Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2019-06-16 08:59:20)Borst (2019-06-15 09:31:46)Paia (2019-06-15 08:53:12)petr. (2019-06-14 22:07:41)delfinsk (2019-06-14 21:54:50)Jindra60 (2019-06-14 13:26:55)ElenaJakub (2019-06-11 21:21:08)od10k5 (2019-06-09 12:58:47)odler (2019-06-09 06:40:59)Ted.Kaczynski (2019-06-02 22:02:56)fialovypetr (2019-06-01 18:27:14)kolbaba71 (2019-05-25 09:53:35)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2019-04-19 00:40:07)Kostic33 (2019-04-10 21:29:27)Stanislav (2019-02-13 22:00:46)doktor.zaba (2019-01-01 22:11:35)LM386 (2018-10-28 04:09:57)xkox (2018-10-16 18:17:43)BaronQ (2018-06-05 01:30:31)michalpindak (2018-05-29 08:28:33)singing.vort (2018-01-06 10:59:49)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 4 043 | Členů: 26
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Borst
    Borst, 7.6.19 22:40:59  
     

    Zdravím zdejší osazenstvo, uvítal bych případný názor k tomuto:
    Zakoupil jsem 4 ks těchto článků:
    http://eskutr.cz/cs/baterie/13-lifepo-akumulator-32-v-40-ah-lifepo4.html
    Chyba (moje) že jsem si je neobjednal už nabité na plnou kapacitu, jelikož je níže uvedeno:
    Nové články jsou z výroby částečně nabity. Avšak před prvním použitím je bezpodmínečně nutné nabít baterie na plnou kapacitu. Toto prvotní nabíjení by mělo být provedeno proudem maximálně 0,5C, a na napětí 4V. (To jsem přehlédl)
    Hodnotě 0,5C odpovídá proud 20 A, takový zdroj sice mám, ale to bych musel nabíjet každý článek samostatně. Paralelní spojení pro dokonalé vybalancování by obnášelo proud 80 A a to už je problém.
    Zde jsem našel jiný postup:
    http://pavelrichter.net/2012/04/sestaveni-lifepo4-akumulatoru-a-iniciacni-nabijeni/ - Iniciační nabíjení LiFeYPO4
    Je zcela odlišný, nabíjení by mělo probíhat proudem 0,1 C (4A/článek) s nastaveným programem pro LiFe
    Mám tento nabíječ:
    https://www.bighobby.cz/G-T-Power-Duo-612-2x200W-2x10A-d1455.htm
    a tedy jednu ze tři možnosti:
    1. Nabíjet samostatně každý článek proudem 20 A (obě sekce nabíječe paralelně s nastavením pro Pb 2S při současném měřením napětí a nabíjení ukončit ručně na hodnotě 4V
    2. Na každý výstup nabíječe připojit paralelně dva články, navolit program LiFe a nechat dokud nedojde k ukončení procesu (algoritmus nabíječe DUO 612 pro LiFe je zcela identický s tím z odkazu, pouze má větší proudovou zatížitelnost)
    3. Zapojení všech čtyř článků v sérii, program LiFe (pro 4S) s připojeným balancerem jednotlivých článků a nechat až do aut. vypnutí (FULL).
    Třetí varianta by byla jak aktivační, tak i provozní s každým dalším nabíjecím cyklem (čtyř-článek v sérii).

    • Ondi
      Ondi, 7.6.19 22:59:38  
       

      Nazdar. Nabíjení velkým proudem zbytečně ukracuje životnost článku. Osobně jsem pro nabíjecí proudy kolem 0,1C. Výrobce by měl poskytnout informaci pro konečné nabíjecí napětí pro ten-který proud. S proudem 0,1C to bude dost pod ony 4V.

      Pochopitelně je praktické nabíjet články v sérii, ovšem že to vyžaduje precízně fungující balancer. Jestli je v tvém případu možné seřadit články paraleně, tak žádný balancer nepotřebuješ, protože ho nelze ani připojit. Pak se nabíjí zdrojem UI zs tím, že je od nabití nad 80% lepší zmírnit nabíjecí proud. I tyhle informace by měl poskytnout výrobce. Teplota článku je ten limitující faktor. Takzvané "ruční hlídání" konečného nabíjecího napětí je dost riskantní.

