Elektro

Otevřená diskuze | Kategorie: Počítače a elektro
Borst (2017-12-17 13:00:20)Ondi (2017-12-17 10:00:09)Stanislav (2017-12-16 00:25:26)odler (2017-12-15 14:34:02)fialovypetr (2017-12-15 10:06:31)Ted.Kaczynski (2017-12-15 08:49:45)Paia (2017-12-14 20:12:13)petr. (2017-12-14 18:34:59)Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan (2017-12-14 02:26:08)kolbaba71 (2017-12-11 05:15:03)xkox (2017-12-09 18:38:42)singing.vort (2017-12-02 19:00:07)doktor.zaba (2017-12-02 00:44:40)michalpindak (2017-11-19 10:11:03)Kostic33 (2017-11-18 16:00:09)LM386 (2017-11-07 06:12:54)od10k5 (2017-10-26 23:43:08)SantuS01 (2017-07-14 14:03:03)BaronQ (2017-06-20 19:48:36)Ifan007 (2017-04-29 16:09:00)Vodkin (2017-03-01 08:57:05)MartinMlcoch (2017-02-01 15:02:50)BloodAndVomit (2016-12-31 14:09:14)
Elektro
Založeno: 11. 10. 2013 | Příspěvků: 3 632 | Členů: 35
Správci: odler (hlavní), Ondi

SDRUŽENÍ MILOVNÍKŮ ELEKTRONŮ :-)

Hymna fóra: https://www.youtube.com/watch?v=GpaVgUfi0Xo

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • StandaS
    StandaS, 14.12.17 17:57:03  
     

    Ahoj všem, nenašel jsem žádnou specifickou diskuzi, kde by se tohle řešilo, tak píšu sem. Chystám se do domu kupovat GSM alarm a nemůžu se rozhodnout, který koupit. Konkrétně mě nejvíc zaujaly tahle dva: https://www.bezpecnydum.cz/bezpecnydum/eshop/81-1-Clanky .. máte s některým zkušenost? Nebo máte jiný, se kterým jste spokojení? Díky!

  • michalpindak
    michalpindak, 9.11.17 22:06:13  
     

    Zdravím Pánové, aktuálně řeším docela cvalík chladič pro můj měnič na diplomku. Jelikož jsem musel jít co nejníže s cenou, rozhodl jsem se použít žebro, u kterého je uveden tepelný odpor při proudění 5m/s. Chci ho ze strany žeber zaklopit například plechem a do středu chladiče zafrézovat 4 otvory pro ventilátory pěkně vedle sebe. Chladič je 300x600 mm, použil bych tedy 4 ventilátory 150 mm vedle sebe. Každý dá cca 340 m3/h, celkem tedy 1360 m3/h. Pokud jsem ve výpočtu uvažoval výfuk z obou stran chladiče, vyšlo mi při uvažování rezervy 6m/s nutný průtok 950 m3/h...uvažuji ztráty při kolmém proudění na žebra ale snad by taková rezerva mohla stačit. Jen otázka, má vůbec smysl ten chladič eloxovat? Podle mého názoru spíš ne, prioritně se zde podle mě uplatňuje prouění, nikoliv vyzařování. Chladič bude umístěn žebry nasměrovanými směrem dolů-ke stolu)-žebra tedy vodorovně se stolem.

    • Ondi
      Ondi, 9.11.17 22:19:11  
       

      Přidej třeba nákres uspořádání a typ ventilátoru. Není na škodu uvést též typ tranzistorů a diod, typ elektrické izolace, požadované parametry okolí (teplota, nadmořská výška). A také životnost zažízení, které ovlivňuje výšku teploty čippů součástek na polovodičů na chladiči.

      Principielně a jen k ventilátorům.
      Ty mají charakteristiku V/p (volumen / pressure) a množství vzduchu protlařeného chladičem záleží tedy na aerodynamickém odporu jak chladiče, tak i průduchů schránky (skříně).

      • michalpindak
        michalpindak, 9.11.17 22:56:54  
         

        Odpor chladiče už jsem spočítal, uvažoval jsem okolní teplotu 40 stupnu, max teploty čipů 120 stupnu. Budou tam 3 polomosty (střídač) + diodový můstek na jednom chladiči. Odpor chladiče mi vyšel 0,0189 K/W.
        Takhle jsem to myslel uspořádat: http://www.imgup.cz/image/L4WM
        Chladič jsem vybral 600x300mm, SK 161: http://www.imgup.cz/image/L4WY

        A jen tak první nástřel jsem uvažoval třeba tento typ ventilátoru: https://www.soselectronic.cz/products/ebm-papst/w2s130-aa03-01-7855es-1-52017

        Podmínky provozu spíše laboratorní, nebude to v žádné skříni, jen položené zařízení na stole u nás v Brně.

        • kolbaba71
          kolbaba71, 9.11.17 23:22:24  
           

          Ty ventilátory zafrézovat do chladiče mě nepřijde jako dobrý nápad. Pod ventilátorem bude jen cca 10mm místa pro vzduch. Ventilátor tam udělá ze vzduchu val a průtok vzduchu silně poklesne klidně i o 80%. I když se dá ventilátor do dostatečné vzdálenosti (na chladič), tak pod vlastním ventilátorem vzduch skoro neproudí. Proudí až u jeho obvodu. S tím je potřeba počítat při rozmisťování chlazených polovodičů. Typ ventilátoru, co jsi navrhnul není tlakový a foukání do žeber způsobí citelné ztráty, i když bude mezera mezi řebry dostatečná (ventilátory budou nad chladičem, nikoliv v něm)

          • michalpindak
            michalpindak, 9.11.17 23:28:12  
             

            Nemyslel jsem jej zafrézovat do chladiče, myslel jsem jakoby jen vyfrézovat díry na ten krycí plech (díry pro ventilátory). Mezery, do kterých to bude foukat jsou cca 7 mm siroke a 64 mm vysoké.

          • michalpindak
            michalpindak, 9.11.17 23:40:35  
             

            Ale moc rád si nechám poradit, uvažuju tedy koncepci že budou žebra zakryty plechem, v tom plechu budou 4 díry a na nem prisroubovany 4 ventilatory 150mm. Ventilátory tedy budou defakto na povrchu žeber, mezery žeber jsou vysoké 64 mm a široké 7 mm. Jen jak si mluvil o správném rozložení součástek, není to defakto jedno když se stejně tepelná energie "rozteče" po celém hliníkovém chladiči?

            • kolbaba71
              kolbaba71, 11.11.17 09:21:19  
               

              Pokud bude chladič v pohodě stíhat, tak to problém není. Problém může nastat, když chladič pojede nadoraz. Ale i tak by bylo lepší dávat součástky tam, kde bude vzduchu dostatek a nespoléhat pouze na to, že to teplo se rozprostře.

            • Ondi
              Ondi, 11.11.17 12:33:01  
               

              Ta tepelná energie se samozřejmě "rozteče" po tělese chladiče, to je fakt, jde akorát o to, jestli uspokojivě požadavkům.

              I hliník a měď mají Rth a na transport tepelné energie potřebuješ teplotní spád. To nepodceňuj!
              Al má 2,2 W/cm K
              Cu má 3,48 W/cm K

              • kolbaba71
                kolbaba71, 11.11.17 13:07:44  
                 

                Měď dobře rozvádí teplo, ale hůř vyzařuje. Hliník naopak.

                • Ondi
                  Ondi, 11.11.17 13:35:37  
                   

                  Ano, ale záleží na povrchové úpravě.
                  Leštěné kovy mají malé emisní číslo (Ag 0,03 Cu 0,04), kovy s patinou však celkem dobré (zčernalá měď 0,87).

          • michalpindak
            michalpindak, 9.11.17 23:50:37  
             

            I když jak nad tím ted přemýšlím, když zauvažuji plochu, ve které se defakto díky těm 150 mm ventilátorům nebude hýbat vzduch, je ta plocha vcelku velká, až půlka chladiče...což je už opravdu asi špatně. Je tedy výhodnější žebro profukovat menšími ventilátory z boku?

            • Stanislav
              Stanislav, 10.11.17 01:23:03  
               

              Co použít radiální boční ventilátor jako u notebooku? Mají sice menší průtok vzduchu, ale dokážou vyvinout větší tlak, který lépe profoukne úzký chladič.

            • Ondi
              Ondi, 10.11.17 04:32:22  
               

              Kolbaba má pravdu.
              Ale tak dramaticky vzduch přímo pod středem ventilátoru nestojí. Přesto se přikloním k návrhu Stanislava - vhánět chladící vzduch z jedné strany (účinná světlost zhruba tři a půl dm čtverečních) a na druhé straně z přístroje vyfukovat. Vertikální uspořádání chladiče má také své výhody - např. teplý vzduch se nemíchá se studeným.

              Když to tak počítám, tak mi vychází tepelné ztráty na 4kW. Je to tak?

              Princip - axiální ventilátor nevytváří ve své ose na ploše motorku prakticky žádný tlak (tedy i proud vzduchu), ten je nejsilněší v prstenci na vnějším průměru vrtule.
              Radiální ventilátor je na tom lépe, za to má zpravidla výstup proudu vzduchu s relativně malým průřezem.

              Ty potřebuješ však "větrat" chladič o průžezu zhruba 3,5dm². Ta rychlost proudění mezi jednotlivými žebry by měla být zhruba stejná a to 5m/s. Za sekundu protlačíš tedy 170l vzduchu (za hodinu 612m³) a při 4kW ztrát ohřeješ vzduch o zhruba 16K. Chladič je pochopitelně teplejší a má i tepelnou gradaci od studeného začátku k teplému konci.

              To znamená konstrukci plechového trychtýře mezi ventilátory a chladičem a asi je jedno, jestli použiješ radiální, nebo axiální ventilátory.

              Nezapomeň na hlídání teploty chladiče (výpadek ventilátoru, nebo zahnojení prachem).

              • michalpindak
                michalpindak, 10.11.17 08:24:16  
                 

                No nejsou to 4 kW ale přibližně 3 kW ztrátového tepla. Jestli jsem tě tedy dobře pochopil, doporučoval by si profukovat chladič z boku žeber, nikoli z čela jak jsem kreslil původně.

                • Ondi
                  Ondi, 10.11.17 09:32:58  
                   

                  Jo asi tak nějak.
                  Třebas :
                  http://www.yoom.cz/img/17111009281027.html
                  To zelené je takový "trychtýř", to modré součástky na chladiči. :2:

                  Ovšem je to tvůj projekt.

                  • michalpindak
                    michalpindak, 10.11.17 09:48:13  
                     

                    Toto uspořádání mi právě konstrukce neumožňuje, mám je všechny v řadě v jedné pulce chladice... 4 polomosty vedle sebe (ten 4tý je pouze pro brzdný odpor meziobvodu)...ten který je otočený je 6ti pulsní usměrnovac. Asi ale lepši ofukovat ze strany kde jsou ty polovodiče. http://www.imgup.cz/image/L4D4

                  • kolbaba71
                    kolbaba71, 11.11.17 09:34:44  
                     

                    Zelený trychtýř má jednu zásadní konstrukční vadu. S takto provedeným trychtýřem by se většina proudění "zabila" o hranu základny chladiče. Jelikož je ventilátor vyosený, tak polovina vzduchu klouže po stěně trychtýře aby vzápětí narazila na hranu základny chladiče, kde vzniknou velké ztráty. Také náběžný úhel je příliš strmý. Odhaduji to tak na 60st a já sám bych uvažoval o max 30st.

                    Jinak ve své praxi jsem se setkal s podobným problémem. Chladili jsme také nějaký žebrový chladič z boku. Před chladič jsme museli dát naváděcí klapky. Jelikož když vzdchuch narazil do žeber, tak se začal točit a udělal před chladičem"deku", jenž průtok snížila na nějakých 20%. V ose každého žebra jsme dali kus navíděcího plechu a to tu situaci výrazně zlepšilo. Ztráty byly menší a průtok se snížil "jen" na 70%, jelikož se tam vzduch nemohl točit. Ale byl to jiný chladič a jiný ventilátor.

                  • Ondi
                    Ondi, 11.11.17 12:20:43  
                     

                    Máš pravdu, Kolbabo.
                    To, co jsem načrt je jen symbolicky myšleno. Jasně že hrany jsou brzdami proudění chladícího média. Osobně jsem si své užil při měření a projektování chlazení (19" rack plný karet, stolní přístroje a pod.), ať s ventilátory, nebo bez. Dokonce jsem si pro jeden projekt na půl roku půjčil počítačovou simulaci s vizualizací. To mne fascinovalo a také znázornilo problémy s usměrněním proudů média (vzduchu). Usměrňovací lamely (plechy) jsou však výrobně dost drahé.

                  • kolbaba71
                    kolbaba71, 11.11.17 13:11:52  
                     

                    To my jsme si nechali kdysi dělat simulaci proudění na karty. Kanál byl bokem a byl velký problém, aby všechny karty byly chlazený stejně. Nakonec to vyřešily dvě síta, co vzduch tekoucí po jedné straně kanálu rozbily a chlazení všech karet bylo rovnoměrnější.

        • Borst
          Borst, 17.11.17 12:24:26  
           

          Jeden příklad osvědčeného uspořádání chladičů DC zdroje 1150 W. Místo dvou tlačných ventilátorů z jedné strany chladícího "tunelu" je použit jeden tlačný na vstupu chladícího vzduchu a druhý tažný na výstupu (odsávací).
          Zmíněné uspořádání je výhodné tehdy, pokud je délka chladiče ve směru žebrování větší nežli jeho šířka.

          • Ondi
            Ondi, 17.11.17 13:57:11  
             

            No ... většínou se "bojuje" s životností ventilátoru ... a ta je úměrná teplotě vzduchu.

            • Borst
              Borst, 17.11.17 14:04:09  
               

              Je to tak, výstupní ventilátor by byl vystaven vyšším teplotám. Pokud by nebyl pro tyto určen, jeho životnost by se snížila.

              • Ondi
                Ondi, 17.11.17 14:17:36  
                 

                :2: Chlazení elektroniky dá vývojáři také pěkně zabrat. Musí řešit problematiku proudění vzduchu tam kde je to potřeba, problematiku s prachem, a také hluk a dozor nad funkcí.

          • michalpindak
            michalpindak, 17.11.17 18:28:29  
             

            Taky jsem nad tím uvažoval, ovšem to už by bylo 8 ventilátorů a docela by se to prodražilo. Délka profuku je pouze 30 cm, na šířku má chladič dvojnásobek, 60 cm.

            • Borst
              Borst, 17.11.17 20:16:12  
               

              Délka profuku 30 cm je už poměrně dost na běžný axiální ventilátor a to i kdyby byly náběžné hrany žeber zakulaceny a odtokové zkoseny obroušením. Líbí se mi názor Stanislava - Radiální ventilátor. Ten má vždy oproti srovnatelnému axiálnímu vyšší tlak, ale to by musel být chladič v tunelu (kanálu). Axiální pro vyšší tlak jsou také, ale ty mají podobu turbokompresoru, tj. oběžné lopatky a za nimi statorové s opačným zakřivením. Vyskytují se v serverových zdrojích HP a možná by se daly sehnat někde levně z vyřazených, ale nepoužitých zdrojů (co vím, tak se ve velkém vyřazovaly). Jsou ale dosti hlučné (vysoké otáčky).

              • Stanislav
                Stanislav, 17.11.17 22:18:03  
                 

                Já jsem pochopil, že michalpindak chce uvedený chladič zavřít kusem plechu, čímž by tam ten tunel udělal.

              • Stanislav
                Stanislav, 18.11.17 21:33:09  
                 

                Další typ ventilátoru, který by tady připadal v úvahu, je tangenciální ventilátor např. https://www.elektro-motory.cz/ventilator-tangencialni-turbina-300x60mm-19w-pravy-motor Ideální by byl ještě delší např. 600x60, ale takové moc nejsou, takže spíše použít dva 300mm s motorem vlevo a vpravo. Problém však je, že jsou nízkotlaké a drahé. Co se týče tvaru, hodily by se ideálně, což by možná převážilo ostatní nedostatky...

                • Borst
                  Borst, 19.11.17 09:44:24  
                   

                  Asi nejlepší řešení, jelikož radiální by nemohly být v lajně vedle sebe s ohledem na sání z boků.

    • Stanislav
      Stanislav, 10.11.17 01:13:41  
       

      Chladiče se běžně eloxují matným černým eloxem, což několikanásobně zlepší účinnost chlazení sáláním. U pasivních chladičů bez eloxu se cca 10 % tepla odvede sáláním a 90 % prouděním. S černým eloxem se poměr změní na 30 % sálání a 70 % proudění, takže jestli dobře počítám, celkový efekt je cca +30 %.

      Pro chladiče s nuceným prouděním jsou obě hodnoty v řádu 2 až 5 %, takže celkový efekt je zanedbatelný kolem +3 %.

      • kolbaba71
        kolbaba71, 11.11.17 09:25:22  
         

        Pokud bude ztrátový výkon na součástkách blížit jejich horní hranici, tak doporučuji tento elox v místě součástek odfrézovat, neboť elox má horší tepelnou vodivost něž samotný hliníkový chladič.

  • Borst
    Borst, 6.11.17 21:20:06  
     

    Uvítal bych názor (y), zda dále popsaná úprava mohla zničit tento přijímač:
    https://www.jino.cz/gr-12-prijimac-hott_4197
    Zatím není znám žádný další případ, kdy by poměrně značně rozšířený přijímač někomu dalšímu "odešel". Asi jsem první :9:
    Napájení bylo ze dvou Li-Pol tj. při plně nabitých cca 8,3 V a jediná úprava - Jelikož jsou konektory od baterie zaměnitelné, pro případný omyl jsem vřadil do kladné větve diodu. Na výstupech bylo připojeno 5 serv s komutátorovými motorky.
    Teď mi vrtá hlavou, zda právě ta dioda nemohla přispět k zničení přijímače. Od motorů serv mohou přes napájení přicházet indukované špičky a přičítat se k napájecímu napětí. Pokud by tam nebyla ta dioda, baterie by je zachytila. Blbost? ... nebo možné?
    (Napájení serv i přijímače je paralelně sběrnicemi u přijímačových konektorů)

    • Ondi
      Ondi, 6.11.17 21:46:13  
       

      Ta tvá úprava, tak, jak ji líčíš nemohla mít vliv na zničení toho přijímače. Kouk jsi se voltmetrem, jestli je ta dioda v pořádku a správně pólovaná?

      Jinak : představ si induktivní zátěž, tedy i motorek, jako gumičku, kterou napneš a pak pustíš. Kterým směrem ta gumička švihne, tím samým směrem "švihne" i nabitá induktivita (motorek). S tímhle efektem musí konstruktér počítat a dimenzovat zapojení tak, aby tenhle efekt (přerušení proudu v induktivitě) neškodil. I z tohoto důvodu mají kartáčky komutátorů kondenzátory.

      Ale něco jiného, pro všechny, našel jsem kolem čtyřicítky 7815 v TO 220, ještě nepoužité a sotva je kdy použiju. Co by se s tím tak dalo počít, teda kromě munice do praku.

      • Borst
        Borst, 6.11.17 22:20:02  
         

        Dioda byla OK. K poruše přijímače došlo za provozu (naštěstí ještě na zemi). Telemetrie na vysílači asi 10 minut po zapojení hlásila ztrátu signálu (Spojení je obousměrné). Přijímač byl v jednom místě horký a odběr stoupl ze 70 mA na cca 250 mA.
        Běžně se používá napájecí napětí i serva na 5 až 6V. Jenom u velkých modelů mám napájení dvěma Li Pol (8,4 V , prakticky vždy o něco méně) a tam už jsou tzv. HV serva na 8,4 V.
        Preventivně jsem provedl u všech velkých ér, kde je systém HV tuto úpravu:
        http://www.imagehosting.cz/?v=filtrwgw.jpg

        Ty 7815 asi už nenajdou uplatnění. Také tu ještě nějaké mám vč. 7805 a 7812

        • Ondi
          Ondi, 6.11.17 22:33:52  
           

          Tak to je teda smutné, když je ve specifikaci uvedeno napětí "až 8,4", tak tohle se dvěmi LiIon a diodou v serii nedosáhneš. Ten přídavnej elyt na napájení není zajisté na škodu, akorát máš při kontaktování akumulátoru celkem velkou proudovou špičku, tu by ti ten elyt moh mít za zlé.

          Ještě mi napadla situace, že konstruktéři "zakomponovali" napájecí akumulátor do ochrany obvodů. V tom případě by jsi tu ochranu tou diodou skutečně mohl odpojit. Potřebovali bysme šéma. :2:

          • Borst
            Borst, 7.11.17 11:26:20  
             

            Podle textu k tomuto http://jdem.cz/dkh2g4 to vypadá jak uvádíš, že í napájecí akumulátor funguje jako ochranný prvek proti přepětí. Dioda v napájení proti přepólování tuto jeho funkci zrušila.

        • Stanislav
          Stanislav, 6.11.17 23:55:39  
           

          Ty velké kondenzátory jsi měl v letadlech už dříve, nebo je to novinka až po zničení jednoho přijímače? Lineární napěťové regulátory mají vlastnost, že mohou odejít, pokud je výstupní napětí vyšší, než 7 voltů a pokles napětí na vstupu je rychlejší než pokles napětí na výstupu, kdy dojde ke zpětnému proražení výstupního tranzistoru a poškození obvodu (např. kvůli velkým výstupním kondenzátorům). Aby k tomu nedocházelo, mezi výstup a vstup regulátoru se obráceně zapojí dioda, která odvede zpětný proud okolo regulátoru přímo do zdroje.
          Napadlo mne, jestli tam taková ochrana např. nechybí a při zvýšení provozního napětí na 8.4V došlo při vypnutí přístroj k proražení polovodičů zpětným proudem. Nebo jestli vložení další ochranné diody do kablíku nezablokovalo návrat zpětného proudu do baterie, což poškodilo interní regulátory přijímače proudovou špičkou.

          • Borst
            Borst, 7.11.17 09:29:15  
             

            Ve skutečnosti mám to udělátko pouze jedno ( elyt 3300 µF/16V) a připojoval jsem ho k přijímači toho s čím jsem šel zrovna "na plac" teprve potom, co mi odešel zmíněný přijímač.
            Něco podobného (jak jsem dnes nalezl) se i prodává: http://jdem.cz/dkh2g4
            Jenom doplním, že používám velmi silná digitální serva (v jednom setu 5 ks).

            • Borst
              Borst, 7.11.17 09:38:07  
               

              Podle toho, co je uvedeno u toho filtru mohla dioda v napájení zapříčinit zničení přijímače.

              • Stanislav
                Stanislav, 7.11.17 22:32:32  
                 

                Smysl to dává, jen je zajímavé, že modelářská serva, na jedné straně, produkují takové destruktivní špičky vlastně jako běžnou věc a přijímač, na druhé straně, nemá proti tomu žádnou vstupní ochranu...

                • Borst
                  Borst, 8.11.17 09:14:52  
                   

                  Byla to moje chyba, měl jsem místo té diody raději použít u všech baterií a přijímačů nezaměnitelné konektory proti nahodilému přepólování. Tohle se ještě nikomu co vím nepřihodilo. Napájení 8,4 V (tzv. HV) a také HV serva nejsou rozšířeny a pokud někdo toto používá, tak určitě bez té diody. Tohle je torzo toho GR-12 ( DPS 24x18 mm)
                  http://www.imagehosting.cz/?v=gr12.jpg
                  Je to hodně velká hustota integrace. Z druhé strany DPS je pod krytem (tenoučký pocínovaný plech) VF modul přijímací i vysílací pro telemetrii. Kdyby měl být součástí i kondenzátor jako ochranný prvek, byl by větší než celý přijímač. Jelikož v naprosté většině aplikací není potřebný (napájení do 6V a serva s tahem menším než 10 kg), není součástí přijímače. Vlastně jsem měl při té smůle ještě štěstí. Nestalo se to ve vzduchu a odešel ten nejlevnější přijímač 6k. ostatní jsou 8 a 12ti kanálové.

  • LM386
    LM386, 4.11.17 06:28:58  
     

    Čím naředit pastu pod chladiče ? Ta moje je jak plastelína. :8: :13:

    • Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan
      Mr.Flibble_SunnyBoy_Slan, 4.11.17 11:33:31  
       

      Co ji zkusit opatrně nahřát?

      • Ondi
        Ondi, 4.11.17 15:12:21  
         

        Jo, existují také termoplastické (wikipedia).

      • LM386
        LM386, 7.11.17 06:12:54  
         

        Jako dočasné řešení pro tranzistor to funguje skvěle. Dík.
        Nicméně nahřívat procesor s chladišem bude asi problematičtější. :1:

  • fialovypetr
    fialovypetr, 8.10.17 12:55:37  
     

    Pro mě nedávno zde byla diskuze a dost skeptická k vynálezu našeho člověka k novým bateriím....a ejhele ...

    https://www.novinky.cz/ekonomika/450881-na-karvinsku-zacne-stavba-miliardoveho-zavodu-na-revolucni-baterie.html

    • Ondi
      Ondi, 8.10.17 16:03:30  
       

      Uvidíme, neboli jak praví moudré přísloví "nechval dne před večerem".

      • fialovypetr
        fialovypetr, 14.10.17 17:12:00  
         

        Tak když staví fabriku za miliardu, tak na tom něco bude !

        • Ondi
          Ondi, 14.10.17 21:11:50  
           

          Nepovažuji se za škarohlída, ale připomínám euforii stavby fabrik na FV panely v Německu po tkzv "energetické revoluci" před desetiletím. Nebo i osud Cargo-Lifter.

          Proto píšu
          Uvidíme, neboli jak praví moudré přísloví "nechval dne před večerem".

          Samozřejmě držím palce jak výrobně lepších, levnějších a životnějších akumulátorů, jako i technice fůzního reaktoru (nejen ITER) a cestám robotů a lidí Sluneční soustavou.

          • fialovypetr
            fialovypetr, 17.10.17 12:03:58  
             

            Ve svém věku už si to můžu dovolit, Ondi jsi vůl !!!

            • Ondi
              Ondi, 17.10.17 13:05:28  
               

              Fialovej zlostí, asi, že si někdo troufne mít názor na věc? :1: :1: :1:

          • Borst
            Borst, 18.10.17 09:56:24  
             

            Německo-čínská společnost CDC investovala už dříve do vývoje akumulátorů HE3DA 5 milionů eur, ale letos zahájila soudní spor. Vývoj nové generace lithiových akumulátorů může být podle CDC podvod.

        • Borst
          Borst, 18.10.17 14:13:33  
           

          Něco na tom určitě bude.
          http://zpravy.e15.cz/byznys/technologie-a-media/cesky-vyrobce-lithiovych-baterii-se-soudi-s-cinani-padaji-slova-o-obstavenych-uctech-a-spionazi-1336239
          Mimo to:
          S vývojem pomáhal podnikatel ze Seychel, kde se ukrýval před mezinárodním zatykačem a kterému část firmy HE3DA patří.
          ----------
          Nalezeno - Měrná kapacita:
          HE3DA 125 Wh/kg
          Tesla 156,25 Wh/Kg
          To rozhodně neodpovídá tvrzení, že vynalezená baterie "Pojme víc energie".
          ----------
          Z prezentačního videa ve kterém pan vynálezce tluče do baterie kladivem musí být každému kdo má zkušenosti s Li Ion (Li Pol) zřejmé, že je to jinak. Už prvním úderem, při kterém dojde k deformaci je obvykle spuštěn proces vnitřního vyhoření, ale teprve po nějakém čase i při hrubé deformaci jsou viditelné známky vyhoření ( 15 až 30 sekund). Další údery kladivem už byly zbytečné, ale jinak dobrý efekt.
          ----------
          V prezentaci je zmíněna váha baterie s akumulací 50 kWh. Je uvedeno 500 kg, což odpovídá měrné kapacitě 100 Wh/kg. Této hodnoty bylo dosaženo více výrobci už před několika roky.

          • Ondi
            Ondi, 18.10.17 18:41:48  
             

            Je to všecko jaksi zašmodrchané.

    • Borst
      Borst, 8.10.17 16:19:44  
       

      Rychlostí nabíjení zaostává za běžnými Li-Pol jak je uvedeno:
      "V současnosti se baterie naplno nabije již za méně než hodinu."
      To není zrovna přesný technický údaj, většinu běžně dostupných Li-Pol baterií lze podle údajů výrobců, ale i zkušeností z praxe nabíjet proudem 4 až 6C (u některých se uvádí až 8C)** , ale vždy s dodatkem např. :
      "Maximální nabíjecí proudy až 6C, ale doporučujeme 1 až 3C." Nabíjecí čas proudem 2C je 30 až 35 minut.
      Dále chybí ten nejdůležitější údaj a tím je hustota energie vztažená k váze. Obvykle se uvádí jako Wh/kg.

      ** https://www.bighobby.cz/www-bighobby-cz/eshop/1-1-Li-Po-BATERIE/7-2-6S/5/1374-Bighobby-NANO-Tech-5500mAh-6S-60C-120C

      • od10k5
        od10k5, 8.10.17 18:06:01  
         

        Koukám jako blázen.
        Zřejmě mi unikla změna značení proudu, "A" je zřejmě už zastaralá a teď se značí proud "C"? :7:
        Něco jako když se značení kyslíku modrým pruhem změnilo na pruh bílí který do té doby měl acetylén.

        • Ondi
          Ondi, 8.10.17 18:42:10  
           

          To písmenko "C" je pro slovo Capacita.
          Má-li akumulátor kapacitu 10Ah a nabíjíme-li proudem 0,5C, znamená že nabíjíme proudem 5A. Doba nabíjení je závislá samozřejmě jak od zbytkového náboje v akumulátoru, tak ještě na jiných faktorech.
          Nabíjení proudem 2C znamená v našem případu nabíjecí proud 20A. Na nulu vybitý akumulátor by byl teoreticky nabit za půl hodiny. Ovšem ten velký nabíjecí proud znamená velkou tepelnou ztrátu v akumulátoru a vysoká teplota ukracuje "život" a od určité výše způsobí i "smrt" toho akumulátoru. Proto se při rychlo-nabíjení po nějaké době redukuje nabíjecí proud na menší hodnoty.

          • od10k5
            od10k5, 8.10.17 18:45:05  
             

            Děkuji za vysvětlení.

            • Ondi
              Ondi, 8.10.17 20:27:30  
               

              Rádo se stalo.

              Nová novinka na Novinkách:
              "T... umí dobít elektromobil s dojezdem 320 km za šest minut"
              To jest nabíjecím proudem 10C.
              Ovšem každému by mělo být jasné, že jde-li o soubor (baterii) akumulátorů o souhrnné kapacitě 32 kWh, což dělá při klasickém napětí baterie 400V zhruba 80Ah, se nabíjí proudem 800A !!
              Jinak vyjádřeno musí nabíjecí stanice poskytovat výkon
              320kW +20% = 385kW. Má domovní přípojka zvládne tak kolem 15kW, to jen aby řeč nestála.

              Prakticky to ovšem znamená, že v tak krátké době bude nabíjena baterie "jen" na nějakých 80% - ale i to je obrovský pokrok. Ovšem na manipulaci s kabely převádějící 800A je už zapotřebí fyzická příprava :2: a nebo nějaký roboticky ovládaný konektor.

              • kolbaba71
                kolbaba71, 9.10.17 13:24:45  
                 

                Proud je zásadní problém pro snadné rozšiřování rychlodobíjecích stanic. Benzínové auto člověk natankuje bez potíží za 5 minut. Ale když přijedete k nabíjecí stanici, kde je plno, tak v nejlepším případě budete mít dobito za hodinu. Takže taková dobíjecí stanice by potřebovala vodiče pro příkon v řádu stovek kilovatů a to stávající rozvodná síť nezvládne. Řešením by teoreticky výměnné akumulátory. Jenže to by znamenalo jednotné bloky aku a tím i horší využití prostoru v autě. Navíc jak znám Čechy, tak by po koupi nového elektromobilu za nový akumulátor dostal po několika výměnách aku na konci životnosti a tím by se výrazně zkrátil už tak omezený dojezd.

                • Ondi
                  Ondi, 9.10.17 15:21:02  
                   

                  Tak jest.
                  V litru paliva z čerpací stanice je spalovacím motorem získatelná mechanická energie o zhruba 2,5kWh. Natankuju-li 40l, tak mám k dispozici mechanický ekvivalent 100kWh. Takové tankování netrvá dlouho, asi kolem 5 minut (nestopoval jsem to) a zaplacení, včetně přípravné a zakončující manipulace dalších pět minut. Za deset minut natankuji na jízdu dlouhou 600km (s průměrným osobákem). Běžná čerpaci stanice má kapacitu 10 stojanů, tedy je schopná "nakrmit" za 10minut osobáky na jízdu o délce 6000km a to celé šestkrát do hodiny.
                  Měla-li mít elektrická nabíjecí stanice stejnou kapacitu, potřebovala by příkon kolem 6MW a dvacet zásuvek pro dvacet "žíznivých" vehiklů.

                  Kdyby ovšem nastala skutečně nouze o fosilní palivo (nafta, benzín, plyn), tak by došlo k dramatické redukci hustoty individuální dopravy a tedy i k redukci počtu naježděných kilometrů. Kde nic není, ani čert nebere. :1:

                  • kolbaba71
                    kolbaba71, 9.10.17 23:42:58  
                     

                    Pokud by byla velká nouze o fosilní paliva, tak to atomovky neutáhnou a nedostatková bude i elektřina.

      • Borst
        Borst, 8.10.17 21:37:30  
         

        Maličko odbočím. Všechny velké modely letadel které mám pohání elektromotory vč. motorizovaného větroně o rozpětí křídel 3,5m, nebo tohoto PA-18 (rozpětí 2,8 m, letová váha 8,5 kg)
        http://www.imagehosting.cz/?v=eeve.jpg
        Pro větší výdrž než stávajících cca 7 minut bude elektromotor nahrazen tímto motorem:
        http://www.imagehosting.cz/?v=4t40.jpg
        Je to benzínový 4T s obsahem válce 40 ccm. Krátkodobě dosažitelný tah motoru bude oproti elektrickému o něco menší, zato vydrží na 350 ml benzínu létat i 30 minut.
        Elektromotor váží 680 g, regulátor 180 g, a baterie 1 kg. Celk. tedy 1860 g. Benziňák i s nádrží, tlumičem a zapalováním je o 300 g lehčí.

        • Ondi
          Ondi, 9.10.17 01:34:32  
           

          Ten motor je krásnej, smím se zeptat na parametry a na cenu? Ten pejsek je také fešák, lítá v tom modelu? :4:

          • Borst
            Borst, 9.10.17 15:17:39  
             

            Zde jsem koupil ten motor a jsou tam i všechny parametry vč. ceny:
            https://www.rcsvet.cz/benzinove/25248-os-max-gf-40-vcetne-tlumice-f-6040.html
            Takhle nějak šlape:
            https://www.youtube.com/watch?v=Gsk7vV4E5Zs
            Je to spíše taková výjimka, ostatní modely budou i nadále na elektro.
            Elektromotor s výkonem 2 kW na hřídeli dosahuje vyšší tah, než ten benzínový u kterého je uveden max.výkon 2,79 kW. Aby tohoto výkonu dosáhl, musí se dostat na 8600 ot./min. To je možné pouze s vrtulí 18x8", kdežto elektrický s výkonem 2 kW má nižší otáčky a vyšší kroutící moment, takže může pohánět vrtuli 23x10" (průměr 584 mm a stoupání 254 mm). Taková vrtule má oproti menší s vyššími otáčkami lepší účinnost a tah je vyšší.

            • Ondi
              Ondi, 9.10.17 15:36:54  
               

              Dík. To nástedující video s čtyřválcovým boxerem je také fantastické.
              Celej život jsem toužil se tomuto koníčku věnovat, ale jaksi na to nevybyl čas, dotáh jsem to tak akorát na pokusný provoz dvoutaktového motorku s vrtulí ve svěráku. Přitom tady v okolí máme dvě modelová letišťatka. Tam jsem jezdil kdysi to obdivovat, s mými dětmi. Také tam jednou jeden machr létal s modelem dvojplošníku a s čtyřtaktovými motory. Vznešená "jízda" vzduchem.

    • michalpindak
      michalpindak, 9.10.17 17:05:45  
       

      Já osobně bych spíš viděl budoucnost elektromobilů v použití ultrakapacitorů. Jen zajistit, aby z nich nebyla doslova bomba pod zadkem. Rychlé nabití, oproti chemické baterii téměř neomezený počet cyklů, obrovský zkratový proud, ekologie výroby-recyklace uplně někde jinde...

      • Ondi
        Ondi, 9.10.17 17:28:47  
         

        Supercap, nebo ultracap nemůže mít kapacitu srovnatelnou s jinými akumulátory.
        https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cd/Energiespeicher2.svg

        Graf ukazuje, že li-ion aku má zhruba 100x větší kapacitu na kg, než ultracaps. Měly-li by Li-Ion akumulátory ve vehiklu třebas 200kg, musely by mít ultrakaps hmotnost ke 20 tunám. To je pochopitelně neakceptovatelné.

        Další problém je v napětí ultrakaps, které je přímo proporciální (čtvercová závislost energie na napětí) hodnotě náboje, oproti akumulátorům, u kterých klesá napětí jen mírně během vybíjení. Tato vlastnost komplikuje silovou elektroniku mezi zdrojem (kondenzátorem) a spotřebičem (motorem).

        Co se týče bezpečnosti (i při havárii, tedy mechanickém poškození tanku/kontejneru) je a zůstane nejbezpečnější látkou nafta. Dokonce i benzín a plyn jsou bezpečnější, než akumulátor elektrického náboje.

        • michalpindak
          michalpindak, 9.10.17 18:17:03  
           

          Ja samozřejmě nemyslel dosavadní technologii, vím že je defakto ještě v plenkách, ale třeba někdy kdoví :)

      • petr.
        petr., 10.10.17 10:47:20  
         

        Ultracapy používáme v práci, je to sice pěkný ale drahý, výkon jak píše Ondi. Z hlediska startování spalovacího motoru, je lepší než baterie, nižší vnitřní odpor neměnící se s teplotou okolí... Uskladněná energie zase není tak velká, ale hlavně nepadá tolik palubní napětí při startu.

        Kapacita 214F napětí cca29V, vydrží bez dobíjení asi šest krátkých startů (pokles na cca 17V). Ultracap je složen z jednotlivých bloků o kapacitě 3000F. Součástí celku je balancer, komunikační jednotka, vyhodnocovací obvody přehřátí a mnoho jiných ochran. Nutností je speciální napájecí zdroj, který komunikuje s ultracapem.

        • kolbaba71
          kolbaba71, 10.10.17 12:02:35  
           

          Ochrany jsou potřeba. Je to schopno dodat neskutečný proudy.

          • petr.
            petr., 10.10.17 12:17:38  
             

            Ochrany ale pro nabíjení, vybíjecí ochrany to nemá!