Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2019-04-25 15:08:05)petr. (2019-04-24 22:35:10)delfinsk (2019-04-23 20:59:52)od10k5 (2019-04-23 19:35:14)Jindra60 (2019-04-23 11:43:37)Paia (2019-04-23 11:07:39)ElenaJakub (2019-04-23 10:17:41)odler (2019-04-21 13:50:23)fialovypetr (2019-04-19 19:49:44)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2019-04-19 00:40:07)Ted.Kaczynski (2019-04-14 19:18:05)Kostic33 (2019-04-10 21:29:27)kolbaba71 (2019-04-10 17:28:05)Stanislav (2019-02-13 22:00:46)doktor.zaba (2019-01-01 22:11:35)LM386 (2018-10-28 04:09:57)xkox (2018-10-16 18:17:43)BaronQ (2018-06-05 01:30:31)michalpindak (2018-05-29 08:28:33)singing.vort (2018-01-06 10:59:49)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 4 018 | Členů: 27
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • ElenaJakub
    ElenaJakub, 23.4.19 10:17:40  
     

    Milí přátele, ze srdce Vám přejí požehnaný velikonoční čas. Pokoj v duši a radost s přírody. Pro věříci, taký radost, že hrob je prázdný. Grobnica ostala pusta, Raduj se!!!
    https://www.youtube.com/watch?v=TGMhhz8459w

  • ElenaJakub
    ElenaJakub, 27.3.19 22:37:47  
     

    Hromosvod ano nebo ne?

    V posledních létech se hromosvody projektuji na každou stavbu, třeba i na garáž. Bouřky v tomto zeměpisném pásmu byvají stále silnější. Je otázkou, zda hromosvod ochrani či naopak blesky bude svádět. My jsme kolaudovali stavbu po roce 2010, takže mamé zadratovaný svody celý malý dum. Celkem 7 svodu a na střeše hodně jimáču. Materiál stal 9.000 korun. Udělali jsme si jej samí. Docela se bouřek bojím.

    • Ondi
      Ondi, 28.3.19 18:11:06  
       

      Zajímavé, ale velmi komplexní téma. Na otázku "Hromosvod ano nebo ne" není jednoznačná odpověď, neboť dráha atmosférického výboje je ionizovaná nejen v souladu s fyzikálními zákony, ale i náhodnou ionizací energetickými částicemi přilétnuvších z vesmíru a také vzdušnými turbulencemi. Proto je také každý blesk jiný, klikatý, větvený a nevypočítatelný. Pochopitelně je lepší nějaký bleskosvod mít a nepotřebovat ho, než potřebovat a nemít.
      Na dané téma je dost odborné literatury.

      No a principielně : bleskosvody nepřitahují blesky, ale nabízejí dobrý svod ektrickému náboji mraku. Stromy a vyšší budovy nenabízejí nic jiného, než svod energie do země. Výhodou bleskosvodu je to, že je oproti dřevěnému krovu budovy nehořlavý a neexploduje, jako třeba kmen stromu.
      Jasně, že výše k obloze trčící svod usnadňuje pro elektrický proud vzduchem ionizaci výbojového kanálku, takže nějaká rozhledna na kopečku slízne statisticky víc výbojů, než baráček v údolí. :2:

      • ElenaJakub
        ElenaJakub, 6.4.19 13:19:34  
         

        Děkují za odpověď. Občas pomáham s logistikou, takže mne to zajíma. Dělali jsme hromosvod na velké škole. bylo tam přes tisíc podpěr vedení PV 21. Bylo tam několik antén pro příjem DVB T2 a wifi signalu. V projektu byl tzv. vzdalený jímač. Nechyběla tam ani jednotka invertor pro klimatizaci. Ten vzdalený jímač je tyč se slitiny AlMsSi na podpěrach jeden metr od jednotky a jsou spolu spojeny nebvodivou izolační tyři, která zarověň dáva stabilitu jimaci tyči. jimaci tyč byla dle dokumentace napojená na mřižovou jimáci soustavu. Klimatizační jednotka bylá s kovu, takže předpokladam, že tam byla ochrana (automatické odpojení od zrdoje) plus napojení na sběrnu hlavního územnění. Muj dotaz spočiva v tom, jak se to chové pří úderu blesku. Nás učili na vysoké o druhém kyrhofově zákoně. Podle toho by měl bleskový proud protékat rovněž klimatizační jednotkou. Předpokladam, že vodič měděný, o průřezu 6 mm má menší odpor, než AlMgSi uzemněn do země, kde se odpor země pohyboval okolo 7 až 10 ohmu. Docela se blesku bojím.