      Myslím si, že ten tebou popsaný postup č. 3 bude naprosto vyhovující. O parallelním zapojení portů (nabíjecí proud 2 x 10A) jsem v tom krátkém popisu nic nenašel. To by asi musely být balancery obou portů propojeny paralelně ... a to by mohlo dělat neplechu.

      • Borst
        Borst, 7.6.19 23:10:16  
         

        Dík za názor. Třetí postup se mi také zdá nejlepší už z toho důvodu, že bude možné celou baterii vč. výstupu s balančním konektorem zkompletovat a dále už nic neměnit.
        Dva spínané zdroje do jedné zátěže by se mohly přetahovat, nebo dokonce i rozkmitat, to je dobrá připomínka.

        • Ondi
          Ondi, 7.6.19 23:26:58  
           

          V popisu píšou, že nabíječka má dva výkonné procesory, ale nepíšou jestli by mohly být synchronizovány.

          Pricipielně funguje balancování tak, že když má jeden článek vyšší napětí, tak nabíječka přeruší nabíjecí proud v celé sérii článků a dotyčný článek zatíží vybíjecím odporem na potřebnou dobu (na vyrovnávací napětí). Tem má pochopitelně omezenou kapacitu a snese třeba jen proud 1A.

          • Borst
            Borst, 8.6.19 00:14:59  
             

            V pondělí budu pokračovat, tak dám vědět, jak to šlo.
            Nabíječ DUO 612 jsem prozkoumal už dříve (zvědavost zvítězila nad ztrátou záruky). Na balančních výstupech jsou v sérii odpory 20 Ω a podle velikosti tipuji ztrátový výkon asi 1W. Jsou ale ofukovány dvěma ventilátory z každého boku zároveň s chladiči koncových stupňů.

            • Ondi
              Ondi, 8.6.19 02:20:57  
               

              To se mi líbí. :2:
              No a právě, 20 ohmový odpor vede při 4V proud 0,2A a to dá ztrátový výkon na odporu 0,8W. Nabíjecí proud je tak pro konkrétní článek oslaben o 0,2A, tedy např. teče li do těch ostatních článků 10A, tak do tohoto 9,8A (-2% nabíjecího proudu).

              Tohle může být problémem u jednodušších nabíječek když je mezi články větší rozdíl kapacity, než ony 2%. Proto také ten podstatně menší nabíjecí proud, řekněme 1A, kdy balancer sníží proud slabšího článku o 20%. Nabíječka by měla v takovém případ sama snížit ten proud. Ale to je už jiné téma.

              • Borst
                Borst, 11.6.19 22:16:33  
                 

                Nabíjení proudem 4A (články v sérii + balancer) nebralo konce ani když jsem zvýšil nastavenou hodnotu proudu, jelikož nabíječ tento proud stejně výrazně omezoval (asi s ohledem na balanční proudy).
                Nabíjení (aktivaci) jsem asi po 3h ukončil a zvolil jiný postup. Všechny články spojeny paralelně, obě sekce nabíječe rovněž paralelně (1S/ pro Li-Pol) takže tekl celkový proud 20 A (5 A do každého článku) a při dosažení přesně 4V ručně ukončil nabíjení. V režimu Li-Pol 1S by napětí přeběhlo až na 4,2V.
                http://strangery.sweb.cz/LiFe.JPG

                • Ondi
                  Ondi, 12.6.19 02:00:55  
                   

                  Měřil jsi, při tom nabíjení v sérii s balancerem, napětí jednotlivých článků a nabíjecí proud?

                  Při paralelním nabíjení nemáš kontrolu proudu do jednotlivých článků, tedy nevíš, jestli je například jeden z těch čtyřech článků slabý.

