Židovské anekdoty

Otevřená diskuze | Kategorie: Humor
Pavla.119 (2017-04-25 17:46:43)xkox (2017-04-24 20:57:41)jarekrum (2017-04-23 21:39:50)Nemezis (2017-04-22 10:29:51)Standa.Rezek (2017-04-21 23:27:45)Zidane (2017-04-20 22:22:08)sorong.1 (2017-04-19 20:33:34)Divobyj (2017-04-18 23:56:19)Krysa (2017-04-18 08:10:07)lafytka (2017-04-17 12:41:39)Jindra60 (2017-04-07 20:16:25)PepikHnatek (2017-04-07 09:47:50)SandraSanchezova (2017-04-07 07:56:18)katerina.1789 (2017-04-07 07:11:46)martin7816 (2017-04-07 03:22:12)Sten (2017-04-07 00:29:35)Jerry_71 (2017-04-06 23:15:05)petr. (2017-04-06 22:43:15)Paia (2017-04-06 21:45:53)vestonickyw (2017-04-06 21:30:58)janko.luptak (2017-03-29 08:14:24)Carloss87 (2017-03-28 23:27:43)slavidan (2017-03-09 14:43:21)
Židovské anekdoty
Založeno: 7. 10. 2013 | Příspěvků: 960 | Členů: 49
Správci: Jerry_71 (hlavní)

Bavte se. Shalom!

Nemůžete přispívat - nejste přihlášen!


  • Zidane
    Zidane, 27.3.17 19:08:28  
     

    Madam Kohnová má podezření, že služebná Marion bere jídlo a nosí je domů příbuzným. I nachystá jednou do spíže dvě kila masa a odjede na nákupy. Po návratu se podívá a maso nikde.
    I uhodí na služebnou: "Marion, tady bylo maso, nevěděla o tom něco?"
    "Já se jim to bála říct, milostpaní, ale kočka ho sežrala," rozplakala se Marion.
    "Nu, hned se přesvědčíme, jestli nelhala", řekla milostpaní, chytila kočku a šup s ní na váhu.
    Přesně dvě kila.
    "To jsem blázen... maso tu je, ale kde je ta kočka?"

  • Zidane
    Zidane, 20.3.17 22:58:37  
     

    Pamatujou si, že nikdy nic nepochopějí o síle vědění, když nebudou vědět, že jodea znamená vím a že se slovíčka ani lo jodea dají přeložit jedině slovem nevím.

    Vlastík Roubíčků se dostal do koncentráku. Bodejť ne. Když měl samé jedničky z češtiny a snad i z němčiny, až ho ve škole už nikdo nepovažoval za Žida a on sám taky o tom za tamté republiky už skoro nevěděl, a příliš na to spoléhal, takže před Hitlerem včas neutekl.

    A jak tak Vlastík Roubíčků sedí s mnoha Židama a jinýma slušnýma lidma v koncentráku a hladoví a čeká na den, až ho oddělají, tu si najednou ten Adolf Eichmann, co mu potom po válce samotní Židé v samotném Jerušaljimu spočítali, co všechno provedl, tak si tedy ten obergruppenfuhrer Eichmann vzpomněl, že si půjde inšpicírovat zrovna ten lágr a blok, co v něm seděl taky Vlastík Roubíčků, malý Žid a velký amhorec. nevzdělanec v židovství

    A on vám ten Eichmann byl strašně zvráceně důkladný Němec. Už léta, než přišel k moci, se připravoval na tejrání Židů tím, že se naučil perfektně hebrejsky, a proto myslel, že už žádným amhorcem není. A přece byl, jak hned uvidíte.

    Tak když ten Eichmann stál před těmi zuboženými vězni, nestačilo mu, že se před ním třesou, ale ještě se chtěl nad ně vytahovat a samozřejmě taky nad esesáky, co s ním přišli do toho bloku. Proto ten Eichmann řekl, že si bude hrát s vězni na hru, kterou si sám vymyslel, budou prý zápasit o prvenství ve znalostech hebrejštiny.
    Ať si prý vyberou ze svého středu nejmoudřejšího a nejvzdělanějšího a s ním že si bude Eichmann hrát a klást otázky, a kdo první bude tím druhým donucen odpovědět slovem Nevím, ten že prohrál.
    Ale protože se prý s Židama o čest hrát nedá, protože prý žádnou nemají, že se bude hrát o plyn. Když prohraje Eichmann, že dneska nikoho na smrt odvádět nebudou, a když prohraje zástupce Židů, prosím, je mi líto, pánové, krematorium už čeká. A pak odešel, aby se na to ušlechtilé zápolení jaksepatří posilnil, a ještě řekl, že Židi mají čas půl hodiny, aby si mezi sebou vybrali toho, co je bude zastupovat.