        • Ondi
          Ondi, 6.4.19 14:25:10  
           

          Děkuji za poděkování, nebylo nutné.

          Systém bleskosvodu se dělá z (pozinkované) oceli z prostého důvodu, kterým je vysoká teplota tavení materiálu, mechanická odolnost a cena. Nějaké speciální slitiny, tvarová, či povrchová úprava mají spíše jen estetický účinek.

          Elektrické zařízení umístěné na exponovaných místech musí být (dobře) elektricky izolováno od vnější kovové ochrany, která je elektricky spojena se systémem bleskosvodu. Kabely a vodiči těchhle el. zařízení nesmí protékat proud (nad určitou hodnotu) do budovy a tím i do elektrické sítě. I proud indukovaný atmosférickým výbojem a kapacizivním propojením dosahuje značné intenzity, ale jen po krátkou dobu (řádu desítek mikrosekund a intenzity desítek ampérů). Tento indukovaný proud je pak odveden do budovy do zemění elektrické sítě.

          • ElenaJakub
            ElenaJakub, 6.4.19 16:45:29  
             

            My už léta prodávame na hromosvody slitinu AlMgSi. s důvodu, že je lehká, nekoroduje, cenově dostupna a s mnoha druhy materialu netvoří el. článek. Dobře se s ní pracuje. Kostely, se třeba občas dělají z mědi. Nakupní cena slitiny AlMgSi je 90 korun za kg bez DPH. 1 KG se rovná 8 běžných metru. Do země použiváme Fe Zn. U novostaveb pásek jaklo strojený zemnič do základu, kdy se redukuje na kulatinu FeZn o pruřezu 10 mm čtverečních a vyvede se v místě planovaného svodu a v místě, kde je sběrna hlavního ochranného pospojovaní, tedy spojení s ochranným vodičem PE. Spoje v zemi ošetřujeme anticorem ( hezký voní) a páskou. Vývody nad povrch trénu samo zatahovací bužirkou a horkovzdušnou pistoli. U oprav použivame zemni tyče o délce 1 metr, či 1,5 metru. Musi se vytyčit podzemni vedení distribuce, Cetin, voda a velka spousta kabelové televize. Idealní je zemní deska, ale zase se musí moc kopat. Hodně bohatý investor dáva do země nerez, ale ona je hodně špatně ohebná.

            • Ondi
              Ondi, 6.4.19 18:11:41  
               

              OK. :2:

              Ovšem drát o průměru 10mm, používaný běžně pro svody, má průřez 78 mm čtverečních.

              Průměrný atmosférický výboj o intenzitě 20kA a trvání 30µs ohřeje ocelový drát o průměru 10mm zanedbatelně. Většinou ale následuje v tom samém ionizovaném kanále několik, i desítka výbojů s odstupem desítek ms, to už takový drát trochu ohřeje.
              Jiné je to při pořádných "petelicích" o intenzitě třeba 100kA, ten ohřeje náš drát o zhruba 20K. Při salvě pěti výbojů máme už 100K.

              A takhle se můžeme dopočítat, že při nějakém rekordním výboji o proudu 400kA se z našeho drátu už bude kouřit. Je-li hrot bleskosvodu z AlSi a pod. tak to udělá krásný ohňostroj z rozprsknutého a hořícího materiálu. Si myslím. :2:

              • Jindra60
                Jindra60, 8.4.19 09:51:27  
                 

                :1: U toho ohňostroje bych opravdu nechtěl být, stačil mi na prst přilepený explodovaný tantalový kondenzátor.

  • odler
    odler, 8.3.19 20:24:46  
     

    Nevím, jestli to tady už někdo náhodou neventiloval, ale brzy má být zákaz prodeje pájky s příměsí olova, takže je výhodné se předzásobit :4:

    • Borst
      Borst, 8.3.19 21:36:53  
       

      Snad nedojde k tomu, že nebude pro mne nejpoužívanější trubičková pájka Sn60% Pb40% s tavidlem RW70 dostupná. Mám poměrně velkou spotřebu, nejčastěji pájení konektorů i pro kolegy (každý výrobce baterií používá jiné konektory). Bezolovnatá pájka je pro tyto účely nevhodná (mechanické namáhání, vibrace, ... takovým spojům neprospívá).

      • odler
        odler, 8.3.19 21:56:38  
         

        Tak zrovna mi řekl jeden maník z Facebooku, že psal do kovohutí Příbram, a tam mu řekli, že olovnatá pájka bude i nadále v prodeji, akorát bude označena "Pouze pro profesionální použití" :1: (Podobný případ jako klasické žárovky.) Takže falešný poplach, omlouvám se.

        • Borst
          Borst, 8.3.19 22:09:45  
           

          Vypadá to, že např. GM electronic olovnatou pájku ve svojí nabídce už ani nemá:
          https://www.gme.cz/vysledky-vyhledavani?page=1&search_keyword=p%C3%A1jka#products

        • Ondi
          Ondi, 14.3.19 16:07:59  
           

          To "Pouze pro profesionální použití" je asi splozeno nějakým analfabetem na elektroniku. Zrovna profesionálové mají používat bezolovnaté pájky, neboť je potřebují v tunách, neli tisících tun. Vyřazená elektronika pak skončí na haldě v Africe a nebo je ilegálně někde zahrabána.

          Na jemné ruční pájení se Sn Ag Cu moc nehodí, páječka musí být aspoň o 30°C teplejší a pájka rychlej oxiduje (tmavne, tahá špičky). Ta vysoká teplota spálí pertinaxovou destičku a Cu dráhy se odlepí.
          Také nesmáčí některé spoje tak dobře jako klasická pájka. Specielně jsem s tím nedokázal napájet zásuvku IO (IC Sockel), měla beryliové kontakty bíle pokovené, nevím čím.
          Za to, když pocínuji (Sn Ag Cu pájkou) konec měděného kablíku, tak dostanu pevnou "tyčinku" a na slaboproud ji dám rovnou bez další ochrany do šroubovací, nebo pružinové svorky.

          • kolbaba71
            kolbaba71, 20.3.19 14:00:25  
             

            Cínování konců lanek není až tak ok, pokud to není nutný např. před zaletováním někam. Vhodnější je použít lisovací dutinky. Ono se lanko rádo těsně za tím pocínováním láme. Pokud by to bylo např. v autě, am je docela vysoká šance, že se brzo uklepe. Pokud je to nějaké stacionární zařízení bez častých otřesů, tam by to mohlo nějakou dobu vydržet.

            • Ondi
              Ondi, 20.3.19 14:03:44  
               

              Jasně.

  • Borst
    Borst, 8.3.19 19:16:27  
     

    Něco z historie
    https://www.youtube.com/watch?v=P5VLroBpLoM
    Těch unikátů, které vznikly v dobách dávno minulých a stále fungují je víc, např. tento:
    http://strangery.sweb.cz/68kVA.JPG
    Rok výroby není na štítku vyznačen, ale podle doby výstavby se jednalo o stroj vyrobený ještě před druhou světovou válkou .
    Je to synchronní generátor o jmenovitém výkonu 68 kVA, ale zvládá bez problémů při cos φ =1 i 75 kW
    Pracuje téměř nepřetržitě a díky jednoduché konstrukci je velmi spolehlivý.

    • Borst
      Borst, 8.3.19 23:02:23  
       

      Zvláštnost tohoto stroje: Při GO (přeizolování vinutí elektroizolačním lakem, výměna ložisek, ...) bylo zjištěno, že komutační kroužky pro buzení rotoru jsou z ocelolitiny (to není běžné). Ložisko v předním víku je válečkové radiální, v zadním víku vodící kuličkové (axiální síla je prakticky nulová). Stroj se ani při velkém zatížení nehřeje (výborně řešeno chlazení v otevřeném provedení).

      • Ondi
        Ondi, 14.3.19 15:44:05  
         

        a Kartáčky?

        Také miluji staré stroje.

        • Borst
          Borst, 14.3.19 16:56:27  
           

          Proud teče pouze malý, jelikož budící napětí (plné vybuzení) je 120 V
          Tohle byl podklad pro zhotovení uhlíků na zakázku:
          http://strangery.sweb.cz/Komutace.jpg
          Výrobce - Specialista na kartáče věděl o co jde a dodal asi 20 ks, takže to je v nepřetržitém provozu (téměř) na několik desetiletí.

        • Borst
          Borst, 14.3.19 17:40:05  
           

          I některé nové stroje si zaslouží obdiv. Příklad - Synchronní generátor 1,2 MVA 12p (500 ot./min.) s vlastním buzením zcela bez-komutační (žádný komutátor, žádné uhlíky). Budič je na společné hřídeli v opačném uspořádání, než běžné alternátory. Jeho budící vinutí je ve statoru (budící příkon v desítkách až stovce W). V rotoru je silové vinutí zapojené do hvězdy a tři vývody (3 fáze) jdou na rotující kotouč na kterém jsou 3 bez-potenciální dvojité diody (šesti-pulsní usměrňovač) a tři výkonové varistory místo odbuzovače. K výstupu +/- je připojeno hlavní budící vinutí generátoru.

          • Ondi
            Ondi, 14.3.19 20:47:12  
             

            Také zajímavé.
            :2: Budu si zase muset odskočit do technického muzea, tam se srdce potěší krásnými objekty. Už jsem tam leta nebyl.

          • petr.
            petr., 14.3.19 22:06:01  
             

            Tenhle systém používáme na strojích v práci.

  • Jindra60
    Jindra60, 23.1.19 12:24:06  
     

    Rád bych si ubastlil přístroj na měření rel. vlhkosti. Avšak bez jakýchkoli programovatelných procesorů, jen klasické součástky. Nemáte někdo vhodné schéma? Stačí vstupní část, kdy vlhkost převedu na napětí nebo proud.

    • kolbaba71
      kolbaba71, 23.1.19 13:31:22  
       

      Klasické čidlo na Arduino by nestačilo? https://www.hwpro.cz/oc/index.php?route=product/product&product_id=370

    • Borst
      Borst, 23.1.19 17:06:22  
       

      Pro trvalé umístění sond bylo možné použít uhlíkové tyčky z vyřazených monočlánků ve vzdálenosti asi 2 cm od sebe. Pro přenosnou aplikaci by se to nehodilo, to raději:
      https://www.tipa.eu/cz/meric-vlhkosti-pudy-basetech-bt-235pt/d-135915/?gclid=EAIaIQobChMIwO6CqqOE4AIVls13Ch1N2AafEAQYAyABEgJugvD_BwE

    • Jindra60
      Jindra60, 24.1.19 12:06:16  
       

      ... a k tomu Arduino atd. Ne, nechci.

      Jde mi o měření vlhkosti ve vzduchu v místnosti. Takže tyčky jsou o ničem. Následné spouštění topení nebo ventilace. Chci být alespoň 3°C nad rosným bodem v nejchladnějším místě místnosti.

      Problém je vazba RH na teplotě, čidla mění své výstupní hodnoty podle teploty. Chápu, že procesorové řešení to má asi ošetřené ale prostě nechci jít tou cestou.

      • Jindra60
        Jindra60, 24.1.19 12:16:40  
         

        Tohle vypadá zajímavě https://1url.cz/TMEPn

      • Borst
        Borst, 24.1.19 14:20:47  
         

        Omlouvám se za ten špatný tip. Nevím, jak mě napadlo, že by to mělo být na měření vlhkosti půdy, když je zmíněna relativní vlhkost.
        Kdybych tohle řešil, asi bych dal přednost klasickému analogovému vlhkoměru a polohu ručky snímal dvěma miniaturními reflexními optočleny.

        • Ondi
          Ondi, 24.1.19 18:07:04  
           

          Kdysi jsem si takovou věc na "měření" zálivky v půdě koupil ... a byl totálně zklamán.

        • delfinsk
          delfinsk, 26.1.19 08:21:39  
           

          Dokonce se kdysi vyráběly (nevím jestli ještě dnes) kontaktní vlhkoměry (klasika - žíně) s nastavitelným kontaktem. Odpadá přizpůsobování momentální teplotě. V líhni jsem raději pro vyloučení přechodového odporu použil jeden tranzistor, tady bych ho použil také a nebo by měl stačit i jeden optočlen. Vlhkost stoupá, sepne se topení a větrání.

          • Ondi
            Ondi, 26.1.19 09:56:19  
             

            Ono bude asi důležitější mít v líhni přehled o smrtících plynech jako je CO, ale i dusivý plyn CO2. Existují sensory na zjišťování/měření kvality vzduchu.

            • delfinsk
              delfinsk, 26.1.19 17:48:03  
               

              To už je příliš divoké. Vajíčka vydýchávají jako jiný smrtelník CO2 a proto se tam jednoduše přivětrávávalo. Toť bývávalo vše. Dnes ?

              • Ondi
                Ondi, 26.1.19 19:34:31  
                 

                Já jen jako laik ...

                CO2 je o polovinu těžší vzduchu, snad by stačilo udělat ve dnu inkubátoru dírku pro odtok CO2 a pochopitelně někde v horní části inkubátoru druhou dírku pro přítok čerstvého vzduchu.

                Poslední leta jsem se zabýval detekcí plynů propan-butanu, vodíku a zemního plynu (což je z velké části CH4 metan) a také jedovatého CO.

          • Borst
            Borst, 26.1.19 11:59:51  
             

            Kontaktní analogové (ručkové) přístroje byly značně rozšířeny a dokonce jsou ještě používány.
            Jeden příklad - Regulace tlaku a zabezpečení akumulačního zásobníku tlakového oleje pro regulaci vodní turbíny i v případě výpadku proudu. Svislá tlaková nádrž je z 1/2 zaplněna hydraulickým olejem a natlakována na 3 Mpa dusíkem. Analogový tlakoměr má 4 kontakty v tomto uspořádání:
            2,8 MPa - Zapíná čerpadlo
            3,1 MPpa - Vypíná čerpadlo
            Více jak 3,2 MPa a méně než 2,6 MPa vybaví poruchové odstavení.

            • Ondi
              Ondi, 26.1.19 12:12:45  
               

              Také každá pračka má elektromechanický sensor tlaku.
              Většinou postačí digitální čidlo na regulaci něčeho, ne však tehdy, kdy je potřeba vědět momentální stav. Můj vzduchový kompresor se také zapne při tlaku pod 6 bar a vypne při tlaku nad 8 bar, přesto má ručkový "budík" ukazující tlak (za reduktorem).

      • Ondi
        Ondi, 24.1.19 18:04:24  
         

        Jestli se smím přidat.
        To co Kolbaba navrhl je doplňkový produkt programu ARDUINO a nechá se pochopitelně použít i bez Arduina a programování. Spíš záleží na tvé aplikaci, tedy požadavku na přesnost a stabilitu, při volbě vhodného sensoru.

        • Jindra60
          Jindra60, 28.1.19 12:10:07  
           

          Díky všem, v blízké budoucnosti na to kouknu. Momentálně trápím něco jiného.

  • Paia
    Paia, 21.1.19 09:25:40  
     

    zajímavost o moderních dálkových vedeních stejnosměrnýho proudu:
    https://www.idnes.cz/technet/technika/nejsilnejsi-a-nejdelsi-vedeni-sveta-tesla-edison-stejnosmerny-stridavy-proud.A190118_121921_tec_technika_mla

    • Borst
      Borst, 21.1.19 20:51:50  
       

      Netušil jsem, že polovodičové spínací prvky (asi něco na způsob IGBT) mohou zvládat takto vysoká napětí.

  • Borst
    Borst, 14.1.19 16:05:49  
     

    Obdržel jsem informaci od dodavatele elektřiny o zítřejším přerušení dodávky v délce trvání 8h. Musím se rozhodnout, zda pro napájení jistých spotřebičů s příkonem v rozmezí 750 až 1000 W použít:
    Stanley SIG 1200S
    https://elektrocentraly.heureka.cz/stanley-sig-1200s/specifikace/#section
    nebo Scheppach SG 2000 AVR
    http://www.digiboss.cz/scheppach-sg-2000-avr/d194777
    Tabulka pro lepší přehlednost:
    http://strangery.sweb.cz/Inv.jpg
    (vlevo Stanley SIG 1200S, vpravo Scheppach SG 2000 AVR)
    Obě jsou invertorové (regulace otáček v závislosti na zatížení). Nikde jsem nenašel graf závislosti účinnosti benzínových motorů na zatížení, ale tipuji, že lépe by dané situací vyhovovala Scheppach SG 2000 AVR.
    Dík za případné názory.

    • Ondi
      Ondi, 14.1.19 17:08:54  
       

      Mno...

      Ta Stanley uvádí : "Spotřeba při 2/3 nabíjení: 0,68 l / hod" (míněno je zajisté "zatížení", předpokládám).

      Ta Scheppach : "spotřeba paliva (centrály) (l/hod): cca 1,07".

      Řek bych, že pro trvalé zatížení do 1kW bude ta první ekonomičtější.

      Hluk se dá účinně snížit přiklopením vypolštářovanou bednou.

      Jen tak na okraj, poslední dobou jsem se zabýval testováním hlásičů CO. Nemusím zdůrazňovat, jak je plyn CO zákeřný a centrála provozovaná lehkomyslně v obytné budově přímo nabízí bezbolestnou sebevraždu.
      Ostatně mám s otravou CO osobní zkušenost : při závodu na motokárách v budově, v zimě, jsem na prvním místě vzdal, protože jsem dýchal jak lokomotiva aniž bych měl dostatek kyslíku. Po půlhodinové procházce venku, na čerstvém vzuchu byly symptomy pryč.
      Pořadatel mi vyložil, že halu větrají až po závodu, protože si sousedé stěžují na hluk.

      • Borst
        Borst, 14.1.19 18:07:24  
         

        Obě centrály mají co se týká hluku značnou směrovou charakteristiku v ose výfuku, takže bude stačit nasměrovat na JV (podle předpovědi počasí má fičet SZ vítr 8m/s) a nejbližší zástavba je v tomto směru asi 300 m **
        Z vyřazených palet stluču nějaký provizorní přístřešek, centrála bude venku a možná bude sněžit, nebo sníh s deštěm.
        Je mi jasné, že to není po ekologické stránce zrovna dobré řešení, ale snadno přenosné invertorové centrály na LPG se zatím nevyrábí a neznám cenově dostupný systém, jak akumulovat cca 7 kWh. Ta menší byla loni v provozu 3x na různých akcích, ale vždy byl v okolí členitý terén a tak stačila vzdálenost od účastníků asi 20 m a nic ani neslyšeli.

        ** http://strangery.sweb.cz/Ves.jpg

        • Ondi
          Ondi, 14.1.19 22:15:19  
           

          Hezká krajina, já bydlím v absolutní rovině, na Moravském poli. Nedaleko odsud svedl Otakar 2. svou poslední bitvu.:2:

          Co se týče hluku, tak by se snad nechal zbastlit přídavný tlumič výfuku. Ten je ovšem nutný asi jen v častém nočním provozu.

          Kdysi jsem uvažoval o koupi nějaké 1kW cenrály. Uvažované nasazení bylo pro kemping. Všude nemaj el. přípojku hned po ruce a ještě chtějí denně kolem 3€.

          • Borst
            Borst, 21.1.19 22:10:31  
             

            Dnes byly obě centrály opět v provozu (cca 7h) a Scheppach SG 2000 AVR zklamala. Zátěž cca 900 W a po půlhodině výpadek - červená LED signalizovala přetížení (motor běžel). Vypnuto, nový start, vše zdánlivě OK a po další půlhodině to samé.
            Na řadu přišla Stanley SIG 1200S (Čína) a jela bez problémů celých dalších 6h s výrazně tišším chodem a stejnou zátěží.
            Po obnovení dodávky elektřiny test Scheppach SG 2000 AVR s tímto výsledkem:
            Už při krátkodobém zatížení 1250 W začala problikávat LED přetížení a připadlo mi, že motor nešel se zatížením do vyšších otáček. Možná to bylo mrazem, nebo starý benzín v nádrži. Schéma zapojení jsem nikde nenašel, ale pokud je snímání proudu pro indikaci přetížení mezi usměrňovačem (asi šesti-pulzní) od alternátoru a střídačem, bylo by to možné.
            Pokud motor nedosáhne potřebné otáčky, je výstupní napětí z alternátoru nižší a pro dané zatížení odebírá střídač vyšší proud.

  • Borst
    Borst, 25.12.18 14:46:57  
     

    Zdravím Vás.
    Jel jsem před několika dny po pravobřežně souběžné silnici s řekou, když ve vzdálenosti asi 100 m přede mnou nastal záblesk na vedení VN 22 kV které v tom místě protíná řeku. Na místě jsem zjistil, že do vedení narazila labuť (mladá - podle tmavohnědého zbarvení křídel). Byla v řečišti pod vedením a nevypadalo to, že je zraněná, jelikož pomalu kráčela. Neodletěla a ještě dnes kolem 12h se nacházela asi 200 m od místa střetu proti proudu v hlubší vodě.
    Podle mne nedošlo k úrazu elektrickým proudem, to by bylo po ní, jelikož záblesk byl mohutný s krátkým výpadkem**, ale pouze nárazem o krajní vodič se v jiném místě střetly (vodiče jsou v jedné rovině vedle sebe).
    Pracovník veterinární záchranné služby vyhodnotil situací (chůze po dně, křídla složená souměrně, ...) s dobrou prognózou, přikrmuji ovesnými vločkami a vyčkávám, kdy se z toho dostane. Vypadá to, že s mladými labutěmi je to jako s mladými řidiči, ještě nemají zkušenosti.

    ** http://img24.cz/images/98905618708822186316.jpg

    • Ondi
      Ondi, 25.12.18 17:02:51  
       

      Nejenom mladým ptákům hrozí nebezpečí, ale to hrozí při snížené viditelnosti všem ptákům. Naše příroda je zadrátovaná a posetá větrnými elekrárnami. Osobně spoléhám na to, že se ptáci (i netopýři) během generací přizpůsobí.

    • Stanislav
      Stanislav, 25.12.18 18:39:17  
       

      V Praze jsou na trolejovém vedení a jiných drátech v okolí Vltavy rozmístěny UV odrázky, které se točí ve větru, aby ptáci tyto překážky lépe viděly.

      • Borst
        Borst, 25.12.18 19:44:37  
         

        " ... v okolí Vltavy ..." To je přesně ono!
        Pro labutě by stačilo označit pouze úseky VN, které kříží vodní toky. V malých výškách létají nad řekami.

      • kolbaba71
        kolbaba71, 28.12.18 18:42:44  
         

        Ano jsou. Ale když jsem byl na jedný vycházce s ornitology, tak říkali, že ty odrazky jsou dobrý, ale že jsou moc daleko od sebe a tak si ptáci myslí, že mezi nimi ještě proletí, což pro ně bývá omyl často s tragickým koncem.

    • Borst
      Borst, 1.1.19 18:54:13  
       

      Od zranění labutě už uplynulo 13 dnů a stále není letu-schopná. Přemístila se asi o 2 km níže po směru toku a setrvává na začátku vzdutí vodní nádrže, která tam začíná. To je dobrý instinkt s ohledem na možné zamrznutí ve stojaté vodě nádrže. Množství vypouštěné vody z nadřazené vodní nádrže je např. dnes 13,5 x menší než dlouhodobý průměr a zároveň historické minimum. To není dobré a nejen pro labuť. Pokud nastoupí mrazy. S malým průtokem v širokém řečišti voda rychle zamrzá tzv. "od kamenů" (ode dna) a led se vrství, takže následným zvýšením průtoku se voda může vylít z břehů (zatím se tak stalo pouze jednou). https://www.youtube.com/watch?v=Qco0YAhOtlk