                • Borst
                  Borst, 12.6.19 17:33:47  
                   

                  Při nabíjení v sérii s balancováním byly hodnoty napětí jednotlivých článků prakticky neměřitelné. Trvale se měnily, stejně tak jako balanční proudy jednotlivých článků, kdy nejvyšší zachycená hodnota byla asi 170 mA. Měnil se i proud silového připojení. Přestože byl nastaven na 6 A (později 10 A), jeho skutečná hodnota kolísala v obou nastaveních mezi 2,8 až 5 A. U Li-Pol baterii s kapacitou do 6 Ah k tomuto jevu nedochází, takže z toho lze odvodit, že ačkoli lze nastavit proud až 10 A, bude při nabíjení vyšších kapacit (v tomto případě 40 Ah) vždy omezován s ohledem na mezní parametry balančních proudů.
                  Oba kanály G.T.Power DUO 612 lze připojit k jedné baterii, ale pouze bez balancování.
                  ---
                  Řešení:
                  Cellpro PowerLab 6
                  http://www.revolectrix.com/PL6_description_tab.htm
                  (Zítra by tu měl být, už mi přišlo avizo od dopravce)

                  • Ondi
                    Ondi, 12.6.19 19:54:42  
                     

                    Na tu novou nabíječku jsem zvědav, teda na tvou recenzi.

                    Nabíjení bez balancování je ošidné, jak jsem čet, může dojít k nějaké chemické reakci vedoucí k požáru. V té chemii se nevyzná, takže "předávám, jak jsem koupil". Pochopitelně jsou údaje výrobce s nějakou, byť minimální, rezervou. Příklad 4,2V naměřené nějakým měřákem mohou být také 4,24V (+1%), no a také si myslím, že při chemických reakcích jde též o teplotu (nabíjeného článku).

                    K požárům baterií dochází a nejde jen o mobily, ale i o trakční akumulátory.

                  • Borst
                    Borst, 14.6.19 17:22:04  
                     

                    Vše mi už funguje, i ten program pro detailní nastavení z PC. Nejvíce se mi líbí funkce Regenerative Discharge, což je rekuperační vybíjení, kdy nabitá baterie, pokud nebude používána může být vybíjena velkým proudem na skladovací napětí a její kapacita se vrací do zdrojové LiFePO4 baterie.
                    Ověřeno - Odebíraný proud z nabité Li-Pol ( Dinogy Graphene 2600mAh 5S 65C) byl v tomto režimu 4A a zpět do zdrojové LiFePO4 teklo 5,6 A.
                    Třetí článek LiFePO4 se od ostatních mírně lišil, jak je zřejmé z tabulky. Měl i nepatrně vyšší vnitřní odpor o 0,2 mΩ [1,4 mΩ | 1,4 mΩ | 1,6mΩ | 1,4 mΩ]
                    http://strangery.sweb.cz/PowerLab.jpg

                  • Ondi
                    Ondi, 14.6.19 17:37:25  
                     

                    Tak jseš asi spokojen.
                    Ovšem +0,2 mΩ je oproti 1,4 mΩ zhoršení o 14%. Ale třebas jde o nedokonalé kontaktování kabelu nebo o chybu v měření.

                  • Borst
                    Borst, 14.6.19 18:51:32  
                     

                    Trefa, ne zcela, ale dobrý tip. Vnitřní odpor je měřen pouze ve fázi konstantního proudu a balančními kablíky teče krátce i více jak 1A. Propojovací balanční kabel vlastní výroby je z různých zbytků neznámého původu. Vše jako nouzovka, takže teprve až si vyrobím nový balanční kabel z vodičů stejných délek a průřezů, mohu brát naměřené hodnoty vnitřního odporu za platné.

    • delfinsk
      delfinsk, 8.6.19 13:09:14  
       

      Je dobré mít víc kamarádů. Ještě hluboko v minulém tisíciletí jsme při výzkumu používali různé přístroje napájené skládáním různých počtů akumulátorků 225 do série. Náš elektrikář byl v kontaktu s techniky dalších kateder, jednou za čas koupil (pro všechny) velké množství akumulátorků, které všechny stejně nabil, vybil, nabil a pak se záznamem zapisovače vybil. S tím si hrál (po chvilkách) cca 2-4 měsice (bývalo toho hodně). Pak je dle potřeb jednotlivých kolegů „rozsáčkoval“ (se shodnými křivkami). Často víc jak dvojnásobná životnost a spolehlivost stála za tu námahu. Tím, že mohl skládat z většího počtu (i pro druhé) dosáhl (nejen pro sebe mnohem lepších výsledků.

      • Borst
        Borst, 10.6.19 22:39:46  
         

        Pro Ni-Cd a Ni-Mh bylo výhodné vybírat do sady články se stejným vnitřním odporem. Pro Li-Pol baterie v sérii, např. 2x4S (max. 33,6 V) stačí, aby měly stejnou kapacitu a byly stejně nabité.

      • Jindra60
        Jindra60, 13.6.19 08:13:36  
         

        Tohle podepisuji. Já měl okolo 1985 najednou nejvíce okolo 10 kusů NiCd, taky jsem je testoval s tím, že automatický zapisovač (co 30 minut) jsem byl já :-) Používal jsem vždycky spárované dvojice, zpravidla měly výchozí napětí s rozdílem do 10 mV a po vybití max 20 mV. Po spárování jsem nabíjel konstantním proudem, pětinou kapacity, mírně hřály. Poté nabíjení plynule přešlo do konstantního napětí. Teplotu jsem ale nehlídal. Nejdůležitějším spotřebičem byla TI-59.

        • Borst
          Borst, 14.6.19 12:48:12  
           

          Měl jsem kdysi TI58 (zakoupena na inzerát) a zřejmě toho už měla hodně za sebou, což se brzy projevilo. Klávesy STO, SUM, RCL a některé další při stisku vynechávaly. Nechal jsem ji známému, který věděl jak na to. Nevím, jak se mu to podařilo, ale klávesnice mu fungovala po opravě zcela bezchybně.

          • Jindra60
            Jindra60, 14.6.19 13:08:43  
             

            Ta ale byla bez štítků, nebo se pletu? Programovatelná, bez možnosti uložení? Tlačítka jsem čistil snad dvakrát, šlo to špatně, ale šlo to.

            • Borst
              Borst, 14.6.19 13:23:41  
               

              Je to tak, paměťové štítky TI-58C neměla, ale data uchovávala pokud nebyla vyjmutá baterie.

  • kolbaba71
    kolbaba71, 9.5.19 11:25:19  
     

    Chtěl bych na rozvod 24v DC použít nulový můstek. Při AC 230V zvládá 63A. Kolik snese při těch 24V? Také 63A?

    • Ondi
      Ondi, 9.5.19 11:48:47  
       

      Elektrický proud způsobuje na vodiči úbytek napětí a tedy ztrátový ohřev v závislosti na průřezu a druhu materiálu, tedy ohmického odporu. Tohle se musí propočítat a rozvážit. Rozhodující je efektivní hodnota proudu.
      Principielně je úbytek napětí v síti 230V menší problém, než v síti 24V.
      Dále, při klasickém připojení do svorky máš další odpory.

      No a co se týče onoho údaje o napětí, tak ten je rozhodující jen pro provedení izolace daného zařízení. S proudem nemá nic společného.

    • ElenaJakub
      ElenaJakub, 13.5.19 09:52:37  
       

      Proud je stále proudem. Při nižším napěti je zapotřeby vyšších proudu, pro dosaženi stejného jmenovitého výkonu. Přikladem je instalace ve vozidlech, kdy při 12 V teče větší proud a proto jsou auto kabely hrubé. Vycházi to ze vstahu P = U . I při napěti AC ještě krát učinník COS.

    • delfinsk
      delfinsk, 13.5.19 12:13:14  
       

      "Čystě nevjedecky". Volty Tě nemusí zajímat a Ty Ampéry s nepatrnajma chybičkama (viz předchozí informace) platí.

  • ElenaJakub
    ElenaJakub, 23.4.19 10:17:40  
     

    Milí přátele, ze srdce Vám přejí požehnaný velikonoční čas. Pokoj v duši a radost s přírody. Pro věříci, taký radost, že hrob je prázdný. Grobnica ostala pusta, Raduj se!!!
    https://www.youtube.com/watch?v=TGMhhz8459w

  • ElenaJakub
    ElenaJakub, 27.3.19 22:37:47  
     

    Hromosvod ano nebo ne?

    V posledních létech se hromosvody projektuji na každou stavbu, třeba i na garáž. Bouřky v tomto zeměpisném pásmu byvají stále silnější. Je otázkou, zda hromosvod ochrani či naopak blesky bude svádět. My jsme kolaudovali stavbu po roce 2010, takže mamé zadratovaný svody celý malý dum. Celkem 7 svodu a na střeše hodně jimáču. Materiál stal 9.000 korun. Udělali jsme si jej samí. Docela se bouřek bojím.

    • Ondi
      Ondi, 28.3.19 18:11:06  
       

      Zajímavé, ale velmi komplexní téma. Na otázku "Hromosvod ano nebo ne" není jednoznačná odpověď, neboť dráha atmosférického výboje je ionizovaná nejen v souladu s fyzikálními zákony, ale i náhodnou ionizací energetickými částicemi přilétnuvších z vesmíru a také vzdušnými turbulencemi. Proto je také každý blesk jiný, klikatý, větvený a nevypočítatelný. Pochopitelně je lepší nějaký bleskosvod mít a nepotřebovat ho, než potřebovat a nemít.
      Na dané téma je dost odborné literatury.

      No a principielně : bleskosvody nepřitahují blesky, ale nabízejí dobrý svod ektrickému náboji mraku. Stromy a vyšší budovy nenabízejí nic jiného, než svod energie do země. Výhodou bleskosvodu je to, že je oproti dřevěnému krovu budovy nehořlavý a neexploduje, jako třeba kmen stromu.
      Jasně, že výše k obloze trčící svod usnadňuje pro elektrický proud vzduchem ionizaci výbojového kanálku, takže nějaká rozhledna na kopečku slízne statisticky víc výbojů, než baráček v údolí. :2:

      • ElenaJakub
        ElenaJakub, 6.4.19 13:19:34  
         

        Děkují za odpověď. Občas pomáham s logistikou, takže mne to zajíma. Dělali jsme hromosvod na velké škole. bylo tam přes tisíc podpěr vedení PV 21. Bylo tam několik antén pro příjem DVB T2 a wifi signalu. V projektu byl tzv. vzdalený jímač. Nechyběla tam ani jednotka invertor pro klimatizaci. Ten vzdalený jímač je tyč se slitiny AlMsSi na podpěrach jeden metr od jednotky a jsou spolu spojeny nebvodivou izolační tyři, která zarověň dáva stabilitu jimaci tyči. jimaci tyč byla dle dokumentace napojená na mřižovou jimáci soustavu. Klimatizační jednotka bylá s kovu, takže předpokladam, že tam byla ochrana (automatické odpojení od zrdoje) plus napojení na sběrnu hlavního územnění. Muj dotaz spočiva v tom, jak se to chové pří úderu blesku. Nás učili na vysoké o druhém kyrhofově zákoně. Podle toho by měl bleskový proud protékat rovněž klimatizační jednotkou. Předpokladam, že vodič měděný, o průřezu 6 mm má menší odpor, než AlMgSi uzemněn do země, kde se odpor země pohyboval okolo 7 až 10 ohmu. Docela se blesku bojím.

        • Ondi
          Ondi, 6.4.19 14:25:10  
           

          Děkuji za poděkování, nebylo nutné.

          Systém bleskosvodu se dělá z (pozinkované) oceli z prostého důvodu, kterým je vysoká teplota tavení materiálu, mechanická odolnost a cena. Nějaké speciální slitiny, tvarová, či povrchová úprava mají spíše jen estetický účinek.

          Elektrické zařízení umístěné na exponovaných místech musí být (dobře) elektricky izolováno od vnější kovové ochrany, která je elektricky spojena se systémem bleskosvodu. Kabely a vodiči těchhle el. zařízení nesmí protékat proud (nad určitou hodnotu) do budovy a tím i do elektrické sítě. I proud indukovaný atmosférickým výbojem a kapacizivním propojením dosahuje značné intenzity, ale jen po krátkou dobu (řádu desítek mikrosekund a intenzity desítek ampérů). Tento indukovaný proud je pak odveden do budovy do zemění elektrické sítě.

          • ElenaJakub
            ElenaJakub, 6.4.19 16:45:29  
             

            My už léta prodávame na hromosvody slitinu AlMgSi. s důvodu, že je lehká, nekoroduje, cenově dostupna a s mnoha druhy materialu netvoří el. článek. Dobře se s ní pracuje. Kostely, se třeba občas dělají z mědi. Nakupní cena slitiny AlMgSi je 90 korun za kg bez DPH. 1 KG se rovná 8 běžných metru. Do země použiváme Fe Zn. U novostaveb pásek jaklo strojený zemnič do základu, kdy se redukuje na kulatinu FeZn o pruřezu 10 mm čtverečních a vyvede se v místě planovaného svodu a v místě, kde je sběrna hlavního ochranného pospojovaní, tedy spojení s ochranným vodičem PE. Spoje v zemi ošetřujeme anticorem ( hezký voní) a páskou. Vývody nad povrch trénu samo zatahovací bužirkou a horkovzdušnou pistoli. U oprav použivame zemni tyče o délce 1 metr, či 1,5 metru. Musi se vytyčit podzemni vedení distribuce, Cetin, voda a velka spousta kabelové televize. Idealní je zemní deska, ale zase se musí moc kopat. Hodně bohatý investor dáva do země nerez, ale ona je hodně špatně ohebná.

            • Ondi
              Ondi, 6.4.19 18:11:41  
               

              OK. :2:

              Ovšem drát o průměru 10mm, používaný běžně pro svody, má průřez 78 mm čtverečních.

              Průměrný atmosférický výboj o intenzitě 20kA a trvání 30µs ohřeje ocelový drát o průměru 10mm zanedbatelně. Většinou ale následuje v tom samém ionizovaném kanále několik, i desítka výbojů s odstupem desítek ms, to už takový drát trochu ohřeje.
              Jiné je to při pořádných "petelicích" o intenzitě třeba 100kA, ten ohřeje náš drát o zhruba 20K. Při salvě pěti výbojů máme už 100K.

              A takhle se můžeme dopočítat, že při nějakém rekordním výboji o proudu 400kA se z našeho drátu už bude kouřit. Je-li hrot bleskosvodu z AlSi a pod. tak to udělá krásný ohňostroj z rozprsknutého a hořícího materiálu. Si myslím. :2:

              • Jindra60
                Jindra60, 8.4.19 09:51:27  
                 

                :1: U toho ohňostroje bych opravdu nechtěl být, stačil mi na prst přilepený explodovaný tantalový kondenzátor.

      • ElenaJakub
        ElenaJakub, 7.5.19 16:33:16  
         

        Je vidět, že tomu opravdu rozumiš. Nevyš prosimtě, jak je to v případě televizní věže? Z okna vidim v dálce vysilač Hošťalkovice pro DVB -T a skoro za každé bouřky dostane bleskem.

        • Ondi
          Ondi, 7.5.19 18:03:34  
           

          Nevím a odborník na atmosférické výboje také nejsem.

          Profesně jsem se zabýval akorát imunitou elektronických a silnoproudých zařízení proti rušení a poškození z okolí a tedy i proti atmosférickým výbojům.

  • odler
    odler, 8.3.19 20:24:46  
     

    Nevím, jestli to tady už někdo náhodou neventiloval, ale brzy má být zákaz prodeje pájky s příměsí olova, takže je výhodné se předzásobit :4:

    • Borst
      Borst, 8.3.19 21:36:53  
       

      Snad nedojde k tomu, že nebude pro mne nejpoužívanější trubičková pájka Sn60% Pb40% s tavidlem RW70 dostupná. Mám poměrně velkou spotřebu, nejčastěji pájení konektorů i pro kolegy (každý výrobce baterií používá jiné konektory). Bezolovnatá pájka je pro tyto účely nevhodná (mechanické namáhání, vibrace, ... takovým spojům neprospívá).

      • odler
        odler, 8.3.19 21:56:38  
         

        Tak zrovna mi řekl jeden maník z Facebooku, že psal do kovohutí Příbram, a tam mu řekli, že olovnatá pájka bude i nadále v prodeji, akorát bude označena "Pouze pro profesionální použití" :1: (Podobný případ jako klasické žárovky.) Takže falešný poplach, omlouvám se.

        • Borst
          Borst, 8.3.19 22:09:45  
           

          Vypadá to, že např. GM electronic olovnatou pájku ve svojí nabídce už ani nemá:
          https://www.gme.cz/vysledky-vyhledavani?page=1&search_keyword=p%C3%A1jka#products

        • Ondi
          Ondi, 14.3.19 16:07:59  
           

          To "Pouze pro profesionální použití" je asi splozeno nějakým analfabetem na elektroniku. Zrovna profesionálové mají používat bezolovnaté pájky, neboť je potřebují v tunách, neli tisících tun. Vyřazená elektronika pak skončí na haldě v Africe a nebo je ilegálně někde zahrabána.

          Na jemné ruční pájení se Sn Ag Cu moc nehodí, páječka musí být aspoň o 30°C teplejší a pájka rychlej oxiduje (tmavne, tahá špičky). Ta vysoká teplota spálí pertinaxovou destičku a Cu dráhy se odlepí.
          Také nesmáčí některé spoje tak dobře jako klasická pájka. Specielně jsem s tím nedokázal napájet zásuvku IO (IC Sockel), měla beryliové kontakty bíle pokovené, nevím čím.
          Za to, když pocínuji (Sn Ag Cu pájkou) konec měděného kablíku, tak dostanu pevnou "tyčinku" a na slaboproud ji dám rovnou bez další ochrany do šroubovací, nebo pružinové svorky.

          • kolbaba71
            kolbaba71, 20.3.19 14:00:25  
             

            Cínování konců lanek není až tak ok, pokud to není nutný např. před zaletováním někam. Vhodnější je použít lisovací dutinky. Ono se lanko rádo těsně za tím pocínováním láme. Pokud by to bylo např. v autě, am je docela vysoká šance, že se brzo uklepe. Pokud je to nějaké stacionární zařízení bez častých otřesů, tam by to mohlo nějakou dobu vydržet.

            • Ondi
              Ondi, 20.3.19 14:03:44  
               

              Jasně.

  • Borst
    Borst, 8.3.19 19:16:27  
     

    Něco z historie
    https://www.youtube.com/watch?v=P5VLroBpLoM
    Těch unikátů, které vznikly v dobách dávno minulých a stále fungují je víc, např. tento:
    http://strangery.sweb.cz/68kVA.JPG
    Rok výroby není na štítku vyznačen, ale podle doby výstavby se jednalo o stroj vyrobený ještě před druhou světovou válkou .
    Je to synchronní generátor o jmenovitém výkonu 68 kVA, ale zvládá bez problémů při cos φ =1 i 75 kW
    Pracuje téměř nepřetržitě a díky jednoduché konstrukci je velmi spolehlivý.

    • Borst
      Borst, 8.3.19 23:02:23  
       

      Zvláštnost tohoto stroje: Při GO (přeizolování vinutí elektroizolačním lakem, výměna ložisek, ...) bylo zjištěno, že komutační kroužky pro buzení rotoru jsou z ocelolitiny (to není běžné). Ložisko v předním víku je válečkové radiální, v zadním víku vodící kuličkové (axiální síla je prakticky nulová). Stroj se ani při velkém zatížení nehřeje (výborně řešeno chlazení v otevřeném provedení).

      • Ondi
        Ondi, 14.3.19 15:44:05  
         

        a Kartáčky?

        Také miluji staré stroje.

        • Borst
          Borst, 14.3.19 16:56:27  
           

          Proud teče pouze malý, jelikož budící napětí (plné vybuzení) je 120 V
          Tohle byl podklad pro zhotovení uhlíků na zakázku:
          http://strangery.sweb.cz/Komutace.jpg
          Výrobce - Specialista na kartáče věděl o co jde a dodal asi 20 ks, takže to je v nepřetržitém provozu (téměř) na několik desetiletí.

        • Borst
          Borst, 14.3.19 17:40:05  
           

          I některé nové stroje si zaslouží obdiv. Příklad - Synchronní generátor 1,2 MVA 12p (500 ot./min.) s vlastním buzením zcela bez-komutační (žádný komutátor, žádné uhlíky). Budič je na společné hřídeli v opačném uspořádání, než běžné alternátory. Jeho budící vinutí je ve statoru (budící příkon v desítkách až stovce W). V rotoru je silové vinutí zapojené do hvězdy a tři vývody (3 fáze) jdou na rotující kotouč na kterém jsou 3 bez-potenciální dvojité diody (šesti-pulsní usměrňovač) a tři výkonové varistory místo odbuzovače. K výstupu +/- je připojeno hlavní budící vinutí generátoru.

          • Ondi
            Ondi, 14.3.19 20:47:12  
             

            Také zajímavé.
            :2: Budu si zase muset odskočit do technického muzea, tam se srdce potěší krásnými objekty. Už jsem tam leta nebyl.

          • petr.
            petr., 14.3.19 22:06:01  
             

            Tenhle systém používáme na strojích v práci.