    Toseví, že se polekaní Židé hned po odchodu toho Malchamovese, toho anděla smrti, ukrutánsky mezi sebou pohádali.Ale ať se hádali jak se hádali, nemohli se dohodnout a najednou i ten nejmoudřejší z vězněných rabínů prohlašoval, že je úplný amhorec, protože se každý lekal strašlivé odpovědnosti, a byli i takoví, kteří tvrdili, že se Eichmannovi vůbec odpovídat nesmí, protože by to bylo hanobení svaté řeči. A tak přešlo devětadvacet minut a stále se ještě nedohodli.

    Ale čas se nezastavil a už ukázala ručička, že doba přešla, a v tom se taky přesně na vteřinu vrátil Eichmann se svými esesáky a zeptal se, kdo tedy jménem vězňů bude zápolit. A nikdo se nepřihlásil. A už to vypadalo, že všichni půjdou na smrt, aniž se o záchranu aspoň pokusili, což bylo velice líto Vlastíkovi Roubíčkovi. Proto se najednou rozhodl a vystoupil z řady. Ausgerechnet Vlastík Roubíčků, malý Žid a velký amhorec!

    • Zidane
      Zidane, 20.3.17 22:58:50  
       

      A to byla pohroma pro všechny rabíny a ostatní Židy, protože přece každý v lágru věděl, jak tuze nevzdělaný je Vlastík Roubíčků. Ale už se nedalo nic dělat.
      Když ten Eichmann viděl před sebou toho malýho a polekanýho Žida a když zpozoroval, jak se ostatní vězňové děsí, byl si svou hrou už docela jistý. Tak si hrál na šlechetného a řekl, že tedy první otázku má Roubíček, a ještě se jízlivě usmál, protože mu ani nenapadlo, že by mohl prohrát, což snad bylo to jediné, v čem s ním všichni, co byli kolem, souhlasili. Židi i esesáci.

      Ale malý Roubíček se nedal. Zavřel oči a stál několik vteřin nehybně, jako by četl v duchu v Písmu. A skutečně to tak vypadalo a nikdo nemohl tušit, ani ten nejmoudřejší rabín, že malý Vlastík vidí před svým vnitřním zrakem něco docela jiného než svatou knihu. Po několika vteřinách Vlastík otevřel oči, hluboce se nadýchl a řekl tichým a přece jistým hlasem.:
      "Tak mi tedy, pane obergruppenfuhrere, řekněte, co znamenají slovíčka ani lo jodea."
      "Nevím", přeložil Eichmann okamžitě tu větičku. s velikou sebejistotou a vítězně.

      V tom se zarazil, protože viděl, že se i ten nejubožejší a nejpolekanější ze všech Židů kolem musel usmát, když viděl, jak malý Vastík Roubíčků, největší amhorec mezi Židy, chytil pana obergruppenfuhrera do pasti. Eichmann samozřejmě vzteky zrudl a možná že by to dopadlo velmi zle, jenže se nechtěl shodit před svými esesáky, a proto si začal hrát na šlechetného a prohlásil, že Vlastík vyhrál, a že se proto do konce týdne nikdo na smrt posílat nebude. Pak vztekle odešel.

      To dá rozum,že se Židi velice divili, kdeže se v tom malém Roubíčkovi sebrala taková síla ducha a vědění, že vyhrál v zápolení o znalost hebrejštiny. A taky se ho na to zeptali.

      "To máte tak," odpověděl jim Vlastík, "když bylo nejhůř a když jsem viděl, že nám už nikdo a nic nepomůže, zavřel jsem oči, abych si vzpomněl ještě jednou na to, jak to bylo doma krásné, a taky jsem si vzpomněl na svýho děda, co chodil ještě s pentlema, a jak jsem jednou jako docela malý kluk byl u něho na návštěvě zrovna v den, kdy u něho přespal moudrý rabin Rabínovič z Haliče, který přirajzloval do Čech v nějakém svatém poslání. Toseví, že děd Meir měl k tomuto vyhlášenému mudrci velikou úctu, že chtěl využít jeho přítomnosti, proto se ho stále vyptával na nejrůznější věci a samozřejmě mu ten rabín Rabínovič taky jak se patří a sluší odpovídal. Všechno znal, všechno věděl, na všechno našel odpověď.
      Až se ho najednou děd Meir ptal, co vlastně znamenají slovíčka ani lo jodea. A rabín Rabínovič odpověděl Nevím. Na taková slova rabína Rabínoviče jsem ani já nemohl zapomenout. A když jsem stál před tím Eichmannem, tak jsem si vzpomněl na tu neslýchanou odpověď rabína Rabínoviče a ptal jsem se i Eichmanna, co tedy znamenají slova ani lo jodea, a protože jsem byl přesvědčený, že když to nevěděl ani Rabín, že to Eichmann tedy určitě vědět nemůže. A taky že nevěděl."

      • Paia
        Paia, 21.3.17 10:19:35  
         

        daß ist gut :1:

    • SandraSanchezova
      SandraSanchezova, 23.3.17 17:20:10  
       

      :4:

  • martin7816
    martin7816, 16.3.17 20:13:42  
     

    Ve vlaku do kupé ke Kohnovi přistoupil mladý Žid. Vlak se rozjede a mladík se ptá: "Prosimich, nevěděj, kolik je hodin?". Kohn nic. Po chvíli se mladík ptá znova: "Nezloběj se, že jich votravuju, ale můžou mi říct, kolik je hodin?". Kohn jen kouká z okna. Za další chvíli už to mladíkovi nedá: "Proved' jsem jim něco? Řekl jsem snad něco špatně, že mi nechtěj říct, kolik je hodin?!" Kohn jen povzdechne a povídá: "Tak poslouchaj. Jistě že vím, kolik je hodin - ale jim jsem to říct nechtěl. Podívaj se: voni nastoupili do skoro prázdnýho vlaku a sedli ausgerechnet do kupé ke mně, starýmu Židovi, a mýrnyks týrnyks chtěj vědět, kolik je hodin. A já jako slušnej Žid jim to řeknu. A voni se mně zeptaj, kam jedu, já jim popravdě odpovím, že do Chrudimi, a na to voni, že to je náhoda, že voni taky do Chrudimi - kam taky jinam takhle navečer, když tenhle vlak staví až v Chrudimi a dál už nejede? A voni se mně zeptaj, jestli tam znám nějakej dobrej košer hotel, kde by mohl slušnej Žid přespat, a já jim musím popravdě odpovědět, že ne, protože U nádraží maj furt plno, Na náměstí by to bylo pro ně moc drahý a Hvězda je hrozná blechárna, kam bych si žádnýho Žida nedovolil poslat. Takže bych jim jako slušnej Žid musel nabídnout nocleh u nás a voni by to přijali, protože kde by taky jinde chtěli přespat. Doma máme jen dvě cimry - v jedný spím já se Sárou u nikdo jinej už se tam nevejde - a ta druhá je naší dcery, takže by jsme jim museli uslat tam. Voni by si s ní něco začali - neříkaj, že ne, to by mě urazili, taková pěkná holka to je - a jako slušně vychovanej Žid by mně museli ráno požádat o její ruku - a řeknou mně upřímně: můžu já dát ruku svý jediný dcery Židovi, kterej nemá ani vlastní hodinky?!"

  • martin7816
    martin7816, 16.3.17 20:09:13  
     

    „Kohn, příteli, otázečku: Kolik by snědli pěkně vypečenejch rohlíčků na lačný žaludek?”
    Kohn se zasní: „Tak tři, čtyři.”
    „Prdlajs, jeden!” směje se Roubíček. „Ostatní by už nejedli na lačno!”
    Kohn přijde domů: „Sára, kolik bys snědla rohlíčků na lačno?”
    „No, sotva jeden,” je překvapená Sára.
    „To je škoda,” říká smutně Kohn, „mohl jsem ti říct bezvadnej vtip.”

  • Zidane
    Zidane, 16.3.17 19:51:47  
     

    Jde pan Kohn po ulici, přemejšlí, a najednou houkání, a řítí se na něj Mercedes. Pan Kohn, jak je zamyšlenej, zamotá se a upadne. Auto zastaví a z něj vystoupí pan kardinál. Začne se vyptávat: "Co se jim stalo, pane Kohn?"
    Pan Kohn na to, že prej nic, jenom se mu zatočila hlava. Pan kardinál, že ho teda aspoň zaveze domů. Tak přijedou před Kohnův barák, Kohn vystupuje z limuzíny a Sára čučí za záclonou, co se venku děje. Kohn líčí, co se mu stalo, a Sára na to: "Kohn, ty si mešuge. Ty máš páteř přeraženou na tři kusy a budeš se s panem kardinálem soudit vo náhradu škody."
    Tak jo. Byl soud, Kohn tam přijel na vozejku, vyhrál a dostal dva miliony vodškodnýho. Pan kardinál k němu přišel a povídá: "Kohn, poslouchaj, vy, já a Hospodin víme, jak to bylo. Vy už nikdy nebudete chodit, jinak musíte všecky prachy vrátit a eště vás zavřou!"
    Kohn na to: "Pane kardinál, já na tom vozejku teď vodjedu na letiště a poletím do Francie, do Lurd, jak je tam ta zázračná voda. A tam, v tý jeskyni jak je ta Panenka Maria, tak tam se stane zázrak!!!"

  • martin7816
    martin7816, 15.3.17 18:40:56  
     

    Přišel Kohn za rabínem: " Rabi, malér! Mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít!" Rabi odpovídá: "Kohn, to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já taky mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a taky se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat, jdeme za vrchním rabínem!" U vrchního rabína svému představému povídají: "Rebe, poslouchaj nás, oba máme syny, hlavy otevřený, mohli být skoro rabíni a nechali se pokřtít!" Na to vrchní rabin: "A to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já mám taky syna, kluk chytrej, hlava otevřená, už mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat!" Vrchní rabi s nimi jde do synagógy a modlí se: Veliký Adónaj, máme problém. Všichni máme syny, kluci chytří, hlavy otevřené, mohli být skoro rabíni a oni se nechali pokřtít!" Zahřmí a shůry se ozve hlas: "Pánové, tohle vy říkáte ausgerechnet mně?"

  • martin7816
    martin7816, 15.3.17 18:39:11  
     

    Kohn se svou dcerou Mici cestují po Palestině. Jednoho dne uzřeli tlupu loupeživých Beduínů přímo k nim se ženoucích. Nebylo času se skrýt, ani uniknout, a tak je Beduíni okradli o vše, co u nich našli.
    „Aj, vaj,” brečel Žid, „co budeme teď dělat bez peněz?”
    „Žadný strach, thateleben,” těšila ho dcerka a při tom vylovila ze své vaginy peněženku a šperky, které tam duchapřítomně ukryla.
    „Schade,” praví lítostivě Kohn, „že jsme s sebou nevzali starou Sáru, mohli jsme zachránit i kufry.”

    • Krysa
      Krysa, 16.3.17 08:33:32  
       

      Ale no tak! :14: :14: :14:

      • Jindra60
        Jindra60, 17.3.17 12:30:00  
         

        žejo, a kdyby nezapomněli na tchyňu, mohli zachránit i postavený stan pro čtyři osoby :14:

        • Krysa
          Krysa, 17.3.17 14:32:01  
           

          :15: :15:

    • SandraSanchezova
      SandraSanchezova, 20.3.17 14:03:48  
       

      :1:

  • martin7816
    martin7816, 15.3.17 18:36:49  
     

    Kohn jde k Roubíčkovi, půjčit si vozejk. Cestou ho však přepadly obavy a Khon si říká: „Roubíček je lakomec, on mi ten vozejk nepůjčí.”
    Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem zase mudruje: „No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozejk určitě nepůjčí.”
    Nakonec vystoupá do třetího patra, zazvoní na Roubíčka a když mu přijde otevřít, povídá: „Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozejk nechaj.”

    • Krysa
      Krysa, 16.3.17 08:35:21  
       

      Tenhle fór miluju. Znám ho tedy se sáňkama a s o dost delším popisem toho, co se Kohnovi cestou honí hlavou, ale pointa je stejná. Už se mezi lidmi kolem mě vžil pojem "sáňkování", když někam jdeme a předpokládáme dopředu, že to dopadne špatně. :1: :1: :1:

    • SandraSanchezova
      SandraSanchezova, 20.3.17 14:04:06  
       

      :1:

  • martin7816
    martin7816, 15.3.17 18:28:51  
     

    Známý obchodník Stern přijme nového příručího Kohna, který má skvělá doporučení. Nechá ho na zkoušku ve kšeftě a odejde. Když se vrátí, v krámě stojí elegantně oblečený zákazník a právě si prohlíží rybářský prut. Kohn jede jak sentinel:
    „… samozřejmě jeden prut jim nestačí, tenhle je od Steinenberga, nejlepší kousek, pán pochopitelně nebude chytat jen na jeden, každej odborník jim doporučí aspoň tři pruty,, to je zakázková výroba od Fish&Fish, ty si kupujou opravdoví majstři. Takže to máme kompletní sadu na kapry, líny a karase, Mušky, pane, to tu máme tuhle jedinečnou sadičku, ty se dělaj až v Orientě. Voni šijou u Lipperta, nicht war, to by zničili takový kvádro, ale nebojej se, tady maj tenhle nepromokavej overal, viděj tu módní fazónu, to se pozná i u tý vody, ze voni nejsou žádnej nýmand. A vědí jakýho maj voni budíka? Tadydle máme unikátní kousek, ze Švicrlandu, to je orloj, vašnosti, to si sem k nám podle něho chodí řídit hodinky i ratmajstr. Koukám před krámem stojí pragovka, to je jejich, nicht war, na ja, fajnovej vůz, ale jestli jim můžu doporučit, vono to nějak rychle nejede, mám recht, že jo. Ja jim udělam košer cenu, máme na skladě epesní sedánek, Mercedes, vašnosti, Mercedes-Benz, to je jim tak elegantní automobil, s tim můžou i v neděli do divadla. A nemusej se s ničím obtěžovat, vašnosti, vůz jim přistavíme až před barák a všechno ostatní jim dovezeme ještě než dojdou domů a zejtra už můžou na ty ryby…“
    Konsternovaný zákazník vyplní šek a odejde. Stern přijde k příručímu a povídá: „Teda Kohn, voni jsou fakt klasa, to se jim musí nechat. Kunčaft přijde koupit prut a oni udělaj takovejhle kšeft i automobil mu prodaj! To se musí nechat, Kohn, voni sou echt do kšeftu.“
    Kohn se začervená a povídá: „Věděj pane šéf, on se tady ten pán původně jen zastavil pro balíček prezervativů a ja mu povídám, ať se vykašle na ženský a jde radši na ryby…“

    • Sten
      Sten, 15.3.17 22:22:51  
       

      Ten konec znám „on se tady ten pán původně zastavil jen pro balík vložek a já mu povídám, že když o víkendu doma nic nebude, tak by mohl na ryby“

  • SandraSanchezova
    SandraSanchezova, 9.3.17 19:42:45  
     

    Delegace politbyra se byla v Izreali poklonit u hrobu neznameho
    vojina. Tu jeden clen delegace, ktery trosku umel hebrejsky, zjistil,
    ze to je hrob Izaka Abelese, prodavace zeleniny. Tak se tedy zeptal
    pruvodce, jak je to mozne. Ten mu odpovedel, ze pan Abeles byl
    samozrejme znam jako prodavac zeleniny, ale jako vojin byl uplne
    neznamy.

    • Krysa
      Krysa, 10.3.17 09:34:52  
       

      :1: :1: :1:

    • jarekrum
      jarekrum, 10.3.17 22:02:12  
       

      :1: :1: :1:

  • xkox
    xkox, 22.2.17 20:24:57  
     

    Rabín stojí u dveří synagogy, vítá se s příchozími, když vtom uvidí, jak se blíží pan Goldberg a na vodítku vede velikého bernardýna, který má na zádech připevněný batůžek. Rabi tedy pana Goldberga zastaví a praví:
    "Goldberg, no tak, znají přece pravidla - psi dovnitř nesmějí."
    "Ale rabi, to mu nemůžete udělat, on se tak poctivě připravoval a snažil..."
    "Cože prosím?"
    Goldberg tedy hafana pustí z vodítka. Bernardýn si ze zad stáhne batůžek, rychle z něj vytáhne jarmlku, kterou si umně vyhodí na hlavu, talit, který si přetáhne přes krk, a vytištěný text židovských modliteb, které si položí na zem. A aby toho nebylo málo, začne si ty modlitby vyštěkávat v Morseovce. Rabi je z toho celý vedle.
    "Ale to je zázračné, pane Goldberg! Vždyť s takovou by ten mohl studovat v ješivě."
    A Goldberg na to zabručí: "To už jsem mu vtloukal do hlavy taky, ale on né, tady pán by chtěl být účtní...!"

  • Zidane
    Zidane, 10.2.17 00:40:11  
     

    Bohatý Žid koupí obrovský dům s padesáti pokoji a nechá ho zrekonstruovat. Když je téměř hotovo, uvědomí si, že zapomněl na mezuzy. Honem spěchá do obchodu, koupí padesát kusů a požádá řemeslníka, aby je připevnil ve správném úhlu na pravou stranu všech dveří kromě koupelen a kuchyní. S obavami čeká, jak to dopadne, jestli nedojde k poškození laku a jestli bude vše správně. Když se vrátí za několik hodin, je tak potěšen krásou provedení , že dá řemeslníkovi odměnu.
    Ten při odchodu povídá: „Jsem rád, že jste s mojí prací spokojen. Jo a všechny ty záručáčky jsem vyndal z krabiček a dal vám je na stůl do jídelny.“

  • Jerry_71
    Jerry_71, 6.2.17 16:11:29  
     

    Mladý žid, který vybíral po domech na dobročinnost přišel za rabínem. "Rebe, chodím po domech a nechápu to. Lidé, kteří mají hluboko do kapsy a dvakrát obrátí každý peníz mi vždycky dají, byť i malý dar. A bohatí přede mnou zabouchnou dveře a nedají nikdy nic. Jak je to možné? Proč je to tak?" Rabín se zamyslel a pak ho odvedl k oknu. "Co vidíš?" "Vidím ulici, lidi, vozy...." odpověděl mladík. Rabín ho pak odvedl k zrcadlu. "Co vidíš teď?" "Jenom sebe." dostal odpověď. "Ano" děl spokojeně rabín " a lidé jsou jako to sklo. Pokud jim nic nebrání, vidí všechny ostatní. Ale stačí je podložit kouskem stříbra a už vidí jen sebe."

  • Zidane
    Zidane, 21.1.17 04:12:57  
     

    Za rabínem přijde žena si postěžovat, že jí utekl muž.

    Přímo k rabínovi se samozřejmě nedostane, tak sdělí svůj dotaz šámesovi - sluhovi a čeká na odpověď.
    Šámes se vrátí od rabína a vyřizuje: "Rabbi jim vzkazuje, že se jim za týden muž vrátí. Poslouchají, ale podle mého názoru se jim muž nevrátí nikdy!"

    Žena mu pohrdavě odpoví: "Když moudrý rebe říká do týdne, tak to tak bude!, Co oni o tom můžou vědět?"

    No, ale uplyne jeden týden, dva týdny, měsíc, muž stále nikde.

    Po půl roce přijde žena opět k rabínovi a v předpokoji říká šamesovi: "Jak je možné, že oni, obyčejný sluha, uhodli, že se mi muž nevrátí, a moudrý rabbi ne?!"

    Šámes pokrčí rameny: "Já jich, na rozdíl od rabína, viděl...".

  • SandraSanchezova
    SandraSanchezova, 17.1.17 18:04:38  
     

    Munkeles se odhodlá na cestu k zázračnému rabimu, aby se ho zeptal na dvě věci, které ho tíží. Majitel panství mu totiž vypověděl pacht a kdykoliv Munkeles přijde na zámek vyjednávat, dá ho vyhodit. A druhá věc: Munkelesova mladá, krásná žena, ač se doma denně modlí k Bohu, ne a ne dostat dítě.
    Moudrý rabi ho vyslechl a praví: „Víš co, Munkeles? Pošli na zámek svou paní a ty se zatím modli, aby to všechno dobře dopadlo!”

    • Borst
      Borst, 17.1.17 19:19:35  
       

      :2: :1: ... jedna podobná
      http://www.jpeg.cz/obrazek/giw1

    • Zidane
      Zidane, 17.1.17 22:28:42  
       

      "Roubíček, tohle mě fakt nebaví! No jaká je tohle spravedlnost?"
      "Jak to myslej, Kohn?"
      "No, šukám hraběnku a co já z toho mám?"
      "Ale Kohn, požitek z toho mají, vždycky jich hraběnka dobře pohostí a nevykládají mi, že si nevezmou domů... a i kdyby ne... celá vesnice ví, že hrabě šuká jejich Ráchel, tak co jim vadí?"

      "No co... já mu dělám malý hrabátka a von mně jen malý Kohny, no co já z toho mám?"

      • SandraSanchezova
        SandraSanchezova, 18.1.17 08:11:53  
         

        :1:

      • Krysa
        Krysa, 18.1.17 08:19:57  
         

        To je správnej Žid! :1: :1: :1:

      • lafytka
        lafytka, 18.1.17 19:14:58  
         

        :1: :1: :1: