japonský).
    U aut to není tak kritické, pokud nemají překonávat velké stoupáky, ale určitě nepojedou jenom do kopce, někde to musí být i naopak a tam mohou část polohové energie zase vrátit.
    -------------
    Neví někdo, v jakém stádiu je ta níže diskutovaná revoluční baterie českého vynálezce? ... nic nového jsem nenašel.

    • Ondi
      Ondi, 8.3.18 20:56:13  
       

      Krásné kousky.
      Dal bych hodně za to se s nima "pomazlit".
      Ten čtyřtakt jsi měl už rozdělaný? Jsou fotky?

      • Borst
        Borst, 8.3.18 22:01:57  
         

        Ten 4T jsem zatím neprozkoumal i když snaha byla. Stačilo by o jeden zoubek chybně sesadit převod, který má mimoběžné osy (šikmé ozubení) z klikovky na vačkovou hřídel a buď by nešel ani spustit, nebo neběžel dobře.

        • Ondi
          Ondi, 9.3.18 01:49:35  
           

          Ta ozubená kola převodu klikovka - vačková hřídel by měla mít značky. Jestli ne, tak se nechají před rozebráním udělat. V každém pádu, když je píst v horní úvrati a senzor pro zapalování je zrovínka po předstihu (mezi druhým a třetím taktem), jsou oba ventily zavřené. Mezi čtvrtým a prvním taktem mohou být ventily slabě pootevřené (sací se zrovínka otevírá, výfukový zrovínka zavírá).

    • Stanislav
      Stanislav, 8.3.18 21:35:50  
       

      Neznám skutečné technické parametry baterii HE3DA, tak se podělím jen o své technické úvahy. Uvedené baterie podle mne nebudou tak revoluční, jak se obecně tvrdí. Jeden z investoru se s nimi dokonce soudí kvůli podvodu a žádá zpět pět milionů eur, které do vývoje baterií investoval. Souhlasil bych, že hlavní přednosti uvedených baterií může být bezpečnost proti požáru, protože separátory jsou vyrobeny z nehořlavého keramického materiálu. V oblasti chemie, kapacity a hmotnosti tato baterie není revoluční a vychází z klasických postupu (což vesměs potvrdil i sám vynálezce).

      Tyto baterie pravděpodobně budou skvělé pro budování velkých a bezpečných nemobilních úložišť energie, ale pro mobilní přístroje a RC letadla nejspíše nebudou vhodné kvůli podstatně vyšší hmotnosti na jednotku uložené energie. V poměru ke hmotnosti byly nejlepší Li-ion baterie, proto se také dlouho používaly v noteboocích a telefonech. Li-pol vydrží větší proudy, ale měly vyšší hmotnost, což se teď srovnalo a v telefonech jsou nově Li-pol. LiFePO4 mají nejlepší životnost a lepší bezpečnost, ale zase jsou dvojnásobně těžší než Li-Pol.

      Problém s omezenou měrnou hustotou energie by měly překonat Li-S a Li-air baterie, které jsou zatím ve vývoji, ale byly by nejlepším řešením pro letecké modeláře a výkonné mobilní přístroje. Teoreticky totiž nabízí 2 až 40násobek kapacity Li-pol technologie.

      • Borst
        Borst, 8.3.18 22:13:56  
         

        S kapacitou LiPol bych byl celkem spokojen a kdyby byla 2x větší než u stávajících při stejné hmotnosti, tak je to bomba. Problém je ale v tom, že se začnou časem nafukovat a vypadá to až děsivě. Proudy dosahují krátkodobě až 40C. Tato hodnota je ale uvedena jako přípustná (u některých krátkodobě až 60C ), takže v lepším případě 2 roky a konec.

        • Borst
          Borst, 8.3.18 22:24:25  
           

          Cena jedné sady LiPol odpovídá ceně 110 litrů benzínu a ten by vystačil hodně dlouho. 10 minut chodu, z toho polovina času na plný výkon obnáší tak 180 až 250 ml.

          • Ondi
            Ondi, 9.3.18 03:36:49  
             

            Spalovacím motorům se v parametru mech. kWh/kg nikdy nic nevyrovná. Jednu nevýhodu mají - jsou hlučné.
            My tady máme vzdušnou čarou 2km daleko jedno modelářské letiště a zvuk motorků projde někdy ještě 250m lesa, 400m sídliště (zbytek jsou polnosti). Ti, co bydlí 1,3km od letiště si vydupali jakási časová omezení provozu.
            Na druhé straně obce je ruské letiště z poslední války, tam taky lítali modeláři, ale museli toho nechat, páč byli jen kilák od baráků. Tam jsem také přihlížel krásnému letu velkého dvojplošníka s dvěma čtyřtakty. To nemělo chybu. Asi model bombardéru z první války. Je to už hodně let.

            Elektrické motorky (s akumulátory) mají výhodu ve snadné, bleskurychlé a precízní ovladatelnosti. Jsou vhodné pro minutový let s kamerou dokumentující situaci z ptačí perspektivy. Vrtulníčky mohou manévrovat i v budovách, lesech, roklinách a jiných stísněných podmínkách. Tedy ideální pro záchranáře, hasiče, policajty i vojáky.

  • Stanislav
    Stanislav, 5.3.18 19:48:44  
     

    Dobrý den! Navrhl jsem ochranný prvek, který by měl omezovat špičkový a zkratový proud na vedení +12V a +5V na hodnotu cca 5A, viz. přiložené schéma. https://www.imgup.cz/images/2018/03/05/zapojeni.png Při menším proudu by prvek měl zůstat zcela průchozí. V zapojení je použít zdroj konstantního proudu s P-FET a OZ, což je potenciálně nestabilní obvod náchylný k oscilacím. Pokusil jsem se do zapojení zakomponovat i nějakou ochranu proti nestabilitě, ale chtěl bych se s Vámi poradit, jestli jsou nutné další úpravy pro spolehlivou funkci nebo je návrh takto v pořádku. V zapojení bude použit OZ typu rail-to-rail.

    • Stanislav
      Stanislav, 5.3.18 19:50:14  
       

      Jde o to, že mám asi 10 přístrojů paralelně napojených na společné napájecí vedení +12V a +5V ze zdroje 50A (testovací pracoviště). Výkon každého testovaného přístroje je malý, většinou do 15W, takže vše je těžce předimenzováno. Testované přístroje je potřeba připojovat a odpojovat za chodu, jenže se bohužel stává, že připojení dalšího přístroje vytvoří ve zdroji a na vedení krátkou špičku, kvůli které dojde k restartu všech přípojených zařízení, což je velmi nežádoucí. Také se stává, že testovány přístroj je ve zkratu a je tedy potřeba ochrana i proti takovému stavu.

      Výměna hlavního zdroje je nepraktická, protože se takto chová většina zatím zkoušených zdrojů. Uvažuji, že bych na každé přípojné místo přidal navrhovaný ochranný prvek, který by bezpečně odizoloval ostatní přístroje.

    • Borst
      Borst, 5.3.18 21:23:57  
       

      Moje řešení:
      Pro nově připojované zařízení s uvedenými napětími bych použil samostatný zdroj např. z PC u kterého bych nastavil stejná napětí jako má ten hlavní co napájí testovací sběrnici (za přidanými diodami na výstupech), GND obou zdrojů spojeny. Pro případ vadného nově připojovaného obvodu by jako ochrana mohla stačit zdrojová integrovaná OLP + SCP proti zkratu. Pokud by bylo vše OK, stačilo by takto nově připojený přístroj vč. zdroje pod napětím připojit k testovací sběrnici a PC zdroj odpojit.
      Je to pouze ve stádiu úvahy:-)

      • Stanislav
        Stanislav, 6.3.18 00:35:09  
         

        Určitě je to funkční řešení, ale je uživatelsky velmi nepraktické - je potřeba druhý zdroj, testovaný přístroj ve správném pořadí připojit k oběma zdrojům a pak ještě ve správném pořadí odpojit, k čemuž je potřeba atypický přepínač nebo speciální kabel.

        Je potřeba, aby to pracovalo ve stylu připojím - funguje/nefunguje - odpojím. To už by bylo praktičtější místo jednoho zdroje na 50A koupit 10 zdrojů na 5A a zkoušet každý přístroj na svém zdroji. Jenže by to byla velká, drahá a nepřehledná obluda s hromadou zásuvek a kabelů okolo.

        • Borst
          Borst, 6.3.18 12:05:43  
           

          Pokus odradit od shánění součástek, návrhu DPS, atd. nevyšel :2:
          Pokud musím (spíše výjimečně) přepojit určité zařízení bez přerušení napájení k jinému zdroji, používám:
          https://www.gme.cz/bananek-4mm-cerveny-25-451-1

    • Borst
      Borst, 6.3.18 12:01:27  
       

      Úbytek napětí ve větvi 5 V při odběru např. 3 A by mohl být 0,47 V. Nebude už příliš velký?

      • Stanislav
        Stanislav, 6.3.18 20:09:28  
         

        Vycházím z toho, že 0.5 V je pořád v rámci 10% tolerance 4.5 až 5.5V a přístroje by to měly zvládnout, navíc to bude jen přechodový stav při zapnutí, kdy ostatně i chci omezovat proud tranzistorem. V provozním stavu je spotřeba jednoho přístroje tak 0.6 A, takže by úbytek na R1 a R2 (0R1) měl být minimální. Je však pravda, že pro 5V větev bych mohl zkusit použít menší měřící odpor R2 a menší referenční napětí na R6. Ono i ten ochranný limit +-5 A je jako kanon na vrabce, ale když to umí při startu shodit ochranu 50A zdroje, tak ať si to vezme proudu kolik unese, jen aby se chvilkový kolaps napájení nešířil po celém okruhu. Připojení za chodu drátového odporu 2R zdroji nevadí, ale prázdné kondenzátory nabíjí nerad.

        • Borst
          Borst, 6.3.18 21:52:30  
           

          Něco pouze pro případnou inspiraci. Anti spark omezuje proud při spínání.
          Náznak aktivního:
          http://www.avdweb.nl/Article_files/Solarbike/Motor-controller/Spark-eliminator-circuit.JPG
          Používám pasivní, jsou drahé a tak si je vyrábím sám.

          • Stanislav
            Stanislav, 7.3.18 09:07:16  
             

            Tou pasivní ochranou myslíš Anti Spark konektory s vestavěným rezistorem cca 5R6? To je dobré řešení i z toho důvodu, že tam nejsou aktivní prvky, které by mohly v nevhodný okamžik odejít s rozpojením celého obvodu v RC letadle. Když odejde tlumící rezistor, tak konektor zůstane funkční.

            Uvedená aktivní ochrana s N-FET vypadá zajímavě a myslím, že by to fungovalo dobře. Mne se takové řešení bohužel nehodí, protože připojovací konektor musí být za ochranou, což toto řešení bude fungovat jen s konektorem před ochranou. Také budu používat P-FET, abych nemusel spínat zem.

          • Borst
            Borst, 7.3.18 11:14:02  
             

            Ano, jde např. o tyto:
            http://shop.jetimodel.cz/anti-spark-konektor-55mm-p-66032
            Místo nich používám obyčejné tzv. "goldy 5,5" ze kterých lze snadno za pár korun vytvořit plnohodnotné Anti spark. Připojení baterie 10S/5Ah (nabitá má 42 V) s vybíjecím proudem krátkodobě až 55C k regulátoru 120 A na jehož vstupu jsou vždy u všech velké kondenzátory by nebylo ani možné. Došlo by k opálení konektorů a možná i poškození kondenzátorů.
            Pokud je přítomen na řídícím vstupu regulátoru signál odpovídající nenulovému zatížení, regulátor po připojení ke zdroji je automaticky zablokován.

    • Stanislav
      Stanislav, 10.3.18 18:01:07  
       

      Předělal jsem zapojení ochranného prvku na novou verzi, vytvořil simulaci v LTspice a doladil zapojení podle výsledků simulace - obvod byl skutečně náchylný na oscilace.

      Alespoň v podobě modelu obvod funguje výborně. Dále na obrázku je graf se zelenou čarou, která představuje proudovou špičku s použitím ochranného prvku. Červená čára je naopak proudová špička bez ochranného prvku https://imgup.cz/images/2018/03/10/spicka.png Malý hrbolek tam ještě zbyl, ale jeho výška záleží na rychlosti a proudu operačního zesilovače versus náboji hradla použitého tranzistoru, popř. velikosti C1.

      Upravená verze obvodu je k nahlédnutí zde https://imgup.cz/images/2018/03/10/limitter.png Referenční napětí beru z odporového děliče R3 R7, což způsobuje, že musím dělit i napětí za R1 a proto mám slabší vstupní signál do OZ, ale mohu použit levnější OZ bez rail-to-rail vstupů a obvod vydrží případně kolísání napětí na V1.

      V2, S1, R6 a C5 je referenční zátěž, které se v naprogramovaný okamžik připojí k obvodu a do grafu se zachytí proudový odběr ze zdroje.

      • Borst
        Borst, 10.3.18 18:39:16  
         

        Kondenzátor na vstupu +OZ označený v původním zapojení jako C1 byl kotven k plusu napájecího napětí, v upraveném jako C2 je proti GND. To byla jediná věc, která se mi na původním zapojení nezdála, ale jistý jsem si nebyl. C4 je šikovně přiřazen, aby zabránil krátkodobému poklesu napájení OZ, takže vyřešeno a zbývá realizace :2: