Židovské anekdoty

Otevřená diskuze | Kategorie: Humor
sorong.1 (2020-01-23 07:38:06)katerina.1789 (2020-01-23 07:15:32)martin7816 (2020-01-23 07:02:00)Sten (2020-01-23 04:25:21)Zidane (2020-01-23 01:43:51)Needforspeed (2020-01-21 22:52:54)Pavla.119 (2020-01-21 14:41:36)Paia (2020-01-21 01:38:27)jirka.r53 (2020-01-20 15:34:18)jarekrum (2020-01-19 22:14:03)slavidan (2020-01-13 22:05:31)wwwJIRI.cz (2020-01-02 23:20:24)liyliyth (2019-12-10 15:59:29)Jindra60 (2019-12-04 10:23:20)petr. (2019-10-07 22:16:44)Cho (2019-04-16 15:11:04)lera (2019-03-06 22:52:20)shalom.telaviv (2019-02-28 23:17:53)Krysa (2019-01-14 13:35:13)xkox (2019-01-05 20:29:15)PepikHnatek (2019-01-02 17:58:56)chenrezig777 (2019-01-02 14:30:37)blahu (2018-11-12 23:28:45)
Židovské anekdoty
Založeno: 7. 10. 2013 | Příspěvků: 2 523 | Členů: 35

Bavte se. Shalom!

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!

  • Zidane
    Zidane, 23.1.20 01:43:50  
     

    Ve vlaku z Poznaně do Berlína zjistí jeden cestující, že ztratil lístek. Je to pro něho velká nepříjemnost. Lístky se kontrolují na nádraží u východu z peronu a pán velmi pospíchá a nemůže si dovolit se na nádraží zdržovat. To mu vadí víc než pokuta, která činí jeden celý tolar.

    „No,“ navrhne mu Samuel Grobtuch, který sedí v kupé, „za jeden tolar vám prodám svůj lístek a vy můžete klidně z nádraží rychle odejít.“

    „Ale co budete dělat vy?“ diví se pán.

    „Já si už nějak poradím, já mám času dost,“ mávne rukou Grobtuch.

    Obchod se uskuteční. V Berlíně cizí pán odevzdá lístek a rychle opustí nádraží. Samuela Grobtucha ovšem kontrola zadrží. Pan Grobtuch se rozčiluje, že lístek měl, a někdo mu ho musel ukrást.

    „To říkáte vy. Ale dokázat to nemůžete! Zaplatíte pokutu jeden tolar,“ trvají na svém revizoři.

    „A to tedy ne. Já jsem obchodník, pánové. Já jsem si jednak zapsal číslo lístku – tady ho mám. Je to 7541. A jednak jsem si na ten lístek napsal svoje jménu: Samuel Grobtuch, Poznaň. Prohledejte odevzdané lístky a uvidíte.“

    Revizoři prohledají odevzdané lístky a skutečně najdou lístek číslo 7541 se jménem Samuela Grobtucha.

    „Promiňte, pane Grobtuchu, my se vám omlouváme...“

    „Jaké omlouváme? Knihu stížností!“

    (D. Maškenazy, Komu je dneska dobře?, Praha – Litomyšl 2009, s. 246)

  • Needforspeed
    Needforspeed, 20.1.20 11:11:28  
     

    “Co by tomu řekli, pane Steigermark, dnes je den smíření, kdybychom si odpustili, co jsme si udělali, a žili nadále v přátelství? Heleďte, já jim přeju od srdce to, co i oni mi přejou.”
    “No prosím, Kohn, už zase začínaj!”

  • Needforspeed
    Needforspeed, 20.1.20 11:07:38  
     

    Mladý Žid z dobré rodiny se chce oženit. Přijde do rodiny nevěsty, ale rodičům řekne, že nechce kupovat zajíce v pytli. Že zkrátka ještě před svatbou chce vidět nevěstu, jak ji pánbůh stvořil.
    Rodiče váhají, ale protože se jedná o dobrou partii, nakonec svolí.
    Mladík si se zájmem dlouho prohlíží svlečenou nevěstu a pak rezolutně prohlásí:
    “Já si ji nevezmu. Její nos se mi nelíbí!”

  • Needforspeed
    Needforspeed, 20.1.20 10:56:04  
     

    Abe a Ester letěli do Austrálie oslavit svoje čtyřicáté výročí svatby a kapitán letadla jim najednou oznámil, že vysadily oba dva motory a že musí nouzově přistát. Naštěstí dole pod nimi je neobydlený ostrov, není na žádné mapě a mají naději, že se jim podaří přistát na pláži.
    “Nicméně,” řekl kapitán, “vidím velmi malou šanci, že nás ještě někdy najdou. Možná budeme na tom ostrově žít až do konce našeho života!”
    Nouzové přistání se podařilo.
    Asi po hodině se Abe zeptal své ženy:
    “Ester, poslala jsi ten dar Synagoze, jak jsme jim slíbili?”
    “Ne, drahoušku, ne,” odpověděla Ester.
    Abe ještě stále otřesen se ptá dál: “A poslala jsi Ester ten šek Židovské charitě?”
    “Ne, miláčku, já jsem zapomněla!”
    “A ještě jedna věc, Eser, vzpomněla sis poslat ten dar pro stavební odbor naší synagogy?”
    “Ne, i na to jsem v tom spěchu zapomněla!”
    Abe se k ní naklonil a dal jí tu největší pusu za celých čtyřicet let.
    “Ale,“zeptala se Ester, “jak jsem si tohle zasloužila?”
    Abe vesele odpověděl: “Oni si nás najdou!”

  • Needforspeed
    Needforspeed, 20.1.20 10:52:41  
     

    "Kampak jedete, pane Löwy?"
    "Já? Do Prostějova."
    "Poslyšte, pane Löwy. Vždycky, když řeknete, že jedete do Prostějova, jedete ve skutečnosti do Olomouce. Já ale vím, že dneska jedete do Prostějova. Tak proč lžete?!"

  • Paia
    Paia, 18.1.20 09:23:13  
     

    „Teda Kohn, že mi choděj za ženou, to by mi tak nevadilo, ale že jí ukázali, že to jde dvakrát, to mě fakt nasrali...“

  • Paia
    Paia, 18.1.20 09:22:22  
     

    „Sálus, snad nejedí o šábesu slaninu?“ vykřikne vyděšeně rabín když náhodou v restauraci potká člena své obce, jak se cpe uzeninou.
    Sálus by se studem propadl a neví, na co by se honem vymluvil, v duchu si říká:
    „Je šábes, sedím v hospodě a cpu se vepřovým, no to je průšvih.“
    Zato rabín nelení, pěkně a hlasitě odcituje příslušné pasáže Talmudu, ať každej vidí, co jsou Sálus zač. Pak se zeptá Sáluse:
    „Co jako s tím chtějí dělat, takovej, hřích!“
    „Nevím!“ špitne načapaný Sálus, kterého už pomalu přešla chuť.
    Rabi si přisedne si a tiše povídá:
    „Sálus, já vím, co budeme dělat, dobře poslouchaj, teď mi pěknej kousek odkrojí, já jim v tom hříchu ulehčím.“

    • Pavla.119
      Pavla.119, 18.1.20 12:42:25  
       

      :1: :1: :1: :1:

  • Paia
    Paia, 18.1.20 09:21:16  
     

    Tittelbaum, starý židovský antikvář, potkal známého, který prozradil, že právě vyhodil starou bibli, kterou našel v zaprášené staré krabici.
    „Vytiskl ji nějaký Gluten - cosi.“
    „Snad ne Gutenberg?“ hlesl odborník.
    „Ano, to je ono!“
    „Vy jste vyhodil jednu z prvních knih, které byly kdy vytištěny. Jeden výtisk byl nedávno prodán v dražbě za půl milionu dolarů!“
    „Nemyslím si, že tato kniha za něco stála,“ odpověděl muž. „Měla všechny okraje počmárané poznámkami od nějakého chlápka jménem Martin Luther.“

  • Paia
    Paia, 18.1.20 09:18:56  
     

    Max a Móric si objednali společnou porci ryb, dva talíře a dva příbory. Vrchní za kuchařova přispění si se spořivci zažertoval: přinesl jim jednu rybu velikou a jednu maličkou. Max si tu velikou okamžitě přivlastnil.
    Móricovi jídlo zhořklo: „Seš sprosťák a sobec.“
    Max se hájil: „A co bys dělal na mém místě ty?“
    „Vzal bych si tu menší,“ odpověděl smutný altruista.
    Max ho utěšoval:„Dyť ji máš!“

  • Deimos
    Deimos, 17.1.20 18:10:18  
     

    „Pane Lejb, já pořád úplně nerozumím tomu, co je to vlastně mišpoche. Kdybych vám třeba, jen tak hypoteticky, oobcoval manželku, to bychom byli mišpoche?“
    „Nebyli. Kdybyste mi oobcoval manželku, tak bychom ani hypoteticky nebyli mišpoche. To bychom si jen prakticky byli kvit.“

    • Zidane
      Zidane, 18.1.20 02:12:41  
       

      Přijde Kohn domů a nachytá svou manželku s Roubíčkem "v nejlepším".
      Nechápavě pokývá hlavou:
      "Roubíček, tak tohle nechápu. Já musím, ale kdo jich nutí?"

  • Zidane
    Zidane, 11.1.20 05:18:44  
     

    V dobách osídlování Ameriky jel po prérii Kohn se svojí dcerou, když tu se objevila banda lupičů, která jeho vůz přepadla a sebrala jim vše, co uviděla.
    Když zmizeli, starý žid se rozbědoval, jak o všechno přišli a co si teď počnou. Dcera mu ale povídá: "Neplačte, tatínku, něco nám přece jen zůstalo." Sáhla si pod sukni a vytáhla hrst zlatých šperků.
    Otec, celý udivený, se ptá: "Kams to schovala?" A dcera povídá: "Tam, kam jen žena může."
    "Oj vej," povzdechl si, "škoda, že s námi nejela i tvoje matka, mohli jsme zachránit i kufry..."

    • jarekrum
      jarekrum, 13.1.20 21:16:43  
       

      :1: :1: :1: :1: :1:

  • Pavla.119
    Pavla.119, 10.1.20 21:46:19  
     

    Každý rok se schází Kohn s Roubíčkem ve své oblíbené hospůdce aby probrali jak jde život. Oba chudí jak kostelní myši, o kšeft nemůžou zavadit.
    Jednou takhle ale přijedou Roubíček v luxusní limuzíně, s řidičem, oblečeni v drahém obleku.
    Kohn na to: „Jak prosím Vás voni přišli k majetku?“
    Roubíček na to: „To maj tak, Kohn, já vymyslel takovou vodičku, tím se potře dámské přirození a chutná a voní jako pomeranč. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka.“
    Nu, poklábosí a rozejdou se. Za rok přijedou Roubíček v té své limuzíně a ejhle - Kohn ještě ve větší, lepší a luxusnější limuzíně.
    Roubíček hned na to: „A jak voni propána přišli k takovýmu majetku? Vždyť byli chudý jak kostelní myš!“
    A Kohn povídá: „To maj tak, Roubíček, já taky vymyslel takovou vodičku, tím se potře pomeranč a chutná a voní jako dámské přirození. No co jim mám povídat, je po tom obrovská sháňka...“

    • Zidane
      Zidane, 11.1.20 04:38:24  
       

      Oba chudí jak kostelní myši, o kšeft nemůžou zavadit.

      Už to samo je vtip :1: :1: :1:

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:50:06  
     

    Všichni právníci zaměstnaní v advokátní kanceláři Finkelstein & Cohen jsou postupně předvoláváni do kanceláře řídícího partnera, až dojde řada na Bernieho, nejmladšího advokáta, který celou dobu nervózně sedí venku. Bernie vstoupí do kanceláře, kde kromě šéfa, sedí s vážnou tváří kolem stolu i ostatních osm partnerů.
    „Bernie,“ zeptá se šéf, „spal jste někdy s naší sekretářkou, slečnou Ginsbergovou?“
    „Ne, opravdu ne,“ odpoví Bernie. „Nikdy bych takovou věc neudělal.“
    „Jste si naprosto jistý?“
    „Absolutně, pane. Nikdy jsem se jí ani nedotkl.“
    „Přísahal byste na to i na tóru?“
    „Ano, pane, přísahám, že jsem nikdy neměl se sekretářkou sexuální vztah.“
    „Vynikající,“ řekne řídící partner a s úsměvem dodá: „Pak bych byl rád, kdybyste to byl vy, kdo ji vyhodí.“

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:49:33  
     

    Pětatřicetiletá dívka, která je dosud svobodná a pravděpodobně se už nevdá, se o svátku Jom kipur modlí:
    „Bože, pro sebe tě neprosím o nic, ale kdybys mé matce seslal zetě, byla bych moc šťastná.“

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:47:58  
     

    Issy šel za na personální: „Mohl bych prosím mít tento pátek volno? Potřeboval bych prodloužený víkend.“
    „Proč?“ zeptala manažerka.
    „Protože moje žena očekává děťátko,“ odpověděl Issy.
    „Ale samozřejmě, že můžete, Issy. Proč jste to neřekl hned? A kdy má nastat ta radostná událost?“
    „Asi devět měsíců od toho víkendu.“

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:47:07  
     

    Abrahamova rodina si všimla, že otec tiše rozmlouvá s Všemohoucím, a tak si šli všichni za svými povinnostmi. Dost se lekli, když zničehonic Abraham zakřičel vzhůru:
    „Chceš abych si odřízl kus ČEHO?“

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:46:29  
     

    Kdysi dávno žila Rebecca, která si nestěžovala, nekritizovala a nechodila po nákupech.
    (UPOZORNĚNÍ: Tento příběh se týká pouze jednoho konkrétního dne v 50. letech.)

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:45:20  
     

    Szymon Klar byl majitelem restaurace a hotýlku v mém rodném městě. Jako pobožný a vážený Žid měl četnou klientelu, slušnou sumu peněz na svém bankovním účtu a jediného syna Gerszona. Jenže Gerszon nekráčel v otcových stopách. Co horšího – zamiloval si katoličku a když se chtěl s ní oženit, nechal se pokřtít, přičemž přijal jméno sv. archanděla Gabriela.
    Zoufalý otec roztrhl svůj chalát, zul si obuv a společně se svou manželkou Leou usedl na zem, aby odbyl za syna šivu – týden smutku za svého syna jakoby za mrtvého. Poté však pronesl k Lei tato slova:
    „Jsme oba staří. Komu po své smrti odkážeme svůj majetek?“
    Naslouchajíce hlasu rozumu rozhodli se Klarovi opět přijmout svého syna, ač pokřtěného, spolu s jeho manželkou katoličkou pod svou střechu.V neděli ráno vchází matka Lea do synovy manželské ložnice a budí svého syna ze spánku. Ten si protírá oči a ptá se:
    „Co se stalo?”
    „Co by se mělo stát?“ uklidňuje matka syna. „Zvoní v kostele.“
    „Tak proč mě budíš?“
    „Poslyš, Gersone... Jejej, co to říkám... Poslyš, Gabrieli! Když už jsi nebyl zbožným Židem, buď aspoň řádným křesťanem!“

  • Paia
    Paia, 4.1.20 03:43:20  
     

    Lea Epsteinová si na večeři pozvala pár příbuzných a přátel. Když byli všichni usazeni ke stolu, obrátila se na svou šestiletou dceru Rivku:
    „Zlatíčko, nezapomeň odříkat bracha (požehnání).“
    „Ale mami, já nevím, co říct,“ odpověděla Rivka.
    „Stačí, když zopakuješ to, co při takové příležitosti říká tvoje maminka.“
    Rivka se na okamžik zamyslela a začala odříkávat:
    „Dobrý Bože, proč jsem zase pozvala takovou spoustu darmožroutů na večeři?“

  • Pavla.119
    Pavla.119, 2.1.20 09:59:01  
     

    „Uctivá poklona, pane Roubíček, to jsem rád, že jich vidím! Kdypak mně vrátěj těch pět tisíc korun?“
    „Hned, pane Kohn, hned jak se vrátím z Paříže.“
    „Voni jedou do Francie?“
    „Ne, do Vídně. – Proč?“

  • Pavla.119
    Pavla.119, 2.1.20 09:22:59  
     

    Moše, jinak docela úspěšný obchodník leží v noci na posteli, převaluje se a nemůže usnout. Znenadání uslyší kdesi v sobě, takový ten jemný a přece neodbytný, naléhavý hlas: Moše, prodej všechno co máš.
    Pár dní to trvá, ale prodá vše co má, kšeft, dům, auto ...
    A tentýž neodbytný, tichý, naléhavý hlas praví: Moše, vezmi všechny peníze a odjeď do Monte Carla.
    Poslušen hlasu, odjede. Stojí v Monte Carlu před kasínem a tichý hlas praví: Moše, vejdi dovnitř a za všechny peníze kup žetony.
    I stalo se. Moše prochází kolem hracích stolů a náhle mu pohled padne na ruletu.
    Tichý, naléhavý a neodbytný hlas, kdesi hluboko uvnitř praví: Moše, vsaď vše na červenou sedmičku.
    Moše poslechne, ruleta se točí, kulička poskakuje a nakonec se zastaví na černé patnáctce.
    A tichý hlas praví: Moše, tak to je teda průser.

    • Paia
      Paia, 2.1.20 16:21:29  
       

      :1: :1: :1:

    • jarekrum
      jarekrum, 2.1.20 22:18:20  
       

      :1: :1: :1:

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:34:34  
     

    Lea má trable se svým manželem, a tak zajde za rodinným lékařem.
    „Doktore, potřebuji vaši pomoc. Kdykoli jsme s Izákem v posteli a on má orgasmus, vydává hrozně hlasité zvuky.“
    „Ale to je docela běžné, Leo, nemusíte se ničeho obávat, to je naprosto normální. „
    „Ale doktore, problém je v tom, že mě vždycky probudí!“

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:33:56  
     

    „Tak jsem provdal svou nejstarší dceru Sáru,“ pravil šnorer Leib kolegovi. „Ale řeknu jim, Fink, jsem z toho skoro plajte. Zeťák mě sedřel z kůže. Pět nejlepších ulic jsem mu musel přenechat.“

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:33:14  
     

    „Mami, s někým chodím...“
    „Znám ho, Sáro?“
    „Jo, je to Izák, náš pošťák.“
    „Ale zlato, vždyť by to mohl být tvůj otec!“
    „Na věku nezáleží.“
    „Zlato, myslím, že mi nerozumíš!“

    • jarekrum
      jarekrum, 21.12.19 21:29:26  
       

      :1: :1: :1:

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:32:56  
     

    baumovi jsou známí, že mají rádi staré věci. Rozhodnou se pořídit do salonu nové zrcadlo. Pan Rosenbaum jde za známým starožitníkem, jestli nemá nějaké pěkné benátské zrcadlo.
    „To je moc dobře, že vás zase vidím“, říká starožitník, „Mám zrovna celou kolekci. Tenhle menší kousek je starý sto dvacet let, za deset tisíc. Tenhle větší je starší a je za patnáct tisíc. A tenhle velký skvost je starý dvě stě let a stojí dvacet tisíc.“
    „Ten je opravdu krásný, ten by se mi líbil. Jen kdyby na to zrcadlo byla nějaká sleva.“
    „Taková nádhera, originální vzácnost, dvě stě let staré zrcadlo s certifikátem - a sleva?“ kroutí se starožitník.
    „No, tak já si to ještě rozmyslím,“ couvá pan Rosenbaum.
    „Počkaj pane Rosenbaum, snad by o tom dalo uvažovat,“ nechce přijít starožitník o kšeft. Několikrát zrcadlo vyleští, obrátí, vynese na světlo před krám a řekne:
    „Že jste to vy pane Rosenbaum, neříkám dvě stě, ale sto padesát let.“

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:31:48  
     

    Paní Dalia leží u psychiatra na gauči:
    „Pane doktore, náš rodinný lékař, doktor Maisner, trval na tom, abych za vámi zašla. Hotový mešuge! Co já mám co k nim chodit! Jsem šťastně vdaná, muž mě miluje, máme krásný domov, úžasné děti, jsem zdravá, v životě jsem ani den nemarodila, vše se mi daří...“
    „To stačí,“ zastaví ji psychoanalytik. „A jak dlouho to na sobě pozorujete?“

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:31:13  
     

    Sára přišla odpoledne do bridžového klubu s krásnými novými hodinkami na zápěstí, kompletně osazenými diamanty a rubíny. Žádná z přítelkyň ale nedala najevo, že by si šperku na Sáře všimly.
    Sára kroutí zápěstím na všechny strany, ale ani jedna z žen se slovem nezmíní.
    Sára to už nemůže vydržet, náhle řekne uprostřed hry:
    „Je mi líto, budu muset běžet, už je 15 rubínů po velkém briliantu.“

  • Paia
    Paia, 21.12.19 12:30:58  
     

    Rabínu Rosensteinovi zvoní telefon:
    “Tady finanční úřad. Je David Luegner členem vaší kongregace?”
    “Samozřejmě, dobře ho znám.”
    “No, my tady zkoumáme jeho daňové přiznání a on tam udává, že vaší synagoze věnoval osmdesát tisíc jako příspěvek na opravu, je to pravda?”
    “No, rozhodně brzy bude.”

  • Pavla.119
    Pavla.119, 20.12.19 08:06:00  
     

    "Jako každý rok, chystám se zase koupit na zimu nějaký zájezd," řekl Šlomo Izákovi. "Letos to ale udělám úplně jinak!"
    "Co myslíš tím 'jinak'?" zeptal se Izák přítele.
    "No před třemi lety jsem koupil zájezd do Eilatu a moje žena otěhotněla. Předloni jsem koupil zájezd na Bermudy a Ruth zase otěhotněla. Vloni jsem koupil zájezd na Kanáry a, jak víš, zase otěhotněla. Letos pojede se mnou!"

    • jarekrum
      jarekrum, 20.12.19 22:09:08  
       

      :1: :1: :1:

  • Zidane
    Zidane, 18.12.19 22:56:09  
     

    Telefonuje zoufalá Sára rabínovi:
    „Ajvaj, rebe, zrcadlo moudrosti, já jsem tak nešťastná! Co mám dělat? Můj Jankel mě opustil! Protože prý jsem strašně zbrklá a paranoidní... Moment! – Tak pardon, on se byl vyčurat.“

    • Deimos
      Deimos, 26.12.19 01:33:05  
       

      :1: :1:

  • Pavla.119
    Pavla.119, 8.12.19 10:38:55  
     

    Roberto, znalec umění, si jednoho dne všiml malé kočičky, která pila mléko z talířku před lahůdkářstvím v Tel Avivu. Rychle si uvědomil, že se jedná o velmi vzácný a drahocenný kus keramiky.
    Vešel do obchodu a nabídl za kočku 2 libry.
    "Není na prodej," řekl Abe, majitel obchodu.
    "Podívejte," namítl Roberto, "ta kočka je špinavá a ošklivá, ale já jsem podivín co má rád kočky, takže svou nabídku zvýším na 10 liber."
    "Dohodnuto," řekl Abe a převzal peníze.
    "Při té ceně byste mi mohl přihodit ten talířek," řekl Roberto. "vypadá to, že si ho kočka oblíbila."
    "Ani náhodou," řekl Abe pevně. "To je můj šťastný talíř. Jenom tenhle týden mi už prodal 34 koček."

  • Pavla.119
    Pavla.119, 7.12.19 11:33:35  
     

    Paní Peschkowsky a paní Kubelsky se opravdu nemusely ani vidět, ani cítit. Dařilo se jim to léta, ale pak se jednou přece jenom zase potkaly.

    „Gott in Himmel!“ zvolala nelíčeným překvapením paní Peschkowsky, „drahá Frau Kubelsky, já vás ani nemohla poznat, jak jste sešla, co jsme se neviděly!“

    Frau Kubelsky se nenechala rozhodit: „A to já zase, drahá Frau Peschkowsky, to já vás zase hned poznala podle těch šatů, co jsem vás v nich viděla posledně!“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:03:40  
     

    Mojše přijde s pláčem na policejní stanici:
    „Žena se mi ztratila, už tři dny nebyla doma. Tady mám čerstvou fotku, prosím, najděte mi ji.“
    Policista si pečlivě prohlédne fotografii a řekne:
    „Proč?“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:03:21  
     

    Potkají se Kohn a Roubíček. V rozhovoru se dostali na téma sex.
    Kohn povídá: „Jak vás znám, Roubíček, vy se jistě neunavujete přemlouváním.“
    „A věřej, že maj pravdu?“ povídá Roubíček. „Já to mám za ty léta perfektně vymakaný. Zkrátka, když někdy něco chci se Sárou mít, tak zapískám.“
    „To je zajímavý, a co když chce Sára?“
    „No, když chce Sára, tak přijde za mnou a zeptá se: ´Izáku, nepískals?´“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:02:53  
     

    Paní Sára slaví sté narozeniny. Obrovská sláva – děti, vnoučata, pra i prapravnoučata, televize, přímý přenos, interview...
    Paní Sára (ještě pořád šarmantní a okouzlující dáma) odpovídá na dotazy moderátora a asi po deseti minutách se moderátor zeptá:
    „Paní Sára, kolik jste měla manželů?“
    Nastane ticho, paní Sára se zamyslí, pak mrkne na moderátora a řekne:
    „Myslíte mých?“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:02:21  
     

    Samova manželka Hetty zemřela uprostřed noci. Protože židovská tradice vyžaduje rychlý pohřeb, Sam okamžitě zatelefonoval Jákobovi, členovi pohřebního bratrstva. Jákob zvedl sluchátko a rozespale se zeptal:
    „Co se děje? Kolik je hodin? Oj gevalt, jsou tři hodiny ráno!“
    „Jaku, tady Sam Rosen. Moje žena právě zemřela a potřebuji, aby se chevra keduša postarala o její tělo.“
    „Same,“ řekl Jake, „měl jsi asi špatný sen. Tvoji ženu jsme přeci pohřbili před třemi lety.“
    „Aha, ty asi nevíš, že jsem se minulý rok znovu oženil.“
    „Znovu ses oženil? To jsem nevěděl. Mazel Tov!“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:01:32  
     

    V komunistickém Polsku učitel vypráví, jak svět vznikal po milióny let.
    Příští hodinu se ptá: „Jašku, jak vznikl svět?“
    „Stvořil ho Bůh, pane učiteli.“
    „Nesmysl! Mieczyslawe! Řekni to ty!“
    „Svět stvořil Bůh, pane učiteli.“
    „Co to má znamenat? Mojše, řekni jim to!“
    „Svět skutečně stvořil Bůh, pane učiteli,“ odpoví Mojše.
    „Ale Mojše, vždyť přece víš, že žádný Bůh neexistuje!“
    „Ano, pane učiteli, ale tehdy ještě existoval!“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:00:49  
     

    „Jankel, prej jim vykradli kšeft.“
    „Na ja, ukradli dočista všecko.“
    „No to jich teda lituju.“
    „No měl jsem trochu štěstí, mohlo to bejt dvakrát horší!“
    „Jak to, když jim ukradli všecko?“
    „No já těsně před tou vloupačkou slevil všechno na polovinu!“

  • Paia
    Paia, 7.12.19 10:00:26  
     

    Když rabín Felder navrhl vyměnit schod u vstupních dveří synagogy, všichni členové obce vřele souhlasili. Když po nich ale chtěl příspěvek na nový kámen, nadšení rychle opadlo.
    „A nestačilo by kámen jenom otočit?“ navrhl největší držgrešle.
    „To nás už se šámesem také napadlo,“ odvětil rabín. „Naši pradědové nás ale předešli.“