Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Ondi (2017-10-17 03:13:44)Stanislav (2017-10-17 00:33:28)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2017-10-16 23:13:23)odler (2017-10-16 23:05:34)michalpindak (2017-10-16 20:31:20)Borst (2017-10-16 16:47:19)Ted.Kaczynski (2017-10-15 18:32:49)Paia (2017-10-15 15:28:26)od10k5 (2017-10-15 00:21:45)petr. (2017-10-15 00:04:59)kolbaba71 (2017-10-14 23:43:05)fialovypetr (2017-10-14 17:12:01)doktor.zaba (2017-10-04 19:32:41)xkox (2017-10-03 19:09:42)LM386 (2017-09-25 19:09:45)Kostic33 (2017-09-22 17:34:34)singing.vort (2017-09-04 19:57:30)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)BaronQ (2017-06-20 19:48:36)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)MartinMlcoch (2017-02-01 15:02:50)BloodAndVomit (2016-12-31 14:09:14)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 3 580 | Členů: 35
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • fialovypetr
    fialovypetr, 8.10.17 12:55:37  
     

    Pro mě nedávno zde byla diskuze a dost skeptická k vynálezu našeho člověka k novým bateriím....a ejhele ...

    https://www.novinky.cz/ekonomika/450881-na-karvinsku-zacne-stavba-miliardoveho-zavodu-na-revolucni-baterie.html

    • Ondi
      Ondi, 8.10.17 16:03:30  
       

      Uvidíme, neboli jak praví moudré přísloví "nechval dne před večerem".

      • fialovypetr
        fialovypetr, 14.10.17 17:12:00  
         

        Tak když staví fabriku za miliardu, tak na tom něco bude !

        • Ondi
          Ondi, 14.10.17 21:11:50  
           

          Nepovažuji se za škarohlída, ale připomínám euforii stavby fabrik na FV panely v Německu po tkzv "energetické revoluci" před desetiletím. Nebo i osud Cargo-Lifter.

          Proto píšu
          Uvidíme, neboli jak praví moudré přísloví "nechval dne před večerem".

          Samozřejmě držím palce jak výrobně lepších, levnějších a životnějších akumulátorů, jako i technice fůzního reaktoru (nejen ITER) a cestám robotů a lidí Sluneční soustavou.

    • Borst
      Borst, 8.10.17 16:19:44  
       

      Rychlostí nabíjení zaostává za běžnými Li-Pol jak je uvedeno:
      "V současnosti se baterie naplno nabije již za méně než hodinu."
      To není zrovna přesný technický údaj, většinu běžně dostupných Li-Pol baterií lze podle údajů výrobců, ale i zkušeností z praxe nabíjet proudem 4 až 6C (u některých se uvádí až 8C)** , ale vždy s dodatkem např. :
      "Maximální nabíjecí proudy až 6C, ale doporučujeme 1 až 3C." Nabíjecí čas proudem 2C je 30 až 35 minut.
      Dále chybí ten nejdůležitější údaj a tím je hustota energie vztažená k váze. Obvykle se uvádí jako Wh/kg.

      ** https://www.bighobby.cz/www-bighobby-cz/eshop/1-1-Li-Po-BATERIE/7-2-6S/5/1374-Bighobby-NANO-Tech-5500mAh-6S-60C-120C

      • od10k5
        od10k5, 8.10.17 18:06:01  
         

        Koukám jako blázen.
        Zřejmě mi unikla změna značení proudu, "A" je zřejmě už zastaralá a teď se značí proud "C"? :7:
        Něco jako když se značení kyslíku modrým pruhem změnilo na pruh bílí který do té doby měl acetylén.

        • Ondi
          Ondi, 8.10.17 18:42:10  
           

          To písmenko "C" je pro slovo Capacita.
          Má-li akumulátor kapacitu 10Ah a nabíjíme-li proudem 0,5C, znamená že nabíjíme proudem 5A. Doba nabíjení je závislá samozřejmě jak od zbytkového náboje v akumulátoru, tak ještě na jiných faktorech.
          Nabíjení proudem 2C znamená v našem případu nabíjecí proud 20A. Na nulu vybitý akumulátor by byl teoreticky nabit za půl hodiny. Ovšem ten velký nabíjecí proud znamená velkou tepelnou ztrátu v akumulátoru a vysoká teplota ukracuje "život" a od určité výše způsobí i "smrt" toho akumulátoru. Proto se při rychlo-nabíjení po nějaké době redukuje nabíjecí proud na menší hodnoty.

          • od10k5
            od10k5, 8.10.17 18:45:05  
             

            Děkuji za vysvětlení.

            • Ondi
              Ondi, 8.10.17 20:27:30  
               

              Rádo se stalo.

              Nová novinka na Novinkách:
              "T... umí dobít elektromobil s dojezdem 320 km za šest minut"
              To jest nabíjecím proudem 10C.
              Ovšem každému by mělo být jasné, že jde-li o soubor (baterii) akumulátorů o souhrnné kapacitě 32 kWh, což dělá při klasickém napětí baterie 400V zhruba 80Ah, se nabíjí proudem 800A !!
              Jinak vyjádřeno musí nabíjecí stanice poskytovat výkon
              320kW +20% = 385kW. Má domovní přípojka zvládne tak kolem 15kW, to jen aby řeč nestála.

              Prakticky to ovšem znamená, že v tak krátké době bude nabíjena baterie "jen" na nějakých 80% - ale i to je obrovský pokrok. Ovšem na manipulaci s kabely převádějící 800A je už zapotřebí fyzická příprava :2: a nebo nějaký roboticky ovládaný konektor.

              • kolbaba71
                kolbaba71, 9.10.17 13:24:45  
                 

                Proud je zásadní problém pro snadné rozšiřování rychlodobíjecích stanic. Benzínové auto člověk natankuje bez potíží za 5 minut. Ale když přijedete k nabíjecí stanici, kde je plno, tak v nejlepším případě budete mít dobito za hodinu. Takže taková dobíjecí stanice by potřebovala vodiče pro příkon v řádu stovek kilovatů a to stávající rozvodná síť nezvládne. Řešením by teoreticky výměnné akumulátory. Jenže to by znamenalo jednotné bloky aku a tím i horší využití prostoru v autě. Navíc jak znám Čechy, tak by po koupi nového elektromobilu za nový akumulátor dostal po několika výměnách aku na konci životnosti a tím by se výrazně zkrátil už tak omezený dojezd.

                • Ondi
                  Ondi, 9.10.17 15:21:02  
                   

                  Tak jest.
                  V litru paliva z čerpací stanice je spalovacím motorem získatelná mechanická energie o zhruba 2,5kWh. Natankuju-li 40l, tak mám k dispozici mechanický ekvivalent 100kWh. Takové tankování netrvá dlouho, asi kolem 5 minut (nestopoval jsem to) a zaplacení, včetně přípravné a zakončující manipulace dalších pět minut. Za deset minut natankuji na jízdu dlouhou 600km (s průměrným osobákem). Běžná čerpaci stanice má kapacitu 10 stojanů, tedy je schopná "nakrmit" za 10minut osobáky na jízdu o délce 6000km a to celé šestkrát do hodiny.
                  Měla-li mít elektrická nabíjecí stanice stejnou kapacitu, potřebovala by příkon kolem 6MW a dvacet zásuvek pro dvacet "žíznivých" vehiklů.

                  Kdyby ovšem nastala skutečně nouze o fosilní palivo (nafta, benzín, plyn), tak by došlo k dramatické redukci hustoty individuální dopravy a tedy i k redukci počtu naježděných kilometrů. Kde nic není, ani čert nebere. :1:

                  • kolbaba71
                    kolbaba71, 9.10.17 23:42:58  
                     

                    Pokud by byla velká nouze o fosilní paliva, tak to atomovky neutáhnou a nedostatková bude i elektřina.

      • Borst
        Borst, 8.10.17 21:37:30  
         

        Maličko odbočím. Všechny velké modely letadel které mám pohání elektromotory vč. motorizovaného větroně o rozpětí křídel 3,5m, nebo tohoto PA-18 (rozpětí 2,8 m, letová váha 8,5 kg)
        http://www.imagehosting.cz/?v=eeve.jpg
        Pro větší výdrž než stávajících cca 7 minut bude elektromotor nahrazen tímto motorem:
        http://www.imagehosting.cz/?v=4t40.jpg
        Je to benzínový 4T s obsahem válce 40 ccm. Krátkodobě dosažitelný tah motoru bude oproti elektrickému o něco menší, zato vydrží na 350 ml benzínu létat i 30 minut.
        Elektromotor váží 680 g, regulátor 180 g, a baterie 1 kg. Celk. tedy 1860 g. Benziňák i s nádrží, tlumičem a zapalováním je o 300 g lehčí.

        • Ondi
          Ondi, 9.10.17 01:34:32  
           

          Ten motor je krásnej, smím se zeptat na parametry a na cenu? Ten pejsek je také fešák, lítá v tom modelu? :4:

          • Borst
            Borst, 9.10.17 15:17:39  
             

            Zde jsem koupil ten motor a jsou tam i všechny parametry vč. ceny:
            https://www.rcsvet.cz/benzinove/25248-os-max-gf-40-vcetne-tlumice-f-6040.html
            Takhle nějak šlape:
            https://www.youtube.com/watch?v=Gsk7vV4E5Zs
            Je to spíše taková výjimka, ostatní modely budou i nadále na elektro.
            Elektromotor s výkonem 2 kW na hřídeli dosahuje vyšší tah, než ten benzínový u kterého je uveden max.výkon 2,79 kW. Aby tohoto výkonu dosáhl, musí se dostat na 8600 ot./min. To je možné pouze s vrtulí 18x8", kdežto elektrický s výkonem 2 kW má nižší otáčky a vyšší kroutící moment, takže může pohánět vrtuli 23x10" (průměr 584 mm a stoupání 254 mm). Taková vrtule má oproti menší s vyššími otáčkami lepší účinnost a tah je vyšší.

            • Ondi
              Ondi, 9.10.17 15:36:54  
               

              Dík. To nástedující video s čtyřválcovým boxerem je také fantastické.
              Celej život jsem toužil se tomuto koníčku věnovat, ale jaksi na to nevybyl čas, dotáh jsem to tak akorát na pokusný provoz dvoutaktového motorku s vrtulí ve svěráku. Přitom tady v okolí máme dvě modelová letišťatka. Tam jsem jezdil kdysi to obdivovat, s mými dětmi. Také tam jednou jeden machr létal s modelem dvojplošníku a s čtyřtaktovými motory. Vznešená "jízda" vzduchem.

    • michalpindak
      michalpindak, 9.10.17 17:05:45  
       

      Já osobně bych spíš viděl budoucnost elektromobilů v použití ultrakapacitorů. Jen zajistit, aby z nich nebyla doslova bomba pod zadkem. Rychlé nabití, oproti chemické baterii téměř neomezený počet cyklů, obrovský zkratový proud, ekologie výroby-recyklace uplně někde jinde...

      • Ondi
        Ondi, 9.10.17 17:28:47  
         

        Supercap, nebo ultracap nemůže mít kapacitu srovnatelnou s jinými akumulátory.
        https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Energiespeicher2.svg

        Graf ukazuje, že li-ion aku má zhruba 100x větší kapacitu na kg, než ultracaps. Měly-li by Li-Ion akumulátory ve vehiklu třebas 200kg, musely by mít ultrakaps hmotnost ke 20 tunám. To je pochopitelně neakceptovatelné.

        Další problém je v napětí ultrakaps, které je přímo proporciální (čtvercová závislost energie na napětí) hodnotě náboje, oproti akumulátorům, u kterých klesá napětí jen mírně během vybíjení. Tato vlastnost komplikuje silovou elektroniku mezi zdrojem (kondenzátorem) a spotřebičem (motorem).

        Co se týče bezpečnosti (i při havárii, tedy mechanickém poškození tanku/kontejneru) je a zůstane nejbezpečnější látkou nafta. Dokonce i benzín a plyn jsou bezpečnější, než akumulátor elektrického náboje.

        • michalpindak
          michalpindak, 9.10.17 18:17:03  
           

          Ja samozřejmě nemyslel dosavadní technologii, vím že je defakto ještě v plenkách, ale třeba někdy kdoví :)

      • petr.
        petr., 10.10.17 10:47:20  
         

        Ultracapy používáme v práci, je to sice pěkný ale drahý, výkon jak píše Ondi. Z hlediska startování spalovacího motoru, je lepší než baterie, nižší vnitřní odpor neměnící se s teplotou okolí... Uskladněná energie zase není tak velká, ale hlavně nepadá tolik palubní napětí při startu.

        Kapacita 214F napětí cca29V, vydrží bez dobíjení asi šest krátkých startů (pokles na cca 17V). Ultracap je složen z jednotlivých bloků o kapacitě 3000F. Součástí celku je balancer, komunikační jednotka, vyhodnocovací obvody přehřátí a mnoho jiných ochran. Nutností je speciální napájecí zdroj, který komunikuje s ultracapem.

        • kolbaba71
          kolbaba71, 10.10.17 12:02:35  
           

          Ochrany jsou potřeba. Je to schopno dodat neskutečný proudy.

          • petr.
            petr., 10.10.17 12:17:38  
             

            Ochrany ale pro nabíjení, vybíjecí ochrany to nemá!

  • michalpindak
    michalpindak, 6.10.17 16:16:54  
     

    Zdravím Pánové, chtěl bych se s Vámi poradit ohledně napěťového čidla : http://www.maglem.ru/pdf/LV%2025-600-SP2.pdf Můj dotaz zní : Výstupní proud při nominálním napětí 600V je udán 25 mA. V datasheetu je ale také uvedeno, že maximální rozsah měření je až 900V. Rozumím tomu tedy dobře, že při napětí 900V poteče výstupní svorkou při datasheetem definovaném odporu 180ohmu (napájecím napětí 15V) 37,5 mA, čili 6,75V ?

    • Ondi
      Ondi, 6.10.17 17:04:47  
       

      600Vrms (rms = efektivní hodnota) u čistého sínusového napětí obnáší vrcholy ±846V. Proto je měřící rozsah udáván ±900V.
      Vstupní impedance snese ale jen oněch 600Vrms asi kvůli tepelným ztrátám 6W na těch odporech s proudem 10mArms.

      Převod je tedy 600Vrms (10mArms) na výstup 25mArms.
      Při 900Vi (momentální napětí) na vstupu teče vstupem 15mAi a výstupem 37,5mAi. Na zatěžovacím odporu o hodnotě 180ohmů by mělo být napětí 6,75Vi.

      Takže s tebou souhlasím.

      • michalpindak
        michalpindak, 6.10.17 17:28:22  
         

        Víš chci ten LEM právě používat na pouhé měření stejnosměrného meziobvodu za 6ti pulsním usměrňovačem. Čili oněch 600V vyhovuje, spíš mi jde o to, zda bude ok, když by napětí nad těch 600V vyletělo dejme tomu při přechodu motoru na výstupu střidače do generátorického režimu. Nebude se rekuperovat, požadavek je pouze takový, aby se napětí na meziobvodu hlídalo brzdným odporem. Nebo kdyby se vyskytla nějaká špička v síti ať tam ta napěťová rezerva je.

        • Ondi
          Ondi, 6.10.17 20:47:50  
           

          O absolutních napěťových limitech v té specifikaci nic není.

          Pravděpodobně je toto zařízení robustní a odolné proti špičkám na primáru. Také můžeš k primáru přidat další resistor a tak změnit poměr 600V : 25mA třeba na 1200V : 25mA, nebo zabezpečit vstup proti nebezpečným amplitudám mimo měřící rozsah.

  • Borst
    Borst, 2.10.17 19:02:45  
     

    Už to bude pomalu rok, kdy jste mi zde pomáhali s řešením tohoto "problému":
    https://www.diskutnici.cz/forum/2104-elektro/post/3702
    Nakonec jsem provedl pouze jedinou úpravu - zvýšení otáček ventilátoru změnou hodnoty odporu na DPS zdroje. V tomto uspořádání zdroj funguje dobře, ale chladič dál topí bez ohledu na zatížení. Už to tak nechám, ale dík za tehdejší snahu pomoci. V zimě si budu o zdroj ohřívat ruce :1: (napájení v terénu invertorovou mini-centrálou)
    http://www.imagehosting.cz/?v=zdrpj.jpg

    • Ondi
      Ondi, 2.10.17 20:04:19  
       

      Ono se dá ledacos přepočítat, ale to vyžaduje precizní údaje vlastností všech součástek. Přesto je takový výpočet jen směrovacím odhadem, který musí být doplněn měřením.

      V kostce:
      Co způsobuje spínací ztráty tranzistoru? Jeho el. odpor, zatížení proudem a rychlost sepnutí a rozepnutí (on - off).
      Při nízkém zatížení výstupu zdroje spíná tranzistor přesto, byť jen na ktratší dobu (t-on), ale proudové zatížení nemusí být malé, protože nabíjí a vybíjí jak primár transformátoru, tak kondenzátory tlumící elektrosmog (snubber R-C). Kouknout tedy na součástky v okruhu primáru a i sekudáru trafa u diody.

      • Borst
        Borst, 3.10.17 14:50:56  
         

        Vypadá to na "vrozenou vadu". Ověřeno u dalších čtyřech stejných zdrojů. Chladič označený na spodní části snímku červenou tečkou dost hřeje bez ohledu, zda na výstupu 12 V není zátěž, nebo je odběr 33 A.
        http://www.imagehosting.cz/?v=zdrojecic.jpg
        Na snímku nahoře - jak to řeší ti náročnější s vyššími požadavky na výkon. Používají dva zdroje v sérii s výst. napětím 24 V. Jsou použity pouze DPS zdrojů, jiná krabice a místo původních ventilátorků o průměru 40 mm dva velké v bocích (jeden vzduch vhání a druhý odsává).
        Už jenom pro zajímavost několik naměřených hodnot na jednom zdroji.
        AC proud v přívodu naprázdno (bez DC zátěže) 210 mA
        Při zatížení 16,6 A (33,3 A) odběr ze sítě 1,15 A (2,18 A) při výst. napětí 13,31 V (13,28 V)

        • Ondi
          Ondi, 3.10.17 15:32:57  
           

          Naprázdno tedy vstup 48,3 VA. Tím že se nejedná o zdroj s technikou PFC by bylo záhodno změřit účinný příkon.
          PFC je od 2001-01-01 předepsaná pro přístroje s příkonem nad 75W.
          Ovšem to s tím nadměrným topením nemá nic společného.
          FET je záhodno dobře chladit, neboť jeho Rds-on roste na dvojnásobek při teplotě čipu nad 100°C. Naproti tomu se diody při vyšších teplotách "cítí" líp. Měď transformátoru má při 120°C o skoro 40% vyšší odpor, ale jádro vyšší teplota také "potěší".

          • Borst
            Borst, 3.10.17 17:06:18  
             

            Na změření činného příkonu takto malých hodnot nejsem vybaven. Wattmetr DT-3348 má nejnižší rozsah 40 kW a historický unikát PK 230 (Metra Blansko) měří Cos Fi při proudech od 10 do 1000 A :1:

            Nyní už pouze stádium teoretických úvah. Myslím si, že by činný příkon šel vypočíst z hodnot naměřených i obyčejným multimetrem. Mezi ampérmetr a zdroj vřadit velmi malý kondenzátor s dostatečnou napěťovou rezervou (první pokus 0,1 uF). Pokud proud klesne, jedná se o induktivní složku zátěže, takže zvyšováním hodnoty kondenzátoru se přiblížit až k momentu, kdy už začne zase stoupat. Nejnižší naměřený proud by měl po vynásobení napětím odpovídat činnému příkonu.
            Je to jenom úvaha a možná i chybná.
            Takhle vypadá ten historický plně funkční unikát:
            http://www.imagehosting.cz/?v=historic.jpg

            • Ondi
              Ondi, 3.10.17 19:04:42  
               

              Na měření příkonu používám takový wattmetr, který se sežene za dvacku (Eur). Rozsah do 2,65kW ±1% ±3 digit. Takže tak od několika watů se to dá amatérsky použít.

              Konkrétně jsem se kouk na jeden 24Vdc 1,0A = 24W
              U-in = 224,5V~ I-in = 0,162A~ => S-in = 36,37VA
              A ten wattmetr ukazuje P-in = 30,2W
              Ztráta je tedy Pz = 5,8W ... a řek bych, že to odpovídá ohřevu těch významných součástek.

              Ten trik, který jsi tu popsal s tím kondíkem - nevím, nevím, myslím si ale, že tak jednoduché to nebude.

              • Borst
                Borst, 3.10.17 20:44:03  
                 

                Připojením kondenzátoru 0,1 uF ke vstupu nezatíženého zdroje se proud zvýšil z 214 mA na 221 mA. Bylo tedy zřejmé, že u nezatíženého zdroje bude nějaká kapacitní složka proudu.
                Další krok - připojení indukčnosti neznámé hodnoty (primer zvonkového transformátoru). Proud klesl z 214 mA na 185 mA.
                Případný další postup, asi něco jako tohle:
                http://jdem.cz/dgfcg9
                Problém s teplotou chladiče to samozřejmě neřeší, ale budu alespoň znát skutečný činný příkon zdroje. Ten zásuvkový elektroměr s možností měření i okamžité hodnoty se mi jeví jako užitečná věcička pro více účelů.

                • Ondi
                  Ondi, 4.10.17 02:20:42  
                   

                  Následující odkaz zobrazí dvě základní možnosti vstupního proudu zdroje bez PFC a s PFC.
                  Nejde jen o fázový posun proudu oproti napětí, jde o efektivní hodnotu proudu která bez PFC narůstá. Problémy nastanou, když je k síti připojeno víc zdrojů bez PFC - dojde k deformaci tvaru napětí - křivka sínusu je na vrcholech zploštěná.

                  https://de.wikipedia.org/wiki/Leistungsfaktorkorrekturfilter#/media/File:Different_harmonic_line_filters.svg

                  Tím paralelním kondenzátorem, nebo induktivitou na vstupu se k proudu zdroje přičte sínusový proud posunutý o devadesát stupňů. Tak se ovlivní naměřená hodnota proudu změnou rezonancí vstupního filtru, ale zatížení sítě ve vrcholech sínusové křivky napětí zůstane prakticky stejné.

              • Borst
                Borst, 5.10.17 09:27:21  
                 

                Vyřešeno
                Chladič který se přehříval patří pouze nějakému pomocnému obvodu. Hlavní pro spínací tranzistor mezi usměrňovačem síťového napětí a primerem trafa je mnohem větší a žebrovaný. Ten pomocný je jenom destička 3,5x3,5 cm. Nachází se v prostoru který byl po uzavření víkem neprůchozí pro chladící vzduch. Při montáži patrně někdo nešetřil zalévací hmotou, takže touto byly zcela uzavřeny všechny možné průchody jak pro vstup, tak i pro výstup chladícího vzduchu. Na straně vstupu a částečně i výstupu vzduchu jsem hmotu odstranil a ještě do víka vyvrtal čtyři otvory pro výstup vzduchu od toho malého chladiče.
                Teplota se drží v hodnotách 42 až 48°C a pouze po vypnutí zdroje krátce stoupne na 52°C.
                http://www.imagehosting.cz/?v=cladic.jpg
                Zítra budu mít ten zásuvkový wattmetr, který údajně měří činný výkon už od jednoho wattu, tak dám vědět, jaký je činný příkon v nezatíženém stavu.

              • Borst
                Borst, 6.10.17 17:51:07  
                 

                Naměřené hodnoty na vstupu nezatíženého zdroje HP 575 W 12V (upraveno na 13,35V)
                U = 234 V
                I = 216 mA
                50,5 VA / 37 W (vč. příkonu ventilátoru 7 W)
                http://www.imagehosting.cz/?v=vavswljl.jpg

  • michalpindak
    michalpindak, 28.9.17 20:17:22  
     

    Zdravím Pánové, dnes jsem se z vlastní blbosti zapomněl při dobíjení akumulátorů a přehodil jsem +- na výstupu spínaného zdroje. Zdroj ještě zapnutý nebyl, jen jsem přepoloval svorky na AKU asi na 2 vteřiny. A zdroj nefunguje. Napadá vás po čem jít jako první? Proměřil jsem diody na výstupu impulzního trafa a jsou ok. Zdroj měl původně naprázdno cca 44V a svítil bez zátěže zeleně. Po připojení zátěže se rozsvítila červená dioda. Nyní svítí červeně už bez připojené zátěže a na výstupu je cca 7V. Myslíte že jsem za takovou chvilku mohl odstřelit elyty na výstupu že by to zkratovaly?Nic jineho mě totiž nenapadá. Elektrolyt z nich ovšem nevytekl. Aku tedy poslaly závěrné napětí cca 35V.

    • doktor.zaba
      doktor.zaba, 28.9.17 23:35:34  
       

      Obávám se, že mohou být ty elity po smrti. Vycházím ze zkušeností z nedávné doby. Odešel mi zdroj k externímu HDD, zjistil jsem, že důvodem byly staré elity na výstupu. Stačilo k těm stávajícím paralelně připojit nové a HDD se hned rozběhl. Samozřejmě při finální opravě jsem staré vyhodil, nahradil novými, ale bohužel jsem je zapojil obráceně. Zjistil jsem to okamžitě po připojení do sítě. Nerozsvítila LED dioda indikující napájení. Ačkoli jsem po pár vteřinách zdroj odpojil od sítě, odnesly to ty nové elyty a veškeré polovodiče na primární i sekundární straně zdroje. Tvůj případ je poněkud jiný, ale věřil bych tomu, že i po 2 sekundách obrácené polarity ty elyty budou KO.

    • petr.
      petr., 29.9.17 00:17:12  
       

      Zdroj to mohl přežít, neznám zapojení. Pokud tam byl elit obrácené asi bude po něm, že jsou diody dobre bych se docela divil, pokud na výstupu není nějaká ochrana.jeste mohlo dojít k přepálení cestičky na desce, případně trafa.

      • michalpindak
        michalpindak, 29.9.17 01:33:08  
         

        Ty diody jsou pravě docela silné a na chladiči... 16A, peak snesou 100A a zdroj dává na výstupu pouze 1,6A...trafo vypadá taky ok, zítra zkusím ty elyty...ja se pravě ptal proto, jestli můžou byt KO i když vubec nevytekly :p

        • petr.
          petr., 29.9.17 08:43:12  
           

          Můžou, změř jim kapacitu i esr.

        • Ondi
          Ondi, 29.9.17 12:54:49  
           

          Mrkni se, jestli nemáš ten el. okruh sekunkáru přerušený :
          svorky - trafo - diody - odpor.

          Výstupní elko je v negativní polaritě "zkratováno" diodou a odporem vinutí trafa. Elko po delším (leta) nepoužívání, nebo omylném přepólovaní (bez destrukce) je záhodno formátovat malým proudem než je naplno zatížen napětím. Samozřejmě správnou polaritou.

          Příklad 40V elko : zdroj 40V a resistor 100k. Na závěr procedury by měl elko mít napětí jen nepatrně menší, než napětí zdroje.

          • Borst
            Borst, 29.9.17 13:02:32  
             

            Byl jsi rychlejší a přesnější:-) Zmastil jsem tohle:
            "Vypadá to, že k tvrdému průrazu kondenzátorů ještě nedošlo. Zkusil bych je oživit velmi malým proudem přivedeným k výstupním svorkám z té nabíjené baterie přes odpor v sérii. Pokud se bude napětí postupně zvyšovat, je jistá šance."

            • Ondi
              Ondi, 29.9.17 13:43:57  
               

              Přesně tak.

          • michalpindak
            michalpindak, 29.9.17 17:59:31  
             

            Díky Pánové, vyzkouším :)

    • michalpindak
      michalpindak, 30.9.17 15:41:18  
       

      Tak jsem Pánové ty kondíky naformátoval ale bylo to asi zbytečné, jelikož jsem si pak až pod lupou všimnul přerušeného bočníku tvrořeného ze 4 SMD R150 paralelne. Tak jsem jej na zkoušku nahradil 3x paralelně 0,1 ohmu drátovými rezistory a výstup se rozjel. Ovšem hopsá jak maxipes Fík cca 2x za vteřinu 43; 50; 57 V ... předtím když byl OK držel stabilně naprázdno cca těch 44V. Kondíky jsem i zkoušel vyměnit za dobré co jsem měl doma jen s nižší kapacitou a hopsá to taky.

      • petr.
        petr., 30.9.17 15:44:41  
         

        Nefunguje ti regulace, neměří to, to hopsání je prepetovka.

        • michalpindak
          michalpindak, 30.9.17 17:24:19  
           

          Taky to tak vidím, bohužel tohle už bude asi problém v některém IO

          • Ondi
            Ondi, 30.9.17 17:45:52  
             

            Jo.
            Když se ti přepálil bočník, tak jsi měl na regulační lince negativní napětí připojeného akumulátoru.
            To současné "skákání" může být akce napěťové ochrany, která leží o kousek výš, než je regulované napětí a má za úkol zachránit co se ještě dá.
            Dost často je na regulaci fixního napětí zdroje použit IO xx431, nebo podobnej s zenerkou v sérii a napojenej na diodu optočlenu. Ten je zase často přímo na napěťovém výstupu. Při tom negativním napětí je tedy dioda optočlenu vystavena vysokému závěrnému napětí.

            Rada : obkreslit si tuhle regulační větev a je-li to tak jak jsem načrt, tak přezkoušet optočlen, zenerku a ten seriový regulátor (xx431). To je snadno řešitelný úkol. :2:

            • michalpindak
              michalpindak, 1.10.17 11:14:46  
               

              Vstupní pol toho bočníku jde opravdu na IO 431 v pouzdře SOT-23.
              Konkrétně jde na jeho anodu. Ovšem katoda a reference 431 je pak na plošňáku propojena což mi nějak nedává smysl. Zenerova dioda je připojena na vstupni stranu tlumivky a přes 10k odpor na katodu a referenci 431čky. Zenerka přerušená není a dioda v optočlenu taktéž ne.

              • Ondi
                Ondi, 1.10.17 12:39:52  
                 

                Takhle na dálku radit je problém.

                Nakreslil bych si na papír všechny součástky dotyčného obvodu, zakreslil zjištěná propojení plošňáku a ... přemýšlel.
                Ta propojení na plošňáku lze vystopovat ohmetrem.
                Optočlen má diodu, toa může být poškozena (byl by zázrak, kdyby nebyla) vysokým závěrným napětím. Přezkoušení CTR optočlenu není problémem ani v zabudovaném stavu - stačí zdroj 5V dva odpory (třebas po 1k), páječka a měřák.

                Takže "lovu (poruchy) zdar" :2: .

              • Ondi
                Ondi, 1.10.17 13:39:53  
                 

                Oprava - takhle nějak:
                http://www.yoom.cz/img/17100113383331.html